Konec dotací na zateplení? Babiš couvá a slibuje záchranu Nové zelené úsporám

Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) deklaruje záměr znovu nastartovat program Nová zelená úsporám, který v uplynulých letech patřil mezi klíčové nástroje podpory energetických úspor v českých domácnostech. Kabinet přitom čelí napjatému rozpočtu Státního fondu životního prostředí a sporům o reálnou výši očekávaných příjmů z emisních povolenek. Budoucnost programu, jenž pomohl stovkám tisíc domácností snížit účty za energie, tak zůstává otevřená a bude záviset na tom, zda se podaří najít nové finanční zdroje a nastavit udržitelnější model podpory.

Premiér: prázdná kasa, ale program se musí vrátit

Premiér Andrej Babiš v televizním pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova potvrdil, že jeho vláda chce na program Nová zelená úsporám navázat, přestože podle jeho slov „zdědila prázdnou kasu“. Předseda vlády označil program za jednoznačně přínosný jak pro domácnosti, tak pro ekonomiku.

Podle Babiše program lidem výrazně pomáhal zejména se snižováním nákladů na vytápění a další energie. Zároveň měl podle něj významný investiční dopad – motivoval soukromé vlastníky k rozsáhlejším renovacím bytového fondu a podporoval poptávku po stavebních pracích i energeticky úsporných technologiích.

Premiér tak vyslal signál, že vláda nechce program ukončit, ale naopak se k němu vrátit v nějaké podobě. Klíčovou otázkou ovšem zůstává, v jakém rozsahu a z jakých zdrojů bude možné Novou zelenou úsporám v roce 2026 a dalších letech financovat.

Energie

Tiché zloděje energie v domácnosti odhalí tři jednoduché testy

Účty za elektřinu rostou, i když máte pocit, že šetříte? Tichí zloději energie berou proud, i když je zrovna nepoužíváte. Odhalte je třemi jednoduchými testy a ušetřete stovky až tisíce korun ročně.

Nová zelená úsporám: stovky tisíc domácností a desítky miliard investic

Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 jako hlavní státní nástroj podpory energetických úspor v obytných budovách. Je zaměřen především na rodinné a bytové domy a motivuje jejich majitele k renovacím, které vedou ke snížení spotřeby energií a emisí skleníkových plynů.

Za dobu fungování programu bylo podle údajů ministerstva životního prostředí podpořeno zhruba 600 000 domácností. Výrazná část těchto podpor – přibližně dvě třetiny – připadá na období po roce 2021, kdy se tempo čerpání dotací výrazně zrychlilo. Od roku 2021 do současnosti se podle resortu uskutečnily investice do energetických úspor domácností v objemu zhruba 55 miliard korun.

Podpora se týká široké škály opatření: od zateplování obálky budov, výměny oken a dveří, přes instalace tepelných čerpadel, solárních systémů či modernizaci vytápění až po komplexní rekonstrukce vedoucí k nízkoenergetickému či pasivnímu standardu. Právě kombinace přímých úspor na účtech za energie a současného zvýšení komfortu bydlení patří k hlavním důvodům, proč si program získal velkou popularitu.

Dočasné uzavření příjmu žádostí kvůli vyčerpání peněz

Na konci loňského roku se však program dostal do problémů. Ministerstvo životního prostředí v listopadu 2025 dočasně uzavřelo příjem nových žádostí o dotace v rámci Nové zelené úsporám. Oficiálním důvodem byl mimořádně velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání prostředků vyčleněných na dané období.

Resort současně ujistil, že žádosti podané do okamžiku uzavření příjmu budou i nadále standardně zpracovávány a vyřizovány. Pro nové zájemce však vznikla nejistota, kdy a v jaké podobě bude možné o podporu znovu žádat. Právě tato pauza otevřela širší debatu o finanční udržitelnosti programu a o tom, jakým způsobem by měl být v dalších letech nastaven.

Energie

Plyn i elektřina prudce zlevňují: vyplatí se přejít k ČEZ právě teď?

Plyn i elektřina dál zlevňují a ČEZ přichází s výrazně nižšími cenami fixovaných produktů. Vyplatí se přejít právě teď, nebo ještě vyčkat? Podíváme se na konkrétní ceny, srovnání s konkurencí i rizika dlouhé fixace.

Spor o miliardy z emisních povolenek

Jádrem aktuálních problémů je nedostatek peněz ve Státním fondu životního prostředí (SFŽP), z něhož je Nová zelená úsporám z velké části financována. Podle současného vedení ministerstva životního prostředí došlo v minulosti k nadhodnocení očekávaných příjmů z prodeje emisních povolenek, které jsou hlavním zdrojem peněz pro fond.

Šéf resortu a předseda Motoristů Petr Macinka uvedl, že předchozí vláda počítala s výnosem z emisních povolenek ve výši 12 miliard korun ročně, což označil za nereálné. Současný kabinet podle něj v rozpočtu pracuje s výrazně nižší částkou – kolem 5,5 miliardy korun. Rozdíl v odhadech je zásadní a má přímý dopad na to, jak velký objem dotací lze z fondu v daném roce vyplácet.

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) se proti této interpretaci ohradil. Podle něj byla částka 12 miliard korun založena na oficiální predikci ministerstva a vycházela z tehdejšího vývoje cen povolenek, které navíc dále rostly. Hladík proto nechápe, jak Macinka dospěl k tak nízkému odhadu 5,5 miliardy, a naznačuje, že problém může být i v jiném rozpočtovém nastavení či prioritách současné vlády.

Rozpor mezi oběma odhady ukazuje, jak zásadní roli hraje v plánování dotačních programů správné a realistické nastavení příjmové stránky fondu. Bez jasné shody na tom, s jakým objemem peněz lze dlouhodobě počítat, je obtížné plánovat stabilní a předvídatelnou podporu pro domácnosti i firmy.

Program se má změnit: méně dotací, více záruk a garancí?

Ministr životního prostředí Macinka v reakci na napjatou situaci oznámil, že program Nová zelená úsporám bude muset projít úpravou. Konkrétní parametry zatím nezveřejnil, ale z vyjádření členů vlády se rýsují určité obrysy budoucího nastavení.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) avizoval, že budoucí podpora by se měla ve větší míře opírat o záruky a garance, nikoliv pouze o přímé nevratné dotace. To může znamenat, že stát bude ve větší míře motivovat banky k poskytování zvýhodněných úvěrů na energetické renovace, přičemž část rizika převezme stát. Takový model by mohl umožnit „rozpáčit“ větší objem soukromých investic při relativně menší přímé zátěži pro veřejné rozpočty.

Na druhou stranu by to znamenalo i výraznou změnu pro žadatele – zejména pro nízkopříjmové domácnosti, které se dosud mohly spolehnout na to, že část nákladů jim bude pokryta nenávratnou dotací. Pokud by se podpora přesunula převážně do formy úvěrů se státní zárukou, může to pro některé domácnosti představovat bariéru, protože se budou muset zadlužit, byť za výhodnějších podmínek.

Obavy z „černého scénáře“ pro domácnosti

Možné omezení nebo zásadní přeměna programu vyvolává obavy odborné veřejnosti i zástupců oborů, které na Nové zelené úsporám přímo navázaly svůj rozvoj. Výrazně se ozývají například firmy a asociace z oblasti tepelných čerpadel, fotovoltaiky či stavebních úspor.

Ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel Eva Neudertová upozornila, že úplné ukončení programu bez náhrady by bylo „černým scénářem“ pro české domácnosti. Podle ní by to bylo v zásadním rozporu s tím, co lidem slíbila Babišova vláda – tedy dlouhodobou a předvídatelnou podporu při přechodu na úspornější a ekologičtější vytápění.

Neudertová připomíná, že program se stal jedním z hlavních motorů rozvoje trhu s tepelnými čerpadly v Česku. Domácnosti se při rozhodování o investici často opírají právě o příslib dotační podpory, která zkracuje návratnost a snižuje počáteční finanční bariéru. Náhlé zastavení nebo výrazné omezení dotací by podle ní mohlo vést k prudkému poklesu poptávky, ohrožení pracovních míst v oboru a zpomalení celkové modernizace vytápění v českých domech.

Politické závazky a očekávání veřejnosti

Diskuse o budoucnosti Nové zelené úsporám má i výrazný politický rozměr. Program se v posledních letech stal jedním z pilířů vládní komunikace v oblasti energetiky a životního prostředí. Kabinet Andreje Babiše jej opakovaně prezentoval jako důkaz, že stát aktivně pomáhá lidem zvládat rostoucí ceny energií a současně plnit klimatické závazky.

Očekávání veřejnosti jsou proto vysoká. Mnoho domácností, které se na rekonstrukci teprve chystají, počítá s tím, že budou moci využít obdobnou podporu, jakou měli jejich sousedé či známí v předchozích výzvách programu. Jakékoli zásadní omezení nebo zhoršení podmínek proto nese riziko zklamání a ztráty důvěry v dlouhodobou stabilitu státní podpory.

Premiér Babiš si je tohoto politického rozměru zjevně vědom, když veřejně zdůrazňuje, že se vláda k programu „chce vrátit“ a že jej považuje za „velice dobrý pro lidi“. Zda se tyto výroky promění v konkrétní a dostatečně robustní finanční rámec, však zatím není jisté.

Co může domácnosti čekat v nejbližších letech

V nejbližší době lze očekávat, že vláda a ministerstvo životního prostředí představí konkrétnější návrh úprav programu. Klíčové bude několik parametrů:

• Objem finančních prostředků: Jak velký balík peněz bude na Novou zelenou úsporám v roce 2026 a následujících letech k dispozici a zda půjde o jednorázové navýšení, nebo stabilní víceletý rámec.
• Forma podpory: Jaký bude poměr mezi přímými dotacemi a nástroji typu záruk, garancí či zvýhodněných úvěrů. Zda se například zachová vyšší míra dotace pro nízkopříjmové domácnosti.
• Zacílení programu: Na jaká opatření se bude podpora primárně soustředit – zda bude preferováno komplexní zateplení, výměna zdrojů tepla, kombinace s fotovoltaikou, nebo jiná řešení.
• Administrativní podmínky: Jak složité bude o podporu žádat, jak dlouhé budou lhůty pro vyřízení a jak se stát postaví k již podaným žádostem v době, kdy byl příjem nových žádostí pozastaven.

Domácnosti, které plánují rekonstrukci, tak stojí před dilematem, zda investici uspíšit bez jistoty dotační podpory, nebo vyčkat na nové podmínky programu. Z hlediska energetických úspor a komfortu bydlení přitom dává odklad smysl jen omezeně – každý další rok v nezatepleném domě či se zastaralým kotlem znamená vyšší účty i zbytečné emise.

Směřování státní podpory energetických úspor

Situace kolem Nové zelené úsporám ukazuje širší problém české energetické a klimatické politiky: jak dlouhodobě a předvídatelně financovat přechod na úspornější a čistší energetiku, aniž by se stát dostával do opakovaných rozpočtových krizí. Emisní povolenky jsou sice významným zdrojem příjmů, jejich cena je však volatilní a závislá na situaci na evropském trhu i politických rozhodnutích.

Jednou z cest může být kombinace více zdrojů – kromě výnosů z povolenek například využití evropských fondů, návratných finančních nástrojů či spolupráce s komerčním sektorem. Zároveň se stále častěji diskutuje, zda by stát neměl více zohledňovat sociální rozměr energetických úspor a cílit vyšší podporu na zranitelné skupiny obyvatel, pro něž jsou investice do renovací bez pomoci státu prakticky nedostupné.

Jisté je, že programy typu Nová zelená úsporám budou i v příštích letech hrát klíčovou roli v tom, jak rychle a spravedlivě se české domácnosti dokážou přizpůsobit rostoucím cenám energií i požadavkům na snižování emisí. Zda se vládě podaří najít rovnováhu mezi fiskální odpovědností a naplněním těchto cílů, ukážou rozhodnutí, která padnou v následujících měsících.