Červnová inflace v Česku zpomalila, jádrové tlaky ale zůstávají silné

Meziroční růst cen v české ekonomice v červnu výrazně zpomalil a přiblížil se dolní hraně inflačního cíle České národní banky (ČNB). Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla inflace 1,5 procenta, zatímco v květnu činila 2,1 procenta. Jde tak o jednu z nejnižších hodnot v první polovině roku 2026, nižší inflace byla zaznamenána pouze v únoru.

Za příznivější červnové číslo mohou především levnější potraviny a zlevnění energií včetně pohonných hmot. Analytici však upozorňují, že právě tyto položky patří k nejvíce rozkolísaným a dlouhodobý inflační obrázek zkreslují. Jádrová inflace, očištěná o potraviny, energie, alkohol a tabák, se podle ekonomů stále drží vysoko nad třemi procenty, a tlak zejména ve službách tak nepolevuje.

Jak se vyvíjela inflace v první polovině roku 2026

Červnový výsledek zapadá do trendu postupného zvolňování inflace, který je patrný od začátku roku 2026. V dubnu se meziroční růst cen vyšplhal až na 2,5 procenta, tedy na dosavadní letošní maximum. V květnu už inflace zpomalila na 2,1 procenta a v červnu klesla na 1,5 procenta.

V rámci prvního pololetí tak červen patří k měsícům s nejmírnějším růstem cen. Ještě nižší inflace byla zaznamenána pouze v únoru, kdy činila 1,4 procenta a dostala se tak na nejnižší hodnotu od podzimu roku 2016. V té době se inflace pohybovala výrazně pod dvouprocentním cílem ČNB a podobný obrázek se opakuje i nyní.

V kontrastu s tím stojí vývoj v předchozím roce, kdy se meziroční inflace od května 2025 až do konce roku držela setrvale nad hranicí dvou procent. V červnu 2025 dosáhla dokonce 2,9 procenta. Ve srovnání s tehdejším obdobím tak letos spotřebitelé čelí citelně mírnějšímu zdražování.

Za obratem v prvních měsících roku 2026 podle odborníků stála především změna v oblasti energetiky: platby za podporu obnovitelných zdrojů byly převedeny ze spotřebitelů na stát. Tento krok významně přibrzdil růst regulovaných složek cen energií a přispěl ke zvolnění celkové inflace.

Finance

Jak zdanit kryptoměny v roce 2026?

Nevíte, jak v roce 2026 správně zdanit kryptoměny, abyste se nedostali do sporu s finančním úřadem? Přinášíme praktický a srozumitelný návod pro investory, freelancery i firmy.

Co v červnu zdražovalo a co naopak zlevnilo

Detailní struktura inflace ukazuje, že vývoj cen byl v červnu značně rozdílný podle jednotlivých položek spotřebního koše. Zatímco některé segmenty dál zdražovaly, jiné naopak citelně zlevňovaly a stahovaly celkovou inflaci dolů.

Služby dál táhnou inflaci vzhůru

Nejvýraznější růst cen byl opět zaznamenán u služeb. Ty meziročně zdražily o 4,5 procenta a zůstávají tak hlavním zdrojem inflačních tlaků v ekonomice.

• Služby spojené s bydlením – podle ekonomů patří dlouhodobě k nejrychleji rostoucím položkám. Zahrnují například nájemné, různé poplatky, opravy a údržbu či další služby domácnostem.
• Alkohol a tabák – tyto položky vzrostly meziročně o 4,3 procenta. Na jejich vývoj mají vliv jak spotřebitelská poptávka, tak daňová politika státu.

Právě rychlý růst cen ve službách je podle analytiků i představitelů ČNB signálem, že domácí inflační tlaky zůstávají zvýšené. Odvíjejí se zejména od situace na trhu práce, růstu mezd a silné poptávky po některých typech služeb.

Potraviny a nealko nápoje zlevňují nejvíce

Na opačném konci spektra stojí potraviny a nealkoholické nápoje, které v červnu meziročně zlevnily o 3,4 procenta. Jde o největší pokles cen v rámci hlavních složek spotřebního koše.

• Nezpracované potraviny (například čerstvé ovoce, zelenina či maso) zlevnily o 2,1 procenta.
• Zpracované potraviny (pečivo, mléčné výrobky, trvanlivé zboží) klesly v průměru o 0,6 procenta.

Analytik Banky Creditas Petr Dufek upozorňuje, že za zlevňováním potravin stojí zejména předchozí pokles cen zemědělských výrobců, který se postupně promítá do obchodních řetězců. Podle jeho odhadu samotné potraviny snížily celkovou inflaci v červnu zhruba o 0,6 procentního bodu.

Zlevňování potravin navíc v červnu ještě zrychlilo oproti předchozím měsícům. To je pro domácnosti dobrou zprávou, protože potraviny tvoří významnou část běžných rodinných výdajů. Zároveň však jde o segment, který je dlouhodobě velmi citlivý na vývoj počasí, světových cen komodit či kurz koruny, a jeho budoucí vývoj je proto obtížně předvídatelný.

Energie a pohonné hmoty: obrat oproti květnu

Další klíčovou roli v červnovém zpomalení inflace sehrály energie, včetně pohonných hmot. Zatímco v květnu energie meziročně zdražovaly o 1,8 procenta, v červnu jejich ceny naopak klesly o jedno procento.

Výrazný byl především meziměsíční pokles cen pohonných hmot. Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka souvisel s uklidněním situace v Perském zálivu, která předtím tlačila vzhůru ceny ropy na světových trzích. Jakmile se napětí v regionu zmírnilo, ceny pohonných hmot rychle zamířily dolů a tento vývoj se promítl i do české inflace – tentokrát ve prospěch spotřebitelů.

Levnější byly v červnu také některé další energetické položky, což v kombinaci s poklesem cen pohonných hmot pomohlo stlačit celkový růst spotřebitelských cen.

Zboží celkově mírně zlevnilo

Vedle potravin a energií se v červnu projevil i lehký pokles cen zboží jako celku. Po květnovém zdražení se ceny zboží meziměsíčně snížily a meziročně klesly o 0,4 procenta. Jde o relativně malý pohyb, který však zapadá do obrazu celkového zvolnění inflačních tlaků u hmotných statků.

Jak červnová inflace zapadá do měnové politiky ČNB

Přestože červnový údaj o inflaci vypadá na první pohled velmi příznivě, ekonomové i zástupci ČNB varují před přílišným optimismem. Shodují se, že aktuální číslo samo o sobě není důvodem k rychlé změně měnové politiky.

Analytik UniCredit Bank Martin Komrska připomíná, že zpomalení inflace se sice očekávalo, ale jeho rozsah překvapil trhy. Hlavní zásluhu na tom měly právě prudší pokles cen pohonných hmot a pokračující zlevňování potravin. Podle Komrsky však jádrové složky inflace – tedy ceny očištěné o rozkolísané položky, jako jsou energie a potraviny – zůstávají stabilní a relativně vysoké. Zveřejněný údaj tak podle něj rozhodování centrální banky výrazně neovlivní.

Podobně situaci hodnotí i člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler. Připomíná, že pokles meziroční inflace táhnou hlavně volatilní položky, zatímco služby stále rostou tempem 4,5 procenta ročně. Nastavení měnové politiky podle něj musí zohledňovat právě tento stále zvýšený růst cen ve službách a také odhad inflace v delším horizontu.

Petr Dufek z Banky Creditas k tomu dodává, že jádrová inflace se podle metodiky ČSÚ – tedy po vyloučení potravin, energií, alkoholu a tabáku – drží nad třemi procenty. To znamená, že domácí inflační tlaky jsou stále výraznější, než by odpovídalo dvouprocentnímu cíli ČNB.

Centrální banka se přitom při svých rozhodnutích nedívá jen na aktuální data, ale především na výhled inflace v horizontu zhruba jednoho až jednoho a půl roku. Z tohoto pohledu se podle Dufka červnovým výsledkem nic zásadního nemění: riziko, že se inflace bude v příštích čtvrtletích pohybovat kolem tří procent, zůstává vysoké. To podle něj ospravedlňuje současné nastavení úrokových sazeb a dává ČNB prostor k dalšímu vyčkávání.

Finance

Medián mzdy v roce 2026: Vyděláváte více, nebo méně než většina Čechů

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí roku 2026 překročila 50 tisíc korun, většina zaměstnanců na ni však stále nedosáhne. Přesnější obrázek o skutečných výdělcích nabízí medián mzdy, který podle posledních dostupných údajů činil 45 523 Kč hrubého. Podívejte se, zda vyděláváte více, nebo méně než většina Čechů a proč při porovnávání záleží také na profesi, regionu, vzdělání a pracovních zkušenostech.

Co červnový vývoj znamená pro domácnosti a firmy

Pro běžné domácnosti představuje červnové zpomalení inflace především úlevu v každodenních výdajích. Nižší meziroční růst cen znamená, že se reálná kupní síla mezd tolik nerozpouští a lidé si za své příjmy mohou dovolit více než v období rychlejšího zdražování.

• Levnější potraviny – pokles cen o 3,4 procenta se přímo promítá do nákupů v supermarketech a je citelný zejména pro nízkopříjmové domácnosti, pro které potraviny tvoří značnou část rozpočtu.
• Zlevnění pohonných hmot – snižuje náklady na dojíždění do práce i na dopravu zboží, což může nepřímo přispět ke zmírnění tlaku na ceny v dalších segmentech.
• Stále dražší služby – naopak výdaje za bydlení, různé poplatky či další služby dál rostou rychleji než celková inflace, což může část úspor domácností z levnějších potravin a energií vymazat.

Pro firmy je současné prostředí nižší inflace dvousečné. Na jedné straně jim klesají některé nákladové položky, zejména energie a část vstupů v podobě zemědělských komodit. Na straně druhé však čelí tlaku na růst mezd a dalších nákladů spojených se službami, což může udržovat tlak na ceny jejich výrobků a služeb.

Stabilní měnová politika ČNB, která se nenechá vyvést z míry jedním příznivým číslem, zároveň poskytuje podnikům určitý stupeň předvídatelnosti. Trh tak spíše počítá s tím, že úrokové sazby zůstanou v nejbližší době beze změny a případné úpravy budou záviset spíše na vývoji jádrové inflace a situaci na trhu práce než na krátkodobých výkyvech cen potravin a energií.

Klíčové body a výhled dalšího vývoje

Červnová inflace v Česku přinesla kombinaci pozitivních zpráv pro spotřebitele a varovných signálů pro tvůrce hospodářské politiky.

• Meziroční inflace klesla na 1,5 procenta, což je jedna z nejnižších hodnot v první polovině roku 2026 a výrazný pokles oproti 2,1 procenta v květnu.
• Hlavní roli při zpomalení inflace sehrály potraviny a energie – potraviny a nealkoholické nápoje zlevnily o 3,4 procenta, energie včetně pohonných hmot o jedno procento.
• Služby naopak dál rychle zdražují, jejich ceny meziročně vzrostly o 4,5 procenta. Silné tlaky jsou zejména v oblasti služeb spojených s bydlením.
• Jádrová inflace zůstává nad třemi procenty, což naznačuje, že domácí inflační tlaky nejsou pod kontrolou v takové míře, jak by naznačoval samotný celkový údaj.
• ČNB proto nemá důvod k ukvapeným krokům – centrální banka sleduje především výhled inflace v horizontu příštího roku a riziko, že se bude držet kolem tří procent, zůstává podle analytiků vysoké.

Pro budoucí měsíce bude klíčové, zda se zlevňování potravin a energií ukáže jako trvalejší trend, nebo půjde spíše o krátkodobý výkyv způsobený specifickými faktory, jako je vývoj cen ropy či zemědělských komodit. Stejně důležité bude sledovat, zda se podaří zkrotit růst cen ve službách, který je úzce spojen s napjatým trhem práce a růstem mezd.

Současná kombinace nízké celkové inflace a zvýšené jádrové inflace tak vytváří pro tvůrce měnové politiky složitější prostředí. Zatímco spotřebitelé mohou krátkodobě těžit z levnějších nákupů a nižších cen pohonných hmot, z pohledu dlouhodobé cenové stability ještě zdaleka není vyhráno. Vývoj v druhé polovině roku 2026 proto bude pro budoucí rozhodování ČNB i pro reálnou kupní sílu českých domácností zásadní.