Hoří častěji, umírá víc lidí. Alarmující data hasičů odhalují skryté riziko skladů i restaurací

Statistiky Hasičského záchranného sboru za rok 2026 ukazují na znepokojivý trend: v Česku výrazně přibylo požárů, stoupl i počet obětí a zraněných hasičů při likvidaci ohně. Současně však celkový počet zásahů klesl, protože rok 2026 nepřinesl žádnou mimořádnou událost typu velkých povodní. Data, která hasiči prezentovali v bilanční zprávě a na tiskové konferenci, odhalují nejen rostoucí riziko v oblasti požárů, ale také strukturální problémy – zejména v nakládání se sklady a odpady či v bezpečnosti restauračních provozů.

Požáry lesních porostů, skládek a průmyslových objektů se stávají stále častější realitou. Zároveň se ukazuje, že velká část podnikatelů a provozovatelů nedodržuje základní bezpečnostní pravidla. Hasiči proto kromě samotných zásahů věnují stále více času kontrolám, prevenci a mezinárodní spolupráci. Přestože se počet celkových zásahů meziročně snížil, nároky na profesionální i dobrovolné hasiče neklesají – spíše naopak.

Počty požárů výrazně rostou, obětí je nejvíce za poslední roky

Hasiči v roce 2026 vyjížděli k 18 684 požárům, což představuje meziroční nárůst o 1503 událostí. Jde o jednoznačné potvrzení trendu, na který vedení sboru dlouhodobě upozorňuje: požárů přibývá, a to zejména těch, které zasahují životní prostředí a rozsáhlé plochy.

Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka roste především počet požárů v přírodě a v okolí lidské činnosti: lesní porosty, volné a skladovací plochy, odpady a skládky. Právě tyto požáry jsou často obtížně kontrolovatelné, vyžadují nasazení velkého množství techniky a zasahujících jednotek a mohou mít dlouhodobý dopad na životní prostředí.

Požáry si v roce 2026 vyžádaly 112 lidských životů, což je o pět více než v předchozím roce a zároveň nejvyšší počet za poslední tři roky. Přímo při požáru podle statistik zahynulo 78 lidí. Přestože při žádném z loňských zásahů nezemřel zasahující hasič, bilance je z hlediska civilních obětí alarmující.

Tragická čísla odrážejí mimo jiné i několik mimořádně závažných událostí, z nichž největší pozornost vzbudil požár restaurace v Mostě, při kterém zahynulo sedm lidí. Tento případ se stal symbolem selhání v oblasti prevence a kontroly provozů využívajících plynová topidla.

Domácí

Češi opět překvapili: komu zachrání život 623 tun jídla a drogerie?

Češi znovu ukázali, že solidarita nezná krizi. Jarní Sbírka potravin 2026 přinesla 623 tun jídla a drogerie pro samoživitele, seniory i další lidi v nouzi. Komu konkrétně pomoc zachrání život?

Škody přes pět miliard: průmyslové areály a skládky jako časovaná bomba

Ekonomický dopad požárů v roce 2026 prudce vzrostl. Přímé škody dosáhly podle bilanční zprávy více než 5,3 miliardy korun, což je přibližně o 1,6 miliardy více než v předchozím roce. Nárůst je spojen zejména s několika rozsáhlými průmyslovými požáry a požáry skládek.

Mezi nejvýraznější případy patřil požár průmyslových hal ve Vysokém Mýtě z konce listopadu, kde byly škody vyčísleny na 800 milionů korun. Dalším příkladem je dubnový požár skládky plastů v Rynholci na Rakovnicku, kde škoda dosáhla zhruba 15 milionů korun. Tyto události ilustrují, jak rychle mohou v průmyslovém prostředí a na skládkách narůst škody do stovek milionů, pokud nejsou dodržována bezpečnostní pravidla.

Rostoucí problém skládek a skladovacích areálů

Náměstek generálního ředitele hasičů Daniel Miklós upozorňuje, že trend u skládek je dlouhodobě rostoucí. Hlavním problémem je podle něj skladování velkého množství materiálu na relativně malé ploše při nedodržování předpisů. Často se v objektech nachází jiný materiál, než jaký je povolen, nebo nejsou dodrženy bezpečnostní odstupy mezi jednotlivými částmi skladu, což zvyšuje riziko rychlého šíření požáru.

Kontroly, které hasiči v této oblasti provádějí, přinášejí znepokojivé výsledky. Podle Miklóse byly téměř u poloviny kontrolovaných skládek zjištěny závažné závady. To znamená, že značná část provozovatelů podceňuje rizika spojená s požární bezpečností, ať už z neznalosti, nebo z ekonomických důvodů, kdy se snaží maximálně využít skladovací kapacitu.

Celkových zásahů ubylo, dopravní nehody a úniky látek ale přibývají

Paradoxem roku 2026 je, že zatímco požárů i obětí přibylo, celkový počet zásahů hasičů klesl. Hasiči evidovali celkem 167 823 mimořádných událostí, což je zhruba o 35 000 méně než v předchozím roce. Podobný údaj uvádí i vedení sboru na tiskové konferenci, kde hovoří o přibližně 167 800 zásazích.

Důvod je zřejmý: rok 2026 nepřinesl žádnou velkou mimořádnou událost typu rozsáhlých povodní, které v předchozím období výrazně navýšily statistiky technických zásahů. Podle Vlčka došlo k poklesu událostí prakticky ve všech krajích s výjimkou Prahy, nejvýrazněji v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském kraji.

Více dopravních nehod a úniků nebezpečných látek

Přestože celkový počet výjezdů klesl, některé typy událostí naopak přibyly. Hasiči v roce 2026 zasahovali u 25 049 dopravních nehod, zatímco o rok dříve to bylo 23 665. Jde o nárůst více než o 1 300 případů. Roste také počet zásahů u úniků nebezpečných látek – těch bylo loni 9 768, což je meziročně o 572 více.

Naopak méně bylo takzvaných technických zásahů, například u odstraňování následků povodní, větrných bouří nebo jiných živelních pohrom, a ubylo i planých poplachů. Struktura práce hasičů se tak postupně mění: vedle klasického hašení požárů a technické pomoci stále větší část agendy tvoří zásahy spojené s dopravou, chemickými látkami a průmyslem.

Domácí

Konec placení za televizi a rádio? Tajný plán vlády může otřást veřejnoprávními médii

Vláda chystá konec koncesionářských poplatků a chce ČT a ČRo platit přímo ze státního rozpočtu. Kritici varují před ztrátou nezávislosti i rizikem podfinancování.

Tragický požár v Mostě a následné razie v restauracích

Jednou z nejtragičtějších událostí roku 2026 byl požár restaurace v Mostě, který vznikl v souvislosti s použitím mobilního plynového ohřívače. Při této události zemřelo sedm lidí a případ se zařadil mezi nejzávažnější zásahy roku jak z hlediska počtu obětí, tak z hlediska společenského ohlasu.

Reakcí hasičů byla celorepubliková kontrolní akce zaměřená na restaurační zařízení vytápěná sálovými plynovými topidly. Hasiči provedli 1 738 kontrol a v 677 provozovnách zjistili nedostatky. Za porušení předpisů a ohrožení bezpečnosti byly uloženy pokuty v celkové výši téměř 1,3 milionu korun.

Kontroly ukázaly, že mnohé podniky podceňují rizika spojená s plynovým vytápěním – od špatného technického stavu zařízení přes nedostatečné větrání až po chybějící dokumentaci a proškolení personálu. Případ Mostu tak nejen odhalil konkrétní pochybení, ale také poukázal na systémový problém v oblasti dohledu nad podobnými provozy.

Zranění hasičů: méně celkově, ale více při samotném hašení

Bezpečnost zasahujících příslušníků Hasičského záchranného sboru je dlouhodobě sledovaným ukazatelem. Statistiky za rok 2026 přinášejí smíšený obraz. Celkově se při zásazích zranilo 481 hasičů, což je o 45 méně než v předchozím roce. Stejně jako v minulých letech však nedošlo k žádnému úmrtí hasiče v souvislosti se zásahy, což lze považovat za významný úspěch v oblasti bezpečnosti práce.

Jiný trend ale ukazují data týkající se zranění přímo při likvidaci požárů. Podle bilanční zprávy bylo při hašení požárů zraněno 250 hasičů, což je meziročně o 78 více. To souvisí mimo jiné s nárůstem počtu požárů a jejich náročností – zejména u rozsáhlých průmyslových objektů, skládek a lesních porostů. Zásahy v takovém prostředí jsou fyzicky i taktickě náročné a riziko úrazu je vyšší.

Mezinárodní mise: od povodní v USA po lesní požáry v jižní Evropě

Hasičský záchranný sbor ČR se v roce 2026 neomezil pouze na zásahy na území republiky. Stejně jako v minulých letech se čeští hasiči zapojili do mezinárodních záchranných a humanitárních misí. Pomáhali například po povodních v USA, podíleli se na opatřeních při epidemii slintavky a kulhavky na Slovensku a zasahovali při lesních požárech v Bulharsku, Severní Makedonii a Španělsku.

Tyto mise potvrzují, že český sbor patří z hlediska odbornosti a vybavení mezi respektované partnery v rámci evropské i transatlantické spolupráce. Zároveň přinášejí cenné zkušenosti, které lze následně využít při zásazích doma – ať už jde o taktiku hašení rozsáhlých požárů v přírodě, nebo o koordinaci složek integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech velkého rozsahu.

Co čísla říkají o bezpečnosti a připravenosti do dalších let

Bilance Hasičského záchranného sboru za rok 2026 je varovným signálem i příležitostí k zamyšlení. Na jedné straně stojí výrazný nárůst počtu požárů, rostoucí škody a nejvyšší počet obětí za poslední roky. Na straně druhé vidíme pokles celkového počtu zásahů, žádná úmrtí mezi hasiči a zvyšující se důraz na prevenci, kontroly a mezinárodní spolupráci.

• Požáry přibývají – zejména v lesích, na skládkách a v průmyslu; jejich likvidace je náročná a drahá.
• Škody přesahují 5,3 miliardy korun, přičemž několik málo velkých požárů výrazně ovlivňuje celkovou bilanci.
• Obětí je 112, což ukazuje na nutnost posílit prevenci, osvětu i kontrolu rizikových provozů.
• Hasiči jsou profesionálně připraveni, o čemž svědčí nulový počet úmrtí mezi zasahujícími a úspěšné zahraniční mise, ale roste zátěž a riziko zranění při hašení.
• Struktura zásahů se mění – přibývá dopravních nehod a úniků nebezpečných látek, což klade vyšší nároky na specializaci a vybavení jednotek.

Pro budoucnost bude klíčové, jak se k těmto datům postaví stát, samosprávy i soukromý sektor. U skládek, skladovacích areálů a restauračních provozů je zřejmé, že samotná legislativa nestačí – důsledná kontrola a reálné sankce za porušování předpisů jsou nezbytné, aby se podobné tragédie, jako byla ta v Mostě, neopakovaly.

Zároveň však část odpovědnosti leží i na veřejnosti. Dodržování základních zásad požární bezpečnosti v domácnostech, na chatách, v garážích či při volnočasových aktivitách v přírodě může zásadně ovlivnit, zda statistiky příštích let budou příznivější než ty za rok 2026. Hasiči už svou připravenost prokázali – teď je na ostatních, aby jim práci nezbytečně neztěžovali.