Konec koncesionářských poplatků! Co čeká Českou televizi a rozhlas dál?

Debata o budoucnosti financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vstoupila v roce 2026 do rozhodující fáze. Na stole leží hned dva paralelní legislativní návrhy, které zásadně mění dosavadní systém. Jeden z nich omezuje okruh plátců koncesionářských poplatků a rozšiřuje výjimky, druhý počítá s úplným zrušením poplatků a jejich nahrazením přímým příspěvkem ze státního rozpočtu. Oba směry přitom znamenají menší příjmy pro veřejnoprávní média a vyvolávají otázky ohledně jejich nezávislosti i budoucího fungování.

Jak se mění pravidla pro platbu poplatků

První z návrhů, který ve Sněmovně předložila skupina poslanců z opozičních i menších vládních stran, se zaměřuje na zúžení okruhu poplatníků a rozšíření osvobození od povinnosti platit rozhlasové a televizní poplatky.

Horní věková hranice a nové výjimky

Podle předložené novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích by se nově uplatnila horní věková hranice 75 let. Lidé starší tohoto věku by již poplatky platit nemuseli. Návrh současně rozšiřuje okruh osob, které budou od plateb osvobozeny:

• Držitelé průkazů osob se zdravotním postižením – zákonodárci počítají s tím, že zdravotně postižení získají automatické osvobození od poplatků.
• Nezaopatřené děti – do skupiny osvobozených mají nově patřit i děti, které jsou z hlediska sociálního systému považovány za nezaopatřené.
• Poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb – nemocnice, domovy pro seniory či další sociální zařízení by již za přijímače ve svých provozech poplatky odvádět neměly.
• Menší firmy a živnostníci – povinnost platit poplatky by odpadla podnikům a OSVČ, které zaměstnávají méně než 51 lidí.

Autoři novely v důvodové zprávě zdůrazňují, že cílem je „zohlednit sociální a životní situaci“ konkrétních skupin obyvatel a snížit jejich finanční zátěž. Výše samotných poplatků by se neměnila: zůstala by na 55 korunách měsíčně za rozhlas a 150 korunách za televizi.

Rozpočtový dopad v řádu stovek milionů

Zúžení okruhu plátců by ovšem znamenalo znatelný výpadek příjmů ČT i ČRo. Podle odhadů v důvodové zprávě by šlo o stamiliony korun ročně. Poslanci, kteří návrh podepsali, však tvrdí, že takové snížení příjmů „nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby“ a že by rozpočty médií vrátilo přibližně na úroveň před loňským zvýšením poplatků.

Pod návrhem jsou podepsáni mimo jiné poslanec ANO Patrik Nacher, předseda SPD Tomio Okamura či poslanec za Motoristy Filip Turek. Předloha se v parlamentním systému objevila na začátku týdne a její účinnost je navázána na datum schválení – začít platit by mohla vždy od nejbližšího 1. ledna nebo 1. července.

Ostrou kritiku návrh vyvolal u části vládních politiků. Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) ho na sociální síti X označil za „další úder proti nezávislým médiím veřejné služby“ a upozornil, že takto velký výpadek příjmů má nastat prakticky ze dne na den.

Domácí

Češi opět překvapili: komu zachrání život 623 tun jídla a drogerie?

Češi znovu ukázali, že solidarita nezná krizi. Jarní Sbírka potravin 2026 přinesla 623 tun jídla a drogerie pro samoživitele, seniory i další lidi v nouzi. Komu konkrétně pomoc zachrání život?

Druhý krok: úplný konec poplatků a přechod na rozpočet státu

Současně s poslaneckou iniciativou se posunul i vládní plán na kompletní zrušení koncesionářských poplatků a nahrazení jejich systému přímým financováním ze státního rozpočtu. Tento krok navazuje na politické proklamace z předchozích měsíců, kdy předseda SPD Tomio Okamura veřejně avizoval, že chce prosadit přechod ČT a ČRo pod státní rozpočet a tím podle svých slov „odlehčit domácnostem“.

Vládní návrh, který nyní schválil kabinet, předkládá ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten zároveň stojí za dřívějším, komplexnějším návrhem, který rovněž pracoval s představou návratu rozpočtů veřejnoprávních médií na úroveň před zvýšením poplatků. Vláda však nakonec zvolila jednodušší variantu – přímo stanovit částku, kterou ČT a ČRo obdrží z rozpočtu.

Kolik peněz mají veřejnoprávní média dostat

Podle aktuálního návrhu zákona by v roce 2026 měla Česká televize získat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Celkem by tedy veřejnoprávní média obdržela 7,8 miliardy korun.

Vláda argumentuje, že jde o návrat k finanční úrovni roku 2024, tedy k období před loňským zvýšením poplatků. Oproti letošnímu roku to představuje zhruba 15procentní pokles plánovaných příjmů. ČT totiž v roce 2026 hospodaří s rozpočtem kolem 8,5 miliardy korun, z čehož 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo počítá s rozpočtem přes 2,7 miliardy, z poplatků má přitéct zhruba 2,4 miliardy.

Součástí návrhu je i tzv. valorizační mechanismus. Pokud kumulovaná inflace dosáhne deseti procent, měla by se výše příspěvku ze státního rozpočtu upravit podle předem daného vzorce. Vláda tím reaguje na dlouhodobou kritiku, že původní systém poplatků neodpovídal dostatečně růstu nákladů a inflaci.

Argumenty vlády: úspory a tlak na efektivitu

Premiér Andrej Babiš (ANO) změnu obhajuje s tím, že zrušením poplatků ušetří ČT a ČRo nemalé prostředky na administrativě a vymáhání plateb. Podle něj by šlo minimálně o 250 milionů korun ročně. Kabinet zároveň tvrdí, že veřejnoprávní média dosud „neprojevila zájem šetřit“ a že je nutné na ně vytvořit tlak k vyšší efektivitě.

Ministr kultury Klempíř dodává, že objem peněz pro ČT a ČRo byl stanoven s ohledem na období, kdy obě instituce patřily k lídrům trhu a ve svých výročních zprávách neuváděly nedostatek financí jako zásadní překážku rozvoje. Podle něj by měli generální ředitelé dokázat, že zvládnou hospodařit i s mírně nižšími rozpočty a zároveň udržet kvalitu poskytované veřejné služby.

Nezávislost médií má být podle vlády zajištěna tím, že zůstávají v platnosti stávající zákony o České televizi a Českém rozhlasu – s výjimkou pasáže o financování. Kontrolu nad hospodařením i činností nadále formálně vykonávají rady ČT a ČRo, výroční zprávy pak schvaluje Poslanecká sněmovna.

Obavy z politického tlaku a reakce veřejnoprávních médií

Obě veřejnoprávní instituce už dříve varovaly, že plánované škrty v rozpočtech povedou k omezení výroby pořadů, redukci nabídky a s velkou pravděpodobností i k propouštění zaměstnanců. V reakci na vládní kroky vyhlásily odborové organizace v ČT a ČRo stávkovou pohotovost.

Kritici vládního návrhu upozorňují především na riziko, že přímé financování ze státního rozpočtu posílí závislost médií na aktuální politické většině. Zatímco u poplatků existoval alespoň formální odstup mezi divákem/posluchačem a státem, nově budou klíčové částky každoročně procházet rozpočtovým procesem, v němž mají klíčové slovo vláda a poslanci.

Protesty před Úřadem vlády

Na tento aspekt upozornily i protesty před sídlem vlády v Praze, které se uskutečnily v den, kdy kabinet návrh schválil. Demonstraci zorganizovaly studentské spolky Média nedáme a Stojíme za kulturou. Desítky účastníků vyjádřily nesouhlas se zrušením systému poplatků a přechodem na rozpočtové financování, které podle nich otevírá prostor pro politické ovlivňování fungování ČT a ČRo.

Symbolickým momentem protestu bylo spuštění budíků v 11:59 – organizátoři tím chtěli upozornit, že „je za pět minut dvanáct“ pro zachování skutečně nezávislých médií veřejné služby. Obavy se týkají nejen přímého ovlivňování obsahu, ale i tlaku prostřednictvím rozpočtových škrtů či personálních změn v radách.

Domácí

Konec placení za televizi a rádio? Tajný plán vlády může otřást veřejnoprávními médii

Vláda chystá konec koncesionářských poplatků a chce ČT a ČRo platit přímo ze státního rozpočtu. Kritici varují před ztrátou nezávislosti i rizikem podfinancování.

Politické pozadí a další vývoj ve Sněmovně

Diskuse o koncesionářských poplatcích a financování veřejnoprávních médií se v české politice vedou dlouhodobě, v roce 2026 však získaly konkrétní podobu dvou souběžných návrhů – poslaneckého, který omezuje okruh plátců, a vládního, který poplatky ruší úplně.

Podle informací z politického zákulisí sehrál důležitou roli předseda SPD Tomio Okamura, který již v březnu avizoval plán na zrušení poplatků. Podle zdrojů z prostředí vlády šlo i o způsob, jak zvýšit tlak na přípravu komplexního řešení a na převedení financování ČT a ČRo pod státní rozpočet. Původní vládní návrh, který měl tento krok realizovat v širším balíčku změn, nakonec kabinet nevyužil a zvolil jednodušší předlohu, s níž nyní vstupuje do legislativního procesu.

Premiér Babiš už avizoval, že očekává tvrdá jednání v Poslanecké sněmovně nejen o samotném principu financování, ale i o konkrétní výši částky pro veřejnoprávní média. Právě zde se mohou projevit rozdílné představy jednotlivých stran – od těch, které dlouhodobě kritizují ČT a ČRo a žádají jejich „zeštíhlení“, po ty, které varují před oslabováním veřejné služby a ztrátou nezávislosti.

Poslanecký návrh na omezení okruhu plátců poplatků pak může sloužit jako paralelní či doplňková cesta, případně jako nástroj politického tlaku při vyjednávání o finální podobě zákonů. Není vyloučeno, že se část jeho prvků – například rozšíření výjimek pro zdravotně postižené či sociální zařízení – nakonec promítne i do kompromisní verze legislativy.

Co změny znamenají pro budoucnost veřejnoprávních médií

Oba projednávané návrhy mají jedno společné: Česká televize i Český rozhlas budou mít méně peněz než v roce 2026, kdy poprvé naplno pocítily efekt zvýšených poplatků. Ať už projde omezení okruhu plátců, nebo úplné zrušení poplatků a přechod na státní rozpočet, rozpočty médií se mají vrátit zhruba na úroveň roku 2024.

Pro veřejnoprávní média to znamená několik zásadních výzev:

• Nutnost úspor a reorganizace – s nižšími příjmy se pravděpodobně nevyhnou redukci některých programových okruhů, omezení vlastní tvorby či úsporným opatřením v provozu.
• Napětí mezi efektivitou a kvalitou – vláda sází na tlak na efektivitu, kritici však varují, že škrtání může podvázat schopnost plnit roli veřejné služby, například v oblasti regionálního zpravodajství, menšinových formátů či kulturní produkce.
• Debata o nezávislosti – přechod na státní rozpočet otevírá otázku, jak reálně zajistit, aby financování nebylo zneužíváno k politickému tlaku. Formální zachování stávajících zákonů o ČT a ČRo bude muset být doplněno důvěryhodnou praxí.
• Vztah k veřejnosti – koncesionářské poplatky byly často vnímány jako přímé propojení mezi divákem, posluchačem a médii. Změna systému může ovlivnit i to, jak veřejnost vnímá „svá“ média a jejich odpovědnost vůči občanům.

O definitivní podobě financování ČT a ČRo rozhodnou v následujících měsících poslanci. Půjde nejen o technickou debatu o číslech, ale i o širší politické rozhodnutí, jakou roli mají veřejnoprávní média v české společnosti v roce 2026 a jakou míru nezávislosti a stability jim chce stát garantovat.