Zlato a stříbro vystřelily k rekordům: co se děje s Amerikou a světem?

Cena stříbra i zlata vystoupala na bezprecedentní úrovně a trhy s drahými kovy zažívají mimořádně bouřlivé období. Stříbro k okamžité dodávce se ve středu poprvé dostalo nad hranici 90 dolarů za troyskou unci a krátce dosáhlo až 91,50 dolaru. Zlato současně zaznamenalo nové rekordní maximum, když se obchodovalo za 4640,90 dolaru za troyskou unci. Na pozadí tohoto růstu stojí kombinace obav o nezávislost americké centrální banky, sílící geopolitické napětí i nejistota ohledně dalšího vývoje americké hospodářské politiky.

Rekordní ceny stříbra a zlata: co přesně se na trhu stalo

Stříbro k okamžité dodávce překročilo ve středu ráno psychologicky významnou hranici 90 dolarů (zhruba 1873 korun) za troyskou unci, což je tradiční váhová jednotka pro drahé kovy odpovídající 31,1 gramu. V 05:17 SEČ cena vyšplhala až na 91,50 dolaru za unci, poté se obchodování stabilizovalo těsně pod touto úrovní.

Zároveň pokračoval prudký růst ceny zlata. To se v ranních hodinách obchodovalo za rekordních 4640,90 dolaru za troyskou unci, což potvrzuje, že investoři ve velkém přesouvají kapitál do aktiv vnímaných jako bezpečný přístav. Zlato tuto roli tradičně plní v obdobích politické a ekonomické nejistoty, kdy roste nedůvěra v měny, akcie či dluhopisy.

Podle analytiků není současný růst izolovanou epizodou, ale výsledkem souběhu několika zásadních faktorů – od napětí kolem americké centrální banky přes geopolitické konflikty až po masové protesty v Íránu a změny v politice velmocí.

Ekonomika

ČEZ navrhuje dividendu 42 Kč na akcii, stát by získal zhruba 16 miliard

ČEZ navrhuje na rok 2026 dividendu 42 Kč na akcii, což je horní hranice jeho dividendové politiky. Stát by si jako většinový akcionář přišel zhruba na 16 miliard korun.

Fed pod tlakem: vyšetřování šéfa centrální banky a politické zásahy

Jedním z hlavních zdrojů nervozity na trzích je situace kolem americké centrální banky (Fed). Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování šéfa Fedu Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy instituce. Powell sám o tomto kroku informoval o víkendu. Přestože detaily vyšetřování zatím nejsou veřejně známy, samotný fakt, že se šéf centrální banky ocitl v hledáčku federálních vyšetřovatelů, stačí k tomu, aby část investorů začala zpochybňovat stabilitu a nezávislost Fedu.

Nezávislost centrální banky je přitom pro finanční trhy klíčová. Jakékoli náznaky politického tlaku či zásahů do rozhodování o úrokových sazbách mohou vést k odlivu kapitálu z amerických aktiv a posílit zájem o alternativy, mezi něž patří právě zlato a stříbro. Analytici upozorňují, že současná situace může být vnímána jako test odolnosti Fedu vůči politickým tlakům.

Dalším zdrojem nejistoty je postoj Donalda Trumpa, který veřejně tlačí na Powella, aby razantně snížil úrokové sazby. Trump opakovaně vyzývá Fed k uvolnění měnové politiky, což v kombinaci s vyšetřováním šéfa centrální banky posiluje obavy, že Fed může ztratit část své autonomie. Podle některých expertů by případné předčasné odstoupení Powella a jeho nahrazení osobou více nakloněnou snižování sazeb mohlo trhy dále rozkolísat.

Inflace v USA a očekávání dalšího vývoje sazeb

Do této citlivé situace vstupují i čerstvá data o inflaci ve Spojených státech. Podle údajů amerického ministerstva práce dosáhla prosincová meziroční inflace 2,7 procenta, což je stejná hodnota jako v listopadu. Výsledek odpovídá konsenzu analytiků a sám o sobě nepřinesl zásadní překvapení.

Stabilní inflace posiluje očekávání, že Fed v nejbližším zasedání úrokové sazby nezmění. Agentura Reuters uvádí, že investoři nyní spíše počítají s obdobím vyčkávání, během něhož bude centrální banka sledovat další vývoj inflace a ekonomiky. Přesto však reakce trhů naznačuje, že část obchodníků byla připravena na výraznější cenový pohyb – ať už směrem k vyšší inflaci, nebo k jasnějšímu signálu o budoucím snižování sazeb.

Analytik Eric Theoret z kanadské Scotiabank upozorňuje, že aktuální tržní reakce ukazuje na zvýšenou citlivost investorů na jakékoli informace týkající se měnové politiky. V prostředí, kde se kombinuje politický tlak na Fed, vyšetřování jeho šéfa a globální napětí, se i standardní makroekonomická data stávají spouštěčem prudších pohybů na trzích s drahými kovy.

Ekonomika

Šok na ropných trzích: ceny letí dolů, i když Hormuz zůstává zavřený

Ropa prudce zlevňuje, přestože strategický Hormuzský průliv zůstává uzavřený. Trh maže geopolitickou přirážku díky signálům možného uklidnění napětí mezi USA a Íránem.

Geopolitické napětí: Venezuela, Grónsko a varování pro NATO

Vývoj cen zlata a stříbra nelze pochopit bez širšího geopolitického kontextu. Jedním z faktorů, které posilují poptávku po bezpečných aktivech, je americká vojenská operace ve Venezuele. Při ní byl unesen prezident Nicolás Maduro, který je ze strany Spojených států dlouhodobě obviňován z podílu na produkci drog. Tento krok dále vyhrotil už tak napjatou situaci v Latinské Americe a vyvolal obavy z dlouhodobé destabilizace regionu.

Další zdroj nejistoty přinesla snaha Donalda Trumpa anektovat Grónsko, které je součástí Dánského království. Tento záměr vyvolal ostrou reakci v Kodani. Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že případný útok Spojených států na jiný členský stát NATO by znamenal faktický konec Severoatlantické aliance. Takto vyhrocená rétorika mezi spojenci je neobvyklá a posiluje obavy z eroze tradičních bezpečnostních struktur, na nichž Západ po desetiletí stavěl.

Investoři proto začínají více zohledňovat scénáře, v nichž by mohlo dojít k oslabení či dokonce rozkladu klíčových mezinárodních institucí. V takovém prostředí se zlato a částečně i stříbro stávají pojistkou proti systémovým rizikům, jež nelze jednoduše kvantifikovat ani odhadovat na základě standardních ekonomických modelů.

Írán na hraně: masové protesty a americké sankce

Trh s drahými kovy pozorně sleduje také dramatický vývoj v Íránu. V zemi už více než dva týdny probíhají rozsáhlé protesty proti teokratickému režimu. Podle informací aktivistů si střety s bezpečnostními složkami vyžádaly životy více než 2570 demonstrantů a přes 18 100 lidí bylo zadrženo. Některým z nich údajně hrozí trest smrti.

Spojené státy na situaci reagují zvyšováním tlaku na Teherán. Trump opakovaně pohrozil íránskému režimu možnou americkou intervencí s deklarovaným cílem chránit demonstranty. Zároveň oznámil zavedení 25procentních dovozních cel na produkty ze všech zemí, které s Íránem obchodují. Tento krok má potenciál zasáhnout nejen samotný Írán, ale i řadu dalších států zapojených do regionálního obchodu.

Trump se rovněž obrátil přímo na Íránce prostřednictvím sociálních sítí, kde je vyzval, aby pokračovali v protestech a přebírali kontrolu nad institucemi v zemi. Zároveň jim vzkázal, že „pomoc je na cestě“, aniž by specifikoval její podobu. Po zprávách o možných trestech smrti pro část zadržených demonstrantů pak hovořil o „velmi tvrdých krocích“ vůči íránskému režimu, opět bez konkrétního upřesnění.

Tato kombinace vnitřního napětí v Íránu a vnějšího tlaku ze strany Spojených států zvyšuje riziko širšího regionálního konfliktu na Blízkém východě, který je klíčový pro globální energetické trhy. Investoři proto opět sahají po zlatě jako po nástroji zajištění proti případným šokům v dodávkách ropy či dalším geopolitickým otřesům.

Role centrálních bank a chování investorů

K růstu cen drahých kovů nepřispívají pouze individuální investoři a finanční fondy, ale také samotné centrální banky. Ty v poslední době pokračují v nákupech zlata, čímž diverzifikují svá devizová aktiva a snižují závislost na americkém dolaru. Tento trend posiluje dlouhodobou poptávku po zlatě a vytváří pro něj pevnější cenovou základnu, na níž se následně nabalují krátkodobé spekulativní pohyby.

Současně se ukazuje, že trhy jsou mimořádně citlivé na jakékoli signály, které mohou naznačovat oslabení důvěry v tradiční finanční systém. Vyšetřování šéfa Fedu, politické tlaky na měnovou politiku, rostoucí napětí v rámci NATO i hrozba eskalace konfliktu v Íránu – to vše se v očích investorů skládá do obrazu světa, v němž je jistot stále méně.

V takové situaci se zlato a stříbro stávají nejen investičním nástrojem, ale i symbolem úniku od systémových rizik. Zatímco zlato je vnímáno především jako uchovatel hodnoty v dlouhodobém horizontu, stříbro kombinuje vlastnosti investičního kovu s průmyslovým využitím, což může v obdobích silné poptávky vést k prudším cenovým pohybům.

Co současný růst drahých kovů naznačuje do dalších měsíců

Současný raketový růst cen zlata a stříbra naznačuje, že investoři v roce 2026 počítají s pokračující nejistotou. Klíčové bude zejména několik faktorů:

• Další vývoj vyšetřování Jeroma Powella a dopad na vnímání nezávislosti Fedu.
• Postoj americké administrativy k úrokovým sazbám a případné změny v čele centrální banky.
• Stabilita globálních aliancí, zejména NATO, v souvislosti s napětím kolem Grónska a vztahů mezi USA a evropskými spojenci.
• Vývoj situace ve Venezuele a Íránu, včetně rizika širší regionální eskalace.
• Pokračující nákupy zlata centrálními bankami, které mohou udržovat vysokou cenovou hladinu i v případě krátkodobých korekcí.

Pro investory to znamená prostředí, v němž bude hrát stále větší roli řízení rizik a diverzifikace portfolií. Drahé kovy se v tomto kontextu jeví jako klíčová složka defenzivní strategie, i když jejich prudké cenové pohyby zároveň zvyšují riziko krátkodobých ztrát pro ty, kteří vstupují na trh v době rekordních maxim.

Zda současná vlna růstu přeroste v dlouhodobější býčí trend, nebo půjde o předzvěst korekce, bude záviset na tom, jak se vyvinou politické a ekonomické události v následujících měsících. Jedno je však zřejmé už nyní: zlato a stříbro se znovu ocitly v centru pozornosti globálních finančních trhů jako barometr důvěry ve světový řád i jako pojistka proti jeho možným otřesům.