Rusko dává FSB pravomoc vypínat internet. Zákon čeká už jen na podpis Putina

Ruský parlament schválil zákon, který výrazně rozšiřuje pravomoci tajné služby FSB v oblasti kontroly internetu a mobilních sítí. Nová legislativa umožní na pokyn bezpečnostních složek přerušit poskytování služeb operátory i internetovými providery – a to potenciálně v celých regionech, nebo dokonce v celé zemi. Kritici upozorňují, že jde o další krok k prohloubení státní kontroly nad digitálním prostorem v době pokračující války proti Ukrajině.

Co nový ruský zákon umožňuje

Podle schválené normy budou muset telekomunikační společnosti – jak mobilní operátoři, tak poskytovatelé připojení k internetu – bezodkladně vyhovět žádosti Federální bezpečnostní služby (FSB) a na její příkaz zastavit nebo omezit své služby. Zákon tak formálně zakotvuje praxi, která se v některých částech Ruska už objevovala, ale dosud neměla jasnou právní oporu.

FSB získává možnost nařídit:

• úplné vypnutí mobilních sítí v konkrétních regionech,
• částečné či úplné omezení přístupu k internetu,
• cílené blokace vybraných služeb nebo segmentů sítě.

Podle ruských médií a agentury DPA byla z původního návrhu vypadnuta formulace, která výslovně uváděla, že se tato omezení zavádějí „kvůli ochraně lidí a státu“. V konečném znění tak zůstává mnohem obecnější rámec: konkrétní důvody, za nichž může být internet nebo mobilní komunikace vypnuta, má stanovit nejvyšší vedení země.

Zahraniční

Slovensko omezuje prodej nafty a zavádí dvojí ceny, krok kritizuje i Česko

Slovensko kvůli ropné nouzi omezuje prodej nafty, zavádí limity na tankování a chystá dvojí ceny pro domácí a zahraniční řidiče. Krok budí kritiku i v Česku a může narazit na pravidla EU.

Role prezidenta: pravomoc vypnout internet pro celý stát

Změna formulace v zákoně otevírá prostor k velmi širokému výkladu. Jak upozorňuje server The Moscow Times, prezident Vladimir Putin získává možnost rozhodnout o odpojení internetu v libovolném regionu, nebo dokonce na celém území Ruska. Prakticky to znamená, že Kreml by v krizové situaci mohl dočasně „zhasnout“ digitální komunikaci v rozsahu, jaký v zemi dosud nemá obdoby.

Rozhodnutí o takovém kroku by se přitom nemuselo nutně opírat o transparentně definované podmínky, protože zákon neobsahuje jasný výčet situací, kdy je vypnutí služeb přípustné. Stačilo by, aby vedení státu – v čele s prezidentem – označilo konkrétní událost za bezpečnostní hrozbu.

Oficiální zdůvodnění: ochrana před hrozbami a žalobami

Autoři návrhu tvrdí, že nová legislativa má dvojí cíl. Na jedné straně má podle nich chránit veřejnost a státní instituce před bezpečnostními hrozbami, zejména v situacích, kdy je podle úřadů nezbytné rychle zasáhnout do komunikační infrastruktury. Na straně druhé má zákon poskytnout telekomunikačním firmám právní ochranu před žalobami nespokojených zákazníků.

Doposud totiž operátoři a poskytovatelé připojení čelili riziku, že budou čelit soudním sporům, pokud na příkaz státních orgánů omezí služby. Nová právní úprava jim dává možnost odvolat se na povinnost vyhovět FSB a další státní moci, čímž se jejich odpovědnost vůči klientům výrazně omezuje.

Zahraniční

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.

Válka s Ukrajinou a vypínání sítí v pohraničí

Schvalování zákona probíhá na pozadí pokračující války proti Ukrajině, která trvá už téměř čtyři roky a v roce 2026 je pevnou součástí ruské domácí i zahraniční politiky. Konflikt se neomezuje jen na frontovou linii – do ruského vnitrozemí zasahují zejména bezpilotní letouny a další formy útoků, které míří na průmyslové, energetické i vojenské cíle.

Právě v souvislosti s ukrajinskými dronovými útoky dochází podle dostupných zpráv v řadě ruských regionů k dočasnému přerušování provozu mobilních sítí. Úřady tím chtějí ztížit navigaci a koordinaci útočících bezpilotních prostředků a zároveň omezit šíření obrazového a video materiálu z míst zásahů. Nový zákon tuto praxi legalizuje a sjednocuje její pravidla na celostátní úrovni.

V praxi tak může být vypínání mobilních a internetových služeb prezentováno jako součást „obranných opatření“ během útoků, cvičení nebo jiných mimořádných událostí. Kritici ovšem upozorňují, že stejný nástroj je možné použít i k potlačení informací a organizace protestů.

Legislativní proces: formality před vstupem v platnost

Zákon už prošel Státní dumou, dolní komorou ruského parlamentu. Aby vstoupil v platnost, musí jej ještě schválit Rada federace, tedy horní komora, a následně podepsat prezident Vladimir Putin. V ruském politickém systému, kde má Kreml rozhodující vliv na legislativní proces, se tyto kroky podle agentury DPA považují spíše za formalitu.

Rada federace obvykle návrhy klíčových bezpečnostních zákonů schvaluje bez zásadních změn a ve velmi krátkých lhůtách. Stejně tak prezident Putin v minulosti podepisoval obdobné normy systematicky a bez veřejně známých výhrad. Dá se proto očekávat, že zákon začne platit v dohledné době a FSB získá nové pravomoci ještě v průběhu roku 2026.

FSB jako rostoucí mocenský pilíř režimu

Schválený zákon zapadá do dlouhodobého trendu posilování bezpečnostních složek v Rusku. Federální bezpečnostní služba, nástupkyně sovětské KGB, patří k hlavním pilířům moci Vladimira Putina. Ten v jejím čele v minulosti sám stál a své politické zázemí dlouhodobě opírá o struktury bývalých i současných příslušníků tajných služeb.

Za Putinovy vlády FSB opakovaně získávala nové kompetence – od rozšiřování dohledu nad vnitřní bezpečností a boje proti terorismu, přes kontrolu internetu a médií, až po vliv v ekonomické sféře. Nyní se k těmto nástrojům přidává i formální možnost rozhodovat o fungování klíčové digitální infrastruktury.

Pro běžné obyvatele to znamená, že tajná služba bude mít ještě větší vliv na to, kdy a jakým způsobem mohou komunikovat, sdílet informace či přistupovat k on-line službám. V prostředí, kde jsou nezávislá média a opozice výrazně omezeny, získává FSB další prostředek, jak regulovat veřejnou debatu.

Obavy veřejnosti: sledování, cenzura a digitální ticho

Ruští občané už delší dobu vyjadřují obavy z rozsahu sledování na internetu a ze zásahů státu do digitálního prostoru. Zvlášť citlivé jsou projevy nesouhlasu s válkou proti Ukrajině a s ruským vedením. V uplynulých letech úřady zablokovaly tisíce webových stránek – od nezávislých médií přes opoziční platformy až po zahraniční zpravodajské servery.

Nový zákon posouvá tyto zásahy na další úroveň. Nejde už jen o blokování konkrétních webů, ale potenciálně o možnost „umlčet“ celý region tím, že se v něm vypne mobilní síť nebo internet. Takový krok by mohl mít několik důsledků:

• Omezení šíření informací z míst protestů, útoků či jiných krizí,
• ztížení organizace občanských aktivit a demonstrací,
• zvýšení nejistoty obyvatel, kteří nebudou vědět, kdy mohou o připojení přijít,
• dopad na podnikání, zejména u firem závislých na on-line službách.

Ve společnosti, kde už nyní převládá obava z otevřeného vyjadřování názorů, může další posílení kontroly nad digitální komunikací vést k ještě větší autocenzuře a ústupu veřejné diskuse do uzavřených, těžko dostupných kanálů.

Dopady na telekomunikační trh a běžný život

Telekomunikační společnosti se novou úpravou dostávají do specifické pozice. Na jedné straně získávají právní štít: pokud přeruší služby na pokyn FSB nebo jiného státního orgánu, budou se moci odvolat na zákon a vyhnout se tak mnoha sporům se zákazníky. Na straně druhé se ještě těsněji vážou na státní politiku a bezpečnostní složky.

Pro uživatele to znamená, že jejich smluvní vztah s operátory a providery se fakticky ocitá v podřízené roli vůči rozhodnutím státu. Přístup k internetu či mobilní síti se tak stává méně předvídatelným a více závislým na politických a bezpečnostních okolnostech než na obchodních podmínkách.

V každodenním životě se to může projevit nejen v krizových situacích, ale i během velkých politických událostí – například voleb, masových shromáždění nebo nečekaných protestních akcí. V takových chvílích by se vypnutí sítí mohlo stát nástrojem, jak předejít koordinaci demonstrací nebo šíření informací, které jsou pro režim nežádoucí.

Co nový zákon vypovídá o vývoji Ruska

Schválení zákona, který umožňuje státním orgánům vypínat internet a mobilní sítě, je dalším signálem, že Rusko pokračuje v kurzu směrem k silně kontrolovanému, autoritářskému modelu digitální společnosti. V kontextu války proti Ukrajině a dlouhodobého utahování šroubů vůči opozici se digitální prostor stává jedním z klíčových bojišť o kontrolu informací.

Formální posílení pravomocí FSB zapadá do širší strategie Kremlu: minimalizovat riziko spontánních protestů, omezit nezávislé zdroje informací a udržet veřejnou debatu v mezích, které režim považuje za přijatelné. Zda a v jakém rozsahu budou nové pravomoci využívány, ukáže až praxe následujících měsíců a let. Už nyní je ale zřejmé, že digitální svoboda v Rusku se v roce 2026 opět o něco více vzdaluje standardům, které jsou běžné v demokratických zemích.