Slovensko omezuje prodej nafty a zavádí dvojí ceny, krok kritizuje i Česko

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica spustila mimořádný režim prodeje motorové nafty. Na čerpacích stanicích začala platit omezení množství prodaného paliva a chystá se i zavedení dvojích cen – jiné sazby pro domácí řidiče a jiné pro motoristy s cizí poznávací značkou. Kabinet krok odůvodňuje ropnou nouzí po přerušení dodávek ropovodem Družba a snahou zabránit „palivové turistice“ z okolních států. Opatření však okamžitě vyvolalo politické i právní otázky, včetně možného rozporu s pravidly Evropské unie.

Jaká omezení prodeje nafty Slovensko zavedlo

Nařízení vlády, které bylo zveřejněno ve sbírce zákonů a má platit po dobu 30 dnů, zásadně mění podmínky prodeje nafty na území Slovenska. Zásahy se týkají jak maximálního množství paliva, které lze při jedné návštěvě čerpací stanice zakoupit, tak samotného režimu vývozu nafty za hranice.

Limit na množství při jednom tankování

Nová pravidla stanovují, že řidiči mohou na slovenských pumpách koupit naftu pouze do:

• palivové nádrže svého vozidla a
• jednoho kanystru o objemu maximálně 10 litrů.

Současně je zaveden i finanční strop: na jedno tankování lze pořídit naftu nejvýše za 400 eur, což podle přepočtu odpovídá zhruba 9790 korunám. Při aktuálních cenách jde o více než 200 litrů nafty. Prakticky tak vláda omezuje možnost většího „zásobování“ palivem, které by mohlo být dále převáženo nebo přeprodáváno.

Zákaz vývozu nafty do zahraničí

Součástí balíčku je i zákaz vývozu nafty ze Slovenska do zahraničí. Cílem je udržet dostatečné zásoby pro domácí trh v době, kdy země čelí stavu ropné nouze. Opatření má zamezit situacím, kdy by se nafta ve velkém nakupovala na Slovensku a následně vyvážela do okolních států, kde je palivo dražší.

Výjimky pro státní složky

Na nová omezení se nevztahují všechny subjekty. Nařízení výslovně uvádí, že výjimku mají vozidla slovenské policie, armády a záchranných složek. Tyto složky tak mohou nadále tankovat bez uvedených limitů, což má zajistit plynulý chod bezpečnostních a záchranných operací i v době krizového režimu.

Zahraniční

Silné zemětřesení v Tyrhénském moři vyděsilo oblast Neapole, rozsah škod je nejasný

Silné zemětřesení v Tyrhénském moři v noci vyděsilo obyvatele Neapole i okolí. Otřesy o magnitudu kolem 6 zasáhly rozsáhlý region, rozsah škod ale zůstává nejasný.

Dvojí ceny nafty: koho se dotknou a jak mají fungovat

Nejkontroverznější částí slovenského balíčku je zavedení dvojích cen nafty – jedné pro domácí řidiče a druhé pro motoristy se zahraniční poznávací značkou. Právě tento krok vyvolal největší ohlas jak doma, tak v zahraničí.

Vyšší cena pro vozidla registrovaná v cizině

Vláda rozhodla, že řidiči vozidel registrovaných mimo Slovensko budou za naftu platit více než domácí motoristé. Opatření se týká všech aut se zahraniční registrační značkou, tedy nejen turistů či tranzitních řidičů, ale i Slováků, kteří žijí a mají vozidla registrovaná v jiných zemích – například v Česku, Rakousku či Maďarsku – a na Slovensko dojíždějí za prací či rodinou.

Důležité je, že v okamžiku nabytí účinnosti vládního nařízení ještě dvojí ceny na pumpách fakticky neplatí. Chybějícím článkem je vyhláška ministerstva financí, která musí konkrétní výši „zahraniční“ ceny teprve stanovit. Podle mluvčího resortu Pavola Kirinoviče má tato vyhláška vstoupit v platnost v následujících dnech.

Jak se má vyšší cena pro cizince vypočítat

Vládní usnesení určuje pouze princip výpočtu. Ministerstvo financí má cenu nafty pro vozidla se zahraniční poznávací značkou stanovit jako:

• průměr cen nafty v Rakousku, Česku a Polsku,
• přičemž tyto trhy dlouhodobě vykazují vyšší ceny než Slovensko.

K výpočtu má resort využívat pravidelně aktualizovaná data Evropské komise o cenách paliv v jednotlivých členských státech. Cílem je přiblížit cenu pro zahraniční vozidla úrovni, za kterou by tito řidiči nakupovali naftu ve své domovské či sousední zemi, a tím odradit od masového tankování na Slovensku pouze kvůli nižší ceně.

Ropná nouze a „palivová turistika“ z Polska

Vláda opatření rámuje jako reakci na vyhlášený stav ropné nouze, který Slovensko postihl po lednovém přerušení dodávek ropy ropovodem Družba přes Ukrajinu. Klíčová infrastruktura, přes niž do země proudí značná část ropy, byla dočasně mimo provoz, což si vyžádalo aktivaci státních rezerv a mimořádných mechanismů.

Bratislavská rafinerie Slovnaft, hlavní zpracovatel ropy v zemi, začala po přerušení dodávek čerpat surovinu právě ze státních zásob. Podnik opakovaně avizoval, že změny cen paliv bude provádět s ohledem na situaci na trhu a dostupnost suroviny, aby byla zajištěna stabilita dodávek na domácí trh.

Levná nafta jako magnet pro okolní státy

Podle členů slovenské vlády se po vypuknutí ropné krize a růstu cen na světových trzích začala projevovat výrazná „palivová turistika“, zejména z Polska. Polští řidiči podle kabinetu začali ve velkém jezdit tankovat na Slovensko, kde byla nafta citelně levnější než doma.

Data evropského statistického úřadu Eurostat ukazují, že Slovensko patří v rámci EU mezi státy s nejlevnějšími pohonnými hmotami. Po prudkém zdražení ropy v souvislosti s válkou na Blízkém východě sice ceny paliv na Slovensku rostly, avšak méně než v některých jiných evropských zemích. Ještě v únoru přitom byly ceny benzinu i nafty na Slovensku vyšší než například v Česku, situace se však v krátké době obrátila.

Právě kombinace levnějšího paliva a omezených dodávek ropy je podle vlády hlavním argumentem pro zásah do trhu. Kabinet tvrdí, že bez omezení a dvojích cen by hrozilo rychlé čerpání zásob cizinci na úkor domácích spotřebitelů.

Zahraniční

Požár autobusu ve Švýcarsku: šest mrtvých, policie prověřuje úmyslný čin

Nejméně šest mrtvých a několik zraněných po požáru autobusu ve švýcarském Kerzers. Policie pracuje s verzí úmyslného založení ohně a prověřuje možný násilný útok.

Politické reakce a možné střety s pravidly EU

Zavedení dvojích cen paliv na Slovensku nenechalo chladné ani sousední státy, ani evropské instituce. Ačkoli slovenské úřady zatím oficiálně nekomentovaly, zda je tento krok v souladu s právem EU, právní experti i politici upozorňují na riziko diskriminace zahraničních řidičů.

Kritika z Česka: „Není to dobré rozhodnutí“

Český premiér Andrej Babiš označil slovenský krok za problematický. Před zahájením summitu Evropské unie uvedl, že rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty „není dobré“ a že o něm hodlá hovořit přímo se svým slovenským protějškem Robertem Ficem.

Babiš připomněl, že Česko a Slovensko jsou energeticky a infrastrukturně úzce propojené, mimo jiné prostřednictvím produktovodů. Podle něj by podobná opatření mohla narušit vzájemnou spolupráci i jednotný evropský trh s pohonnými hmotami.

Riziko diskriminace a zkušenost z Německa

Případy faktických dvojích cen v rámci EU v minulosti opakovaně narážely na odpor. Významným precedentem je rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2019, který řešil plán Německa na zavedení dálničního mýtného.

Německá vláda tehdy chtěla zpoplatnit dálnice pro všechny řidiče, zároveň však plánovala německým motoristům snížit daň z motorových vozidel o částku odpovídající mýtnému. V praxi by tak za dálnice platili pouze cizinci. Rakousko se proti návrhu ohradilo a soud mu dal za pravdu – chystané mýtné označil za diskriminační.

Slovenský model dvojích cen nafty je v mnohém podobný: formálně se sice vztahuje na všechna vozidla se zahraniční poznávací značkou bez ohledu na státní příslušnost řidiče, v důsledku však znevýhodňuje uživatele, kteří nejsou součástí domácího trhu. Zda bude tento systém v souladu s evropským právem, může být předmětem budoucích sporů.

Dopady na řidiče a širší evropský kontext

Opatření se nedotýká pouze zahraničních turistů či kamionové dopravy. Jak upozorňují slovenští i čeští komentátoři, vyšší cenu nafty zaplatí i Slováci žijící v cizině, kteří jezdí domů v autech registrovaných například v Česku, Rakousku nebo Maďarsku. Pro tuto skupinu může být nové nařízení vnímáno jako nespravedlivé, neboť jde o občany Slovenska, kteří jsou však z hlediska cen paliva postaveni do stejné pozice jako cizinci.

Zároveň se otevírá otázka, jak budou na slovenský krok reagovat ostatní státy. V posledních letech se v Evropě objevila řada různých nástrojů, jak zmírňovat dopady růstu cen ropy a pohonných hmot na domácí obyvatele:

• Maďarsko například zavedlo cenové stropy na benzin a naftu, které se vztahovaly pouze na vozidla s maďarskou poznávací značkou.
• Jiné země volily slevy na daních z pohonných hmot nebo dočasné snížení spotřební daně.

Slovenský model s dvojími cenami je tak součástí širšího trendu, kdy státy v krizových situacích hledají způsoby, jak ochránit domácí spotřebitele, často však na hraně – nebo za hranou – unijních pravidel o volném pohybu zboží a nediskriminaci.

Co bude dál: klíčové otázky pro příští týdny

Nařízení slovenské vlády je zatím časově omezeno na 30 dní. Už nyní je ale zřejmé, že jeho důsledky mohou přesáhnout tento horizont. Nadcházející týdny přinesou odpovědi na několik zásadních otázek:

• Jak vysoká bude „zahraniční“ cena nafty?
  Rozhodující bude konkrétní vyhláška ministerstva financí. Pokud bude rozdíl oproti domácí ceně výrazný, může to vést ke snížení zájmu zahraničních řidičů o tankování na Slovensku, ale i k nárůstu napětí na hranicích a k dalším politickým reakcím.
• Jak zareaguje Evropská komise?
  Pokud se ukáže, že systém dvojích cen porušuje unijní pravidla, může následovat formální řízení pro porušení smluv. Slovensko by pak mohlo čelit tlaku na úpravu nebo zrušení opatření.
• Do jaké míry se stabilizují dodávky ropy?
  Klíčovým faktorem bude obnovení a spolehlivost dodávek ropovodem Družba nebo nalezení alternativních tras a zdrojů. Pokud se situace zlepší, vláda může mít menší prostor obhajovat mimořádná omezení.
• Jaké budou dopady na přeshraniční mobilitu?
  Vyšší ceny pro zahraniční vozidla mohou ovlivnit nejen tranzitní dopravu, ale i každodenní dojíždění za prací či službami přes hranice, zejména v česko-slovenském a slovensko-polském pohraničí.

Slovenská vláda se rozhodla v období ropné nejistoty upřednostnit ochranu domácích zásob a cenové výhody pro vlastní občany. Zda se tento krok ukáže jako účinné krizové opatření, nebo spíše jako spouštěč právních a politických konfliktů v rámci Evropské unie, ukáže až vývoj v následujících týdnech a měsících roku 2026.