Poslanecké bitvy o rozpočet: miliardy pro přírodu, mládež i sport

Poslanecká sněmovna se v roce 2026 znovu ocitá uprostřed ostré rozpočtové bitvy. Zatímco vláda hájí základní parametry návrhu státního rozpočtu, koaliční i opoziční poslanci předkládají desítky pozměňovacích návrhů, které v součtu představují přesuny peněz v řádu stovek miliard korun. V sázce nejsou jen abstraktní čísla, ale velmi konkrétní programy – od ochrany přírody přes podporu mládežnických organizací a bydlení až po sportovní infrastrukturu či protidrogovou politiku.

Na jedné straně stojí návrhy, které chtějí posílit výdaje na životní prostředí, obnovu krajiny a práci s dětmi a mládeží. Na straně druhé se ozývají hlasy požadující razantní škrty v některých kapitolách a přesměrování peněz na snižování schodku či obsluhu státního dluhu. Do debaty vstupují i konkrétní kauzy, jako je benzenová havárie u Hustopečí nad Bečvou, nebo snížení podpory pro skauty a další spolky.

Rozpočet pod tlakem: přesuny za téměř čtvrt bilionu

V druhém čtení návrhu státního rozpočtu pro rok 2026 poslanci předložili přesuny v objemu téměř 240 miliard korun, tedy zhruba deseti procent celkových výdajů. Jde o standardní, byť politicky vyhrocenou fázi schvalování, kdy jednotlivé kluby i jednotliví poslanci testují podporu pro své priority.

Opoziční strany se soustředí zejména na posílení výdajů na obranu a bezpečnost, podporu bydlení či kulturu. Peníze chtějí hledat například v omezení slev v dopravě, v dotacích na obnovitelné zdroje energie, v zemědělství nebo ve vládní rozpočtové rezervě. Část opozice navrhuje plošné škrty napříč vybranými kapitolami s cílem snížit deficit pod úroveň, kterou považuje za udržitelnou.

Vládní koalice naopak obhajuje základní konstrukci rozpočtu, ale zároveň sama přichází s balíčkem vlastních úprav – od podpory sportu a mládeže přes protidrogovou politiku až po bydlení a životní prostředí. O všech návrzích má Sněmovna rozhodnout při závěrečném schvalování. Do té doby se Česko nachází v režimu rozpočtového provizoria, protože rozpočet nebyl schválen včas před začátkem roku.

Ekonomika

Levnější benzín i nafta? Vláda utahuje šrouby pumpám a mění pravidla hry

Stát znovu snižuje cenové stropy benzinu a nafty, zároveň však chystá trvalejší dohled nad trhem s palivy. Co to znamená pro ceny u pump, řidiče i čerpací stanice?

Priorita životního prostředí: víc peněz na krajinu, parky i zoo

Významným blokem pozměňovacích návrhů jsou návrhy KDU-ČSL, které cílí na posílení rozpočtu ministerstva životního prostředí. Lidovci požadují navýšení prostředků této kapitoly o několik stovek milionů korun s důrazem na konkrétní programy:

• 300 milionů korun navíc pro nový Program obnovy přírody, který má financovat revitalizaci krajiny, péči o vodní režim a podporu biodiverzity.
• 100 milionů korun na stabilizaci příspěvkových organizací resortu, včetně správ národních parků a dalších institucí, které se starají o chráněná území a ohrožené druhy.
• 20 milionů korun pro zoologické zahrady, které dlouhodobě upozorňují na rostoucí náklady a zároveň plní významnou roli v ochraně druhů a environmentálním vzdělávání.

Podle předkladatelů by bez těchto úprav došlo k omezení programů obnovy krajiny, ohrožení podpory biodiverzity a destabilizaci organizací, které zajišťují péči o chráněná území. Argumentují, že škrty v oblasti ochrany přírody a regionální podpory jsou krátkozraké, protože se negativně projeví jak na stavu krajiny, tak na kvalitě života obyvatel v dotčených regionech.

V návrzích se odráží i regionální rozměr – zejména v souvislosti s Brnem a Jihomoravským krajem. Zmiňována je brněnská zoologická zahrada, neziskové organizace, záchranné stanice a projekty obnovy krajiny jako konkrétní příklady služeb, které občané využívají a které by bez stabilního financování mohly být ohroženy.

Benzenová havárie a dlouhodobé ekologické závazky

Jedním z nejvýraznějších bodů je návrh přesunout 200 milionů korun na sanaci následků benzenové havárie u Hustopečí nad Bečvou. Tato událost je označována za jednu z nejzávažnějších ekologických havárií posledních let a její důsledky se podle odborníků budou řešit dlouhodobě.

Podle bývalého ministra životního prostředí, který havárii řešil přímo v době jejího vzniku, není možné sanaci chápat jako jednorázovou akci na jeden rok. Bez jasného a předvídatelného finančního rámce hrozí zpomalení prací, prohlubování škod a riziko dalšího šíření kontaminace. Pozměňovací návrh má proto zajistit, aby stát dal najevo, že sanaci bere jako dlouhodobou prioritu a je připraven ji systematicky financovat.

Debata kolem benzenové havárie tak přesahuje samotný případ a otevírá širší téma financování odstraňování starých ekologických zátěží. Právě tyto výdaje bývají často odsouvány na okraj v době rozpočtových škrtů, přestože jejich neřešení může v budoucnu znamenat mnohem vyšší náklady – jak finanční, tak zdravotní a environmentální.

Ekonomika

ČEZ navrhuje dividendu 42 Kč na akcii, stát by získal zhruba 16 miliard

ČEZ navrhuje na rok 2026 dividendu 42 Kč na akcii, což je horní hranice jeho dividendové politiky. Stát by si jako většinový akcionář přišel zhruba na 16 miliard korun.

Nová zelená úsporám: boj o stabilitu klíčového programu

KDU-ČSL zároveň navrhuje úpravy ve financování Státního fondu životního prostředí, konkrétně programu Nová zelená úsporám. Ten je považován za jeden z nejúspěšnějších nástrojů podpory domácností při snižování energetické náročnosti budov – například formou zateplování, výměny zdrojů tepla či instalace obnovitelných zdrojů energie v rodinných domech.

Lidovci chtějí zachovat plné financování programu ve výši 4,2 miliardy korun. Navrhují sloučit dvě stávající výdajové položky v části výnosů z emisních povolenek do nové společné položky „Nová zelená úsporám“, aniž by se celkový objem peněz snížil. Cílem je posílit předvídatelnost a stabilitu programu.

Argumentují tím, že domácnosti potřebují jistotu, že pokud plánují investice do úspor energií, stát pravidla během roku zásadně nezmění nebo program neomezí. Nejistota podle nich odrazuje zejména menší investory, kteří si nemohou dovolit riskovat, že v průběhu přípravy projektu podpora zmizí nebo se výrazně ztenčí.

Mládežnické organizace a skauti: spor o 50 milionů

Rozpočtová debata se dotýká i mládežnických organizací a spolků, které se věnují výchově dětí a mladých lidí, často s důrazem na vztah k přírodě a dobrovolnictví. V návrhu rozpočtu došlo oproti roku 2025 ke snížení prostředků pro tyto organizace o 50 milionů korun.

Poslankyně Marie Kršková (KDU-ČSL) proto předložila pozměňovací návrh, který má těchto 50 milionů vrátit zpět, konkrétně ve prospěch Junáka – českého skauta a dalších podobných subjektů. Návrh podpořil celý poslanecký klub lidovců.

V Brně a dalších městech působí silné skautské oddíly, hnutí Brontosaurus, Lipka a řada dalších spolků. Jejich zástupci upozorňují, že se podílejí nejen na volnočasových aktivitách, ale také na environmentální výchově, péči o krajinu a dobrovolnických projektech, které by jinak musel organizovat nebo financovat stát. Snížení podpory podle nich dopadne přímo na rodiny, školy i obce, které s těmito organizacemi spolupracují.

Lidovecký starosta brněnské městské části Kohoutovice a aktivní skaut Jakub Hruška označil omezení financování za chybu a avizoval, že pokud stát svou roli nenaplní, je samospráva připravena organizacím částečně pomoci. Zůstává však otázkou, zda a v jakém rozsahu mohou obce dlouhodobě nahrazovat výpadky státní podpory.

Koaliční priority: sport, protidrogová politika a bydlení

Současně s návrhy na posílení životního prostředí a mládeže představila vládní koalice vlastní balík úprav. Premiér se přihlásil ke čtyřem klíčovým návrhům, které mají podporu napříč koaličními stranami:

• 120 milionů korun navíc pro zdravotně humanitární program MEDEVAC, zaměřený na poskytování zdravotní pomoci v krizových regionech.
• 800 milionů korun pro Národní sportovní agenturu na podporu sportovní infrastruktury – zejména modernizaci a výstavbu sportovišť.
• 50 milionů korun na podporu organizací pracujících s mládeží, v obdobném duchu, jak požaduje opozice i lidovci v souvislosti se skauty.
• 100 milionů korun navíc na protidrogovou politiku, které mají posílit prevenci a léčbu závislostí.

Samostatně pak předložila ministryně pro místní rozvoj návrh na navýšení prostředků na podpůrná opatření podle zákona o podpoře bydlení o 50 milionů korun. Tyto peníze chce získat přesunem z vlastního rozpočtu ministerstva, konkrétně z výdajů na podporu regionálního rozvoje a cestovního ruchu. Symbolicky tak dává přednost řešení bytové nouze před marketingovou podporou destinací.

Ještě ambicióznější návrh na posílení protidrogové politiky předložila trojice poslanců ODS, která požaduje navýšení o 350 milionů korun. Téma návykových látek se tak stává jedním z průsečíků, kde se zájmy části koalice a opozice mohou setkat.

Opozice: škrty, schodek a obsluha dluhu

Vedle dílčích návrhů na posílení konkrétních oblastí přichází opozice s širšími plány na omezení výdajů. Strana TOP 09 navrhuje seškrtat různé kapitoly celkem za 64 miliard korun, aby se schodek rozpočtu dostal pod úroveň, kterou podle Národní rozpočtové rady umožňuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.

Podobně místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) a jeho kolegové navrhují škrty v různých kapitolách v souhrnné výši 27,3 miliardy korun. Tyto peníze chtějí přesunout na obsluhu státního dluhu. Ve zdůvodnění upozorňují, že navrhovaný schodek je podle nich neopodstatněně vysoký a že další zadlužování zvyšuje riziko vysoké inflace a omezuje manévrovací prostor státu do budoucna.

Rozpočtová debata se tak nevede jen o tom, kam přidat, ale také kde ubrat. Jen malá část návrhů má však reálnou šanci projít – zkušenost z minulých let ukazuje, že z masivního balíku požadavků se do finální podoby rozpočtu obvykle promítne jen zlomek.

Co bude dál: střet krátkodobých škrtů a dlouhodobých investic

Rozhodnutí, která Sněmovna v nejbližších dnech učiní, překročí rámec jednoho rozpočtového roku. V otázkách, jako je sanace benzenové havárie, obnova krajiny, stabilita programu Nová zelená úsporám nebo podpora mládežnických organizací, jde o dlouhodobé závazky, jejichž přerušení nebo oslabení může mít trvalé dopady.

Na jedné straně stojí tlak na snižování schodku, obsluhu státního dluhu a respektování mantinelů zákona o rozpočtové odpovědnosti. Na straně druhé argumenty, že některé výdaje – zejména v oblasti životního prostředí, prevence závislostí či práce s dětmi a mládeží – jsou investicí, která se společnosti vrátí v podobě nižších budoucích nákladů a vyšší kvality života.

Výsledek rozpočtového vyjednávání ukáže, do jaké míry jsou poslanci ochotni dát přednost dlouhodobým prioritám před krátkodobými úsporami. Zda se podaří udržet stabilní financování programů, jako je Nová zelená úsporám, zda bude pokračovat systematická sanace ekologických zátěží a zda mládežnické organizace nepřijdou o klíčové prostředky, bude jedním z testů skutečných hodnot, k nimž se politické strany ve veřejné debatě hlásí.

Rozpočet pro rok 2026 tak není jen souborem čísel, ale i obrazem toho, jakou váhu česká politika přikládá ochraně přírody, zdraví obyvatel, podpoře rodin a mladé generace – a jak chce tyto priority skloubit s tlakem na fiskální disciplínu.