Ruská nafta opět zaplavuje trh a sráží marže rafinerií v roce 2026

Ruská nafta mění hru: od rekordních marží k rychlému ochlazení trhu

Ruská nafta se během roku 2025 stala jedním z hlavních motorů růstu rafinérských marží. Na přelomu roku 2025 a 2026 však došlo k prudkému obratu a prostředí, které ještě nedávno rafinériím mimo Rusko výrazně nahrávalo, se začalo rychle měnit.

Energie

Japonsko restartuje největší jadernou elektrárnu a míří k energetickému obratu

Japonsko po letech opatrnosti znovu sází na jádro. Restart největší jaderné elektrárny je klíčovým krokem energetického obratu a snahy o dosažení klimatických cílů i větší soběstačnosti.

Od nedostatku k přetlaku: jak ruský diesel rozhýbal světové trhy

Po období výrazného nedostatku, kdy byly globální trhy s naftou napjaté a ceny vysoké, se exporty dieselového paliva z Ruské federace vedené Vladimirem Putinem znovu rozběhly naplno a začaly opět zaplavovat světové trhy. Tento návrat ruské nafty vytváří přebytek nabídky a tlačí ceny dolů.

Vývoj crack spreadu: z rekordních zisků k normalizaci

Evropský dieselový crack spread – klíčový ukazatel ziskovosti rafinérií, který měří rozdíl mezi cenou surové ropy (obvykle typu Brent) a velkoobchodní cenou nafty v Evropě – se v průběhu roku 2025 výrazně rozšířil. Od ledna 2025 vzrostl z přibližně 16,7 dolaru za barel na 34,17 dolaru v listopadu, kdy ruské dodávky prudce klesaly a trh se potýkal s nedostatkem produktu.

Na začátku roku 2026 se však situace obrátila. Průměrný crack spread se snížil zhruba na 21,7 dolaru za barel. Tento návrat k nižším hodnotám je přímým důsledkem obnovené ruské produkce po opravách rafinerií a postupného uvolňování exportních omezení.

Ruské rafinerie pod útokem: dopady dronových náletů na trh s naftou

Propad ruských exportů nafty v roce 2025 byl způsoben především sérií ukrajinských dronových útoků na ruské rafinérie. Tyto útoky zasáhly více než dvacet zařízení po celém Rusku a v některých obdobích vyřadily z provozu až pětinu celkové rafinérské kapacity země.

Pokles zpracování ropy a nouzová opatření Moskvy

Objem zpracování ropy v Rusku kvůli poškozené infrastruktuře klesl na zhruba pět milionů barelů denně. Moskva reagovala kombinací administrativních a tržních opatření – zavedla částečná omezení vývozu nafty a dočasně zakázala export některým neprodukujícím obchodním firmám, aby zajistila dostatečné zásoby pro domácí trh.

Tato omezení přispěla k utažení globálního trhu s dieselovým palivem, což se projevilo růstem cen a posílením marží rafinérií v Evropě, na Blízkém východě i v Asii, které mohly těžit z vysokého crack spreadu.

Energie

ČEZ snižuje zisk, ale překonává očekávání. Uhlí míří jen na zimu, jádro láme rekordy

ČEZ vstupuje do roku 2026 s nižším ziskem, ale nad očekáváním trhu. Uhlí omezuje hlavně na zimu, zatímco jaderné elektrárny lámou výrobní rekordy a mění energetický mix.

Rychlé zotavení ruských rafinerií a návrat na exportní trhy

Situace se však začala rychle měnit v prosinci 2025. Ruské rafinerie obnovovaly provoz výrazně rychleji, než většina analytiků očekávala, a objem zpracování ropy vzrostl na zhruba 5,5 milionu barelů denně.

Rekordní produkce nafty a historická maxima exportů

Produkce nafty v první polovině ledna 2026 dosáhla přibližně 1,8 milionu barelů denně, což představuje nejvyšší úroveň za posledních dvanáct měsíců. Tento nárůst se okamžitě odrazil v exportních tocích – zejména přes baltský terminál Primorsk, kde se objemy vývozu vyšplhaly na historická maxima.

Obnovený export ruské nafty tak rychle zmírnil předchozí napětí na trzích a začal opět vytvářet tlak na pokles marží rafinérií v Evropě i dalších regionech, které do té doby těžily z omezené nabídky.

Globální přesměrování toků: kam míří ruská nafta

Návrat ruského dieselu zásadně přetvořil globální obchodní trasy s ropnými produkty. Zatímco před válkou proudila velká část ruské nafty do Evropy, po zavedení sankcí a embarg byla Moskva nucena hledat nové odběratele v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v Asii.

Brazílie jako klíčový odběratel ruského dieselu

Jedním z nejvýraznějších příkladů je Brazílie. Její dovoz ruského dieselu se v prosinci zvýšil na přibližně 181 tisíc barelů denně. Brazílie je dlouhodobě závislá na dovozu pohonných hmot a levnější, diskontované ruské dodávky se ukázaly jako ekonomicky velmi atraktivní – a to navzdory tlaku Spojených států na jejich omezení.

Pro brazilské odběratele, ale i pro další rozvojové ekonomiky, je rozhodující konečná cena paliva. Ruský diesel se často prodává s významnou slevou oproti referenčním cenám, což pomáhá tlumit inflaci a náklady na dopravu v těchto zemích. Politická rizika a hrozba sekundárních sankcí tak v praxi často ustupují před bezprostřední ekonomickou realitou.

Rostoucí zásoby a úvahy o zrušení omezení

Silná produkce a omezené možnosti některých tradičních trhů zároveň vedly k nárůstu ruských zásob nafty na nejvyšší úroveň za poslední tři roky. V reakci na to Moskva zvažuje úplné zrušení exportních omezení a argumentuje tím, že domácí trh je i během zimní sezóny dostatečně zásoben.

Vyšší zásoby vytvářejí další tlak na Rusko, aby maximalizovalo exportní příjmy, což může v následujících měsících ještě posílit konkurenci na globálním trhu s naftou a dále stlačovat marže rafinérií mimo Rusko.

Sankce pod tlakem reality: limity západní politiky

Vývoj v letech 2025–2026 odhaluje několik zásadních trendů, které mají význam nejen pro trh s ropnými produkty, ale i pro geopolitiku a efektivitu sankčních režimů.

Tři klíčové poznatky z vývoje ruského rafinérského sektoru

• Větší odolnost ruských rafinerií: Ruský rafinérský sektor se ukázal být odolnější vůči dronovým útokům a poškození infrastruktury, než se původně předpokládalo. Opravy probíhají rychle, kapacity se vracejí do provozu v krátkém čase a produkce je schopna se relativně rychle přizpůsobit novým podmínkám.
• Trvalý tlak na marže v roce 2026: Obnovené a pravděpodobně stabilní dodávky ruské nafty budou podle současného vývoje držet rafinérské marže pod tlakem minimálně během jarních měsíců roku 2026. Pro evropské a další rafinérie to znamená návrat k méně komfortnímu prostředí po období mimořádně vysoké ziskovosti v roce 2025.
• Limity západních sankcí: Západní sankce narážejí na své praktické limity. Dokud je ruská nafta cenově výrazně výhodnější a globální poptávka po dieselovém palivu zůstává robustní, budou ekonomické motivace mnoha zemí a firem opakovaně převažovat nad politickými a reputačními riziky.

Ekonomika versus politika: kdo má navrch?

Dokud bude ruský diesel na trhu nabízen s výrazným diskontem a světová ekonomika bude potřebovat velké objemy motorové nafty pro dopravu, průmysl a zemědělství, bude tlak na obcházení či flexibilní výklad sankcí přetrvávat. To se může projevovat například přes přeprodeje přes třetí země, využívání tzv. stínové flotily tankerů nebo složité vlastnické struktury obchodních společností.

Pro tvůrce politik v EU, USA a dalších spojeneckých zemích to představuje dilema: přísnější vymáhání sankcí může dále omezit ruské příjmy, ale zároveň by mohlo zvýšit ceny paliv pro spotřebitele a podniky. Naopak tolerantnější přístup snižuje tlak na inflaci, ale oslabuje účinnost sankční politiky.

Dopady na Evropu a výhled pro rok 2026

Evropský trh s naftou je i po zavedení embarga na ruské ropné produkty úzce propojen s globálním obchodem. I když Evropa přímo ruský diesel ve velkém neodebírá, jeho návrat na světové trhy ovlivňuje ceny prostřednictvím přesměrování toků a konkurence mezi jednotlivými regiony.

Konkurence pro evropské rafinerie a změna obchodních toků

Evropské rafinerie, které v roce 2025 těžily z vysokého crack spreadu, nyní čelí ostřejší konkurenci. Zatímco část dodávek do Evropy přebírají rafinérie na Blízkém východě, v USA nebo v Asii, ruská nafta uvolňuje kapacity těchto producentů, kteří pak mohou agresivněji nabízet na evropských trzích.

To se promítá nejen do nižších marží, ale i do nutnosti zvyšovat efektivitu, optimalizovat provoz a investovat do modernizace, aby evropské rafinerie obstály v prostředí dlouhodobě nižších rozdílů mezi cenou ropy a nafty.

Co sledovat v dalších měsících

• Další vývoj ukrajinských útoků na infrastrukturu: Případné nové série útoků na ruské rafinerie mohou opět krátkodobě narušit produkci a vyvolat výkyvy v cenách.
• Rozsah a vymáhání sankcí: Zda Západ přistoupí k přísnějšímu vymáhání sekundárních sankcí na obchodníky a dopravce, kteří se podílejí na exportu ruské nafty.
• Vývoj globální poptávky: Zpomalení či zrychlení ekonomického růstu v klíčových regionech (Čína, Indie, USA, EU) bude mít přímý dopad na poptávku po dieselovém palivu a tím i na marže.
• Sezónní faktory: Zimní a jarní spotřeba topných olejů a nafty v Evropě a Severní Americe může krátkodobě zvyšovat nebo snižovat tlak na ceny.

Ruská nafta jako trvalý faktor nejistoty

Roky 2025 a 2026 ukazují, že ruská nafta zůstává jedním z klíčových faktorů formujících situaci na globálním trhu s ropnými produkty. Po období dramatického nedostatku a rekordních marží přišel rychlý návrat ruského dieselu, který znovu mění rovnováhu sil a tlačí marže dolů.

Ruský rafinérský sektor se ukázal být odolnější, než se očekávalo, a schopnost Moskvy přesměrovat exporty do nových regionů omezuje efektivitu západních sankcí. Dokud bude ruská nafta levná a globální poptávka silná, bude ekonomická logika v mnoha zemích převyšovat politické cíle – a trh s naftou tak zůstane v roce 2026 jedním z nejdynamičtějších a nejvíce geopoliticky citlivých segmentů energetiky.