Slabé zemětřesení na Příbramsku: proč se Česko občas otřese

V noci zasáhlo Klučenice na Příbramsku a jejich okolí slabé zemětřesení. Otřes o magnitudu 2,5 sice nepředstavuje hrozbu pro budovy ani obyvatele, přesto znovu připomněl, že ani Česká republika není zcela prostá seizmické aktivity. Podle odborníků z Ústavu fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně šlo o událost v oblasti, která je dlouhodobě známá opakovanými výskyty menších zemětřesení. Hlavnímu otřesu navíc následovala série slabších záchvěvů půdy.

Seizmologové nyní sbírají hlášení od obyvatel a snaží se událost co nejpřesněji zmapovat. Zároveň připomínají, že podobné epizody se v Česku objevují pravidelně, zejména na okrajích Českého masivu. Jak časté jsou zemětřesení v tuzemsku, kde se vyskytují nejčastěji a proč se jich zatím nemusíme výrazně obávat?

Co se stalo v Klučenicích: noční otřes a série následných záchvěvů

Podle údajů Ústavu fyziky Země zasáhlo Klučenice na Příbramsku a širší okolí v noci slabé zemětřesení o magnitudu 2,5. Epicentrum leželo v oblasti, která je z hlediska seizmologie dlouhodobě sledovaná. Bezprostředně po hlavním otřesu následovala série slabších záchvěvů, takzvaných dotřesů, které jsou u podobných událostí běžné.

Odborníci zdůrazňují, že při takto nízké magnitudě není pravděpodobné, že by došlo k poškození budov. „Neočekáváme, že by mohly vzniknout nějaké škody na budovách. Tato oblast je známa opakovanými výskyty zemětřesení,“ uvedli seizmologové. Přesto je pro ně klíčové získat co nejvíce informací o tom, jak lidé otřesy vnímali – zejména kvůli zpřesnění modelů chování zemské kůry v daném regionu.

Ústav proto vyzval obyvatele, kteří některý z otřesů zaznamenali, aby vyplnili online dotazník na webu Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Obyvatelé mohou popsat například:

• v kolik hodin otřesy pocítili,
• jak silné se jim zdály,
• zda se hýbaly předměty v domácnosti,
• zda slyšeli neobvyklé zvuky (zadunění, praskání),
• v jakém patře či typu budovy se nacházeli.

Podobná svědectví, jakkoli subjektivní, pomáhají vědcům doplnit údaje ze seizmických stanic a lépe rekonstruovat průběh události.

Domácí

Konec placení za televizi a rádio? Tajný plán vlády může otřást veřejnoprávními médii

Vláda chystá konec koncesionářských poplatků a chce ČT a ČRo platit přímo ze státního rozpočtu. Kritici varují před ztrátou nezávislosti i rizikem podfinancování.

Opakované otřesy na Příbramsku: série z minulého roku

Klučenice a jejich okolí nejsou v mapě české seizmické aktivity žádnou neznámou. V téže oblasti zaznamenali odborníci v minulosti opakovaně slabší zemětřesení. Výraznější epizoda přišla v srpnu minulého roku, kdy se zde objevily otřesy o magnitudu 2,5 a 2,7.

Tyto události spustily několik měsíců trvající sérii dotřesů, která se protáhla až do konce roku 2026. Takové chování je pro některé lokality typické – napětí v zemské kůře se neuvolní jedním otřesem, ale postupně, v podobě celé „rodiny“ menších zemětřesení. Většina z nich je natolik slabá, že je dokážou zachytit jen citlivé přístroje, nikoli lidské smysly.

Pro vědce jsou právě tyto dlouhodobé série mimořádně cenné. Umožňují sledovat, jak se mění napětí v konkrétním zlomu, jak se posunují jednotlivé bloky hornin a jaké mohou být limity možného budoucího otřesu. Z pohledu obyvatel jde většinou o sotva postřehnutelné záchvěvy, z pohledu vědy ale o důležitá data pro pochopení chování podzemních struktur.

Další nedávná zemětřesení v Česku: od Písecka po Chebsko

Událost na Příbramsku nezůstává v posledních letech ojedinělá. Seizmické stanice na území České republiky pravidelně zachycují slabší zemětřesení, která se odehrávají jak v tradičně aktivních oblastech, tak i v lokalitách, kde dosud žádné otřesy zaznamenány nebyly.

Zemětřesení u Mirotic na Písecku

V dubnu 2026 zaregistrovaly přístroje zemětřesení u obce Mirotice na Písecku. Otřes dosáhl magnituda 3,1 a proběhl v hloubce zhruba 23 až 24 kilometrů pod povrchem. Šlo tedy o výrazně hlubší událost, která se přesto citelně projevila na relativně širokém území.

Otřesy tehdy pocítili obyvatelé nejen v bezprostředním okolí epicentra, ale i na Příbramsku, Strakonicku a v dalších částech jižních a středních Čech. Lidé popisovali krátké zachvění, někdy doprovázené tlumeným zaduněním či zakymácením pověšených předmětů. Ani v tomto případě ale nedošlo k významnějším škodám.

Noční otřesy na Chebsku

Na západě Čech, zejména na Chebsku, se země otřásá dlouhodobě častěji než ve zbytku republiky. V září 2026 tam slabé zemětřesení probudilo obyvatele v nočních hodinách. Nejsilnější z registrovaných otřesů měl magnitudo 2,8 a byl lokalizován do oblasti severně od Nového Kostela – regionu, který je z hlediska seizmologie jedním z nejaktivnějších v Česku.

Chebsko je známé takzvanými zemětřesnými roji, kdy se v relativně krátkém období objevuje velké množství menších otřesů. Ty mohou obyvatele subjektivně znepokojovat, v naprosté většině případů ale nezpůsobují vážné škody.

Nečekaný otřes u Vrábče

Zvláštní pozornost odborníků letos vzbudilo zemětřesení v obci Vrábče na Českobudějovicku, zaznamenané začátkem února 2026. Přestože šlo o velmi slabý otřes o magnitudu 1,2, který valná část obyvatel vůbec nepocítila, zajímavá byla především samotná lokalita.

Z této oblasti dosud žádné zemětřesení zaznamenáno nebylo. Objevení i takto drobného otřesu proto rozšířilo mapu známých seizmicky aktivních zón v Česku. Pro geofyziky jde o připomínku, že i zdánlivě klidné oblasti mohou skrývat dosud neaktivní či málo známé zlomy.

Domácí

Konec koncesionářských poplatků! Co čeká Českou televizi a rozhlas dál?

Konec koncesionářských poplatků je na dosah. Jaké dopady budou mít nové návrhy zákonů na rozpočet ČT a ČRo, jejich nezávislost i budoucí fungování?

Proč se Česko třese: geotektonická stavba a ohniska otřesů

Česká republika neleží na rozhraní velkých litosférických desek, a proto zde nedochází k ničivým zemětřesením, jaká známe z některých částí světa. Přesto není území Česka zcela seizmicky nečinné. Důvodem je geotektonická struktura Českého masivu, tedy staré krystalinické jednotky, která tvoří základ většiny českého území.

Napětí v zemské kůře se zde hromadí především v okrajových částech masivu, kde se setkávají různé geologické bloky a staré zlomy. Právě tam se odehrává většina zaznamenaných zemětřesení. Typickými ohnisky jsou:

• Chebsko a Sokolovsko – nejaktivnější oblast s častými roji menších zemětřesení,
• západní a jihozápadní Čechy – včetně regionů, kde se nacházejí Klučenice a Mirotice,
• lokální zlomy v dalších částech republiky, které se občas projeví jednotlivými slabými otřesy.

Seizmická aktivita v Česku je v mezinárodním srovnání relativně nízká. I ty nejsilnější události, které byly v posledních dekádách zaznamenány, obvykle nepřekračují magnitudo 3. To je hranice, při níž může dojít k lehkému poškození méně kvalitních staveb, ale moderní budovy a infrastruktura bývají zpravidla zcela bez následků.

Výjimkou byl výraznější otřes na Chebsku v roce 1985, kdy zemětřesení dosáhlo magnituda 4,6. I tehdy však šlo o událost, která sice vyvolala obavy obyvatel a způsobila menší škody, ale v žádném případě se neblížila katastrofám známým z aktivních zlomových zón ve světě.

Jak silné jsou „české“ otřesy a co lidé obvykle cítí

Magnitudo zemětřesení vyjadřuje velikost uvolněné energie a souvisí s výchylkou pohybu půdy. V českých podmínkách se nejčastěji setkáváme s otřesy o magnitudu mezi 1 a 3. Odborníci upozorňují, že:

• otřesy okolo magnituda 2 si lidé většinou vůbec nevšimnou,
• pokud je zaznamenají, bývá to spíše v noci, kdy je ticho a minimální rušivé zvuky,
• při magnitudu kolem 3 může část obyvatel pocítit krátké zachvění, zakymácení lustru nebo jemné zadunění,
• škody na budovách se obvykle objevují až u silnějších událostí, které jsou v Česku velmi vzácné.

To potvrzují i poslední případy: zemětřesení v Klučenicích o magnitudu 2,5 či otřes u Nového Kostela o síle 2,8 byly sice citelné, ale podle odborníků nepředstavovaly riziko pro stavby. Přesná lokalizace epicenter a měření hloubky ohnisek navíc pomáhají lépe odhadovat, jaký dopad by mohla mít případná silnější událost.

Co z toho plyne pro obyvatele: klid, ale i pozornost k vědeckým výzvám

Zemětřesení v Klučenicích znovu ukázalo, že i v relativně klidné střední Evropě může země čas od času znatelně zadunět. Pro obyvatele Příbramska a širšího okolí však podle odborníků nejde o důvod k panice. Magnitudo 2,5 je v kategorii slabých otřesů, které zpravidla nezpůsobují škody a představují spíše zajímavost než bezprostřední hrozbu.

Zároveň ale platí, že každá taková událost je cennou příležitostí pro vědu. Hlášení od obyvatel, vyplněné dotazníky a popisy subjektivních dojmů doplňují data ze seizmických stanic a umožňují:

• upřesnit modely chování zemské kůry v konkrétních oblastech,
• lépe vymezit aktivní zlomy a rizikové zóny,
• zkvalitnit odhady možných budoucích otřesů,
• vylepšovat systém včasné detekce a informování veřejnosti.

Pro českou společnost z toho plyne dvojí poučení. Na jedné straně není důvod obávat se ničivých zemětřesení srovnatelných s těmi, která postihují oblasti na rozhraní velkých litosférických desek. Na straně druhé má smysl vnímat i slabší otřesy jako připomínku toho, že zemská kůra pod našimi nohama je dynamická a neustále v pohybu.

Právě kombinace dlouhodobého monitoringu, ochoty obyvatel sdílet své zkušenosti a pečlivé práce odborníků je zárukou, že i v budoucnu budeme schopni podobné události rychle zachytit, správně vyhodnotit a srozumitelně vysvětlit. Zemětřesení na Příbramsku tak není jen krátkým nočním incidentem, ale i dalším dílkem v mozaice poznání o tom, jak funguje česká krajina v hloubkách, kam se běžný člověk nikdy nepodívá.