Česku se blýská na lepší časy: ekonomika zrychlí, mzdy porostou a sazby zůstanou nízko

Česká ekonomika má v roce 2026 zrychlit, inflace zůstat nízká a úrokové sazby ČNB se podle České bankovní asociace (ČBA) nehnou z místa. Nová makroekonomická prognóza, kterou banky zveřejnily, ukazuje na kombinaci solidního růstu, mírného ochlazení trhu práce a pokračujícího posilování koruny. Současně ale upozorňuje na riziko zhoršující se fiskální disciplíny státu.

ČBA vylepšila svůj odhad růstu hrubého domácího produktu pro rok 2026 na 2,6 procenta a počítá s tím, že podobné tempo si ekonomika udrží i v následujícím roce. Inflace má zůstat poblíž dvouprocentního cíle České národní banky, a to při základní úrokové sazbě kolem 3,5 procenta. Tahounem růstu má být především spotřeba domácností, kterou podpoří rostoucí reálné mzdy a některé kroky vlády.

Ekonomika zrychlí, hlavní roli sehraje export a investice

Podle aktuální predikce ČBA by měl český HDP v roce 2026 vzrůst o 2,6 procenta. Oproti předchozímu odhadu z loňského listopadu tak banky výhled zlepšily, tehdy počítaly jen s růstem 2,2 procenta. Důvodem jsou především silnější exportní výkony a oživení investiční aktivity.

Vývoz zboží a služeb by měl těžit z postupného oživení hlavních evropských ekonomik a zlepšující se situace v průmyslu po předchozím období slabší zahraniční poptávky. Zároveň se očekává, že se rozběhnou projekty, které byly v posledních letech brzděny vysokými náklady financování a nejistotou ohledně dalšího vývoje cen energií.

Významnou roli mají sehrát také investice. ČBA předpokládá, že investiční výdaje vzrostou v roce 2026 o zhruba 3,2 procenta, což je výrazné zrychlení oproti předchozímu roku, kdy rostly jen kolem 0,9 procenta. Investiční aktivita by měla zůstat zvýšená i v roce 2027.

Na růstu investic se podle asociace budou podílet jak veřejné, tak soukromé zdroje:

• Stát má udržet vysoké tempo investic zejména do infrastruktury, digitalizace a energetiky.
• Soukromý sektor se má k tomuto trendu připojit díky lepší dostupnosti úvěrů a stabilnějšímu prostředí pro podnikání.

Celkově tak prognóza vykresluje obraz ekonomiky, která sice neroste závratným tempem, ale po slabších letech se vrací k relativně zdravému, udržitelnému růstu.

Ekonomika

Ropa skokově zdražuje kvůli napětí s Íránem. Hrozí barel za 100 dolarů i dražší benzin

Ropa po útocích na Írán skokově zdražuje a obchodníci zvažují scénář barelu za 100 dolarů. Co by to znamenalo pro ceny benzinu, inflaci i české motoristy?

Spotřeba domácností jako hlavní motor růstu

Klíčovou složkou růstu HDP má být podle ČBA i v roce 2026 spotřeba domácností. Hlavní ekonom asociace Jaromír Šindel upozorňuje, že právě výdaje domácností zůstávají nejdůležitějším tahounem české ekonomiky.

Spotřeba domácností v roce 2026 podle odhadu vzroste o 2,8 procenta, po předchozím růstu kolem 2,9 procenta. V roce 2027 by měla tempo mírně zpomalit, ale stále se držet na solidních 2,6 procenta. Za tímto vývojem stojí několik faktorů:

• Růst reálných mezd – kupní síla obyvatel se po inflační epizodě znovu zvyšuje, což se přímo promítá do vyšších výdajů za zboží a služby.
• Vládní opatření snižující náklady domácností – například převedení plateb za podporu obnovitelných zdrojů energie ze spotřebitelů na stát.
• Úlevy pro živnostníky – plánované či již provedené snížení odvodů má zvýšit disponibilní příjmy samostatně výdělečně činných osob.
• Vyšší valorizace penzí – důchodci by měli mít k dispozici více prostředků, což podpoří jejich spotřebu.

Souhrnně by tak domácnosti měly v roce 2026 pociťovat, že se jejich finanční situace postupně zlepšuje. Oproti nedávné minulosti, kdy vysoká inflace reálné příjmy výrazně srážela, se očekává návrat k situaci, kdy mzdy rostou rychleji než ceny.

Inflace se drží u cíle, sazby ČNB mají zůstat beze změny

Jedním z nejdůležitějších závěrů prognózy ČBA je výhled pro inflaci a měnovou politiku. Průměrná inflace by se v roce 2026 měla pohybovat kolem 1,7 procenta, tedy mírně pod dvouprocentním cílem ČNB. V roce 2027 pak ČBA očekává mírné zrychlení inflace na 2,3 procenta.

V prostředí takto utlumené inflace by podle asociace měla Česká národní banka ponechat základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 procenta jak v roce 2026, tak v roce 2027. To znamená, že po předchozím období prudkého zvyšování sazeb a následného uvolňování měnové politiky by mělo přijít delší období relativní stability.

Stabilní sazby mají několik dopadů:

• Pro domácnosti – hypotéky a spotřebitelské úvěry by neměly dramaticky zdražovat ani zlevňovat, což usnadní plánování větších nákupů a investic.
• Pro firmy – předvídatelné náklady na financování podporují investice a expanzi podnikání.
• Pro stát – úrokové náklady na obsluhu dluhu se nebudou výrazně měnit, což ale neznamená, že vláda může polevit v rozpočtové disciplíně.

ČBA zároveň upozorňuje, že zhoršení fiskální disciplíny představuje pro měnovou politiku významné riziko. Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška může rozvolněnější rozpočtová politika bránit ČNB ve snižování sazeb, případně ji nutit k opatrnějšímu postupu, pokud by se inflace začala znovu zvedat.

Ekonomika

Poslanecké bitvy o rozpočet: miliardy pro přírodu, mládež i sport

Poslanci svádějí v roce 2026 tvrdý boj o státní rozpočet. Ve hře jsou přesuny za stovky miliard, které rozhodnou o miliardách pro přírodu, mládež, sport i snižování schodku.

Trh práce mírně ochladne, reálné mzdy ale dál porostou

Na trhu práce očekává ČBA v roce 2026 mírné ochlazení. Míra nezaměstnanosti by se měla zvýšit na 4,6 procenta, zatímco v předchozím roce se pohybovala kolem 4,4 procenta. V roce 2027 by se pak nezaměstnanost měla nepatrně snížit na 4,5 procenta.

I přes toto lehké zvýšení zůstává nezaměstnanost v českých podmínkách relativně nízká a trh práce nadále napjatý. Firmy se budou stále potýkat s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v některých oborech, což bude tlačit na růst mezd.

Podle prognózy ČBA by reálné mzdy měly v roce 2026 vzrůst zhruba o 4 procenta, po růstu kolem 4,4 procenta v předchozím roce. V roce 2027 se pak očekává další reálné zvýšení mezd o 2,9 procenta.

To znamená, že zaměstnanci by si měli v průměru polepšit i po zohlednění inflace. Kombinace rostoucích mezd a nízkého růstu cen tak dává předpoklady k dalšímu oživení spotřebitelské poptávky.

Veřejné finance v červených číslech, rozpočet zůstává slabým místem

Přestože makroekonomický výhled působí v mnoha ohledech příznivě, oblastí, která nadále budí obavy, jsou veřejné finance. ČBA předpokládá, že deficit veřejných rozpočtů se v roce 2026 prohloubí na zhruba 2,9 procenta HDP, zatímco v předchozím roce činil asi 2,1 procenta HDP.

V roce 2027 by se schodek měl mírně zlepšit na úroveň kolem 2,6 procenta HDP. I tak však zůstává zřejmé, že rozpočty se pohybují v záporném pásmu a prostor pro další rozvolňování je omezený.

Ekonomové upozorňují, že zhoršení fiskální disciplíny může komplikovat práci centrální banky. Pokud by vláda pokračovala v expanzivní politice, mohlo by to přiživovat inflační tlaky a nutit ČNB k opatrnějšímu přístupu při případném uvolňování měnové politiky.

Jak zdůrazňuje Pavel Sobíšek z UniCredit Bank, právě rozpočtová politika je jedním z hlavních rizik, které může bránit dalšímu snižování úrokových sazeb. Naopak případné silnější posílení koruny by mohlo působit protiinflačně a vytvářet prostor pro uvolnění měnových podmínek.

Koruna má dál posilovat, pomůže rozdíl v sazbách proti eurozóně

Česká měna by podle ČBA měla v následujících letech mírně posilovat vůči euru. Zatímco na konci předchozího roku se kurz pohyboval kolem 24,20 CZK/EUR, na konci roku 2026 by měla koruna uzavírat rok přibližně na 24,10 CZK/EUR.

Do konce roku 2027 se pak očekává další posílení o zhruba 20 haléřů. Za tímto vývojem stojí především vyšší úrokové sazby ČNB ve srovnání s Evropskou centrální bankou. Vyšší výnosy korunových aktiv činí českou měnu atraktivnější pro investory, což vytváří tlak na její zhodnocování.

Silnější koruna má několik efektů:

• Zmírňuje dovozní inflaci – levnější dovoz pomáhá držet růst cen na uzdě.
• Komplikuje situaci exportérům – silnější měna zhoršuje cenovou konkurenceschopnost českých vývozců.
• Působí jako náhrada vyšších sazeb – posilující kurz částečně plní roli zpřísnění měnových podmínek.

Pro ČNB tak kurz představuje důležitý kanál, který musí brát v úvahu při rozhodování o nastavení úrokových sazeb. Příliš rychlé posílení koruny by mohlo ekonomiku brzdit, naopak slabší měna by přiživovala inflaci.

Jak si prognóza ČBA stojí vedle odhadů ministerstva financí a ČNB

Výhled České bankovní asociace je v kontextu ostatních institucí spíše střední cestou. Ve srovnání s lednovou prognózou ministerstva financí je ČBA optimističtější, pokud jde o tempo růstu ekonomiky, ale střízlivější v odhadu inflace.

• Ministerstvo financí pro rok 2026 odhaduje růst HDP kolem 2,4 procenta a inflaci zhruba 2,1 procenta.
• ČNB je naopak v růstu optimističtější než ČBA, když pro rok 2026 počítá se zvýšením HDP o přibližně 2,9 procenta, a zároveň čeká ještě nižší inflaci, kolem 1,6 procenta.

Z toho plyne, že bankovní sektor vidí českou ekonomiku v roce 2026 v relativně příznivém světle, ale zároveň upozorňuje na určitá rizika a nejistoty – zejména v oblasti rozpočtové politiky a vývoje v zahraničí.

Co výhled ČBA znamená pro domácnosti, firmy a stát

Pro domácnosti prognóza přináší kombinaci, která je z jejich pohledu příznivá: reálné mzdy by měly růst rychleji než ceny, inflace zůstane nízká a trh práce zůstane relativně silný, i když s mírným nárůstem nezaměstnanosti. Spotřeba domácností se tak může dál zvyšovat, i když ne dramatickým tempem.

Firmy mohou počítat s postupným oživením poptávky, stabilními úrokovými sazbami a lepším investičním klimatem. Zároveň se však budou muset vyrovnat s tlakem na růst mezd a se silnější korunou, která může ztěžovat export.

Stát se ocitá v méně komfortní pozici. Přestože ekonomika roste a trh práce zůstává relativně silný, rozpočty zůstávají v deficitu a prostor pro další expanzivní kroky je omezený. Zhoršení fiskální disciplíny by navíc mohlo komplikovat práci centrální banky a zvyšovat citlivost ekonomiky na případné vnější šoky.

Celkově prognóza ČBA naznačuje, že rok 2026 by měl být pro českou ekonomiku obdobím stabilního, byť ne spektakulárního růstu, s nízkou inflací a relativně příznivými podmínkami pro domácnosti i podniky. Klíčovou výzvou zůstává konsolidace veřejných financí a udržení důvěry investorů i ratingových agentur v dlouhodobou udržitelnost hospodaření státu.