Šok v Lesích ČR: Šéf odvolán kvůli drahému dřevu. Kdo získá miliardový podnik?

Státní podnik Lesy České republiky, který spravuje téměř polovinu tuzemských lesů a patří k nejvýznamnějším hráčům na trhu se dřevem, prochází na začátku roku 2026 zásadní změnou vedení. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal generálního ředitele Dalibora Šafaříka s odůvodněním, že podnik pod jeho vedením přispěl k růstu cen dřeva na úroveň převyšující okolní státy. Dočasným vedením pověřil dosavadního výrobně-technického ředitele Libora Strakoše a avizoval rychlé vypsání výběrového řízení na nového šéfa. Rozhodnutí vyvolalo nejen otázky ohledně cen dřeva a státní surovinové politiky, ale také politickou debatu o motivech změny i o dalším směřování Lesů ČR.

Odvolání ředitele: oficiální důvody a průběh změny

Ministr zemědělství Martin Šebestyán oznámil odvolání generálního ředitele Lesů ČR Dalibora Šafaříka s okamžitou platností. Podle ministerstva šlo o krok, který má reagovat na vývoj cen dřeva na domácím trhu.

Šebestyán zdůraznil, že Lesy ČR jako dominantní správce státních lesů mají zásadní vliv na celý lesnicko-dřevařský sektor v České republice. Podle něj se za působení dosavadního ředitele podnik „významně podílel“ na zvyšování cen dřeva a tlačil je na úroveň, která je podle ministra výrazně vyšší než v okolních zemích. To je hlavní argument, kterým ministr své rozhodnutí veřejně obhajuje.

Dočasným vedením podniku byl pověřen dosavadní výrobně-technický ředitel Libor Strakoš. Ten má zajistit plynulý chod organizace do doby, než bude vybrán nový generální ředitel.

Ministerstvo zemědělství zároveň oznámilo, že výběrové řízení na nového šéfa Lesů ČR bude vypsáno bezprostředně po odvolání Šafaříka. Výsledek by měl být znám přibližně do jednoho měsíce, což naznačuje snahu o rychlou stabilizaci vedení podniku.

Domácí

Češi opět překvapili: komu zachrání život 623 tun jídla a drogerie?

Češi znovu ukázali, že solidarita nezná krizi. Jarní Sbírka potravin 2026 přinesla 623 tun jídla a drogerie pro samoživitele, seniory i další lidi v nouzi. Komu konkrétně pomoc zachrání život?

Argumenty ministra: státní surovinová politika a ceny dřeva

Klíčovým motivem změny vedení je podle Šebestyána otázka cen dřeva a naplňování státní surovinové politiky. Ministr opakovaně uvedl, že nemá důvěru v to, že by Šafařík dokázal současnou situaci na trhu se dřevem napravit.

Šebestyán zdůrazňuje zejména tyto body:

• Vliv Lesů ČR na trh: Státní podnik je největším správcem lesů v zemi a jeho obchodní strategie má přímý dopad na cenovou hladinu dřeva pro celý sektor – od těžařů po zpracovatelský průmysl.
• Mezinárodní srovnání: Podle ministra se ceny dřeva v ČR dostaly na úroveň „daleko vyšší“ než v okolních zemích, což má negativní důsledky pro konkurenceschopnost domácích zpracovatelů.
• Stabilita dodávek: Nový management má podle Šebestyána zajistit dodávky dřeva na tuzemský trh za stabilních a s ostatní Evropou srovnatelných podmínek, aby se předešlo cenovým výkyvům a tlaku na růst nákladů v navazujících odvětvích.

Ministr proto deklaruje, že hledá manažera, který bude schopen „lépe naplňovat státní surovinovou politiku pro dřevo“ a zároveň udržet podnik ekonomicky silný, aniž by tlačil ceny výše, než je podle něj nezbytné.

Postoj odvolaného ředitele: důraz na stabilitu a korektní jednání

Dalibor Šafařík, který stál v čele Lesů ČR od listopadu 2022 a byl do funkce jmenován tehdejším ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou z vlády Petra Fialy, rozhodnutí svého nástupce akceptoval. Uvedl, že krok ministra respektuje, zároveň však upozornil, že výsledky jeho působení by měly být hodnoceny s časovým odstupem a v širších souvislostech.

Ve svém vyjádření připomněl, že jeho cílem byl především stabilní a funkční podnik a také stabilita celého komplexu lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu. Zmínil, že ve všech obchodních i jiných jednáních vystupoval korektně a se snahou naslouchat potřebám partnerů.

Šafařík tak nepřímo naznačuje, že růst cen dřeva nelze přičítat pouze obchodní politice Lesů ČR, ale že jde o téma, které je třeba posuzovat v kontextu širšího vývoje – ať už jde o situaci na evropských trzích, dopady předchozí kůrovcové kalamity či obnovu lesů.

Domácí

Konec placení za televizi a rádio? Tajný plán vlády může otřást veřejnoprávními médii

Vláda chystá konec koncesionářských poplatků a chce ČT a ČRo platit přímo ze státního rozpočtu. Kritici varují před ztrátou nezávislosti i rizikem podfinancování.

Politická reakce a otázky kolem motivů odvolání

Odvolání šéfa Lesů ČR nezůstalo bez odezvy na politické scéně. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) označil Šafaříka za profesionála a ve Sněmovně uvedl, že nezná konkrétní důvody jeho odvolání nad rámec oficiálně sděleného zdůvodnění.

Výborný veřejně vyjádřil zájem o to, kdo se stane novým generálním ředitelem a jaké budou další kroky ministerstva. Zároveň položil otázku, zda za změnou vedení nemohou stát „další byznysové zájmy“ či zájmy některých členů vlády. Označil situaci za „velmi znepokojivou“ a spojil ji s širší debatou o důvěře ve vládu.

Pochybnosti tak nesměřují pouze k otázce cen dřeva, ale i k transparentnosti výběru nového vedení podniku, který generuje miliardové zisky a dlouhodobě odvádí značné částky do státního rozpočtu.

Ekonomická kondice Lesů ČR: zisky, těžba a odvody státu

Rozhodnutí o odvolání ředitele přichází v době, kdy Lesy ČR vykazují velmi solidní ekonomické výsledky. Podnik za první tři čtvrtletí loňského roku zvýšil meziročně hrubý zisk o 13 procent na 4,36 miliardy korun.

Na růstu zisku se výrazně podílely vyšší tržby za dřevo, a to i díky tomu, že podnik zvýšil těžbu přibližně o pět procent na 6,2 milionu metrů krychlových. Vyšší objem těžby i ceny na trhu tak společně posílily hospodářský výsledek.

Lesy ČR jsou dlouhodobě významným zdrojem příjmů pro státní rozpočet. V loňském roce podnik odvedl státu 5,515 miliardy korun. Od roku 2013, kdy se odvody ze zisku začaly systematicky uplatňovat, poslaly Lesy ČR do státní pokladny už více než 48 miliard korun. Výjimkou byla jen období kůrovcové kalamity v letech 2019 až 2021, kdy podnik odvody neprováděl.

Na pozadí těchto čísel se otevírá otázka, jak nový management vybalancuje požadavek vlády na nižší a stabilnější ceny dřeva s tlakem na zachování vysokých zisků a odvodů do státního rozpočtu.

Plánované změny na ministerstvu a dopad na podřízené instituce

Odvolání ředitele Lesů ČR není jediným krokem, který ministr Šebestyán avizoval. V rozhovorech pro média uvedl, že v roce 2026 plánuje širší organizační změny jak na samotném ministerstvu zemědělství, tak v jemu podřízených organizacích.

Ministr mluví zejména o těchto záměrech:

• Snižování počtu úředníků: V prvním čtvrtletí roku chce snížit počet pracovníků ministerstva zhruba o pět až deset procent.
• Sloučení úřadů: Šebestyán plánuje slučování některých institucí v resortu, detaily však zatím nezveřejnil s tím, že změny chce nejprve oznámit dotčeným zaměstnancům.
• Reorganizace agend: Už dříve bylo oznámeno, že na ministerstvu zanikne odbor bezpečnostní politiky a krizového řízení. Jeho agendu mají převzít jiná oddělení v nezměněném rozsahu.

Zejména zrušení odboru bezpečnostní politiky a krizového řízení vyvolalo kritiku. Bývalý ministr Výborný tento krok označil za nepochopitelný a nebezpečný, a to s ohledem na to, že resort zemědělství spravuje kritickou vodohospodářskou infrastrukturu, zajišťuje hmotné rezervy a při povodních hraje klíčovou roli v krizovém řízení.

V tomto kontextu se odvolání šéfa Lesů ČR jeví jako součást širšího přeskupování sil a priorit v resortu, které může mít dopad na řadu dalších institucí a agend.

Co změna ve vedení znamená pro trh se dřevem a lesnický sektor

Lesy ČR patří k největším hráčům na evropském trhu se dřevem a jejich obchodní politika zásadně ovlivňuje ceny pro domácí pilařský a dřevozpracující průmysl. Rozhodnutí o výměně generálního ředitele proto může mít několik praktických dopadů.

• Cenotvorba a smluvní politika: Nové vedení může upravit strategii prodeje dřeva – od struktury tendrů přes délku kontraktů až po preferenci domácích odběratelů. To může vést ke stabilizaci či dokonce poklesu cen, ale zároveň ovlivnit výši zisku podniku.
• Investice do obnovy lesů: Po období kůrovcové kalamity zůstává klíčovou otázkou, kolik prostředků půjde na obnovu porostů, změnu druhové skladby a adaptaci lesů na klimatickou změnu. Zde bude rozhodující, zda tlak na nižší ceny dřeva neomezí investiční možnosti podniku.
• Vztahy s průmyslem: Dřevozpracující firmy dlouhodobě volají po předvídatelných dodávkách a cenách. Nový management bude pod tlakem, aby tyto požadavky sladit s ekonomickými cíli podniku i se státní surovinovou politikou.

Výběrové řízení na nového generálního ředitele tak nebude pouze personální otázkou, ale i rozhodnutím o tom, jakou roli má státní podnik hrát na trhu: zda jako maximálně ziskový subjekt, nebo jako nástroj aktivní státní politiky, který upřednostní stabilitu trhu a podporu domácího průmyslu.

Klíčové otázky pro další vývoj

Odvolání Dalibora Šafaříka z čela Lesů ČR otevírá několik zásadních otázek pro nejbližší týdny a měsíce:

• Jak transparentní a otevřené bude výběrové řízení na nového generálního ředitele?
• Zda nový management skutečně povede ke snížení či stabilizaci cen dřeva na úroveň srovnatelnou s okolními zeměmi.
• Jestli se podaří udržet vysokou ziskovost podniku a jeho odvody do státního rozpočtu, aniž by to negativně dopadlo na domácí průmysl.
• Jak se změny v resortu, včetně reorganizace ministerstva, promítnou do krizového řízení, správy vodohospodářské infrastruktury a dalších klíčových agend.

Lesy ČR zůstávají jedním z nejdůležitějších státních podniků – ekonomicky, environmentálně i politicky. To, jakým směrem se vydají pod novým vedením, ovlivní nejen ceny dřeva a zisky státní pokladny, ale i dlouhodobý stav českých lesů a konkurenceschopnost dřevozpracujícího průmyslu.