Zlato vystřelilo na historické maximum! Co spustilo útěk investorů do bezpečí?

Světové trhy se na začátku roku 2026 ocitly v dalším kole nervozity. Cena zlata poprvé v historii překročila hranici 4700 dolarů za troyskou unci, přičemž krátce po otevření evropských trhů se obchodovala kolem 4710 dolarů. Tak prudký růst potvrzuje, že investoři znovu hledají bezpečné útočiště – tentokrát v reakci na novou vlnu obchodního napětí mezi Spojenými státy a Evropou, vyvolanou plánovanými cly kvůli sporu o Grónsko.

Současně se na rekordní úrovně vyšplhala i cena stříbra, která se přiblížila 95 dolarům za unci. Ačkoli následně část zisků odevzdala, trend útěku kapitálu z rizikovějších aktiv do drahých kovů je zřetelný. Analytici upozorňují, že nejde o izolovanou epizodu, ale o pokračování delšího období, kdy zlato těží z geopolitického napětí, nízkých úrokových sazeb a oslabeného dolaru.

Rekordní růst: zlato poprvé nad 4700 dolary

V úterý ráno středoevropského času zaznamenalo zlato nový historický milník. Cena za troyskou unci, což je standardní váhová jednotka pro drahé kovy odpovídající 31,1 gramu, se poprvé přehoupla přes 4700 dolarů, tedy zhruba 98 tisíc korun. Krátce před osmou hodinou ráno se zlato obchodovalo kolem 4710 dolarů za unci, což představovalo intradenní nárůst přibližně o 0,8 procenta.

Takto vysoké ceny navazují na mimořádně silný výkon zlata v předchozím roce. Za celý rok 2025 se cena žlutého kovu podle dostupných údajů zvýšila o 64 procent. V letošním roce zatím růst pokračuje, a to nejen díky technickým faktorům na trzích, ale především kvůli kombinaci politických a ekonomických rizik, která zvyšují poptávku po bezpečných aktivech.

Ještě dramatičtější pohyb byl vidět na trhu se stříbrem. Jeho cena vystoupila na nové rekordní maximum v těsné blízkosti 95 dolarů za unci. Následně sice část zisků odevzdala, ale i zde je patrný silný zájem investorů o drahé kovy jako celek.

Ekonomika

ČEZ navrhuje dividendu 42 Kč na akcii, stát by získal zhruba 16 miliard

ČEZ navrhuje na rok 2026 dividendu 42 Kč na akcii, což je horní hranice jeho dividendové politiky. Stát by si jako většinový akcionář přišel zhruba na 16 miliard korun.

Trumpova cla kvůli Grónsku: neobvyklý spouštěč tržních obav

Bezprostředním impulzem pro poslední skok cen zlata bylo víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten prohlásil, že od 1. února hodlá uvalit dodatečné desetiprocentní clo na vybrané evropské země. Na seznamu se ocitly Dánsko, Švédsko, Francie, Německo, Nizozemsko a Finsko – tedy státy Evropské unie – a navíc také Británie a Norsko.

Důvodem není klasický obchodní spor, ale politický tlak v souvislosti s Trumpovou snahou získat kontrolu nad Grónskem. Zmíněné země se podle něj postavily proti jeho záměru, a proto mají čelit novým obchodním bariérám. Prezident zároveň pohrozil, že pokud se do června nepodaří dosáhnout dohody, která by otevřela cestu k převzetí Grónska Spojenými státy, sazba cla se zvýší až na 25 procent.

Tato neobvyklá kombinace geopolitiky a obchodní politiky vyvolala na trzích silnou reakci. Investoři se obávají další eskalace napětí mezi Spojenými státy a Evropou, které by mohlo poškodit mezinárodní obchod, oslabit hospodářský růst a zvýšit volatilitu na finančních trzích.

Reakce Evropské unie: snaha o dialog, ale i hrozba odvetou

Evropská komise v reakci na Trumpovo oznámení uvedla, že Evropská unie se chce vyhnout dalšímu vyhrocení sporu s USA a upřednostňuje hledání řešení jednáním. Zároveň však Brusel jasně deklaroval, že v případě skutečného zavedení cel je připraven přijmout odvetná opatření.

Tato opatrná, ale rozhodná rétorika naznačuje, že Evropa nechce v současné situaci přilévat olej do ohně, ale zároveň si nemůže dovolit působit slabě. Hrozba obchodní války mezi dvěma klíčovými ekonomickými bloky tak zůstává reálná – a právě tato nejistota je vodou na mlýn pro zlato, které tradičně těží z období geopolitických a ekonomických otřesů.

Proč zlato roste: geopolitika, sazby, dolar i centrální banky

Analytici se shodují, že aktuální růst ceny zlata není jednorázovým výkyvem. Navazuje na delší období, kdy drahé kovy profitují z kombinace několika faktorů, které dohromady vytvářejí velmi příznivé prostředí pro jejich držitele.

Bezpečné útočiště v době nejistoty

Zlato je dlouhodobě vnímáno jako tzv. bezpečné aktivum. Investoři k němu utíkají ve chvílích, kdy sílí obavy z recese, politických konfliktů nebo nestability finančního systému. Vedle aktuálního sporu o Grónsko a cla sehrálo v uplynulých měsících roli i napětí ve Venezuele a Íránu, které zvyšuje riziko širších geopolitických otřesů.

Hlavní investiční stratégové upozorňují, že zlato v posledních letech získalo na atraktivitě právě díky tomu, že se kumulují různá rizika – od obchodních válek přes regionální konflikty až po nejistotu kolem nezávislosti americké centrální banky (Fed). To vše posiluje vnímání zlata jako pojistky proti nepředvídatelným krokům politiků i centrálních bankéřů.

Nízké úrokové sazby jako motor růstu

Klíčovým ekonomickým faktorem podporujícím cenu zlata jsou nízké úrokové sazby. Zlato samo o sobě nenese žádný pravidelný výnos – na rozdíl od dluhopisů nebo bankovních vkladů. V prostředí vysokých sazeb proto bývá méně atraktivní. Pokud jsou však úroky nízké, nebo dokonce reálně záporné po zohlednění inflace, tato nevýhoda se výrazně snižuje.

Trump dlouhodobě tlačí na Fed, aby snižoval sazby. Jak upozorňuje analytik Tim Waterer ze společnosti KCM Trade, právě prezidentova touha po nižších úrocích v kombinaci s jeho „agresivním přístupem k mezinárodním záležitostem“ vytváří pro drahé kovy velmi příznivé prostředí. Investoři totiž očekávají, že levné peníze a politická nejistota budou přetrvávat, což podporuje poptávku po zlatě.

Slabší dolar a nákupy centrálních bank

Dalším významným faktorem je vývoj kurzu amerického dolaru. Zlato se na světových trzích obchoduje právě v dolarech, takže když americká měna oslabuje, stává se zlato levnějším pro držitele jiných měn. To obvykle vede k růstu poptávky a následně i ceny.

K růstu cen přispívají také pokračující nákupy zlata ze strany centrálních bank. Ty v posledních letech navyšují své zlaté rezervy, a to zčásti jako pojistku proti kurzovým rizikům a zčásti jako snahu diverzifikovat své devizové rezervy. Tento stabilní institucionální zájem posiluje dlouhodobý býčí trend na trhu se zlatem.

Ekonomika

Šok na ropných trzích: ceny letí dolů, i když Hormuz zůstává zavřený

Ropa prudce zlevňuje, přestože strategický Hormuzský průliv zůstává uzavřený. Trh maže geopolitickou přirážku díky signálům možného uklidnění napětí mezi USA a Íránem.

Jak investoři reagují: útěk z rizika a hledání jistoty

Kombinace politických hrozeb, obchodních konfliktů a uvolněné měnové politiky vede k tomu, že investoři přehodnocují strukturu svých portfolií. Zvyšují podíl aktiv, která jsou vnímána jako relativně bezpečná v případě tržních otřesů – a zlato je v tomto směru jednou z prvních voleb.

• Institucionální investoři – velké fondy a správci majetku často přidávají zlato jako pojistku proti extrémním scénářům, například prudkému poklesu akciových trhů nebo skokovému nárůstu inflace.
• Retailoví investoři – drobní investoři využívají jak fyzické zlato (mince, slitky), tak burzovně obchodované fondy (ETF) navázané na cenu zlata, aby ochránili úspory před nejistotou.
• Spekulanti – část trhu tvoří i krátkodobí obchodníci, kteří se snaží profitovat z prudkých cenových pohybů. Ti mohou růst cen ještě znásobit.

Silný výkon zlata v roce 2025 a dosavadní vývoj roku 2026 tak nelze chápat jen jako výsledek jedné konkrétní události. Spíše jde o odraz širšího trendu, kdy se globální ekonomika potýká s řadou strukturálních nejistot – od geopolitického přeskupování sil až po debaty o budoucí roli dolaru v mezinárodním finančním systému.

Co znamená zlatá rally pro budoucnost trhů a investorů

Aktuální rekordní cena zlata vysílá několik důležitých signálů. Především ukazuje, že trhy neberou hrozby obchodních sporů a geopolitických konfliktů na lehkou váhu. Investoři jsou ochotni platit výrazně vyšší cenu za aktiva, která považují za relativně bezpečná, a to i za cenu nižšího krátkodobého výnosu.

Pro běžné investory i širší veřejnost z toho plyne několik závěrů:

• Zlato potvrzuje roli pojistky – v období zvýšené nejistoty má smysl uvažovat o určitém podílu zlata v portfoliu, ať už formou fyzického kovu, fondů nebo akcií těžařských společností.
• Riziko obchodních válek trvá – spor o cla kvůli Grónsku je dalším z řady příkladů, jak snadno mohou politická rozhodnutí narušit mezinárodní obchod a ovlivnit finanční trhy.
• Éra levných peněz nekončí – tlak na nízké úrokové sazby, ať už ze strany politiků nebo kvůli slabému růstu, pravděpodobně udrží atraktivitu zlata i v dalších letech.

Zda se zlato udrží nad hranicí 4700 dolarů za unci, nebo projde výraznější korekcí, bude záviset na dalším vývoji geopolitické situace, měnové politiky i nálady na trzích. Jisté však je, že současná zlatá rally je jedním z nejvýraznějších symbolů doby, v níž se ekonomická racionalita stále častěji střetává s politickými ambicemi – a investoři si za klidnější spaní ochotně připlácejí.