Největší rána drůbežářům za poslední roky: ptačí chřipka likviduje chov v Kosičkách

Vysoce patogenní ptačí chřipka znovu tvrdě zasáhla české drůbežářství. Veterináři potvrdili nákazu v komerčním velkochovu nosnic v obci Kosičky na Královéhradecku, kde je chováno více než 230 000 slepic. Veškerá drůbež musí být podle rozhodnutí Státní veterinární správy utracena. Jde o druhé letošní ohnisko v komerčním chovu v České republice a zároveň o největší zasažený chov za poslední roky.

Ohnisko v Kosičkách navazuje na nedávno potvrzenou ptačí chřipku v nedalekém chovu kachen a zapadá do širšího trendu šíření nákazy v tuzemských komerčních i nekomerčních chovech, stejně jako u volně žijících ptáků. Zásah veterinářů, hasičů a samotného podniku bude trvat několik dní a dopady pocítí nejen firma, ale i trh s vejci, který už nyní naráží na omezenou nabídku nosnic.

Jak se nákaza v Kosičkách projevila a potvrdila

Impulzem k zásahu veterinárních orgánů byly náhlé zvýšené úhyny slepic v jednom z halových provozů. Chovatel podle zákona nahlásil situaci krajské veterinární správě, která na místě odebrala vzorky. Následné laboratorní vyšetření ve Státním veterinárním ústavu potvrdilo výskyt ptačí chřipky.

Ředitel zasaženého Podniku pro výrobu vajec v Kosičkách Jan Pozdílek popisuje, že úhyny se objevily nejprve v halách nejblíže k nedalekému písníku a k chovu kachen v části Kosičky–Třesice, kde byla ptačí chřipka potvrzena už před týdnem. Podle něj nákaza „přišla vzduchem“ – nejdříve hynuly labutě na písníku, poté kachny v komerčním chovu v Třesicích a následně slepice v Kosičkách.

Vývoj v chovu byl velmi rychlý. Zatímco ve čtvrtek ráno šlo o desítky uhynulých kusů, během několika hodin začaly slepice hynout po stovkách až tisících. Postiženy byly nosnice různého stáří. V okamžiku potvrzení nákazy byl vstup do hal zakázán a podnik čekal na zásah hasičských jednotek, které se podílejí na likvidaci chovu a dekontaminaci areálu.

Domácí

Největší razie v dějinách českého fotbalu: zásah od ligy po dorost, podezřelých jsou desítky!

Český fotbal zažívá bezprecedentní razii: NCOZ zasahuje od nejvyšší ligy po dorost a zadržuje desítky osob kvůli podezření z korupce a ovlivňování zápasů. FAČR svolává krizové jednání.

Rozsah zásahu: přes 230 tisíc nosnic a přísná pásma kolem ohniska

V komerčním chovu v Kosičkách je podle Státní veterinární správy více než 230 000 kusů nosnic. Všechny musí být utraceny. Vzhledem k obrovskému počtu zvířat a logistické náročnosti bude proces probíhat několik dní a začne na začátku příštího týdne.

Kolem ohniska veterináři vymezí:

• tříkilometrové ochranné pásmo,
• desetikilometrové pásmo dozoru.

V těchto pásmech budou platit mimořádná veterinární opatření. Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Vorlíčka se jedná zejména o:

• omezování přesunů drůbeže a dalších ptáků,
• povinné soupisy všech chovů drůbeže v zasažené oblasti,
• zákaz pořádání hromadných akcí, jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují významné riziko šíření nákazy.

Nové ohnisko v chovu nosnic je vzdálené přibližně 500 metrů od již dříve potvrzené nákazy v komerčním chovu kachen v Kosičkách–Třesicích. Právě těsná blízkost obou provozů a výskyt ptačí chřipky u volně žijících vodních ptáků v okolí posilují podezření, že klíčovou roli při zavlečení viru sehráli divoce žijící ptáci a přenos aerosolem.

Navzdory přísným opatřením: virus pronikl do silně zabezpečeného chovu

Podnik v Kosičkách patří mezi velké komerční chovy, které dlouhodobě uplatňují přísná biologická bezpečnostní opatření. Podle ředitele Jana Pozdílka se v areálu denně dezinfikovaly plochy v okolí hal horkou tlakovou vodou, do objektu byl zakázán jakýkoli nepovolený vjezd a zaměstnanci museli striktně dodržovat režim převlékání a používání dezinfekčních prostředků.

Součástí ochrany byly:

• dezinfekční vaničky pro obuv a případně nářadí,
• dezinfekční brod při vjezdu do areálu, doplněný dezinfekčním rámem pro vozidla,
• přísný zákaz přecházení mezi halami v jednom pracovním oděvu.

Přesto se vysoce agresivní virus do chovu dostal. Podle vedení podniku i veterinářů to ukazuje, jak obtížné je v praxi zabránit zavlečení ptačí chřipky v situaci, kdy je virus široce rozšířen mezi volně žijícími ptáky a v okolí se již vyskytují další ohniska.

Domácí

Češi opět překvapili: komu zachrání život 623 tun jídla a drogerie?

Češi znovu ukázali, že solidarita nezná krizi. Jarní Sbírka potravin 2026 přinesla 623 tun jídla a drogerie pro samoživitele, seniory i další lidi v nouzi. Komu konkrétně pomoc zachrání život?

Dopady na podnik: další rána po ptačí chřipce a požáru

Pro drůbežárnu v Kosičkách nejde o první zkušenost s masivní likvidací chovu kvůli ptačí chřipce. Už na jaře 2021 musel podnik kvůli stejné nákaze utratit přibližně 170 000 slepic. Obnova tehdy trvala asi tři čtvrtě roku, než se podařilo chov znovu plně rozběhnout.

K dalšímu zásadnímu zásahu do provozu došlo v květnu 2025, kdy areál zasáhl rozsáhlý požár. Podle mluvčí hasičů Martiny Götzové šlo o největší škodu způsobenou požárem v Královéhradeckém kraji za celý rok 2025 – odhadovaná výše škody dosáhla 35 milionů korun. Shořela tehdy prázdná hala bez drůbeže, avšak žár poškodil i sousední administrativní budovu. Evakuováno bylo patnáct zaměstnanců, jeden člověk se nadýchal zplodin. Drůbež ohrožena nebyla, avšak provoz podniku byl výrazně narušen.

Současná likvidace více než 230 000 nosnic představuje pro firmu další těžkou zkoušku. Vedení podniku nicméně uvádí, že samotné vybití chovu podnik ekonomicky neohrozí. Po dobu výpadku bude však nutné zajistit dodávky vajec zákazníkům z jiných zdrojů – jednak od spolupracujících českých drůbežáren, jednak formou dovozu ze zahraničí.

Dopad na trh s vejci: nedostatek nosnic a nutnost dovozu

Situaci na trhu s vejci komplikuje širší strukturální změna českého drůbežářství. V posledních letech probíhá rozsáhlá přestavba klecových chovů na bezklecové systémy, která je finančně i organizačně náročná. Během přechodného období je proto v České republice méně nosnic než před pěti lety.

Výpadek velkého chovu v Kosičkách tak čeští chovatelé již nejsou schopni plně vykrýt z vlastních kapacit. Podnik proto bude muset část poptávky po vejcích řešit dovozem. V kombinaci s dalšími ohnisky ptačí chřipky v tuzemsku i v zahraničí to může vytvářet tlak na ceny vajec a na stabilitu dodávek, zejména pokud by se nákaza dál šířila do dalších komerčních chovů.

Největší ohnisko za roky a širší situace v ČR

Podle Státní veterinární správy je současné ohnisko v Kosičkách největším zasaženým komerčním chovem v České republice za poslední roky. Dosud největší ohnisko objevili veterináři koncem prosince 2022 ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde muselo být kvůli viru subtypu H5N1 zlikvidováno 742 000 slepic.

V roce 2026 je v ČR kromě dvou komerčních ohnisek v Kosičkách (kachny a nyní nosnice) evidováno také 11 ohnisek ptačí chřipky v nekomerčních malochovech. Stejná nákaza byla potvrzena u uhynulých volně žijících ptáků na více než 20 místech po celé republice. V loňském roce bylo v komerčních chovech zaznamenáno 11 ohnisek a u volně žijících ptáků se ptačí chřipka objevila na 16 lokalitách.

S ptačí chřipkou se aktuálně potýká také Zoo Praha, což ukazuje, že problém se netýká pouze produkčních chovů, ale i chovů ohrožených či vzácných druhů ptáků.

Co je ptačí chřipka a jak se šíří

Ptačí chřipka je virové onemocnění, které postihuje především ptáky, ale v některých případech bylo zaznamenáno i u jiných živočichů, například prasat, psů či koček. Původcem jsou chřipkové viry typu A, přičemž zvláště nebezpečný je podtyp H5N1, spojený s vysokou úmrtností u drůbeže.

Z volně žijících ptáků jsou nejčastěji postiženy labutě a divoké kachny. Tyto druhy jsou přenašeči viru už po staletí – historicky byla ptačí chřipka známá pod názvem „ptačí mor“. Zatímco pro mnoho volně žijících ptáků nemusí být infekce tak smrtelná, pro intenzivně chovanou drůbež představuje vysoce patogenní varianta viru často fatální ohrožení. V komerčních chovech se nákaza může šířit velmi rychle, což bylo patrné i v případě Kosiček, kde se úhyny během jednoho dne dramaticky zvýšily.

Pravidla kompenzací: kdy stát zaplatí a kdy krátí náhrady

Majitelé postižených chovů mají podle veterinárního zákona nárok na finanční náhradu nákladů a ztrát, které jim vzniknou v důsledku mimořádných veterinárních opatření a utrácení zvířat. Kompenzace vyplácí ministerstvo zemědělství.

Obecně platí, že:

• ministerstvo hradí prokázané vynaložené náklady a způsobené ztráty,
• za utracená zvířata je vyplácena obvyklá cena zdravého zvířete stejného druhu a kategorie,
• tato částka se snižuje o hodnotu zužitkovatelných částí těla zvířete, pokud byly chovateli poskytnuty,
• pokud chovatel nevyužil možnost preventivního očkování, je náhrada za zvíře snížena o 20 %.

Výše kompenzací tak závisí nejen na rozsahu likvidace chovu a přímých nákladech, ale také na míře využití dostupných preventivních nástrojů. V případě velkých komerčních chovů, jakým je podnik v Kosičkách, jde o částky v řádu desítek až stovek milionů korun.

Prevence a budoucnost drůbežářství v době ptačí chřipky

Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky je podle veterinářů důsledné dodržování zásad biologické bezpečnosti. Patří sem zejména omezení kontaktu domácí drůbeže s volně žijícími ptáky, důsledná dezinfekce osob, techniky a materiálu vstupujícího do areálu, používání ochranných oděvů a obuvi, kontrola krmiva a vody, ale i režimová opatření, která minimalizují pohyb mezi jednotlivými halami a provozy.

Případ Kosiček však ukazuje, že ani velmi přísná opatření nemusí být v podmínkách vysokého tlaku nákazy z volné přírody stoprocentně účinná. To otevírá debatu o dalším rozvoji preventivního očkování, zlepšování konstrukce hal a technologií ventilace či o změnách v prostorovém rozmístění velkých chovů, aby se snížilo riziko přenosu mezi jednotlivými provozy.

Současně se bude české drůbežářství v příštích letech potýkat s pokračující přestavbou na bezklecové chovy, která vyžaduje značné investice. Kombinace ekonomického tlaku, nákladné modernizace a opakovaných zásahů ptačí chřipky představuje pro řadu podniků vážnou výzvu. Stabilita trhu s vejci bude záviset nejen na zvládání jednotlivých ohnisek, ale i na dlouhodobé strategii státu a odvětví, jak se s tímto „novým normálem“ vypořádat.

Pro chov v Kosičkách nyní začíná několik měsíců trvající období obnovy. Zkušenost z předchozí nákazy i požáru ukazuje, že návrat k plnému provozu je běh na dlouhou trať. Současně je to ale i test odolnosti celého českého drůbežářství vůči stále častějším a rozsáhlejším epizodám ptačí chřipky.