Nezaměstnanost nejvýš za 8 let: kdo přijde o práci a kdo ji už nikdy nenajde?

Český trh práce zažil na konci roku 2026 nejvyšší míru nezaměstnanosti za posledních osm let. Podle údajů Úřadu práce ČR dosáhl v prosinci podíl nezaměstnaných 4,8 procenta, což znamená nárůst jak oproti listopadu, tak ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Za čísly ale nestojí jen sezónní výkyvy, které se v závěru roku pravidelně opakují. Do hry vstupují také hlubší strukturální změny v ekonomice, technologický pokrok a demografický vývoj, které společně formují budoucnost českého trhu práce.

Analytici se shodují, že na začátku roku 2026 nezaměstnanost pravděpodobně krátkodobě vyvrcholí kolem pěti procent, poté by však měl následovat postupný pokles. Za zdánlivě jednoduchými procenty se však skrývá řada problémů – od regionálních rozdílů přes šedou ekonomiku až po zhoršující se situaci starších pracovníků.

Nezaměstnanost roste, ale stále ji táhnou hlavně sezónní vlivy

Na konci prosince 2026 bylo v evidenci Úřadu práce ČR celkem 354 314 lidí bez práce. Meziměsíčně přibylo zhruba 13 tisíc uchazečů, meziročně pak přibližně 48 tisíc. Míra nezaměstnanosti tak vzrostla z listopadových 4,6 na 4,8 procenta. Podle analytiků jde o vývoj, který odpovídá obvyklému sezónnímu scénáři.

Prosinec je tradičně obdobím, kdy se část pracovních míst dočasně vytrácí, zatímco náborová aktivita firem slábne. Jak vysvětluje hlavní ekonom Deloitte David Marek, s příchodem zimy ubývá sezónních pozic zejména ve stavebnictví a některých službách. Firmy navíc na konci roku obvykle odkládají nové nábory, a to jak kvůli plánovaným dovoleným, tak kvůli uzavírání rozpočtů.

Podle generálního ředitele personální agentury Randstad ČR Martina Jánského se v prosincových číslech odráží i chování samotných uchazečů. Část z nich preferuje během svátků volno a výběrová řízení odkládá až na leden. Tento efekt pak dočasně převáží i tradiční předvánoční zvýšení poptávky po pracovnících v maloobchodu a logistice.

Zajímavý je ale detail, na který upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek: meziměsíční přírůstek nezaměstnaných byl v prosinci citelně podprůměrný v porovnání s historickými daty. To může signalizovat, že trh práce začíná reagovat na postupné oživení ekonomiky – zatím sice ne ve formě masivního vytváření nových míst, ale alespoň omezením počtu případů propouštění.

Domácí

Největší razie v dějinách českého fotbalu: zásah od ligy po dorost, podezřelých jsou desítky!

Český fotbal zažívá bezprecedentní razii: NCOZ zasahuje od nejvyšší ligy po dorost a zadržuje desítky osob kvůli podezření z korupce a ovlivňování zápasů. FAČR svolává krizové jednání.

Nejvíc nezaměstnaných od roku 2017: roli hrají i strukturální změny

Navzdory sezónním vlivům nelze růst nezaměstnanosti vysvětlit jen kalendářem. Podíl lidí bez práce je nyní nejvyšší od března 2017, kdy nezaměstnanost dosáhla pěti procent. Hlavní analytik Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že loni byl nárůst nezaměstnanosti vyšší než v předchozích letech, a to i ve srovnání s covidovým obdobím.

Významnou roli hraje vývoj v průmyslu. Podle Dufka pokračoval trend propouštění v průmyslových odvětvích po celý uplynulý rok, zatímco sektor služeb ještě dokázal pracovníky vstřebávat. Ve stavebnictví sice firmy pracovní sílu potřebovaly, ale domácí uchazeči se do něj příliš nehrnuli, takže podniky stále více spoléhají na zahraniční zaměstnance.

Za těmito posuny stojí strukturální změna české ekonomiky. Podniky se snaží udržet nebo zvyšovat produktivitu práce, často za cenu snižování počtu zaměstnanců. Zásadní roli v tom hraje také technologický posun, včetně nástupu umělé inteligence a automatizace. Tyto trendy mohou podle Dufka přispět k tomu, že nezaměstnanost může mírně růst i v průběhu letošního roku, pokud se průmyslu nepodaří výrazněji oživit.

Volná místa ubývají, ale trh práce zůstává napjatý

Současně s růstem počtu uchazečů o práci se snižuje množství volných pracovních míst hlášených na úřadech práce. V prosinci 2026 jich bylo 87 422, což je asi o 3200 méně než v listopadu. Jde už o třetí měsíc v řadě, kdy počet nabízených pozic klesá.

Při porovnání s předchozími roky ale trh práce zůstává relativně napjatý. Volných míst je sice méně než v době vrcholu konjunktury, ale stále více než na začátku roku. Zároveň ovšem nelze data jednoduše srovnávat s některými staršími obdobími kvůli změnám v registraci volných pozic.

Analytici upozorňují, že současná situace má dvojí tvář. Na jedné straně se omezuje rozsah propouštění, což tlumí růst nezaměstnanosti. Na straně druhé se však zatím nevytváří dostatek nových trvalých pracovních míst, aby absorbovala všechny uchazeče, včetně těch z průmyslu, který prochází proměnou.

Domácí

Češi opět překvapili: komu zachrání život 623 tun jídla a drogerie?

Češi znovu ukázali, že solidarita nezná krizi. Jarní Sbírka potravin 2026 přinesla 623 tun jídla a drogerie pro samoživitele, seniory i další lidi v nouzi. Komu konkrétně pomoc zachrání život?

Skrytá nezaměstnanost a šedá ekonomika: čísla jsou ve skutečnosti vyšší

Oficiální statistiky navíc podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí nezachycují plný rozsah problému. Zhruba 16 procent lidí po ukončení evidence na úřadu práce nepřechází do žádné ze sledovaných aktivit – tedy neodchází do zaměstnání, do důchodu, nezačíná podnikat ani se znovu neeviduje.

Typicky jde o muže se základním vzděláním a nízkými příjmy, jejichž evidence často končí sankčním vyřazením, například kvůli nespolupráci s úřadem práce. Část z nich může přecházet na rodičovskou dovolenou nebo jinou oficiální aktivitu, ale významný podíl pravděpodobně směřuje do šedé ekonomiky, kde pracují bez smlouvy a bez sociálního zabezpečení.

Reálný počet lidí bez stabilního, legálního zaměstnání je tak pravděpodobně vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. To má dopady nejen na jednotlivce, ale i na veřejné finance a sociální systém – od výběru daní a pojistného až po budoucí důchody.

Regionální rozdíly: Ústecko v čele, Praha na opačném konci

Nezaměstnanost v Česku má dlouhodobě výraznou regionální dimenzi. V prosinci 2026 byla nejvyšší v Ústeckém kraji, kde dosáhla 7,1 procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost vykázala Praha s 3,6 procenta. Tyto rozdíly přetrvávají řadu let a zatím nejeví známky zásadního snižování.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že nová pracovní místa často vznikají právě tam, kde už nyní firmy obtížně shánějí ochotné zaměstnance – tedy v ekonomicky silnějších regionech. Naproti tomu oblasti s vyšší nezaměstnaností, jako je část severních Čech či Moravskoslezský kraj, přitahují méně investic a nových projektů.

Situaci navíc komplikuje realitní trh. V místech, kde je práce, bývá výrazně dražší bydlení. To snižuje motivaci a možnost lidí z regionů s vyšší nezaměstnaností stěhovat se za prací. Výsledkem je začarovaný kruh: regiony s nízkou nezaměstnaností mají problém najít pracovníky, zatímco v jiných částech země zůstává část lidí bez práce dlouhodobě.

Starší pracovníci v pasti: třetina uchazečů a nejdelší doba bez práce

Z hlediska věku se nejvíce znevýhodněnou skupinou stávají uchazeči starší 50 let. Podle údajů Úřadu práce ČR tvoří přibližně třetinu všech lidí, kteří aktuálně hledají zaměstnání. Zároveň u nich výrazně roste riziko dlouhodobé nezaměstnanosti.

Více než 12 měsíců zůstává v evidenci 46,5 procenta uchazečů nad 50 let. Naproti tomu u mladých do 29 let je dlouhodobě nezaměstnaných zhruba 19 procent. Starší pracovníci tak čelí mnohem vyšší pravděpodobnosti, že se po ztrátě zaměstnání budou velmi obtížně vracet na trh práce.

Ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce ČR Kateřina Budínová upozorňuje, že zaměstnavatelé si vzhledem ke stárnutí populace nemohou dovolit tuto skupinu přehlížet. Pokud firmy začnou více pracovat s potenciálem starších pracovníků, například formou flexibilnějších úvazků, rekvalifikací nebo úprav pracovního prostředí, může to ulevit jak samotným uchazečům, tak celkové situaci na trhu práce.

Výhled na rok 2026: krátkodobý vrchol, poté stabilizace

Podle odhadů ekonomů dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2026 zhruba 4,4 procenta, což je nárůst oproti předchozímu roku, kdy se pohybovala kolem 3,8 procenta. Pro letošní rok očekávají analytici další mírné zvýšení průměru, přibližně na 4,6 procenta.

Shoda panuje v tom, že vrchol nezaměstnanosti by měl přijít v lednu, kdy se podíl nezaměstnaných pravděpodobně přiblíží pěti procentům. Poté by mělo následovat postupné zlepšování. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek i hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko předpokládají, že v jarních měsících začne počet lidí bez práce klesat.

Kromě tradičního nástupu sezónních prací v zemědělství, stavebnictví či cestovním ruchu by k tomu měla přispět také tvorba trvalejších pracovních míst, pokud se potvrdí očekávané zrychlení ekonomiky a zlepšení situace v průmyslu. Rusinko zároveň mluví o postupné stabilizaci trhu práce, která by měla odrážet solidní kondici domácí ekonomiky.

Co současný vývoj znamená pro budoucnost trhu práce

Růst nezaměstnanosti na 4,8 procenta neznamená dramatickou krizi, ale je jasným signálem, že český trh práce vstoupil do nové fáze. Éra extrémně nízké nezaměstnanosti, kdy si zaměstnavatelé zoufali z nedostatku pracovníků prakticky v každém oboru, je u konce. Místo ní nastupuje období, kdy se budou více projevovat rozdíly mezi regiony, obory i jednotlivými skupinami uchazečů.

• Strukturální změny v ekonomice – automatizace, digitalizace a tlak na produktivitu povedou k tomu, že některé profese budou mizet, zatímco jiné budou vznikat. Klíčová bude schopnost pracovníků se rekvalifikovat a přizpůsobovat.
• Demografické stárnutí – s rostoucím podílem starších lidí na trhu práce poroste význam politik a firemních strategií, které umožní jejich delší a flexibilnější zapojení.
• Regionální nerovnosti – bez cílených investic do infrastruktury, vzdělání a podpory podnikání v postižených regionech hrozí prohlubování rozdílů mezi „bohatými“ a „chudými“ kraji.
• Šedá ekonomika a skrytá nezaměstnanost – pokud se nepodaří lépe integrovat nízkokvalifikované pracovníky do legálního trhu práce, bude růst počtu lidí mimo oficiální statistiky i mimo sociální systém.

Pro stát, zaměstnavatele i samotné pracovníky z toho plyne několik úkolů. Veřejné politiky budou muset více než dosud kombinovat podporu mobility, rekvalifikací a cílenou pomoc znevýhodněným skupinám. Firmy se budou muset naučit pracovat s diverzitou pracovní síly – věkovou, kvalifikační i regionální. A jednotlivci se bez větší ochoty k celoživotnímu vzdělávání a změnám profesní dráhy pravděpodobně neobejdou.

Prosincová čísla z roku 2026 tak nejsou jen statistickou epizodou na konci kalendářního roku. Jsou zrcadlem proměny české ekonomiky i společnosti, která bude v příštích letech rozhodovat o tom, kdo práci mít bude – a za jakých podmínek.