Konec placení za televizi a rádio? Tajný plán vlády může otřást veřejnoprávními médii

Vládní koalice se přiblížila zásadní změně v tom, jak budou v Česku financována média veřejné služby. Místo tradičních koncesionářských poplatků má Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu. Záměr, který premiér Andrej Babiš (ANO) prezentuje jako splnění koaličního slibu, však naráží na odpor samotných médií, opozice i části veřejnosti. Kritici varují před oslabením nezávislosti i možným podfinancováním.

Vláda nyní pracuje na novém návrhu, který má být předložen kabinetu v polovině června 2026. Předchází mu mimořádně sledované jednání ve Strakově akademii, kde se u jednoho stolu schází špičky koalice s generálními řediteli ČT a ČRo. Zároveň ve Sněmovně leží paralelní poslanecký návrh, jenž by už dříve částečně omezil okruh plátců poplatků. Výsledkem může být největší změna financování veřejnoprávních médií za poslední dekády.

Politická dohoda: poplatky skončí, peníze půjdou z rozpočtu

Podle ministra kultury Oty Klempíře (hnutí Motoristé) panuje v koalici shoda, že koncesionářské poplatky mají skončit a financování médií veřejné služby přejde na stát. Klempíř avizoval, že po vypořádání připomínek od resortů a dalších institucí by vláda měla nový zákon projednat v polovině června 2026. Cílem je, aby norma nabyla účinnosti k 1. lednu 2027.

Premiér Andrej Babiš opakovaně zdůrazňuje, že jde o naplnění koaličního programu. „Chceme, aby veřejnoprávní média byla financována z rozpočtu, aby to neplatili lidi, aby to neplatily firmy,“ prohlásil po jednom z jednání vlády. Zároveň ale zpochybnil, zda je nutné kompletně přepsat celý mediální zákon, jak původně navrhovalo Ministerstvo kultury.

Na pondělní koaliční radě se podle Klempíře potvrdil časový plán, že zákon by měl být do konce roku schválen Parlamentem. Ministr kultury mluví o „koaliční shodě“ a tvrdí, že i přes ostré připomínky úřadů a institucí se podařilo identifikovat několik klíčových okruhů, které je třeba upravit. Ministr sportu a prevence Boris Šťastný (Motoristé) popsal výsledek jako zúžení stovek připomínek na devět základních bodů, které má Klempíř do návrhu dopracovat.

Domácí

Největší razie v dějinách českého fotbalu: zásah od ligy po dorost, podezřelých jsou desítky!

Český fotbal zažívá bezprecedentní razii: NCOZ zasahuje od nejvyšší ligy po dorost a zadržuje desítky osob kvůli podezření z korupce a ovlivňování zápasů. FAČR svolává krizové jednání.

Od velkého mediálního zákona k úzké novele financování

Původní Klempířův plán byl ambiciózní: připravit zcela nový zákon o médiích veřejné služby, který by nahradil dosavadní úpravu a komplexně přenastavil fungování ČT a ČRo. Tento návrh předložený v dubnu však ve vnitroresortním připomínkovém řízení narazil. Většina ministerstev a dalších institucí uplatnila zásadní výhrady, některé úřady dokonce žádaly kompletní přepracování materiálu.

Výsledkem je politický obrat. Koalice se dohodla, že nyní vznikne užší návrh, který se zaměří výhradně na financování. Potvrdil to ministr Šťastný: „Došlo ke koaliční shodě, že bude připraven nový návrh, který bude řešit jenom financování.“ Tento text, připravený Ministerstvem kultury, je předmětem klíčového úterního jednání ve Strakově akademii.

Technicky přicházejí v úvahu dvě cesty. Buď se dílčími změnami upraví stávající zákon o České televizi a Českém rozhlasu – konkrétně paragrafy týkající se financování – a samostatný zákon o koncesionářských poplatcích se zruší. Anebo se naopak využije rámec zákona o poplatcích a na jeho základě se napíše nový model státního financování. Premiér Babiš dal najevo, že preferuje variantu minimálních zásahů do stávající legislativy a změny jen jedné klíčové normy.

Jednání ve Strakově akademii: šest politiků proti dvěma ředitelům

Napjatou atmosféru kolem budoucnosti veřejnoprávních médií podtrhuje i složení účastníků úterní schůzky ve Strakově akademii. Naproti generálním ředitelům ČT Hynku Chudárkovi a ČRo René Zavoralovi usedne hned šestice koaličních politiků.

• premiér Andrej Babiš (ANO),
• ministr kultury Ota Klempíř (Motoristé),
• ministr sportu a prevence Boris Šťastný (Motoristé),
• poslanec ANO Patrik Nacher,
• předseda SPD Tomio Okamura,
• místopředseda SPD Radim Fiala.

Právě na tomto setkání má Klempíř detailně představit nový model financování a vyslechnout si reakci vedení obou institucí. Podle informací Seznam Zpráv nebyli všichni z politické šestice předem seznámeni s finální podobou návrhu, což naznačuje, že i uvnitř koalice probíhá intenzivní vyjednávání.

Ředitelé ČT a ČRo dlouhodobě prosazují zachování koncesionářských poplatků jako nástroje, který podle nich nejlépe zaručuje nezávislost na politické moci. V případě, že se poplatky nepodaří udržet, chtějí alespoň vyjednat co nejvyšší a předvídatelný státní příspěvek. Zaměstnanci České televize dokonce ohlásili na 22. června výstražnou stávku, čímž chtějí upozornit na rizika plánované reformy.

Domácí

Češi opět překvapili: komu zachrání život 623 tun jídla a drogerie?

Češi znovu ukázali, že solidarita nezná krizi. Jarní Sbírka potravin 2026 přinesla 623 tun jídla a drogerie pro samoživitele, seniory i další lidi v nouzi. Komu konkrétně pomoc zachrání život?

Kolik peněz mají ČT a ČRo dostat a jaký bude dopad

Zatím není jasné, zda Klempíř v novém návrhu zopakuje konkrétní finanční parametry ze svého původního, úřady kritizovaného zákona, nebo je upraví. Původní verze počítala s tím, že od příštího roku by Česká televize dostávala ze státního rozpočtu 5,7 miliardy korun ročně a Český rozhlas 2 miliardy.

Součástí tehdejšího plánu byl i mechanismus automatického navyšování příspěvku podle inflace, maximálně však o pět procent ročně. Záměrem bylo vyhnout se každoročním politickým sporům o výši dotace a zajistit médiím alespoň základní finanční stabilitu.

Podle propočtů by však tento model pro Českou televizi znamenal citelný propad oproti současným příjmům z poplatků – zhruba o jednu miliardu korun ročně. Takový výpadek by si vyžádal výrazné škrty, včetně propouštění zaměstnanců a rušení části programové nabídky. Vedení ČT to označuje za zásah, který by mohl ovlivnit plnění veřejnoprávní funkce televize.

Není jisté, zda premiér a koaliční partneři budou ochotni tyto částky navýšit, nebo zda budou trvat na původně navržených číslech. Úterní jednání má naznačit, zda je prostor pro kompromis – například vyšší základní příspěvek či pružnější inflační mechanismus. Vzhledem k tomu, že kabinet trvá na tom, aby poplatky skončily již od ledna příštího roku, je čas na vyjednávání omezený.

Poslanecký „mezikrok“: částečné osvobození od poplatků

Vedle vládního návrhu běží v Poslanecké sněmovně i paralelní iniciativa, která by změnila systém financování ještě před přijetím nové vládní normy. Skupina koaličních poslanců v čele s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) předložila návrh, jenž by některé skupiny obyvatel a podniků od poplatků osvobodil.

Podle zveřejněných informací by se úlevy týkaly například:

• samostatně žijících seniorů starších 75 let a jejich domácností,
• menších firem do 50 zaměstnanců,
• dalších vybraných skupin, které poslanci považují za sociálně citlivé.

Tomio Okamura (SPD), který je pod návrhem rovněž podepsán, označuje tuto úpravu za „pojistku“ pro případ, že by se přijetí Klempířova zákona zdrželo. „Mohli bychom vyjít vstříc požadavkům našich voličů, abychom to, co můžeme zrušit co nejrychleji, jsme zrušili co nejrychleji,“ vysvětlil po koaliční radě.

Dopad tohoto „mezikroku“ na rozpočty ČT a ČRo je ovšem sporný. Sám Patrik Nacher odhadoval, že by Česká televize přišla zhruba o 400 milionů korun ročně. Odborové organizace však varují, že skutečný výpadek by mohl být až 1,4 miliardy korun. Rozptyl odhadů ukazuje, že politické rozhodování probíhá v prostředí značné nejistoty.

Obavy z politického vlivu a reakce veřejnosti

Plánované zrušení poplatků a přechod na financování ze státního rozpočtu vyvolává ostrou kritiku nejen uvnitř médií veřejné služby, ale i v opozici a části odborné veřejnosti. Hlavní námitkou je riziko zvýšení politického vlivu na obsah a fungování ČT a ČRo.

Koncesionářské poplatky jsou dlouhodobě vnímány jako nástroj, který rozprostírá finanční zodpovědnost mezi širokou veřejnost a brání tomu, aby se média stala závislými na každoročním rozhodování vlády a parlamentní většiny. Přechod na rozpočtové financování podle kritiků otevírá cestu k tlaku na vedení médií skrze snižování či podmiňování příspěvku.

Další výhrady se týkají samotné výše navrhovaných částek. Pokud by se naplnil scénář výrazného poklesu příjmů, mohlo by to vést k omezení původní tvorby, investigativní žurnalistiky či regionálního zpravodajství – tedy oblastí, které komerční média často pokrývají jen omezeně. Obavy z „osekání“ veřejnoprávních médií proto rezonují i mezi jejich diváky a posluchači.

Koaliční politici naopak argumentují tím, že poplatky jsou pro část obyvatel i firem nepopulární a nespravedlivé. Zvláště v době vysokých životních nákladů chtějí voličům nabídnout konkrétní úlevu. Zároveň ujišťují, že nová legislativa nastaví jasná pravidla, která nezávislost médií ochrání. Konkrétní podoba těchto pojistek však zatím nebyla detailně představena.

Co může změna financování znamenat pro budoucnost veřejnoprávních médií

Nadcházející týdny budou pro Českou televizi a Český rozhlas klíčové. Vláda se nechce vzdát plánu, aby koncesionářské poplatky skončily již od ledna příštího roku, a zároveň potřebuje najít model, který bude politicky průchodný a finančně udržitelný. Jednání ve Strakově akademii s řediteli ČT a ČRo může naznačit, zda se podaří dosáhnout alespoň rámcové dohody.

Zásadní otázky přitom zůstávají otevřené:

• Výše příspěvku: zda stát nahradí současné příjmy z poplatků v plném rozsahu, nebo dojde k trvalému snížení rozpočtů.
• Indexace: jak bude nastaven mechanismus automatického navyšování příspěvku, aby odrážel inflaci a růst nákladů.
• Nezávislost: jaké právní pojistky zabrání tomu, aby se financování nestalo nástrojem politického tlaku.
• Přechodné období: zda bude existovat časově omezený režim, který umožní médiím se na nový systém adaptovat.
• Role „mezikroku“: jestli poslanci prosadí selektivní osvobození některých skupin plátců ještě před přijetím vládního zákona, a jaký to bude mít reálný dopad na rozpočty ČT a ČRo.

Jisté je zatím jen to, že diskuse o financování veřejnoprávních médií se stala jedním z nejvýraznějších politických témat roku 2026. Zatímco vláda mluví o plnění slibů a úlevě pro občany, zástupci médií, odborů i část odborníků varují před unáhleným krokem, který by mohl dlouhodobě oslabit kvalitu a nezávislost veřejné služby.

Jaký model nakonec zvítězí, ukáže až finální podoba zákona, který má vláda projednat v polovině června a následně poslat do Sněmovny. Už nyní je ale zřejmé, že rozhodnutí o koncesionářských poplatcích nebude jen technickou změnou financování, ale politickým signálem, jakou roli má veřejnoprávní žurnalistika v české demokracii do budoucna sehrávat.