Zisky šesti největších bank dál rostou, tempo ale zpomaluje

Šestice největších bank na českém trhu vstupuje do roku 2026 ve velmi silné kondici. Jejich souhrnný čistý zisk v uplynulém roce vzrostl o devět procent na 93,8 miliardy korun. Ačkoli se jedná o mimořádně vysoké částky, odborníci upozorňují, že dynamika růstu zisků se začíná postupně vracet k normálu. Bankám v posledním období výrazně nahrávala makroekonomická situace – kombinace stále relativně vysokých úrokových sazeb, zlepšující se ekonomiky, oživující spotřebitelské poptávky a nižších nákladů na riziko.

Analytici zároveň připomínají, že sektor těžil i z provozních úspor a z rozpouštění opravných položek vytvořených v době zvýšené nejistoty. Do hry navíc vstupuje takzvaná daň z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax, jejíž skutečný výnos pro stát je ale v současné fázi spíše omezený. Celkový obrázek tak ukazuje bankovnictví jako stále velmi ziskové odvětví, které se však po mimořádně silných letech postupně vrací k dlouhodobě udržitelnějším parametrům.

Rekordní zisky: kdo vydělal nejvíce

Šest největších bank působících v Česku – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank, Moneta Money Bank a UniCredit Bank pro Českou republiku a Slovensko – dohromady vykázalo čistý zisk 93,8 miliardy korun. O rok dříve to bylo 86,1 miliardy korun. Nárůst o devět procent potvrzuje, že bankovní sektor zůstává jedním z nejziskovějších segmentů domácí ekonomiky.

Podle zveřejněných výsledků se na souhrnném zisku podílely jednotlivé instituce rozdílnou měrou:

• Česká spořitelna dosáhla čistého zisku 27,8 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 6,1 procenta.
• ČSOB navýšila zisk o pět procent na 19,8 miliardy korun.
• Komerční banka vykázala zisk 18,1 miliardy korun, tedy o 4,7 procenta více než v předchozím roce.
• Raiffeisenbank zaznamenala nejdynamičtější růst napříč velkými hráči – její čistý zisk stoupl o 33,9 procenta na 9,71 miliardy korun.
• Moneta Money Bank vydělala 6,5 miliardy korun, meziročně o 11,9 procenta více.
• UniCredit Bank pro Českou republiku a Slovensko vytvořila čistý zisk 11,9 miliardy korun, což znamená nárůst o 11,5 procenta.

Čísla naznačují, že růst zisků není rovnoměrný – zatímco velké univerzální banky typu České spořitelny či ČSOB posilují spíše mírně, některým menším či specializovanějším institucím se v daném prostředí daří výrazněji zrychlovat.

Finance

Zahraniční dluh Česka roste, táhne ho hlavně soukromý sektor a banky

Zahraniční dluh Česka dál roste a dosahuje už dvou třetin HDP. Data ČNB ukazují, že hlavní tíhu nového zadlužení nesou banky a soukromé firmy, zatímco role státu pozvolna sílí.

Makroekonomické prostředí „na míru“ bankám

Za dobrými výsledky bank stojí především příznivá kombinace makroekonomických faktorů. Analytik společnosti Investika Vít Hradil popisuje uplynulé období jako situaci téměř „ušitou na míru“ bankovnímu sektoru. Klíčovou roli sehrála především úroveň základní úrokové sazby.

Základní sazba centrální banky se podle něj dostala na takovou úroveň, která:

• byla dostatečně nízká na to, aby znovu nastartovala úvěrovou aktivitu – tedy zájem domácností i firem o nové půjčky,
• ale zároveň dostatečně vysoká, aby bankám ponechala prostor pro relativně komfortní úrokové marže.

Právě rozdíl mezi sazbami, za které si banky půjčují peníze, a sazbami, za které je dále poskytují klientům, je jedním z hlavních motorů jejich ziskovosti. V prostředí, kdy sazby ještě neklesly na úroveň typickou pro období levných peněz, ale ekonomika se už začala zotavovat, tak banky dokázaly kombinovat vyšší objemy úvěrů se stále příznivými maržemi.

Dalším faktorem byl postupný návrat ekonomiky k růstu, tažený především oživující spotřebitelskou poptávkou. Domácnosti začaly po období opatrnosti více utrácet, což se promítlo do vyššího obratu v obchodě, službách i investicích, a tím i do větší poptávky po financování. Firmy i jednotlivci se tak opět častěji obraceli na banky s žádostmi o úvěr.

Refixace hypoték a nízké selhání úvěrů

Specifickou roli v ziskovosti bank hrály i hypotéky. Podle Víta Hradila pokračovaly v posledním období ve velkém refixace starších hypotečních úvěrů, které byly sjednány v době extrémně nízkých sazeb. Při novém sjednání fixace tak klienti přecházeli na podstatně vyšší úrokové sazby, což se pozitivně promítlo do úrokových výnosů bank.

Klíčové přitom je, že tento proces neprovázelo významné zhoršení platební morálky. Míra selhání hypoték zůstala podle analytiků stabilní, a to navzdory vyšším měsíčním splátkám, které nové sazby pro řadu domácností znamenaly. Banky tak inkasovaly vyšší úroky, aniž by musely ve větší míře řešit nesplácené úvěry.

K příznivému obrazu přispěl i fakt, že se nenaplnila část systémových rizik, na která se sektor připravoval v předchozích letech. Banky v době zvýšené nejistoty vytvářely opravné položky pro případ zhoršení ekonomické situace a nárůstu nesplácených úvěrů. Protože k tak dramatickému scénáři nedošlo, mohly nyní část těchto rezerv rozpustit, což přímo navýšilo jejich účetní zisky.

Finance

Penta zvyšuje zisk a sází na expanzi: lékárny, sázky, zdravotnictví i reality

Investiční skupina Penta vstupuje do roku 2026 v rekordní formě. Zisk, tržby i investice prudce rostou a skupina sází na agresivní expanzi v lékárenství, sázkách, zdravotnictví i realitách.

Ziskovost se vrací k dlouhodobým průměrům

Přestože absolutní výše zisků budí pozornost, odborníci upozorňují, že dynamika růstu už není tak extrémní jako v předchozích letech. Nezávislá analytička Anna Píchová uvádí, že tempo meziročního zlepšování ziskovosti postupně zpomaluje a sektor se začíná vracet k hodnotám blízkým dlouhodobým průměrům.

Při srovnání ziskovosti bank s výkonem celé české ekonomiky, velikostí jejich aktiv nebo potřebným kapitálem podle ní vyplývá, že:

• banky dosahují citelně lepších výsledků než v předcovidovém období,
• tento rozdíl je však nejvýraznější v posledních dvou letech, kdy se protnuly efekty vyšších sazeb, úsporných opatření a nízkých ztrát z úvěrů,
• aktuální vývoj naznačuje spíše stabilizaci než další akceleraci zisků.

Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti je návrat k průměru vnímán spíše jako pozitivní signál. Extrémní zisky tažené mimořádnými okolnostmi bývají z definice krátkodobé a často přitahují i politickou pozornost v podobě mimořádných daní či dalších zásahů. Postupná normalizace prostředí tak může přispět k větší předvídatelnosti pro banky, jejich akcionáře i klienty.

Windfall tax: politicky viditelná, fiskálně omezená

Jedním z nástrojů, jak se stát snaží mimořádné zisky bank částečně zdanit, je daň z neočekávaných mimořádných zisků, označovaná jako windfall tax. Jde o dočasnou 60procentní přirážku k dani z příjmů, která se vztahuje na část zisku považovanou za „nadměrnou“.

Mechanismus funguje tak, že se porovnává základ daně za daný rok s průměrem za poslední čtyři roky, navýšeným o 20 procent. Teprve rozdíl nad touto hranicí podléhá mimořádnému zdanění. Cílem je zachytit skutečně výrazně nadstandardní zisky vzniklé v mimořádných podmínkách, aniž by byla penalizována běžná ziskovost.

Podle analytika XTB Tomáše Cverny však reálný dopad windfall tax na bankovní sektor i veřejné finance není nijak dramatický. I když šesti největším bankám zisky vzrostly, neodvedou na této dani částku, která by byla zásadní – ani pro jejich hospodaření, ani pro státní rozpočet. Odhady hovoří o výběru v řádu nižších stovek milionů korun.

V kontextu celkových zisků přesahujících 90 miliard korun a rozpočtu státu jde tedy spíše o symbolické opatření, které má význam především politický. Jeho praktický vliv na chování bank, jejich úvěrovou politiku či cenotvorbu produktů je podle dosavadního vývoje omezený.

Co současný vývoj znamená pro klienty a ekonomiku

Pro klienty bank znamená popsaný vývoj několik věcí. V prostředí, kdy základní sazby postupně klesají, ale stále se drží výše než v éře extrémně levných peněz, lze očekávat:

• Postupné zlevňování nových úvěrů, včetně hypoték, nikoli však návrat k rekordně nízkým sazbám z minulosti.
• Stabilnější prostředí pro spoření – úroky na vkladech mohou zůstat atraktivnější než před obdobím vysoké inflace, byť už ne na maximech.
• Relativně konzervativní přístup bank k riziku, který se projevuje přísnějšími požadavky na bonitu klientů, ale zároveň chrání sektor před výrazným nárůstem nesplácených úvěrů.

Z makroekonomického pohledu je silný a ziskový bankovní sektor jedním z předpokladů pro stabilní financování ekonomiky. Banky mají prostor poskytovat úvěry firmám i domácnostem, investovat do digitalizace a inovací a zároveň vytvářet kapitálový polštář pro horší časy. Otázkou do budoucna zůstává, jak se vyrovnají s postupným poklesem sazeb a s případným zpomalením úvěrové poptávky, pokud by se ekonomické oživení začalo vyčerpávat.

Klíčové body a výhled do dalších let

Souhrn výsledků šesti největších bank ukazuje, že rok před vstupem do 2026 byl pro český bankovní sektor opět velmi úspěšný. Ziskovost zůstává vysoká, i když tempo růstu postupně míří k dlouhodobě udržitelnějším hodnotám. Banky těží z kombinace příznivého úrokového prostředí, oživující ekonomiky, nízkých ztrát z úvěrů a rozpouštění dříve vytvořených rezerv.

Pro další období bude klíčové:

• jak rychle a kam se posune základní úroková sazba a jak to ovlivní marže bank,
• zda se udrží stabilní platební morálka u hypoték a dalších úvěrů po skončení vlny refixací,
• jaký bude další vývoj spotřebitelské poptávky a investiční aktivity firem,
• jak se politická reprezentace postaví k dalšímu osudu windfall tax a případným dalším zásahům do zdanění sektoru.

Pokud nedojde k výraznému negativnímu šoku v ekonomice, mají české banky podle analytiků i nadále dobré předpoklady pro udržení solidní ziskovosti. Z pohledu klientů i celé ekonomiky bude zásadní, aby se tento komfort promítal nejen do výplat dividend akcionářům, ale i do dostupnosti financování, kvality služeb a technologického rozvoje bankovních služeb v Česku.