Dluh českých domácností roste nejrychleji od roku 2021, táhne ho bydlení

Dluh českých domácností se v roce 2025 opět výrazně zvýšil a přiblížil se hranici, která ještě před několika lety působila nepředstavitelně. Objem celkového zadlužení obyvatel dosáhl 4,05 bilionu korun, což podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací představuje meziroční růst o 12 procent – nejvyšší tempo od roku 2021. Hlavním motorem jsou úvěry na bydlení, jejichž objem vzrostl ještě rychleji než celkové zadlužení, a významně se zvyšují také částky dlužné na spotřebitelských úvěrech.

Současně se ale mění struktura dlužníků. Počet lidí, kteří splácejí dlouhodobé úvěry na bydlení, klesá, zatímco celkový objem těchto dluhů roste. To znamená, že menší počet domácností na sebe bere výrazně vyšší závazky. Zároveň se zvyšuje i objem nesplácených a ohrožených dluhů – ať už jde o hypotéky, nebo o spotřebitelské půjčky. Nejvýrazněji jsou tímto trendem zasaženi lidé ve věku 35 až 44 let, kteří nesou největší břímě nesplácených krátkodobých dluhů.

Rekordní zadlužení: přes 4 biliony korun a nejrychlejší růst od roku 2021

Podle dat, která zpracovala společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě Bankovního a Nebankovního registru, činil na konci loňského roku celkový dluh obyvatel České republiky 4,05 bilionu korun. Oproti předchozímu roku se tak zadlužení zvýšilo o 12 procent, což je nejvyšší meziroční nárůst od roku 2021.

Výrazně přitom narostl také objem nespláceného dluhu. Ten dosáhl 35,2 miliardy korun, což znamená meziroční růst o 7,5 procenta. V absolutních číslech jde o desítky miliard, které domácnosti nejsou schopny splácet v souladu se sjednanými podmínkami, ať už z důvodu zhoršení finanční situace, růstu životních nákladů, nebo kombinace obojího.

Struktura zadlužení ukazuje, že páteří dluhu českých domácností jsou nadále úvěry na bydlení. Ty tvoří naprostou většinu z celkových 4,05 bilionu korun, zbytek připadá především na spotřebitelské úvěry a další kratší formy financování.

Finance

Medián mzdy v roce 2026: Vyděláváte více, nebo méně než většina Čechů

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí roku 2026 překročila 50 tisíc korun, většina zaměstnanců na ni však stále nedosáhne. Přesnější obrázek o skutečných výdělcích nabízí medián mzdy, který podle posledních dostupných údajů činil 45 523 Kč hrubého. Podívejte se, zda vyděláváte více, nebo méně než většina Čechů a proč při porovnávání záleží také na profesi, regionu, vzdělání a pracovních zkušenostech.

Bydlení jako hlavní motor: méně dlužníků, ale větší úvěry

Nejvýraznější část růstu zadlužení připadá na oblast bydlení. Objem dluhu na bydlení dosáhl na konci čtvrtého čtvrtletí 2025 hodnoty 3,37 bilionu korun. Ve srovnání s předchozím rokem se tak zvýšil o 12,7 procenta, tedy ještě rychleji než celkové zadlužení domácností.

Pod pojmem dluh na bydlení se skrývají především hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. Ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná upozorňuje, že dlouhodobý dluh v této oblasti vzrostl nejvíce od roku 2021. Zároveň však pokračuje trend, který může na první pohled působit paradoxně: počet lidí s úvěrem na bydlení klesá.

Meziročně ubylo zhruba 7800 klientů bank a stavebních spořitelen, kteří splácejí úvěr na bydlení. Jde o pokles o necelé jedno procento. V delším časovém horizontu je změna ještě výraznější – oproti situaci před pěti lety je počet těchto dlužníků nižší téměř o 60 tisíc. Za stejné období se však objem dlouhodobého dluhu zvýšil přibližně o 1,2 bilionu korun.

Tato čísla ukazují, že na menší počet domácností připadá výrazně větší finanční zátěž. To může souviset s růstem cen nemovitostí v uplynulých letech, s vyššími částkami nově poskytovaných hypoték i s tím, že část domácností na vlastní bydlení jednoduše nedosáhne a zůstává v nájmu – bez dlouhodobého úvěru, ale také bez majetku, který by jim mohl sloužit jako finanční jistota do budoucna.

Ohrožené hypotéky: dluh po splatnosti dál narůstá

Vedle růstu celkového objemu hypoték a dalších úvěrů na bydlení se zvyšuje i částka, která je v této oblasti považována za ohrožený dluh. Jde o úvěry, které jsou po splatnosti déle než 90 dní, nebo o půjčky, které byly bankou či jinou institucí zesplatněny kvůli dlouhodobému neplnění podmínek.

Objem ohroženého dluhu na bydlení dosáhl 4,9 miliardy korun a meziročně vzrostl o šest procent. Trend růstu se přitom začal projevovat už v roce 2024 a v roce 2025 dále zesílil. Tempo růstu ohrožených hypoték bylo zhruba dvojnásobné oproti roku 2024, což naznačuje, že část domácností se začíná dostávat do vážnějších problémů se splácením.

Na pozadí tohoto vývoje stojí kombinace několika faktorů: doznívající efekt vyšších úrokových sazeb u části hypoték, které procházejí refixací, dlouhodobě vysoké ceny energií a dalších životních nákladů a rovněž tlak na rozpočty rodin v důsledku inflace posledních let. I když se inflace postupně zmírňuje, její dřívější dopady se v rozpočtech domácností promítají s určitým zpožděním.

Finance

Česko zasáhlo proti predikčním trhům. Ministerstvo financí zařadilo Polymarket na Seznam nepovolených internetových her

Česko se přidává k zemím, které tvrdě zakročily proti predikčním trhům. Ministerstvo financí zařadilo Polymarket na seznam nepovolených her a nařídilo jeho blokaci.

Spotřebitelské úvěry: rychlý růst i u krátkodobého dluhu

Výrazné změny jsou patrné také v oblasti spotřebitelských úvěrů. Objem dluhu na spotřebu se v roce 2025 zvýšil o 9,4 procenta a dosáhl 675,9 miliardy korun. Tempo růstu tak bylo vyšší než v roce 2024, avšak stále nižší než u dluhu na bydlení. To je změna oproti letům 2022 a 2023, kdy naopak spotřebitelské úvěry rostly rychleji než dlouhodobé úvěry na bydlení.

Spotřebitelské úvěry zahrnují širokou škálu produktů – od klasických bankovních půjček přes kreditní karty až po různé formy nebankovního financování. Jejich využívání může odrážet snahu domácností vyrovnat se s rostoucími náklady na běžný život, ale také financovat větší jednorázové výdaje, jako je nákup automobilu, vybavení domácnosti nebo elektroniky.

Současně s růstem celkového objemu spotřebitelských úvěrů stoupá i objem nespláceného krátkodobého dluhu. V roce 2025 překročil nesplácený dluh na spotřebu hranici 30 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o osm procent. Tempo růstu bylo sice nižší než v roce 2024, nicméně stále jde o významné zrychlení, které upozorňuje na zhoršující se finanční situaci části obyvatel.

Nejvíce ohrožená skupina: lidé mezi 35 a 44 lety

Podrobnější pohled na strukturu nespláceného krátkodobého dluhu ukazuje, že nejvíce zasaženou skupinou jsou lidé ve věku 35 až 44 let. V této věkové kategorii vzrostl objem nespláceného krátkodobého dluhu meziročně o 12 procent na 8,2 miliardy korun.

Na tuto skupinu tak připadá více než čtvrtina celkového objemu nespláceného dluhu na spotřebu. Zároveň jde o věkovou kategorii, ve které je nejvyšší počet klientů bank a nebankovních společností s nespláceným spotřebitelským dluhem. Na konci roku 2025 jich bylo 43 600.

Ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl upozorňuje, že právě lidé ve středním věku často nesou největší finanční zátěž – kombinují splácení hypotéky či jiného úvěru na bydlení se spotřebitelskými půjčkami, vyživovací povinností vůči dětem a dalšími pravidelnými výdaji. Jakýkoli výpadek příjmu, rozpad rodiny nebo neočekávaný náklad tak může jejich rozpočet rychle posunout za hranici udržitelnosti.

Co současný vývoj říká o finanční kondici domácností

Souhrnné statistiky naznačují, že české domácnosti se po období vysoké inflace a zvýšených úrokových sazeb stále nacházejí v náročné situaci. Na jedné straně roste ochota i potřeba zadlužovat se – ať už kvůli pořízení vlastního bydlení, nebo kvůli financování běžné spotřeby. Na straně druhé přibývá domácností, které mají problém své závazky zvládat.

• Dluh na bydlení roste rychleji než celkové zadlužení a než spotřebitelské úvěry, což potvrzuje, jak výrazně se v posledních letech prodražilo pořízení vlastního bydlení.
• Počet dlužníků s hypotékou klesá, ale jejich závazky jsou podstatně vyšší než dříve. V praxi to znamená, že riziko je koncentrováno do menšího počtu domácností.
• Ohrožený dluh – jak u bydlení, tak u spotřeby – roste, i když zatím nepředstavuje systémové ohrožení finanční stability. Jde však o signál, že část obyvatel se ocitá na hraně svých možností.
• Střední generace mezi 35 a 44 lety je nejvíce zatížena nesplácenými krátkodobými dluhy, což může mít dlouhodobé dopady na jejich finanční budoucnost i schopnost tvořit rezervy.

Pro banky a nebankovní instituce tento vývoj znamená potřebu pečlivějšího vyhodnocování rizik a větší důraz na prevenci předlužení. Pro stát a regulátory je to signál, že finanční vzdělávání, podpora dostupného bydlení a ochrana spotřebitele na úvěrovém trhu zůstávají klíčovými tématy.

Jaké výzvy přinese další vývoj zadlužení

Rostoucí zadlužení samo o sobě nemusí být problémem, pokud je podloženo stabilními příjmy, odpovídající hodnotou majetku a rozumným nastavením splátek. Data z roku 2025 ale ukazují několik trendů, které bude nutné v následujících letech pečlivě sledovat:

• Koncentrace dluhu – výrazný růst objemu dlouhodobých úvěrů při klesajícím počtu dlužníků znamená, že případné výkyvy na trhu práce nebo další růst nákladů mohou zasáhnout menší, ale silně zadluženou část populace.
• Citlivost na úrokové sazby – domácnosti s vysokými hypotékami jsou velmi citlivé na změny úrokových sazeb při refixaci. I mírný nárůst splátek může u některých z nich vést k problémům se splácením.
• Riziko u spotřebitelských úvěrů – růst nespláceného krátkodobého dluhu, zejména u střední generace, může signalizovat, že část domácností využívá tyto úvěry k „zalepování“ mezer v rozpočtu, nikoli k jednorázovým investicím.
• Dlouhodobé dopady na úspory – domácnosti zatížené vysokými splátkami mají omezený prostor pro tvorbu finančních rezerv, což je činí zranitelnějšími vůči neočekávaným událostem.

Pro jednotlivce z toho plyne potřeba pečlivě zvažovat výši úvěrů, především těch dlouhodobých, a současně budovat finanční polštář, který by dokázal pokrýt několik měsíců výpadku příjmu nebo zvýšených nákladů. Pro finanční instituce a regulátory jde o výzvu, jak udržet dostupnost úvěrů pro bonitní klienty a zároveň zabránit tomu, aby se zadlužení stalo pro část populace neúnosným břemenem.

Rok 2025 tak potvrzuje, že éra levných peněz a snadno dostupných hypoték je definitivně minulostí. Český úvěrový trh vstoupil do fáze, kdy bude stále důležitější nejen to, kolik si domácnosti půjčují, ale také jak kvalitně jsou jejich závazky řízeny – a zda jsou dlouhodobě udržitelné.