Česko slaví vítězství nad morem prasat. Skutečné nebezpečí však teprve začíná

Česká republika byla po třech letech znovu oficiálně zařazena Evropskou komisí mezi země prosté afrického moru prasat. Jde o důležitý milník nejen pro veterinární úřady a myslivce, kteří s nákazou dlouhodobě bojovali, ale také pro obchodníky s vepřovým masem a výrobky z něj. Získaný status usnadní vývoz na trhy ve třetích zemích a zlepší pozici českých producentů v mezinárodní konkurenci.

Současně ale platí, že návrat mezi „čisté“ země neznamená konec všech mimořádných opatření. Nákaza se v posledních letech soustředila především v Libereckém kraji, zejména na Frýdlantsku, a právě tam zůstává režim zvýšeného dozoru. Veterináři upozorňují, že africký mor prasat (AMP) je v Evropě stále na postupu a pro Českou republiku představuje trvalou hrozbu z okolních států.

Co je africký mor prasat a proč je tak nebezpečný

Africký mor prasat je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje prasata domácí i divoká. Nemá nic společného s morem lidí a není přenosný na člověka, přesto patří mezi nejvážnější nákazy v chovech prasat na světě.

Onemocnění má velmi rychlý průběh a ve většině případů končí úhynem nakaženého zvířete. Proti africkému moru prasat doposud neexistuje účinná vakcína ani léčba, a proto je jedinou možností, jak zabránit šíření nákazy, likvidace nakažených a rizikových zvířat a přísná hygienická a biologická opatření.

Veterinární úřady AMP často přirovnávají ke klasickému moru prasat, který je v Evropě znám delší dobu. Africká varianta je však agresivnější, má rychlejší průběh a výrazně vyšší úmrtnost. Z těchto důvodů je pro státy zásadní, aby dokázaly nákazu včas odhalit a rychle ji potlačit.

Domácí

Konec placení za televizi a rádio? Tajný plán vlády může otřást veřejnoprávními médii

Vláda chystá konec koncesionářských poplatků a chce ČT a ČRo platit přímo ze státního rozpočtu. Kritici varují před ztrátou nezávislosti i rizikem podfinancování.

Liberecký kraj jako ohnisko nákazy v Česku

V posledních letech byl jediným regionem České republiky, kde laboratoře prokázaly africký mor prasat u divokých prasat, Liberecký kraj. První případ byl zaznamenán v prosinci 2022 ve Frýdlantském výběžku u hranic s Polskem. Právě blízkost polského území, kde se AMP dlouhodobě vyskytuje, sehrála klíčovou roli.

Nákaza byla následně potvrzována u uhynulých nebo odstřelených divokých prasat především na Frýdlantsku a v okolí Liberce. Výjimkou byl případ z května 2023, kdy byl pozitivní divočák uloven v oblasti Ralska na Českolipsku. Přesto se veterinářům podařilo zabránit tomu, aby se virus rozšířil do dalších regionů nebo do komerčních chovů.

Podle dostupných údajů se africký mor prasat v Libereckém kraji nedostal do žádného velkochovu domácích prasat. Všechny potvrzené případy se týkaly volně žijící populace divokých prasat. To je pro Českou republiku zásadní úspěch, protože zavlečení nákazy do komerčních chovů by znamenalo masivní ekonomické škody a rozsáhlé likvidace zvířat.

Poslední laboratorně potvrzený případ AMP u divokého prasete byl zaznamenán v polovině srpna 2026. Právě od tohoto data se odvíjí tříletá lhůta, po jejímž uplynutí mohla Evropská komise Česko znovu uznat za zemi prostou nákazy.

Ekonomické dopady a náklady na boj s nákazou

Boj s africkým morem prasat je finančně náročný. Podle ředitele krajské veterinární správy v Liberci přišla opatření související s nákazou v Libereckém kraji na zhruba 76 milionů korun. Tato částka zahrnuje široké spektrum výdajů – od laboratorních testů přes bariérová opatření až po kompenzace pro myslivce.

Zásadní položkou byly odměny za ulovená a nalezená divoká prasata. Veterinární správa v uplynulých třech letech vyplatila myslivcům na tzv. zástřelném a nálezném přibližně 44 milionů korun. Smyslem těchto plateb bylo motivovat intenzivnější lov a systematický sběr kadáverů, aby bylo možné včas odhalovat ohniska nákazy a snižovat hustotu populace divokých prasat v zasažených oblastech.

Ekonomické dopady ale přesahují přímé náklady veterinárních úřadů. Omezení v oblasti lovu, pohybu osob v lesích, zemědělských prací či nakládání se zvěřinou zasáhla řadu subjektů – od mysliveckých sdružení přes zemědělce až po zpracovatele masa. Pro stát a producenty vepřového má proto obnovení statusu země prosté AMP strategický význam, zejména s ohledem na export do zemí mimo Evropskou unii.

Domácí

Konec koncesionářských poplatků! Co čeká Českou televizi a rozhlas dál?

Konec koncesionářských poplatků je na dosah. Jaké dopady budou mít nové návrhy zákonů na rozpočet ČT a ČRo, jejich nezávislost i budoucí fungování?

Česko jako evropský unikát: rychlé zvládnutí nákazy už podruhé

Ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád zdůrazňuje, že Česká republika je ve světovém měřítku v boji s africkým morem prasat výjimečná. Podařilo se jí totiž zvládnout nákazu v populaci divokých prasat v relativně krátké době už podruhé.

První větší ohnisko AMP řešila veterinární správa v roce 2017 na Zlínsku. I tehdy se podařilo nákazu lokalizovat převážně na omezeném území a zabránit jejímu šíření do dalších regionů a zejména do komerčních chovů. Zkušenosti z tohoto období sehrály klíčovou roli i při zvládání situace v Libereckém kraji.

Mezi hlavní nástroje, které se osvědčily, patří:

• rychlé vymezení zón s odlišným režimem lovu, pohybu a monitoringu,
• intenzivní odstřel divokých prasat v zasažených i okolních oblastech,
• systematické vyhledávání uhynulých kusů a jejich laboratorní testování,
• přísná pravidla pro nakládání se zvěřinou a vedlejšími živočišnými produkty,
• spolupráce s myslivci a obcemi, včetně finanční motivace.

Právě kombinace důsledných veterinárních opatření, rychlé reakce státních orgánů a aktivní účasti myslivecké veřejnosti je podle odborníků důvodem, proč Česko dokázalo v obou případech nákazu poměrně rychle potlačit.

Ochranná pásma a pokračující omezení na Frýdlantsku

Přestože Česká republika získala od Evropské komise status země prosté afrického moru prasat, některá opatření zůstávají v platnosti. Týká se to především Frýdlantského výběžku v Libereckém kraji, kde nadále platí tzv. ochranné pásmo I.

V tomto pásmu jsou zachována omezení a zvýšený monitoring. Jde například o pravidla týkající se pohybu a lovu divokých prasat, nakládání s ulovenou zvěřinou, povinných vyšetření či manipulace s vedlejšími živočišnými produkty. Cílem je minimalizovat riziko, že by se nákaza mohla znovu nepozorovaně rozšířit.

Ochranné pásmo ve Frýdlantském výběžku navazuje na obdobně vymezené zóny v sousedním Polsku, kde se AMP stále vyskytuje. Koordinace opatření na obou stranách hranice je nezbytná, protože divoká prasata hranice nerespektují a jejich migrace je jedním z hlavních způsobů šíření viru.

Evropský kontext: nákaza v okolních zemích a riziko zavlečení

Africký mor prasat je v Evropě dlouhodobým problémem a Česká republika není izolovaným ostrovem. Nákaza se v současnosti vyskytuje v řadě zemí, a to jak ve volně žijící populaci, tak v některých případech i v komerčních chovech.

Bezprostřední riziko pro Česko představují především státy, se kterými sdílí hranici nebo které leží v jeho blízkém okolí. S africkým morem prasat se potýká:

• Polsko – dlouhodobě zasažené území, včetně oblastí u českých hranic,
• Německo – nákaza se objevuje zejména ve východní části země,
• Slovensko – AMP se zde rovněž periodicky potvrzuje.

Další ohniska se nacházejí například v Rumunsku, Itálii, Španělsku či v pobaltských státech, kde se virus dostal i do komerčních chovů domácích prasat. To ukazuje, že ani vyspělý veterinární systém není zárukou úplné ochrany.

Šíření afrického moru prasat přitom není vázáno pouze na migraci divokých prasat. Významnou roli hraje i lidská činnost. Virus se může přenést prostřednictvím produktů pocházejících z nakažených zvířat – ať už jde o maso, masné výrobky, trofeje nebo jiné živočišné materiály. Rizikem je například neodborná manipulace se zbytky potravin, které mohou obsahovat infikované maso, či nelegální dovoz živočišných produktů z postižených oblastí.

Význam obnoveného statusu pro obchod a české chovatele

Oficiální uznání České republiky jako země prosté afrického moru prasat má pro tuzemské producenty vepřového masa a výrobků z něj zásadní význam. Status „bez nákazy“ je v mezinárodním obchodě klíčovým kritériem, podle něhož se řídí řada dovozních předpisů mimo Evropskou unii.

Pro české exportéry to znamená:

• snazší přístup na trhy třetích zemí, které často uvalí omezení na státy s výskytem AMP,
• zlepšení vyjednávací pozice při uzavírání obchodních smluv,
• menší administrativní a veterinární bariéry při vývozu vepřového masa a produktů,
• větší jistotu pro dlouhodobé kontrakty, což je důležité pro stabilitu celého odvětví.

Na domácím trhu může obnovený status posílit důvěru spotřebitelů v bezpečnost českého vepřového. Zároveň ale platí, že veterinární dozor nad chovy prasat zůstává přísný a podniky musejí nadále dodržovat vysoké standardy biologické bezpečnosti, aby bylo riziko zavlečení nákazy co nejnižší.

Co bude dál: trvalá ostražitost místo falešného klidu

Skutečnost, že Česko bylo opět zařazeno mezi země bez afrického moru prasat, je významným úspěchem veterinární správy, myslivců i dalších zapojených institucí. Neznamená to však, že hrozba pominula. Vzhledem k pokračujícímu výskytu nákazy v okolních zemích a dalším evropským státech musí Česká republika počítat s reálnou možností opětovného zavlečení viru.

Do budoucna bude proto klíčové:

• udržet vysokou úroveň monitoringu u divokých prasat i v komerčních chovech,
• pokračovat v informování veřejnosti o rizicích spojených s dovozem masa a výrobků z postižených oblastí,
• rozvíjet mezinárodní spolupráci se sousedními státy v oblasti sdílení dat a koordinace opatření,
• podporovat biologickou bezpečnost chovů, včetně investic do infrastruktury a vzdělávání chovatelů,
• udržet motivaci myslivců k monitoringu a regulaci populací divokých prasat v rizikových oblastech.

Česká republika už dvakrát prokázala, že dokáže africký mor prasat v populaci divokých prasat zvládnout bez fatálních dopadů na komerční chovy. Právě zkušenost z minulých let, vybudovaný systém rychlé reakce a pokračující obezřetnost budou rozhodovat o tom, zda se podaří tomuto nebezpečnému onemocnění odolávat i v dalších letech.

Obnovený status země prosté nákazy je tak spíše začátkem nové fáze dlouhodobého boje než definitivní tečkou za africkým morem prasat v Česku. Úspěch bude záviset na tom, zda se podaří udržet nastavený standard veterinárního dozoru, spolupráci s myslivci a odpovědný přístup všech, kteří přicházejí do styku s chovy prasat či produkty z nich.