Vláda chystá rozpočet v rozporu se zákonem: rozpočtová rada varuje

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 se podle Národní rozpočtové rady (NRR) velmi pravděpodobně dostane do přímého střetu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Nezávislý orgán, který dohlíží na stav veřejných financí, mluví o bezprecedentní situaci – vláda podle něj otevřeně počítá s tím, že pravidla nebude schopna dodržet. Zároveň rada konstatuje, že její výhrady k rozpočtu na rok 2025 se naplnily do posledního bodu a varuje před rostoucím tlakem na veřejné finance, zejména kvůli důchodům.

Rozpočtová rada: pravidla se mají dodržovat, ne obcházet

Národní rozpočtová rada na tiskové konferenci upozornila, že návrh rozpočtu na rok 2026, který připravuje nová vláda, se s vysokou pravděpodobností nevejde do mantinelů daných zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ten stanovuje maximální povolený strukturální schodek a z něj odvozený limit pro nominální deficit státního rozpočtu.

Pro rok 2026 rada vyčíslila, že maximální přípustný deficit státního rozpočtu se pohybuje kolem 237 miliard korun. Předchozí kabinet Petra Fialy přitom ještě pro rok 2025 připravil návrh se schodkem 286 miliard korun, z čehož 49 miliard tvořily výdaje podřazené výjimce z fiskálních pravidel. Předseda NRR Mojmír Hampl označil už tento postup za „na hraně“ zákonných limitů.

Nová vláda Andreje Babiše návrh svého předchůdce odmítla s tím, že plánuje vyšší výdaje. NRR však upozorňuje, že není realistické tyto dodatečné náklady pokrýt pouze vyššími příjmy z lepšího ekonomického vývoje. Podle Hampla se sice dá čekat příznivější lednová makroekonomická prognóza ministerstva financí, která přinese o něco vyšší daňové výnosy, ale rozhodně ne „v řádu desítek miliard“, které by nově plánované výdaje pokryly.

Člen rady Jan Pavel připomněl, že zákonná pravidla platí beze změny a do doby, než bude rozpočet na 2026 schvalován, se s jejich úpravou nepočítá. „Zatím to nemá precedens, že by vláda rovnou říkala, že nebude respektovat zákon,“ uvedl.

Ekonomika

ČEZ navrhuje dividendu 42 Kč na akcii, stát by získal zhruba 16 miliard

ČEZ navrhuje na rok 2026 dividendu 42 Kč na akcii, což je horní hranice jeho dividendové politiky. Stát by si jako většinový akcionář přišel zhruba na 16 miliard korun.

Bezprecedentní krok: rozpočet vědomě v rozporu se zákonem

Nejostřejší kritiku rady vyvolává to, že kabinet podle jejích představitelů míří k rozpočtu, který bude zjevně v nesouladu s platnou legislativou. „Je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem,“ prohlásil Mojmír Hampl.

Jednou z klíčových položek, která rozpočet výrazně zatěžuje, je přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie z odběratelů elektřiny přímo na státní rozpočet. O tomto kroku rozhodla vláda na konci loňského roku. Podle dosavadních propočtů má tento přesun znamenat dodatečný výdaj zhruba 17 miliard korun, který ale není kryt ani navýšením příjmů, ani prostorem v rámci povoleného deficitu.

Hampl uvedl, že se chce osobně účastnit jednání vlády o návrhu rozpočtu na 2026 a požadovat vysvětlení, jak chce kabinet obhájit návrh, který bude „ve zjevném nesouladu se zákonem“. Podle něj by mělo být standardem, že politická rozhodnutí se přizpůsobují fiskálním pravidlům, nikoli naopak.

Rozpočet 2025: výhrady rady se naplnily do poslední koruny

Národní rozpočtová rada zároveň zveřejnila hodnocení loňského hospodaření státu. Podle Hampla se v plné šíři potvrdily všechny námitky, které rada vznesla už při projednávání rozpočtu na 2025.

„Ekonomický výkon sice zvýšil příjem některých daní, ale rozpočtová pravidla by toto neměla vůbec umožnit. Měli bychom vše řádně narozpočtovat, a pokud ekonomika bude lepší, tak to vyjde lépe. Problémové položky tam byly od začátku,“ shrnul Hampl.

Rada kritizovala především to, že některé výdaje byly podle ní podhodnocené nebo vůbec nerealisticky naplánované. Jmenovala zejména:

• příspěvek na obnovitelné zdroje energie,
• vybrané sociální dávky,
• výdaje na nepedagogické pracovníky ve školství.

Výsledkem bylo, že skutečný deficit státního rozpočtu za rok 2025 dosáhl 290,7 miliardy korun v tzv. neočištěné podobě. Po očištění o příjmy a výdaje související s projekty Evropské unie a dalšími finančními mechanismy se schodek pohyboval na úrovni 249,9 miliardy korun.

Podle Jana Pavla je důležité zdůraznit, že prostředky z EU přicházejí až poté, co je stát předfinancuje z vlastních zdrojů. Z pohledu hotovostního hospodaření tak i „očištěný“ schodek vyžaduje financování na finančních trzích. Hampl připomněl, že obě čísla – očištěný i neočištěný schodek – mají svou logiku. Očištěný deficit je klíčový pro mezinárodní srovnání, zatímco neočištěný lépe ukazuje reálné peněžní toky státní pokladny.

Ekonomika

Šok na ropných trzích: ceny letí dolů, i když Hormuz zůstává zavřený

Ropa prudce zlevňuje, přestože strategický Hormuzský průliv zůstává uzavřený. Trh maže geopolitickou přirážku díky signálům možného uklidnění napětí mezi USA a Íránem.

Jak rozpočtu 2025 pomohla lepší ekonomika

Přes kritiku rozpočtové konstrukce skončil loňský výsledek podle analytika rady Daniela Bárty „relativně dobře“ i díky tomu, že se ekonomice dařilo lépe, než vláda při sestavování rozpočtu očekávala. Některé příjmové položky tak dopadly nad plán.

Podle Bárty šlo především o:

• daň z příjmů právnických osob – výběr byl zhruba o 10 miliard korun vyšší, než předpokládal rozpočet,
• daň z neočekávaných zisků (windfall tax) – přinesla asi o 5 miliard korun více, než vláda plánovala.

Na výdajové straně se podařilo ušetřit zejména na odvodech do rozpočtu Evropské unie. Rozpočet počítal s částkou okolo 60 miliard korun, ale skutečný požadavek EU byl asi o 6 miliard nižší. Ušetřené prostředky bylo možné využít jinde v rozpočtu. Další úspory vznikly například na obsluze státního dluhu, kde se tradičně vytváří rezerva, a také na příspěvku na penzijní spoření – v obou případech šlo zhruba o 2 miliardy korun.

Analytik připomněl, že žádná rozpočtová položka ve výsledku nedopadne přesně tak, jak je naplánována, a rada proto při hodnocení vybrala ty, kde se odchylka pohybovala nad miliardou korun. Hampl však zároveň zdůraznil, že vláda se při sestavování rozpočtu nemá spoléhat na to, že ekonomika „všechno zachrání“. Základní scénář má vycházet z aktuálně dostupných dat, nikoli z optimistických očekávání.

Dluh je dluh, i když má nálepku „evropský“

V souvislosti s hodnocením stavu veřejných financí rada připomněla, že část politiků má tendenci vnímat některé typy zadlužení jako méně závažné. Zmiňovala se například půjčka z Národního plánu obnovy, která je financována z prostředků Evropské unie.

Podle NRR ale platí jednoduché pravidlo: každý dluh je dluh, bez ohledu na to, od koho si stát půjčuje. Z hlediska udržitelnosti veřejných financí je podstatné celkové zadlužení a schopnost státu své závazky dlouhodobě obsluhovat, nikoli formální zdroj peněz.

Rada zároveň upozorňuje, že v nadcházejících letech bude na rozpočet stále více doléhat tlak rostoucích výdajů na důchody. Ty označuje jako jeden z hlavních dlouhodobých rizikových faktorů. Bez systémových změn v důchodovém systému a na příjmové straně rozpočtu hrozí, že se fiskální pravidla budou dostávat pod trvalý tlak, nebo budou politicky zpochybňována.

Proč jsou fiskální pravidla „nepříjemná“ – a proč to tak má být

Člen rady Jan Pavel v této souvislosti připomněl, jaký je smysl zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle něj mají fiskální pravidla zajistit, aby si stát udržel manévrovací prostor pro stimulaci ekonomiky v době skutečně závažných krizí, jakou byla pandemie covidu-19.

„Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají nás nutit dělat nepopulární věci,“ zdůraznil Pavel. V praxi to znamená, že v období ekonomického růstu a relativního klidu by vlády měly usilovat o snižování deficitů, případně o vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Tím se snižuje dluh a vytváří se prostor pro případné mimořádné výdaje v budoucnu.

Podle rady by se přání politické reprezentace mělo přizpůsobovat existujícím pravidlům, nikoli naopak. Pokud vláda pravidla považuje za příliš svazující, má možnost navrhnout jejich změnu v parlamentu. Do té doby je ale povinna je dodržovat a sestavovat rozpočet tak, aby byl s legislativou v souladu.

Co napětí kolem rozpočtu 2026 znamená pro další roky

Současná debata o návrhu státního rozpočtu na rok 2026 naznačuje, že střet mezi politickými prioritami a fiskální odpovědností se bude dál vyostřovat. Vláda se snaží reagovat na tlak na růst výdajů – ať už jde o energie, sociální dávky, důchody či platy ve veřejném sektoru – zatímco zákon o rozpočtové odpovědnosti omezuje tempo zadlužování.

Národní rozpočtová rada dává najevo, že je připravena aktivně vstupovat do debaty o konkrétním rozpočtu. Hampl avizoval snahu účastnit se jednání vlády a otevřeně se ptát, jak chce kabinet obhájit rozpočet, který se bude podle dosavadních propočtů pohybovat mimo zákonné mantinely. Rada tím zároveň vysílá signál, že nepovažuje fiskální pravidla za formální doporučení, ale za závazná pravidla hry.

Budoucí vývoj tak bude záviset nejen na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika, ale i na tom, zda vláda přistoupí k úpravám výdajových programů, k hledání nových příjmů, nebo k případné změně samotného zákona o rozpočtové odpovědnosti. NRR však dlouhodobě upozorňuje, že trvalé rozvolňování pravidel bez strukturálních reforem – zejména v oblasti důchodů – by mohlo důvěru v české veřejné finance výrazně oslabit.

Jisté je zatím jedno: rozpočet na rok 2026 se stane testem toho, jak vážně politická reprezentace bere vlastní zákony o fiskální disciplíně. A také toho, zda bude ochotna přijímat nepopulární, ale nutná rozhodnutí, která mají veřejným financím zajistit dlouhodobou stabilitu.