Inflace v Česku zrychluje: drahá paliva a energie vracejí růst cen do hry

Spotřebitelské ceny v Česku po měsících uklidnění znovu zrychlují. Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla meziroční inflace v březnu 1,9 procenta, zatímco v únoru činila 1,4 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,6 procenta. Za změnou trendu stojí především prudký růst cen pohonných hmot a energií, vyvolaný eskalací konfliktu v Perském zálivu a uzavřením strategicky významného Hormuzského průlivu.

Ještě nedávno se inflace držela pod dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB) a únorová hodnota byla nejnižší od října 2016. Březnový vývoj ale naznačuje, že období velmi nízkého růstu cen může být u konce. Ekonomové očekávají, že dubnová inflace se už dostane nad dvě procenta a centrální banka bude pod tlakem, aby v dalších měsících zvažovala zpřísnění měnové politiky.

Jak se inflace vyvíjela: od uklidnění k opětovnému zrychlení

V prvních dvou měsících roku 2026 inflace výrazně zpomalovala. V lednu i únoru se držela pod dvouprocentním cílem ČNB, přičemž únorových 1,4 procenta představovalo nejnižší meziroční růst cen od podzimu 2016. K tomuto vývoji zásadně přispělo rozhodnutí státu převzít na sebe platby za podporu obnovitelných zdrojů energie, které dosud hradili spotřebitelé v cenách elektřiny.

Tento krok vedl ke zlevnění energií pro domácnosti a firmy a krátkodobě tak tlumil celkovou inflaci. Podle statistiků se v únoru ceny energií meziročně propadaly o 7,8 procenta. Situace se však v březnu dramaticky změnila. Meziroční pokles cen energií se zúžil na 1,7 procenta a ve srovnání s únorem došlo k jejich meziměsíčnímu zdražení o 5,3 procenta.

Celkově březnová inflace dosáhla 1,9 procenta meziročně, přičemž:

• služby zdražily meziročně o 4,7 procenta,
• zboží jako celek stouplo jen o 0,1 procenta,
• potraviny a nealkoholické nápoje naopak zlevnily o 1,1 procenta.

Bez započtení energií by inflace podle ČSÚ dosáhla 2,4 procenta, tedy by už byla nad cílem centrální banky. Ukazuje to, jak výrazně nyní strukturu inflace ovlivňují právě ceny energií v širším slova smyslu – od elektřiny a plynu až po pohonné hmoty.

Ekonomika

Levnější benzín i nafta? Vláda utahuje šrouby pumpám a mění pravidla hry

Stát znovu snižuje cenové stropy benzinu a nafty, zároveň však chystá trvalejší dohled nad trhem s palivy. Co to znamená pro ceny u pump, řidiče i čerpací stanice?

Drahá nafta a benzín: hlavní motor březnového zdražování

Ekonomové se shodují, že klíčovým faktorem březnového zrychlení inflace je skokový růst cen pohonných hmot. Ten je důsledkem napětí na Blízkém východě, konkrétně amerického a izraelského útoku na Írán a následného uzavření Hormuzského průlivu – jedné z nejdůležitějších námořních tepen pro export ropy.

Od začátku konfliktu v Perském zálivu zdražila nafta v Česku zhruba o 15 korun na litr, benzín pak o zhruba osm procent. Podle údajů společnosti CCS se v uplynulém týdnu nejprodávanější benzín Natural 95 prodával v průměru za 41,63 Kč za litr, což je o 14 haléřů více než před týdnem. Nafta zdražila o 34 haléřů na 48,39 Kč za litr.

Nafta je tak nyní v Česku nejdražší za více než čtyři roky a benzín za téměř tři a půl roku. Tento vývoj pociťují ve svých rozpočtech nejen domácnosti, ale i firmy napříč obory. Zvýšené náklady na dopravu se začínají promítat do cen přepravy, logistiky či stavebních prací a postupně se mohou přelévat i do dalších položek spotřebitelského koše.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že březnová čísla ještě plně nezachycují celý rozsah zdražování na čerpacích stanicích. Podle něj se proto další nárůst inflace projeví i v dubnových statistikách. „Za zvýšením inflace stojí především zdražování pohonných hmot. V březnových číslech ale není zahrnuté veškeré zvýšení cen u pump, takže další nárůst inflace uvidíme i v dubnu,“ uvedl.

Potraviny dál zlevňují, ale jak dlouho to vydrží?

Jedním z mála faktorů, které v březnu bránily ještě výraznějšímu růstu inflace, bylo pokračující zlevňování potravin. Podle ČSÚ byly ceny potravin a nealkoholických nápojů meziročně o 1,1 procenta nižší než loni v březnu a meziměsíčně klesly o 0,7 procenta.

Tento trend pomohl částečně kompenzovat zdražování energií a paliv. „Za to, že inflace nedopadla hůř, vděčíme zlevňování potravin, které pokračovalo i v březnu,“ konstatuje Dufek. Zároveň ale upozorňuje, že vyhlídky do dalších měsíců jsou nejisté. Zemědělství je totiž silně závislé nejen na pohonných hmotách, ale i na cenách elektřiny, plynu a hnojiv.

Růst nákladů v primární výrobě a potravinářském průmyslu se může s odstupem času začít promítat do konečných cen v obchodech. Pokud by se konflikt v Zálivu protahoval a ceny energií zůstaly vysoko, prostor pro další zlevňování potravin by se výrazně zúžil. Z krátkodobého protiinflačního faktoru by se tak naopak mohl stát zdroj nových cenových tlaků.

Ekonomika

ČEZ navrhuje dividendu 42 Kč na akcii, stát by získal zhruba 16 miliard

ČEZ navrhuje na rok 2026 dividendu 42 Kč na akcii, což je horní hranice jeho dividendové politiky. Stát by si jako většinový akcionář přišel zhruba na 16 miliard korun.

Služby zdražují navzdory sezónním vlivům

Zatímco u zboží zůstává meziroční růst cen minimální, u služeb je situace odlišná. Ty v březnu meziročně zdražily o 4,7 procenta. Analytik společnosti Investika Vít Hradil upozorňuje, že vývoj cen ve službách není příliš povzbudivý ani z meziměsíčního pohledu – v březnu totiž služby dále rostly, ačkoli v tomto období obvykle působí tlumivý efekt zlevňování dovolených po skončení zimní sezony.

Vyšší ceny služeb mohou souviset s kombinací několika faktorů: růstem mzdových nákladů, zvýšenými cenami energií a dopravy, ale i s postupným doháněním marží v některých odvětvích po předchozím období slabší poptávky. Pokud se tento trend udrží, může se segment služeb stát jedním z hlavních zdrojů domácích inflačních tlaků, nezávisle na výkyvech cen ropy na světových trzích.

Reakce vlády: regulace cen paliv a energetických tarifů

Skokový růst cen pohonných hmot přiměl vládu Andreje Babiše reagovat mimořádnými opatřeními. Kabinet se rozhodl přistoupit k regulaci cen paliv, podobně jako některé okolní státy. Ministerstvo financí začíná stanovovat maximální cenu benzínu a nafty na následující den. Cílem je zabránit dalšímu rychlému zdražování u čerpacích stanic a omezit dopady cenového šoku na domácnosti a podniky.

Současně vláda rozhodla o zastropování marží, které si mohou účtovat prodejci paliv. Tato kombinace kroků má krátkodobě zmírnit tlak na peněženky motoristů a zbrzdit přelévání vyšších cen ropy do celé ekonomiky. Zároveň se ale otevírá debata o dlouhodobé udržitelnosti takových opatření a o tom, jaký signál vysílají trhu.

Na straně energií se již dříve vláda rozhodla převzít na sebe platby za podporu obnovitelných zdrojů. Tento krok přinesl spotřebitelům úlevu v podobě nižších účtů za elektřinu a krátkodobě přispěl ke zpomalení inflace na začátku roku. Nyní je však tento efekt postupně překrýván růstem tržních cen energií, které odrážejí napětí na světových komoditních trzích.

Rizika pro ekonomiku: slabší spotřeba a investice

Ekonomové varují, že pokud se konflikt v Perském zálivu protáhne a vyšší ceny ropy a plynu se udrží delší dobu, může se současné zdražování paliv a energií přelít do širší škály zboží a služeb. To by vedlo k dalšímu růstu inflace a mohlo by negativně zasáhnout vývoj české ekonomiky.

Vyšší inflace v kombinaci s drahými energiemi totiž snižuje reálné příjmy domácností a nutí je omezovat spotřebu. Firmy se potýkají s růstem nákladů na dopravu, výrobu i provoz, což může brzdit jejich investiční aktivitu. Výsledkem může být celkový útlum ekonomického růstu.

Petr Dufek upozorňuje, že další vývoj bude záviset především na „délce a šířce konfliktu v Zálivu, který zatím nebere žádného konce“. Pokud by se inflaci podařilo udržet v letošním roce pod třemi procenty, považoval by to za úspěch. Takový scénář však předpokládá, že se situace na Blízkém východě nebude dále zhoršovat a že nedojde k dalším šokům na straně dodávek energií.

Co z aktuálního vývoje plyne pro další měsíce

Březnová čísla naznačují, že období velmi nízké inflace v Česku se chýlí ke konci. Zatímco na začátku roku pomáhalo růst cen tlumit zlevňování energií a potravin, nyní se karta obrací. Ceny pohonných hmot a energií se stávají hlavním tahounem inflace a jejich dopady se postupně přelévají do dalších odvětví.

Dubnová inflace se podle odhadů ekonomů dostane nad dvě procenta. V datech se plně projeví dosavadní nárůst cen paliv a začne být vidět i vliv nových ceníků energetických společností. Pokud se potvrdí předběžný březnový odhad ČSÚ, půjde o další signál pro Českou národní banku, že období velmi uvolněné měnové politiky se může chýlit ke konci.

Pro domácnosti to znamená nutnost připravit se na vyšší ceny dopravy, energií a postupně i některých služeb. Zároveň však stále platí, že potraviny zůstávají meziročně levnější, což částečně zmírňuje dopad inflace na rodinné rozpočty. Pro firmy je klíčové, jak dlouho potrvá napětí na energetických trzích a zda se podaří zabránit dalšímu růstu nákladů.

Celkově se česká ekonomika ocitá v citlivé fázi, kdy o dalším vývoji inflace rozhodují jak vnitřní faktory, tak dění na Blízkém východě a světových trzích s energiemi. Pokud se podaří inflaci udržet pod hranicí tří procent, bude to v kontextu současných geopolitických rizik považováno za relativně příznivý výsledek. V opačném případě se může téma růstu cen znovu stát jedním z hlavních ekonomických i politických problémů roku 2026.