Temelín na prahu velké proměny: miliardové investice, umělá inteligence a hon za výkonem

Temelín na prahu velké proměny: miliardové investice, umělá inteligence a hon za výkonem (Foto: Freepik)

Energie
Petra Dvořáčková 15.01.2026 11:26

Temelín na prahu velké proměny: miliardové investice, umělá inteligence a hon za výkonem

Temelín čeká v roce 2026 jedna z největších modernizací v historii. ČEZ investuje 3,8 miliardy do nových řídicích systémů, umělé inteligence i delšího palivového cyklu – a chystá další růst výkonu při zachování bezpečnosti.

Jaderná elektrárna Temelín čeká v roce 2026 jedna z nejvýznamnějších modernizačních etap za poslední roky. Skupina ČEZ do ní plánuje investovat 3,8 miliardy korun, což je přibližně o 700 milionů více než v předchozím roce. Zároveň se dokončí přechod na delší palivový cyklus, bude pokračovat rozsáhlá obměna řídicích systémů a rozšíří se využití umělé inteligence. Součástí změn je i nábor zhruba stovky nových zaměstnanců. Podle vedení elektrárny má Temelín stále prostor pro další zvyšování výkonu, a to při zachování bezpečnostních standardů.

Investice za 3,8 miliardy: kam peníze poputují

ČEZ plánuje v roce 2026 vložit do modernizace Jaderné elektrárny Temelín částku 3,8 miliardy korun. Jde o meziroční nárůst zhruba o 700 milionů korun. Peníze nejsou určeny jen na běžnou údržbu, ale především na dlouhodobé projekty, které mají prodloužit životnost zařízení, zvýšit efektivitu výroby a posílit bezpečnost provozu.

Klíčové oblasti investic zahrnují:

  • Modernizaci řídicích systémů – pokračující přechod na nový systém od společnosti Westinghouse.
  • Dokončení přechodu na delší palivový cyklus – úprava režimu provozu obou bloků.
  • Rozšíření využití umělé inteligence a moderních kontrolních metod – zejména v oblasti práce s dokumentací a podpory techniků.
  • Investice do údržby a plánovaných odstávek – včetně výměny paliva a souvisejících kontrol.

Podle vedení společnosti ČEZ nejde o jednorázový výkyv, ale o součást dlouhodobé strategie, která má zajistit stabilní a bezpečný provoz Temelína i v dalších dekádách. Investice navazují na modernizační program, který probíhá již několik let a jehož vybrané části mají doběhnout až v horizontu konce tohoto desetiletí.

Nový řídicí systém: postupná obměna do roku 2029

Jedním z nejzásadnějších projektů je výměna řídicího systému obou temelínských bloků. Elektrárna postupně přechází na nový systém od společnosti Westinghouse. Ten má nahradit dosavadní technologie a přinést vyšší spolehlivost, lepší diagnostiku a modernější uživatelské prostředí pro operátory.

Už v předchozích letech začal nový systém řídit část zařízení na prvním bloku. Operátoři tak již pracují v prostředí nové technologie, která podle vedení elektrárny ovládá zhruba třetinu zařízení tohoto bloku. V roce 2026 se obdobná úprava provede také na druhém bloku, opět postupně a výhradně v době plánovaných odstávek.

Ředitel Jaderné elektrárny Temelín Petr Měšťan zdůrazňuje, že přechod je rozfázován právě proto, aby nebyla dotčena bezpečnost ani stabilita provozu:

  • modernizace probíhá pouze během odstávek bloků,
  • nový systém se nasazuje po částech, aby bylo možné vše průběžně testovat,
  • kompletní dokončení projektu je plánováno na rok 2029.

Tato postupná strategie umožňuje současně udržet vysokou disponibilitu elektrárny pro výrobu elektřiny a zároveň průběžně zavádět nové technologie.

Delší palivový cyklus: méně odstávek, více elektřiny

Dalším klíčovým krokem je dokončení přechodu na delší palivový cyklus. Změna, která byla zahájena v roce 2023, se v roce 2026 plně promítne do provozu Temelína. Prakticky to znamená, že doba mezi jednotlivými odstávkami reaktorů se prodlouží přibližně o půl roku.

Provozovatelé uvádějí hned několik přínosů této změny:

  • Nižší „čerpání“ životnosti zařízení – méně odstávek znamená méně cyklů vychlazování a opětovného náhřevu bloků, což je z hlediska materiálové únavy klíčové.
  • Vyšší výroba elektřiny – díky delšímu nepřerušenému provozu se podle odhadů zvýší roční výroba obou českých jaderných elektráren (Temelína a Dukovan) téměř o dvě terawatthodiny.
  • Efektivnější využití paliva – větší podíl čerstvých palivových souborů v aktivní zóně reaktoru umožní optimalizovat neutronové pole a lépe využít energetický potenciál paliva.

ČEZ již podobný přechod dokončil v Dukovanech, což firmě poskytlo cenné zkušenosti. Ty nyní využívá i při úpravě palivové strategie v Temelíně. Podle Bohdana Zronka, člena představenstva ČEZ a ředitele divize jaderná energetika, je prodloužení palivového cyklu jedním z hlavních nástrojů, jak zvýšit efektivitu výroby bez zásadních stavebních zásahů do zařízení.

Plánované odstávky: výměna paliva a rozsáhlé kontroly

Delší palivový cyklus neznamená, že by Temelín fungoval bez přerušení. I v roce 2026 jsou naplánovány dvě odstávky, během nichž se bude měnit palivo a provádět údržba i kontroly zařízení.

Podle zveřejněných plánů:

  • v polovině února má být na zhruba dva měsíce odstaven druhý blok,
  • v polovině října pak přibližně na stejnou dobu první blok.

Během odstávek technici:

  • provedou výměnu části paliva v reaktorech,
  • zavezou do každého reaktoru 66 nových palivových souborů,
  • vyvezou použité palivo do speciálních skladovacích kontejnerů – celkem sedm kontejnerů se 133 použitými soubory,
  • provedou pravidelné kontroly bezpečnostně důležitých zařízení, revize a plánované modernizační zásahy.

Odstávky jsou každoročně logisticky i personálně velmi náročné. Kromě kmenových zaměstnanců elektrárny se jich účastní i desítky externích firem a specialistů. Právě proto je důležité, aby byl harmonogram dobře naplánován a sladěn s ostatními projekty, zejména s postupnou výměnou řídicích systémů.

Umělá inteligence a „firemní zlato“ v jaderné elektrárně

Modernizace Temelína se netýká jen hardware a paliva, ale i způsobu práce s daty a dokumentací. Elektrárna už zhruba dva roky využívá umělou inteligenci, která pomáhá zaměstnancům v orientaci v rozsáhlé dokumentaci – od projektových a bezpečnostních podkladů až po provozní manuály.

Podle vedení elektrárny jde o oblast s obrovským potenciálem. V prostředí jaderné energetiky vznikají a průběžně se aktualizují tisíce dokumentů, které pokrývají:

  • technické parametry zařízení,
  • bezpečnostní analýzy,
  • provozní a havarijní postupy,
  • záznamy o provedených kontrolách a údržbě.

Umělá inteligence má zaměstnancům usnadnit rychlé vyhledávání relevantních informací, kontrolu konzistence údajů a efektivnější práci při přípravě i vyhodnocování údržbových a investičních akcí. Data jsou vnímána jako „firemní zlato“, které je třeba nejen bezpečně uchovávat, ale také efektivně využívat.

V roce 2026 se má rozsah využití AI dále rozšiřovat. Nejde přitom o nahrazení odborníků, ale o nástroj, který jim má ušetřit čas a snížit riziko chyb v důsledku lidského přetížení či nepozornosti.

Nábor nových lidí: šance pro techniky i netechnické profese

S modernizací a generační obměnou souvisí i nábor nových zaměstnanců. ČEZ plánuje v Temelíně přijmout zhruba stovku lidí. Přednost mají uchazeči s technickým vzděláním nebo praxí, ale uplatnění najdou i absolventi jiných oborů.

Elektrárna hledá zejména:

  • strojaře – pro oblast údržby, kontroly a modernizace strojních zařízení,
  • elektrikáře – pro činnosti na elektrických systémech, ochranách a řídicí technice,
  • materiálové inženýry – pro hodnocení stavu materiálů, analýzy životnosti a návrhy oprav,
  • operátory a technický personál – pro obsluhu, plánování a řízení provozu,
  • specialisty na investice a údržbu – kteří budou zajišťovat plánování a realizaci modernizačních projektů.

Podle ředitele Petra Měšťana vytvářejí nové projekty a modernizace příležitosti jak pro zkušené odborníky, tak pro mladé absolventy. Kromě technických pozic jsou potřeba i pracovníci v podpůrných a administrativních rolích, kteří se podílejí na přípravě dokumentace, plánování odstávek či koordinaci dodavatelů.

Vyšší výkon a role Temelína v české energetice

Vedení elektrárny naznačuje, že Temelín ještě nedosáhl svých absolutních možností. Podle ředitele Petra Měšťana existuje prostor pro další zvýšení výkonu, a to kombinací technických úprav, optimalizace provozu a lepšího využití paliva. Konkrétní kroky a časový harmonogram však budou záviset na výsledcích probíhajících analýz, bezpečnostních posouzení a na rozhodnutích regulátora.

Temelín je přitom jedním ze dvou pilířů české jaderné energetiky a hraje klíčovou roli v zajištění stabilních dodávek elektřiny. V době, kdy se evropská energetika potýká s tlakem na snižování emisí a zároveň s potřebou nahradit fosilní zdroje, představují modernizované jaderné elektrárny důležitý prvek energetického mixu.

Prodloužení palivového cyklu, modernizace řídicích systémů a rozvoj digitálních nástrojů mají přispět k tomu, aby Temelín zůstal spolehlivým zdrojem bezemisní elektřiny i v dalších letech. Zároveň mají tyto kroky vytvořit předpoklady pro případné budoucí úpravy výkonu či životnosti bloků, pokud k nim dají souhlas regulační orgány.

Jaké změny Temelín čekají a co z nich plyne

Rok 2026 bude pro Jadernou elektrárnu Temelín ve znamení intenzivní modernizace a personálního posílení. Investice ve výši 3,8 miliardy korun mají konkrétní podobu – od postupné výměny řídicího systému přes dokončení přechodu na delší palivový cyklus až po rozšíření využití umělé inteligence v každodenním provozu.

Provozovatel si od těchto kroků slibuje:

  • stabilnější a efektivnější provoz s menším počtem odstávek,
  • vyšší roční výrobu elektřiny díky delšímu palivovému cyklu,
  • lepší využití dat a dokumentace pomocí moderních digitálních nástrojů,
  • posílení odborného týmu a generační obměnu zaměstnanců,
  • vytvoření předpokladů pro případné další zvyšování výkonu v budoucnu.

Temelín tak vstupuje do období, kdy se bude zároveň modernizovat a udržovat v plném provozu. To klade vysoké nároky na plánování, bezpečnost i kvalifikaci personálu. Pokud se však podaří naplnit plánované cíle, může elektrárna zůstat jedním z klíčových pilířů české energetiky i v následujících desetiletích a přispět k tomu, aby Česká republika měla dostatek bezemisní elektřiny v době, kdy se energetika v celé Evropě dynamicky proměňuje.

Petra Dvořáčková

Petra Dvořáčková

Petra Dvořáčková je autorka zaměřená na lifestyle, vaření a každodenní radosti spojené s jídlem. Ve svých článcích propojuje moderní životní styl s chutnými a snadno připravitelnými recepty, které zapadají do reálného dne – od rychlých večeří po víkendové pečení a inspiraci pro rodinné stolování. Ráda hledá rovnováhu mezi požitkem, jednoduchostí a kvalitou surovin. Píše s lehkostí a lidským přístupem, díky čemuž jsou její texty přehledné, inspirativní a snadno použitelné v praxi. Její tvorba osloví čtenáře, kteří chtějí žít hezky, vařit s chutí a objevovat nové nápady bez zbytečné složitosti.
účet s bonusem
Tagy: Energetika Umělá inteligence Investice Jaderná energetika ČEZ Jaderná elektrárna Temelín Modernizace řídicí systémy Výkon elektrárny

💬 Komentáře (3)

Přidat komentář

Petra S.
Petra S.
Jak bude zajištěno, že větší využití umělé inteligence nezkomplikuje bezpečnostní dohled nad Temelínem?
Petr S.
Petr S.
Jak bude ČEZ konkrétně hlídat, aby umělá inteligence neohrozila bezpečnost Temelína?
Petra Dvořáčková
Petra Dvořáčková
Petr S.
Skvělá otázka – právě proto ČEZ zavádí AI jen jako podpůrný nástroj, ne jako „rozhodovače“ místo operátorů. Systémy procházejí licencováním, testy a mají vícestupňové kontroly. Zajímalo by vás víc technická stránka, nebo spíš regulace a dohled státu?