Zahraniční dluh Česka roste, táhne ho hlavně soukromý sektor a banky

Česká republika vstupuje do roku 2026 s výrazně vyšší zahraniční zadlužeností, než jakou vykazovala o rok dříve. Podle předběžných údajů České národní banky (ČNB) dosáhl zahraniční dluh na konci loňského roku 5,683 bilionu korun, což odpovídá 66,5 procenta hrubého domácího produktu. Oproti předchozímu roku jde o nárůst o 423,2 miliardy korun, přičemž samotné poslední čtvrtletí přidalo k celkové částce dalších 127,2 miliardy korun.

Zahraniční dluh představuje souhrn všech závazků českých subjektů vůči zahraničí, které mají předem určenou dobu splatnosti. Do této statistiky tak vstupují jak stát a veřejný sektor, tak soukromé firmy, banky i další instituce. Struktura dluhu, jeho rozložení mezi sektory i typy finančních nástrojů přitom ukazuje, že hlavní tíhu zadlužení nese soukromý sektor, zatímco role státu a vládních institucí je menší, byť rovněž rostoucí.

Jak velký je zahraniční dluh a jak rychle roste

Ke konci roku 2025 evidovala ČNB zahraniční dluh ve výši 5,683 bilionu korun. V relaci k výkonu ekonomiky to znamená zadlužení na úrovni dvou třetin hrubého domácího produktu. Meziročně se zahraniční dluh zvýšil o 423,2 miliardy korun, což potvrzuje pokračující trend růstu zahraničních závazků české ekonomiky.

Výrazný přírůstek byl zaznamenán zejména v závěru roku. Během posledního čtvrtletí narostl zahraniční dluh o 127,2 miliardy korun. Tento nárůst se promítl jak do bankovního sektoru, tak do sektoru vládních institucí, zatímco u ostatních sektorů došlo naopak k určitému snížení zadluženosti.

Zahraniční dluh je definován jako souhrn všech finančních závazků vůči nerezidentům, které mají sjednanou dobu splatnosti. Nezahrnuje tedy například přímé zahraniční investice ve formě vlastnických podílů, ale zaměřuje se na dluhové nástroje – úvěry, vklady, dluhopisy a další formy financování, jež musí být v určitém čase splaceny.

Finance

Česká spořitelna vypne bankomaty

Klienti České spořitelny musí počítat s krátkou odstávkou bankovních služeb. Banka oznámila plánovanou technickou údržbu, během které budou mimo provoz bankomaty i internetové bankovnictví George. Výpadek se dotkne milionů klientů po celé České republice, protože spořitelna je s více než 4,5 milionu zákazníků největší bankou v zemi.

Soukromý versus veřejný sektor: kdo se zadlužuje nejvíce

Struktura zahraničního dluhu podle sektorů ukazuje, že dominantní roli v zahraničním financování hraje soukromý sektor. Z celkové zahraniční zadluženosti připadá na soukromé subjekty 76,5 procenta. Veřejný sektor, do něhož ČNB zahrnuje závazky vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované státem a závazky firem s majoritní účastí státu mimo sektor vládních institucí, tvoří zbylých 23,5 procenta.

Toto rozložení potvrzuje, že většina zahraničních závazků vzniká v podnikové sféře a ve finančním sektoru, které využívají zahraniční zdroje financování pro své investice, provozní financování či řízení likvidity. Stát a veřejné instituce se na zahraničním dluhu podílejí menší, avšak nikoli zanedbatelnou měrou.

Banky, vláda a ostatní: jak se měnila zadluženost ve čtvrtém čtvrtletí

Podrobnější pohled na poslední čtvrtletí roku 2025 ukazuje rozdílný vývoj v jednotlivých částech ekonomiky:

• Bankovní sektor včetně ČNB – zahraniční dluh bank vzrostl o 87,7 miliardy korun. Po tomto nárůstu připadá na bankovní sektor 40,5 procenta celkového zahraničního dluhu. To znamená, že téměř dvě pětiny všech zahraničních závazků české ekonomiky jsou soustředěny v bankách a centrální bance.
• Sektor vládních institucí – závazky vlády a dalších vládních institucí vůči zahraničí se zvýšily o 67,8 miliardy korun. Podíl tohoto sektoru na celkovém zahraničním dluhu dosahuje 15,9 procenta. Růst může souviset například s emisemi státních dluhopisů na zahraničních trzích či s čerpáním úvěrů od mezinárodních institucí.
• Ostatní sektory – u ostatních sektorů, kam spadají zejména nefinanční podniky a další nebankovní instituce, zahraniční zadluženost naopak klesla o 28,2 miliardy korun. Podíl těchto sektorů na celkovém zahraničním dluhu činí 43,6 procenta. Pokles je podle ČNB dán především snížením objemu obchodních úvěrů a záloh poskytnutých zahraničními partnery.

Celkový obrázek tak ukazuje, že konec roku 2025 byl ve znamení posilování role bank a veřejného sektoru v zahraničním financování, zatímco část firem snížila svou expozici vůči zahraničním věřitelům v oblasti krátkodobých obchodních závazků.

Finance

UniCredit stupňuje tlak na Commerzbank: nevyžádaná nabídka otevírá cestu k možné fúzi

UniCredit přitvrzuje boj o Commerzbank: nevyžádanou nabídkou na směnu akcií chce překročit klíčový 30% podíl a otevřít si cestu k možné fúzi, která budí silný odpor v Německu.

Jaké nástroje dluhového financování převažují

ČNB zároveň přináší podrobnější rozčlenění zahraničního dluhu podle jednotlivých finančních nástrojů. Z tohoto pohledu hrají klíčovou roli dvě formy dluhového financování:

• Vklady od nerezidentů – jde o prostředky, které zahraniční subjekty ukládají u českých bank a finančních institucí. Tyto vklady představují pro domácí bankovní sektor závazek vůči zahraničí a jsou významnou součástí jeho financování.
• Půjčky v rámci nadnárodních skupin – jedná se o úvěry poskytované zahraničními mateřskými, sesterskými či dceřinými společnostmi českým podnikům. Tyto intraskupinové půjčky jsou typické pro nadnárodní koncerny, které si tak v rámci skupiny optimalizují financování a daňové zatížení.

Podle údajů ČNB právě tyto dvě kategorie – vklady od nerezidentů a půjčky od zahraničních podniků ve skupině – dohromady tvoří 53,8 procenta celkového zahraničního dluhu. Více než polovina zahraničních závazků České republiky je tak spojena s bankovními vklady a vnitroskupinovým firemním financováním, nikoli například s emisemi veřejně obchodovaných dluhopisů.

Tato struktura odráží jak otevřenost české ekonomiky vůči zahraničním investorům, tak vysoký stupeň integrace českých firem do nadnárodních korporátních struktur. Zároveň naznačuje, že významná část zahraničního dluhu vzniká v rámci relativně úzkých vztahů mezi propojenými subjekty – mezi mateřskou a dceřinou společností či v rámci finanční skupiny.

Doba splatnosti: polovina dluhu je dlouhodobá

Neméně důležitým aspektem zahraniční zadluženosti je časová struktura, tedy rozložení závazků podle jejich původní doby splatnosti. Podle údajů ČNB tvoří závazky s původní splatností delší než jeden rok 50,5 procenta všech dluhových pasiv vůči zahraničí.

To znamená, že přibližně polovina zahraničního dluhu má charakter dlouhodobého financování, zatímco druhá polovina připadá na krátkodobé závazky, které je nutné refinancovat či splatit v horizontu kratším než jeden rok. Vyšší podíl dlouhodobého dluhu zpravidla snižuje tlak na krátkodobou likviditu ekonomiky a finančního systému, na druhou stranu dlouhodobé závazky mohou být citlivější na dlouhodobý vývoj úrokových sazeb a kurzových rizik.

Vyvážené rozložení mezi krátkodobým a dlouhodobým dluhem naznačuje, že české subjekty kombinují různé strategie financování: od rychle obrátkových nástrojů, jako jsou krátkodobé úvěry a vklady, až po dlouhodobé půjčky či financování investičních projektů.

Co čísla napovídají o stavu české ekonomiky

Rostoucí zahraniční dluh sám o sobě nemusí být nutně negativním signálem. V otevřené ekonomice, jakou je Česká republika, je běžné, že firmy, banky i stát využívají zahraniční kapitál k financování růstu, investic a modernizace. Důležité je sledovat především strukturu dluhu, jeho udržitelnost a schopnost ekonomiky generovat dostatek zdrojů na jeho obsluhu.

Skutečnost, že více než tři čtvrtiny zahraničního dluhu připadá na soukromý sektor, ukazuje, že hlavní tíhu zahraničního financování nesou podniky a finanční instituce. Tyto subjekty zpravidla využívají dluh k rozvoji svých aktivit, expanzi na zahraniční trhy či financování provozních potřeb. Zároveň však nesou rizika spojená s výkyvy kurzů, úrokových sazeb či změnami v mezinárodním obchodním prostředí.

Podíl veřejného sektoru na úrovni necelé čtvrtiny celkového zahraničního dluhu naznačuje, že stát se sice zadlužuje i v zahraničí, avšak z hlediska celkového objemu závazků zůstává jeho role omezenější než role soukromých subjektů. Růst dluhu vládních institucí ve čtvrtém čtvrtletí ale potvrzuje, že i veřejné finance se čím dál více opírají o zahraniční zdroje, ať už formou emisí dluhopisů, nebo prostřednictvím úvěrů od mezinárodních finančních institucí.

Významná role vkladů od nerezidentů a intraskupinových půjček ukazuje na silné propojení českého finančního systému se zahraničím. To má své výhody v podobě přístupu k relativně levnému kapitálu a možnosti diverzifikace zdrojů financování. Zároveň ale zvyšuje citlivost ekonomiky na vývoj v zahraničí – na změny nálady investorů, globální finanční podmínky či regulatorní zásahy v jiných zemích.

Klíčové body pro další vývoj zadlužení

Data ČNB ukazují, že Česká republika vstupuje do roku 2026 s robustní, ale zároveň rostoucí zahraniční zadlužeností. Z hlediska dalšího vývoje bude zásadní sledovat několik faktorů:

• Tempo růstu zahraničního dluhu – zda se meziroční nárůst kolem stovek miliard korun zpomalí, nebo naopak zrychlí v závislosti na ekonomickém cyklu, investiční aktivitě firem a rozpočtové politice státu.
• Rozložení mezi sektory – jak se bude vyvíjet podíl bank, vládních institucí a ostatních sektorů na celkovém dluhu, a zda nedojde k přílišnému soustředění rizika v některé části ekonomiky.
• Struktura dluhových nástrojů – zda budou i nadále dominovat vklady nerezidentů a intraskupinové půjčky, nebo se zvýší význam jiných forem financování, například emisí dluhopisů na mezinárodních trzích.
• Doba splatnosti – jak se bude měnit poměr krátkodobého a dlouhodobého dluhu, což má přímý dopad na likviditu a citlivost ekonomiky na změny finančních podmínek.

Celkově platí, že samotná výše zahraničního dluhu je pouze jednou částí obrazu. Stejně důležité je, kdo se zadlužuje, za jakých podmínek, na jak dlouho a k jakému účelu. Z předběžných údajů ČNB vyplývá, že česká ekonomika zůstává silně propojena se zahraničním finančním prostředím a zahraniční kapitál nadále hraje klíčovou roli v jejím fungování i rozvoji.