Rekordní skok zisků zemědělců: proč i tak mluví o boji o přežití?

Čistý zisk zemědělských podniků v České republice se v roce 2026 podle předběžných dat více než zdvojnásobil a dosáhl 9,7 miliardy korun. Na první pohled jde o výrazné zlepšení po slabém předchozím roce. Při bližším pohledu se však ukazuje, že sektor zůstává z dlouhodobého hlediska pod tlakem, silně závislý na dotacích a ve značné míře živený vedlejšími činnostmi, nikoli samotnou primární produkcí.

Výsledky interního průzkumu Zemědělského svazu, který sdružuje zejména střední a velké podniky, doplňují komentáře ministra zemědělství i nezávislých analytiků. Společně vykreslují obraz odvětví, které sice v roce 2026 těžilo z růstu cen živočišných komodit a levnějších energií, ale zároveň se potýká s dlouhodobě nízkou ziskovostí, kolísáním cen a nutností restrukturalizovat svou ekonomiku směrem k vyšší přidané hodnotě.

Výrazný růst zisku, ale pod dlouhodobým průměrem

Podle Zemědělského svazu dosáhl čistý zisk zemědělských podniků v roce 2026 částky 9,7 miliardy korun. V meziročním srovnání jde o více než dvojnásobek předchozího výsledku, který byl podle předsedy svazu Martina Pýchy vůbec nejslabší od vstupu České republiky do Evropské unie.

Při srovnání s delší časovou řadou však loňský výsledek stále zaostává. Průměrný roční zisk zemědělských podniků od roku 2004 do roku 2026 činí 10,4 miliardy korun, takže loňský rok zůstává pod tímto průměrem. Z pohledu sektoru nejde o mimořádně úspěšný rok, ale spíše o částečné nadechnutí po předchozím propadu.

Významným ukazatelem je také ziskovost přepočtená na výměru půdy. Podle dat svazu dosáhli zemědělci v roce 2026 zisku 2779 korun na hektar, zatímco o rok dříve to bylo pouze 1295 korun. Na úrovni jednotlivých podniků tak došlo k reálnému zlepšení hospodaření, byť zdaleka ne plošnému a bezproblémovému.

Domácí

Češi opět překvapili: komu zachrání život 623 tun jídla a drogerie?

Češi znovu ukázali, že solidarita nezná krizi. Jarní Sbírka potravin 2026 přinesla 623 tun jídla a drogerie pro samoživitele, seniory i další lidi v nouzi. Komu konkrétně pomoc zachrání život?

Podíl ztrátových podniků klesl, obor zůstává na hraně

Jedním z pozitivních signálů je pokles podílu podniků, které se pohybují na hranici nuly nebo v červených číslech. Zatímco v předchozím roce skončilo v nule či ve ztrátě přibližně 40 procent zemědělských podniků, v roce 2026 se tento podíl snížil na zhruba pětinu.

Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha nicméně upozorňuje, že navzdory zlepšení nelze mluvit o skutečné prosperitě:

„Pro naprostou většinu podniků je to nadále spíš každoroční boj o přežití než nějaká velká prosperita. Dlouhodobě patříme mezi nejméně ziskové obory podnikání,“ konstatuje Pýcha a poukazuje na srovnání s obchodními řetězci. Podle něj pět největších řetězců vydělá za jediný rok více, než činí souhrnný zisk všech tuzemských zemědělců.

Podobně kriticky se vyjadřuje i ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Připomíná, že do sektoru každoročně směřuje zhruba 30 až 40 miliard korun na dotacích. V kontextu této podpory považuje zisk kolem deseti miliard za „nijak dobrý“ výsledek. Podle ministra loňský rok zároveň ukázal, jak důležité je rozdělení příjmů mezi více podnikatelských činností, tedy nejen samotnou zemědělskou prvovýrobu.

Živočišná výroba táhla výsledky nahoru

Klíčovým faktorem lepšího hospodářského výsledku v roce 2026 byl růst cen živočišných komodit. Po řadě let, kdy byla živočišná produkce v mnoha segmentech spíše ztrátová, se situace alespoň dočasně obrátila.

• Jatečný skot – cena meziročně vzrostla o 26 procent.
• Mléko – farmáři inkasovali zhruba o 17 procent více než rok předtím.
• Kuřata – zdražila přibližně o pět procent.

Agrární analytik Petr Havel označuje výsledek sektoru za dobrý právě s ohledem na dlouhodobě problematickou rentabilitu živočišné výroby. „Živočišná produkce představovala hodně dlouho a v řadě komodit pro zemědělce spíš ztrátu, teď konečně loni na tom začali trochu vydělávat,“ říká.

Za růstem cen stojí podle Havla kombinace faktorů – vyšší náklady na vstupy, pokles stavů hospodářských zvířat i zvýšená poptávka po živočišných produktech. Zvýšení cen tak není jen odrazem lepší vyjednávací pozice zemědělců, ale i reakcí trhu na omezenou nabídku a dražší výrobu.

Současně však zaznívá varování, že tento trend nebude trvat věčně. Zemědělský svaz i analytici očekávají, že v roce 2026 už ceny živočišných komodit dále neporostou a spíše začnou klesat. Svaz proto pro letošní rok předpokládá opětovné snížení zisku sektoru na přibližně 8,4 miliardy korun.

Domácí

Konec placení za televizi a rádio? Tajný plán vlády může otřást veřejnoprávními médii

Vláda chystá konec koncesionářských poplatků a chce ČT a ČRo platit přímo ze státního rozpočtu. Kritici varují před ztrátou nezávislosti i rizikem podfinancování.

Rostlinná výroba pod tlakem, brambory propadly

Zatímco živočišná výroba pomohla výsledky zemědělců v roce 2026 vylepšit, rostlinná produkce čelila naopak tlaku klesajících či stagnujících cen. Největší ztráty zaznamenali pěstitelé brambor, jejichž farmářská cena se meziročně propadla o 23 procent.

• Brambory – pokles ceny o 23 procent, největší zaznamenaný propad mezi sledovanými komoditami.
• Ječmen – cena se snížila o osm procent.
• Potravinářská pšenice – naopak zdražila o šest procent.

Přestože cena potravinářské pšenice mírně vzrostla, zemědělci podle Zemědělského svazu stále dostávají za tunu pšenice zhruba o 40 procent méně než před třemi lety. To ukazuje na dlouhodobý tlak na marže v rostlinné výrobě, který není možné vyvážit jen krátkodobými výkyvy cen.

Vývoj cen rostlinných komodit tak potvrzuje, že zemědělci se musí vyrovnávat s výraznou volatilitou tržního prostředí. Zatímco některé komodity dočasně zdražují, jiné padají na úroveň, která sotva pokrývá výrobní náklady. V kombinaci s klimatickými riziky to činí z rostlinné výroby stále rizikovější část zemědělského podnikání.

Vedlejší činnosti: více než polovina zisku mimo pole a chlévy

Zemědělský svaz upozorňuje na skutečnost, která zásadně ovlivňuje interpretaci výsledků sektoru: více než polovina zisku zemědělských podniků v roce 2026 pocházela z vedlejších činností, nikoli z primární zemědělské výroby.

Mezi tyto činnosti patří například:

• výroba energie v bioplynových stanicích,
• další energetické a servisní služby,
• různé navazující nebo doplňkové podnikatelské aktivity.

Ministr zemědělství Šebestyán v této souvislosti upozorňuje, že rozložení příjmů mezi více činností je sice z hlediska stability podniků důležité, zároveň ale ukazuje na slabost samotné prvovýroby. Bez podpory dotací a bez příjmů z vedlejších aktivit by velká část podniků zřejmě nebyla schopna dlouhodobě přežít.

Analytik Petr Havel pak zdůrazňuje, že současný model, založený na vysoké závislosti na dotacích a relativně nízké přidané hodnotě, je do budoucna obtížně udržitelný. Podle něj by se mělo více investovat do zpracování zemědělské produkce, inovací a rozvoje produktů s vyšší přidanou hodnotou, aby zemědělci nebyli jen dodavateli levné suroviny.

Dotace jako nutná berlička i brzda změn

Do českého zemědělství každoročně proudí zhruba 30 až 40 miliard korun dotací z národních i evropských zdrojů. Tyto peníze pomáhají stabilizovat příjmy podniků, vyrovnávat cenové výkyvy a podporovat investice do technologií či environmentálních opatření.

Zároveň ale vyvolávají otázku efektivity celého systému. Pokud totiž sektor s takto masivní podporou generuje zisk kolem deseti miliard korun, jak upozorňuje ministr Šebestyán, je na místě debata o tom, zda jsou nastavení podpory i struktura výroby optimální.

Zemědělský svaz připomíná, že výše zisku je silně ovlivněna právě nastavením dotačních titulů a jejich rozdělením mezi jednotlivé typy podniků a produkce. Změny dotačních pravidel v rámci společné zemědělské politiky EU tak mohou mít v budoucnu zásadní dopad na hospodaření českých zemědělců.

Analytici proto volají po tom, aby se dotace více zaměřily na podporu inovací, zpracování produkce a zvyšování přidané hodnoty, nikoli pouze na udržování stávající struktury výroby. To by mohlo pomoci snížit závislost na surovinových komoditách s nízkými maržemi a posílit konkurenceschopnost českého zemědělství.

Co současný vývoj znamená pro budoucnost českého zemědělství

Rok 2026 přinesl českému zemědělství citelné zlepšení hospodářských výsledků, a to zejména díky růstu cen živočišných komodit, levnějším energiím a nižším investičním výdajům. Zisk se více než zdvojnásobil, ztrátových podniků ubylo a zisk na hektar se výrazně zvýšil.

Současně ale loňský rok odhalil několik strukturálních slabin:

• zisk zůstává pod dlouhodobým průměrem a je nízký ve srovnání s jinými obory,
• více než polovina zisku pochází z vedlejších činností, nikoli z primární výroby,
• sektor je silně závislý na dotacích v objemu desítek miliard korun ročně,
• rostlinná výroba čelí tlaku klesajících cen, zejména u komodit typu brambor či ječmene,
• očekává se obrat trendu u živočišných komodit a pokles jejich cen, což může zisk v dalších letech opět snížit.

Pro budoucnost českého zemědělství tak bude zásadní, zda se podaří:

• lépe vyvažovat vztahy v potravinovém řetězci, aby zemědělci získali spravedlivější podíl na konečné ceně,
• posílit zpracování zemědělské produkce v tuzemsku a zvýšit tak přidanou hodnotu,
• přesměrovat část dotací na inovace, modernizaci a diverzifikaci příjmů,
• stabilizovat živočišnou výrobu tak, aby nebyla závislá na krátkodobých cenových špičkách.

Zemědělci, stát i odborná veřejnost se shodují v jednom: rok 2026 byl zlepšením, nikoli vyřešením problémů. Sektor se po těžkém období částečně nadechl, ale jeho dlouhodobá udržitelnost bude záviset na tom, zda se podaří změnit dosavadní ekonomický model – od surovinové základny k odvětví, které dokáže z vlastní produkce vytvářet vyšší hodnotu i stabilnější příjmy.