Šok ve Švýcarsku: neutrální velmoc zvedne DPH a chystá největší zbrojení za dekády!

Švýcarsko, dlouhodobě vnímané jako symbol neutrality a stability, se chystá k jednomu z nejvýraznějších obranných obratů za poslední desetiletí. Vláda oznámila plán masivně navýšit výdaje na armádu a v příštích letech investovat do obrany desítky miliard švýcarských franků. Aby tento krok financovala, hodlá od roku 2028 na dobu deseti let zvýšit daň z přidané hodnoty. Změna však nebude jen účetní – vyžádá si i zásah do ústavy a celostátní referendum.

Za rozhodnutím stojí zhoršující se bezpečnostní prostředí v Evropě i ve světě, nárůst hybridních hrozeb a přesvědčení vlády, že dosavadní tempo posilování armády je nedostatečné. Švýcarsko, které v posledních dekádách obranné rozpočty spíše redukovalo, se tak vrací k ambici být opět výrazně lépe připraveným státem, a to i přesto, že si zachovává politiku neutrality.

Bezpečnostní prostředí se mění: od stability k nejistotě

Švýcarská vláda ve svém prohlášení konstatuje, že světová bezpečnostní situace se v posledních letech dramaticky zhoršila. Podle kabinetu se mezinárodní řád založený na respektu k mezinárodnímu právu ocitá pod tlakem a svět je „nestabilnější a nebezpečnější“ než dříve. Tento vývoj se nevyhýbá ani alpské konfederaci, která se sice neúčastní vojenských bloků, ale je ekonomicky a politicky silně propojena s Evropou i globálním trhem.

Vláda poukazuje na to, že řada evropských zemí v reakci na nové hrozby – od konvenčních konfliktů po kybernetické útoky – rychle navyšuje své obranné rozpočty a modernizuje armády. Švýcarsko nechce zůstat pozadu, zejména proto, že i ono čelí hybridním formám nátlaku. Mezi ně patří:

• Kybernetické útoky na státní instituce, kritickou infrastrukturu, ale i soukromý sektor, které mohou paralyzovat základní funkce státu.
• Dezinformační kampaně, jež mohou oslabovat důvěru občanů ve státní instituce, zasahovat do politického rozhodování a rozdělovat společnost.
• Rostoucí význam elektronického boje, tedy snaha narušit komunikaci, navigační systémy či detekční technologie.

Švýcarsko zároveň přiznává, že v důsledku let úsporných opatření není jeho armáda v současnosti vybavena tak, aby dokázala adekvátně čelit nejpravděpodobnějším hrozbám. Modernizace proto není vnímána jako volitelný luxus, ale jako nutný krok k udržení bezpečnosti a suverenity.

Zahraniční

Slovensko omezuje prodej nafty a zavádí dvojí ceny, krok kritizuje i Česko

Slovensko kvůli ropné nouzi omezuje prodej nafty, zavádí limity na tankování a chystá dvojí ceny pro domácí a zahraniční řidiče. Krok budí kritiku i v Česku a může narazit na pravidla EU.

Od 0,7 % k ambicióznější obraně: historický obrat ve výdajích

V evropském srovnání patří Švýcarsko v současnosti k zemím s nejnižšími relativními výdaji na obranu. Na zbrojení dává přibližně 0,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je podle dostupných analýz jedna z nejnižších hodnot v Evropě. Přitom historicky tomu bylo jinak.

Ještě v 60. letech 20. století směřovalo Švýcarsko na obranu zhruba 2,5 procenta HDP. Až v průběhu 90. let, po skončení studené války a v období relativního míru, začalo své vojenské výdaje výrazně omezovat – hluboko pod hranici 1,5 procenta HDP. Důraz byl kladen na ekonomickou efektivitu a předpoklad, že velké mezistátní konflikty v Evropě jsou nepravděpodobné.

Tento předpoklad se ale podle vlády ukázal jako příliš optimistický. Původní plán počítal s tím, že Švýcarsko bude postupně navyšovat obranné výdaje tak, aby v roce 2032 dosáhly 1 procenta HDP. Aktuální bezpečnostní vývoj však kabinet přesvědčil, že takové tempo je příliš pomalé. Vláda proto oznámila záměr výrazně posílit armádu už od roku 2028 a celkově investovat do obrany navíc 31 miliard švýcarských franků