Ptačí chřipka udeřila v pražské zoo: co se teď děje se zvířaty i návštěvníky?

V pražské zoologické zahradě byla potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka typu H5N1. Nákaza se objevila po postupném úhynu několika ptáků v části expozic a následném laboratorním vyšetření odebraných vzorků. Zoo Praha ve spolupráci se Státní veterinární správou (SVS) okamžitě spustila mimořádná veterinární opatření, jejichž cílem je zabránit dalšímu šíření viru a současně udržet provoz zahrady v co nejbezpečnějším režimu pro zvířata i návštěvníky.

Jak se nákaza v Zoo Praha objevila

První podezření na ptačí chřipku vzniklo poté, co v několika expozicích pražské zoo došlo k postupnému úhynu několika ptáků. Podle vyjádření zástupců zahrady šlo o sérii případů, které již nebylo možné považovat za běžný jev, a proto byl kontaktován dozorový orgán – Státní veterinární správa.

Inspektoři SVS provedli na místě šetření dne 11. února. Během kontroly odebrali vzorky z uhynulých ptáků a odeslali je do Státního veterinárního ústavu k laboratorní analýze. Ten následně potvrdil přítomnost vysoce patogenní ptačí chřipky podtypu H5N1 u několika kusů.

Klíčové body prvotního šetření:

• Zoo nahlásila postupný úhyn několika ptáků v určitých expozicích.
• SVS provedla kontrolu a odebrala vzorky uhynulých jedinců.
• Laboratorní analýza potvrdila H5N1 u čtyř uhynulých ptáků.
• Na základě výsledků byla okamžitě aktivována mimořádná veterinární opatření.

Podtyp H5N1 patří mezi tzv. vysoce patogenní kmeny ptačí chřipky, které mohou způsobovat výrazné ztráty zejména v chovech drůbeže a dalších ptáků. V evropském prostoru se tento virus v posledních letech objevuje opakovaně, a to jak v komerčních chovech, tak u volně žijících ptáků a v zoologických zahradách.

Domácí

Největší razie v dějinách českého fotbalu: zásah od ligy po dorost, podezřelých jsou desítky!

Český fotbal zažívá bezprecedentní razii: NCOZ zasahuje od nejvyšší ligy po dorost a zadržuje desítky osob kvůli podezření z korupce a ovlivňování zápasů. FAČR svolává krizové jednání.

Jaká opatření zoo a veterináři zavedli

Bezprostředně po potvrzení nákazy přistoupila Zoo Praha a Státní veterinární správa k zavedení celé škály preventivních a ochranných kroků. Cílem je minimalizovat riziko dalšího šíření viru mezi ptáky v areálu i mimo něj.

Přesun ptáků a omezení provozu expozic

Jedním z prvních kroků byl dočasný přesun ptáků z otevřených venkovních expozic do zabezpečených vnitřních prostor. Tím se snižuje pravděpodobnost kontaktu s volně žijícími ptáky, kteří jsou častým přenašečem viru, a zároveň se lépe kontrolují podmínky chovu.

Zároveň byla omezena dostupnost některých částí zahrady pro veřejnost. Konkrétně:

• Dočasně je omezen vstup do průchozích voliér, kde se návštěvníci běžně pohybují v těsné blízkosti ptáků.
• Po nezbytně nutnou dobu jsou uzavřeny Rákosův pavilon a pavilon Sečuán, tedy klíčové ptačí expozice.
• Ptáci z venkovních expozic byli přesunuti do zázemí a dalších zabezpečených prostor, které nejsou veřejnosti přístupné.

Některé části areálu však zůstávají v běžném provozu. Díky konstrukčnímu řešení, zejména skleněným bariérám, je nadále otevřen například pavilon tučňáků. Návštěvníci mají také přístup do většiny vnitřních pavilonů, mezi nimiž jsou:

• Rezervace Dja
• Africký dům
• Indonéská džungle
• a dalších jedenáct vnitřních expozic, které nejsou přímo dotčeny aktuální nákazovou situací.

Veterinární dozor a biologická bezpečnost

Mimořádná veterinární opatření se netýkají jen přístupu veřejnosti, ale i samotného zázemí zoo a práce se zvířaty. Podle SVS zahrnují zejména:

• systematické vyšetřování uhynulých ptáků na přítomnost ptačí chřipky,
• zvýšení úrovně biologické bezpečnosti v postižených částech areálu,
• přísnější režim dezinfekce a pohybu personálu mezi jednotlivými pavilony,
• monitoring zdravotního stavu zvířat v ohnisku nákazy i v jeho okolí.

Významným prvkem současného postupu je využití legislativní výjimky, díky níž nemusí být všichni ptáci v ohnisku nákazy automaticky utraceni. To představuje odklon od dřívější praxe, kdy potvrzení vysoce patogenní ptačí chřipky často vedlo k plošnému utrácení chovaných ptáků v daném zařízení.

Veterináři ovšem zdůrazňují, že budou situaci nadále pečlivě sledovat a podle vývoje nákazy mohou být přijata i další opatření, pokud by to bylo nutné pro ochranu zdraví zvířat a zabránění dalšímu šíření viru.

Je ptačí chřipka v zoo hrozbou pro návštěvníky?

Podle vyjádření zástupců Zoo Praha i Státní veterinární správy nynější nákaza nepředstavuje přímé riziko pro návštěvníky. Provoz zahrady pokračuje, byť v částečně omezeném režimu, a veřejnost může areál nadále navštěvovat.

Mluvčí zoo Filip Mašek zdůraznil, že:

• návštěvníci nejsou aktuálním výskytem ptačí chřipky nijak ohroženi,
• opatření jsou nastavena tak, aby především chránila chované ptáky a bránila šíření viru,
• řada kroků byla provedena nad rámec povinných opatření, právě s cílem maximálně snížit rizika.

Díky tomu zůstává zoo v běžné otevírací době přístupná – v únoru je otevřena každý den od 9 do 16 hodin. Návštěvníci však musí počítat s tím, že některé pavilony a průchozí voliéry jsou dočasně uzavřeny a část ptačích expozic není k vidění.

Co je ptačí chřipka H5N1

Ptačí chřipka je virové onemocnění, které primárně postihuje ptáky. Některé kmeny viru, mezi nimi i H5N1, jsou označovány jako vysoce patogenní, protože mohou způsobovat vysokou úmrtnost v chovech drůbeže a dalších ptáků.

Charakteristika viru H5N1:

• způsobuje závažné onemocnění u domácích i volně žijících ptáků,
• v minulosti byl zaznamenán i u jiných živočišných druhů, například u prasat, psů či koček,
• v některých případech byl schopen přenosu na člověka, zejména při intenzivním kontaktu s nakaženou drůbeží,
• v evropských podmínkách se opakovaně objevuje v sezónních vlnách, často v souvislosti s migrací volně žijících ptáků.

V našich zeměpisných šířkách se podle odborníků ptačí chřipka objevuje stále častěji. Pražská zoo proto zdůrazňuje, že je na podobné situace lépe připravena než v minulosti a řadu opatření zavádí preventivně ještě předtím, než jsou formálně nařízena.

Domácí

Češi opět překvapili: komu zachrání život 623 tun jídla a drogerie?

Češi znovu ukázali, že solidarita nezná krizi. Jarní Sbírka potravin 2026 přinesla 623 tun jídla a drogerie pro samoživitele, seniory i další lidi v nouzi. Komu konkrétně pomoc zachrání život?

Širší kontext: další ohniska v Česku a zkušenosti zoologických zahrad

Aktuální případ v Zoo Praha není v roce 2026 ojedinělý. Veterinární úřady potvrdily také první letošní ohnisko ptačí chřipky v komerčním velkochovu v České republice. To ukazuje, že virus je v populaci ptáků nadále přítomen a představuje významnou výzvu jak pro zemědělce, tak pro chovatele v zoologických zahradách.

Zkušenosti s ptačí chřipkou mají i další české zoo. Koncem roku předcházela současné situaci nákaza v jihlavské zoologické zahradě, kde byla ptačí chřipka zjištěna u dvou mladých labutí bílých. Ty uhynuly a vedení zoo následně přistoupilo k utracení ptáků, kteří s nimi sdíleli stejný vodní prostor. Tento případ ilustruje, jak rozdílná mohou být opatření v závislosti na podmínkách, legislativním rámci i konkrétním vývoji situace.

V případě pražské zoo nyní platí legislativní výjimka, která umožňuje, aby ptáci v ohnisku nákazy nebyli automaticky utráceni. Opatření se proto soustředí především na izolaci, monitoring a zvýšenou ochranu chovů, nikoli na plošnou likvidaci celých kolekcí ptáků.

Jak se Zoo Praha připravuje na další vývoj

Vedení zahrady i veterinární dozor shodně uvádějí, že situaci průběžně vyhodnocují a jsou připraveni reagovat na případné změny. Pokud by došlo k dalším úhynům či rozšíření nákazy, mohou následovat přísnější opatření, včetně rozšíření uzavřených zón nebo zpřísnění režimu pro personál.

Zoo zároveň upozorňuje, že:

• část kroků byla zavedena nad rámec povinných nařízení,
• cílem je „naprosto eliminovat“ riziko šíření nákazy v rámci možností daných provozem rozsáhlého areálu,
• zahrada se snaží skloubit ochranu zvířat s udržením přístupnosti pro veřejnost.

Pro návštěvníky to v praxi znamená, že při vstupu do některých částí areálu mohou narazit na omezení, uzavřené průchody či informační tabule upozorňující na dočasná opatření. Vedení zoo žádá veřejnost o respektování těchto pravidel a zároveň děkuje za podporu v období, kdy se instituce potýká s nákazovou výzvou.

Co si z aktuální situace odnést: klíčové body a další výhled

Potvrzení ptačí chřipky H5N1 v Zoo Praha ukazuje, že ani špičkově vybavené zoologické zahrady nejsou imunní vůči nákazám, které v posledních letech zasahují celou Evropu. Současně ale případ dokládá, že díky včasné reakci, legislativním úpravám a propracovaným krizovým plánům lze omezit nejzávažnější dopady, včetně plošného utrácení zvířat.

Shrnutí klíčových skutečností:

• V pražské zoo byla potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1 u několika uhynulých ptáků.
• Zoo a Státní veterinární správa zavedly mimořádná veterinární opatření, zahrnující přesun ptáků z venkovních expozic, uzavření průchozích voliér a vybraných pavilonů a zpřísnění biologické bezpečnosti.
• Díky legislativní výjimce není nutné hromadné utrácení všech ptáků v ohnisku nákazy; opatření se soustředí na izolaci a monitoring.
• Provoz zoo pokračuje, většina vnitřních pavilonů zůstává otevřená a návštěvníci nejsou podle odborníků nákazou ohroženi.
• Ptačí chřipka se v Česku v roce 2026 objevuje nejen v zoo, ale i v komerčních velkochovech, což potvrzuje její trvalou přítomnost v populaci ptáků.

Vývoj v následujících týdnech bude záviset na tom, zda se podaří nákazu v pražské zoo udržet pod kontrolou a zamezit dalším případům. Zkušenosti z jiných chovů i předchozích ohnisek naznačují, že rozhodující je rychlá reakce, důsledné dodržování biologické bezpečnosti a úzká spolupráce mezi zoologickou zahradou a veterinárními orgány. Pražský případ tak může posloužit jako důležitý test připravenosti českých institucí na opakující se vlny ptačí chřipky.