Miliardové bitcoiny, darknet a pád ministra: příběh Tomáše Jiřikovského nekončí

Muž spojený s jednou z nejznámějších českých kauz kolem kryptoměn, Tomáš Jiřikovský, neuspěl u Ústavního soudu se stížností proti zajištění 50 bitcoinů, které se pokusil směnit v běžné směnárně. Justice tak potvrdila postup policie i vrchního soudu a přiklonila se k závěru, že existuje vysoká pravděpodobnost, že kryptoměny pocházejí z trestné činnosti. Případ se přitom neodehrává ve vzduchoprázdnu – navazuje na starší kauzu darknetového tržiště Sheep Marketplace, vede k novému trestnímu stíhání Jiřikovského a v minulosti přispěl i k politickému otřesu na ministerstvu spravedlnosti.

Jak se z kauzy Sheep Marketplace stala „bitcoinová aféra“

Tomáš Jiřikovský byl v minulosti pravomocně odsouzen za trestnou činnost spojenou s fungováním darknetového tržiště Sheep Marketplace. Šlo o jedno z anonymních tržišť na takzvaném darknetu, kde se obchodovalo mimo dosah běžného internetu a často i zákona. V rámci tohoto staršího trestního řízení mu policie zabavila mimo jiné elektroniku, přes kterou měl přístup k virtuálním peněženkám s bitcoiny.

Podle tehdejších zjištění orgánů činných v trestním řízení však Jiřikovský tvrdil, že k dalším bitcoinům již přístup nemá. Soudy tehdy vycházely z toho, že neexistují důkazy, že by mohl s nepostiženými kryptoměnami nakládat, a řízení skončilo s tím, že přístupové údaje k virtuálním peněženkám nejsou k dispozici.

Zlom nastal až poté, co se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu Jiřikovský znovu dostal k části zabavené elektroniky. Právě podle aktuálních závěrů policie i soudů mu vrácená zařízení umožnila znovu se přihlásit k dříve nedostupným peněženkám s kryptoměnou. Z těchto prostředků pak měl financovat jak směnu 50 bitcoinů ve směnárně, tak i pozdější dar státu.

Domácí

Konec placení za televizi a rádio? Tajný plán vlády může otřást veřejnoprávními médii

Vláda chystá konec koncesionářských poplatků a chce ČT a ČRo platit přímo ze státního rozpočtu. Kritici varují před ztrátou nezávislosti i rizikem podfinancování.

Dar ministerstvu a politické následky: miliarda pro stát, konec pro ministra

Poté, co se Jiřikovský dostal k vrácené elektronice a zřejmě i k virtuálním peněženkám, rozhodl se část bitcoinů věnovat státu. Ministerstvu spravedlnosti daroval kryptoměny, které byly následně zpeněženy v dražbě. Podle dostupných informací získal stát zhruba jednu miliardu korun.

Tento mimořádný dar se však brzy změnil v politickou zátěž. Vyvolal otázky, odkud bitcoiny pocházejí a zda stát nepřijímá výnosy z trestné činnosti. Aféra nakonec přispěla k odchodu tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) z funkce. Případ tak přesáhl hranice trestního řízení a vstoupil do politické roviny.

Současně začaly orgány činné v trestním řízení znovu analyzovat původ kryptoměn, k nimž Jiřikovský získal přístup. Z usnesení Ústavního soudu vyplývá, že podle odhadů policie mohlo být ve virtuálních peněženkách až 4500 bitcoinů, což by při aktuálních cenách představovalo přibližně 8,5 miliardy korun v české měně.

Směnárna, podezřelý obchod a vstup NCOZ do hry

Klíčovým momentem nynější kauzy byl pokus Jiřikovského směnit 50 bitcoinů v kryptoměnové směnárně. Směnárna provedla takzvané due diligence – prověření původu prostředků – a narazila na varovné signály. Podle usnesení Ústavního soudu se ukázalo, že část transakční historie bitcoinů souvisí s jiným darknetovým tržištěm, označovaným jako Nucleus.

Směnárna proto obchod vyhodnotila jako podezřelý a učinila oznámení Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ). Ten následně předal informace Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ). Tak se rozběhl řetězec kroků, který vyústil v dubnu v zajištění 50 bitcoinů a zákaz nakládání s nimi.

NCOZ kromě samotného zajištění kryptoměn uložila Jiřikovskému i další povinnosti související s probíhajícím řízením. Vrchní soud v Olomouci následně potvrdil, že postup policie byl v souladu se zákonem. Jiřikovský se proto obrátil na Ústavní soud s tvrzením, že byla porušena jeho základní práva.

Domácí

Konec koncesionářských poplatků! Co čeká Českou televizi a rozhlas dál?

Konec koncesionářských poplatků je na dosah. Jaké dopady budou mít nové návrhy zákonů na rozpočet ČT a ČRo, jejich nezávislost i budoucí fungování?

Argumenty Jiřikovského: legální investice a zákaz dvojího trestání

Ve své ústavní stížnosti Jiřikovský tvrdil, že zajištěné bitcoiny nemají nic společného s kauzou Sheep Marketplace ani s jinou trestnou činností. Podle jeho verze příběhu pocházejí z legální investiční činnosti – z obchodování a investování do kryptoměn, což je samo o sobě legální aktivita.

Obhajoba zdůrazňovala, že obchodování s kryptoměnami není trestné a že orgány činné v trestním řízení podle ní „obcházejí“ pravomocný rozsudek v původní kauze. Jiřikovský namítal, že v předchozím trestním řízení soudy uzavřely, že k bitcoinům přístup nemá. Nynější postup policie a státního zastupitelství proto označil za porušení zákazu dvojího trestání (ne bis in idem) a za zásah do svých majetkových práv.

Součástí jeho argumentace bylo i tvrzení, že na něj bylo fakticky přeneseno důkazní břemeno – tedy povinnost prokazovat legální původ majetku, což podle něj neodpovídá zásadám trestního řízení.

Stanovisko Ústavního soudu: vysoká pravděpodobnost nezákonného původu

Ústavní soud se však s argumenty stěžovatele neztotožnil. V usnesení, jehož soudcem zpravodajem byl Zdeněk Kühn, konstatoval, že nedošlo k porušení základních práv Jiřikovského a že postup NCOZ i Vrchního soudu v Olomouci byl ústavně konformní.

Soud připomněl klíčový rozpor v tvrzeních Jiřikovského. V původním trestním řízení uváděl, že nemá žádné přístupové údaje k virtuálním peněženkám se zbývajícími, tehdy nepostiženými bitcoiny. V darovací smlouvě pro ministerstvo spravedlnosti však podle Ústavního soudu uvedl pravý opak – fakticky přiznal, že přístup má. Tím podle ústavních soudců potvrdil podezření, že právě vrácená elektronická zařízení mu umožnila dostat se k bitcoinům, které mohou být výnosem z trestné činnosti.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí zdůraznil:

• orgány činné v trestním řízení nepřenášely na Jiřikovského důkazní břemeno, nýbrž samy shromáždily řadu indicií, které ve svém souhrnu vytvářejí vysokou míru pravděpodobnosti o nelegálním původu 50 zajištěných bitcoinů,
• zajištění majetku je procesním opatřením v rámci nového trestního řízení, nikoli opakovaným trestáním za totožný skutek,
• i když nové řízení souvisí s dříve skončenou kauzou Sheep Marketplace, jde o podezření z další, nové trestné činnosti, a tudíž není porušen zákaz dvojího trestání.

Ústavní soud výslovně uvedl, že napadená rozhodnutí o zajištění výnosů z trestné činnosti byla vydána v souvislosti s novým trestním řízením. S tvrzením stěžovatele, že dochází k obcházení dřívějšího rozsudku, soud nesouhlasil.

Nové trestní stíhání a vazba: dvě skutkové podstaty legalizace výnosů

Paralelně s řízením o ústavní stížnosti běží i nové trestní řízení proti Jiřikovskému. Policie jej zadržela v jeho domě v Břeclavi 14. srpna a o dva dny později ho obvinila ze dvou skutků legalizace výnosů z trestné činnosti. Jiřikovský je od té doby ve vazbě.

Podle policie se první skutek týká právě snahy proměnit 50 bitcoinů ve směnárně a zakrýt tak jejich údajný trestný původ. Druhý skutek se vztahuje k daru ministerstvu spravedlnosti – i v tomto případě mají vyšetřovatelé za to, že šlo o nakládání s výnosy z trestné činnosti, byť formou „velkorysého“ daru státu.

Policie pracuje s verzí, že Jiřikovský prostřednictvím vrácené elektroniky zastíral skutečný původ kryptoměn, které podle nich souvisejí s předchozí trestnou činností na darknetu. To, kolik bitcoinů měl ve skutečnosti k dispozici, zůstává nejasné. Z usnesení Ústavního soudu ale vyplývá, že v úvahu připadá až 4500 bitcoinů ve virtuálních peněženkách.

Co kauza ukazuje o kryptoměnách, právu a státu

Příběh kolem Tomáše Jiřikovského, Sheep Marketplace, daru ministerstvu a zajištění 50 bitcoinů ukazuje několik zásadních rovin, které přesahují osobní osud jednoho obviněného.

• Práce s kryptoměnami v trestním řízení: Případ ilustruje, jak složité je pro orgány činné v trestním řízení sledovat a prokazovat původ kryptoměn, které lze relativně snadno přesouvat napříč peněženkami a službami, včetně darknetových tržišť.
• Role soukromého sektoru: Zásadní roli sehrála směnárna, která transakci vyhodnotila jako podezřelou a oznámila ji FAÚ. Bez tohoto kroku by se řetězec událostí vedoucí k zásahu NCOZ možná vůbec nespustil.
• Politické dopady trestních kauz: Dar v podobě kryptoměn státu sice přinesl miliardu korun, ale zároveň vedl k pádu ministra spravedlnosti. Ukazuje to, jak citlivé je pro stát přijímání majetku, u něhož není původ zcela zřejmý.
• Výklad zákazu dvojího trestání: Ústavní soud jasně vymezil, že nové trestní řízení, byť navazuje na starší kauzu, není automaticky porušením zásady ne bis in idem. Rozhodující je, zda jde o nový skutek a nové podezření, nikoli o opakované stíhání za totéž.

Kauza zároveň potvrzuje, že zajištění majetku v trestním řízení – zejména u digitálních aktiv – je vnímáno jako nezbytný nástroj státu, který má zabránit dalšímu nakládání s potenciálními výnosy z trestné činnosti, i za cenu dočasného omezení majetkových práv obviněného.

V době, kdy hodnota kryptoměn výrazně kolísá a jednotlivé transakce mohou představovat částky v řádu desítek či stovek milionů korun, lze očekávat, že podobných sporů o původ digitálních aktiv a jejich zajišťování bude v roce 2026 a dalších letech přibývat. Případ Jiřikovského se tak může stát jedním z referenčních bodů pro to, jak česká justice a bezpečnostní složky k těmto situacím přistupují.