Stát rozdá miliardy na platech: podívejte se, kolik dostanete přidáno!

Od dubna 2026 se zhruba 380 tisícům zaměstnanců placených ze státního rozpočtu zvýší platy. Vláda se na tom dohodla s odbory po jednání, které obě strany označují za jedno z nejotevřenějších za poslední roky. Změny se dotknou především nepedagogických pracovníků ve školství, zaměstnanců v kultuře, úředníků, nezdravotnického personálu ve zdravotnictví a pracovníků v sociálních službách. Jiný režim platí pro zdravotní sestry a pečovatele, ještě odlišnější pak pro lékaře a zubaře. Pedagogové a příslušníci bezpečnostních sborů zůstávají stranou, protože jim už byly platy navýšeny od ledna.

Navýšení je kombinací růstu tarifních tabulek a posílení nenárokových složek odměňování. Vláda argumentuje nutností částečně dorovnat propad reálných platů ve veřejném sektoru a zároveň sledovat vývoj v soukromé sféře. Odbory zdůrazňují, že po několika letech sporů se podařilo dosáhnout dohody, která podle nich pomůže jak zaměstnancům, tak ekonomice prostřednictvím vyšší spotřeby.

Koho se dubnové přidání týká

Zvýšení platů je cíleno na zaměstnance ve veřejném sektoru, kteří nedostali přidáno na začátku roku. Jde zejména o tyto skupiny:

• Nepedagogičtí pracovníci ve školství – například školníci, kuchařky, uklízečky, administrativní pracovníci škol.
• Zaměstnanci v kultuře – pracovníci v muzeích, galeriích, knihovnách či kulturních institucích, včetně umělců a technického personálu.
• Úředníci a zaměstnanci státní služby – pracovníci na centrálních úřadech a v dalších organizačních složkách státu spadající pod služební zákon.
• Nezdravotničtí zaměstnanci ve zdravotnictví – například sanitáři, laboranti či administrativní síly ve zdravotnických zařízeních.
• Zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách – pečovatelky a pečovatelé v nemocnicích, domovech pro seniory a dalších zařízeních.
• Lékaři a zubaři – v nemocnicích, ambulancích a dalších zdravotnických zařízeních odměňovaných podle platových tabulek.

Naopak se dubnová valorizace nevztahuje na pedagogy a příslušníky bezpečnostních sborů, jako jsou policisté, hasiči či vojáci. Těm byly platy zvýšeny už od ledna 2026 v rámci dříve schválených úprav.

Finance

Zahraniční dluh Česka roste, táhne ho hlavně soukromý sektor a banky

Zahraniční dluh Česka dál roste a dosahuje už dvou třetin HDP. Data ČNB ukazují, že hlavní tíhu nového zadlužení nesou banky a soukromé firmy, zatímco role státu pozvolna sílí.

Kolik a jak: různé tabulky, různé tempo růstu

Platy ve veřejné sféře určují čtyři základní tabulky a samostatná tabulka pro státní službu. Dubnové navýšení do nich promítne vláda prostřednictvím nového platového nařízení, které má na příští jednání kabinetu předložit ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Devět procent do tarifu, jedno do odměn

Nejvýraznější nominální růst čeká skupinu zaměstnanců spadajících do nejnižší platové tabulky a do tabulky státní služby. Týká se to především:

• nepedagogických pracovníků ve školství,
• zaměstnanců v kultuře,
• nezdravotnických profesí ve zdravotnictví,
• úředníků a dalších zaměstnanců placených ze státního rozpočtu,
• státních zaměstnanců odměňovaných podle služebního zákona.

U těchto profesí se tarifní složka platu zvýší o 9 % a další 1 % připadne na nenárokové složky, tedy na odměny a osobní příplatky. Celkové navýšení tak dosáhne 10 %.

Podle propočtů se v nejnižší tabulce mohou tarify zvýšit o 1219 až 5069 korun měsíčně, v tabulce státní služby pak o 1687 až 6291 korun v závislosti na kvalifikaci a délce praxe.

Sestry a pečující: pět plus jedna

Pro zdravotní sestry v nemocnicích a pracovníky v sociálních službách platí mírně odlišné schéma. Jejich platy se řídí druhou platovou tabulkou, kde:

• tarif vzroste o 5 %,
• další 1 % připadne na nenárokové složky – odměny, osobní příplatky či jiné netarifní části.

Celkové nominální zvýšení tak dosáhne 6 %. Podle propočtů by si sestry a pečovatelky mohly polepšit o 844 až 3161 korun měsíčně.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) zdůraznil, že cílem bylo posílit především nízkopříjmové profese ve zdravotnictví, které jsou dlouhodobě podhodnocené. Zmiňuje zejména sanitáře a další pomocný personál, kde jsou výdělky výrazně pod průměrem sektoru.

Lékaři a zubaři: jen dvě procenta navíc

Samostatnou třetí tabulkou se řídí odměňování lékařů a zubařů. U nich je dohodnuté navýšení tarifu o 2 %, bez zvláštního dodatečného procenta do nenárokových složek, jako je tomu u ostatních skupin.

V nominálním vyjádření by si lékaři a zubaři měli polepšit o zhruba 808 až 1559 korun měsíčně. Podle ministra Vojtěcha se lékařům v předchozích letech přidávalo výrazněji, a dvouprocentní růst má v současné situaci především kompenzovat inflaci.

Reakce vlády, odborů a ekonomů

Vládní představitelé i odbory se shodují, že dohoda přichází po období napjatých vztahů. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula označil jednání za férové a otevřené a připomněl, že podle něj předchozí vláda nebyla ochotna ke kompromisu a přenášela zodpovědnost za růst platů na jiné subjekty.

Odbory jsou s výsledkem spokojeny, i když původní požadavky byly v některých případech vyšší. Středula argumentuje, že zvýšení platů nepomůže jen samotným zaměstnancům, ale také ekonomice, protože vyšší příjmy se promítnou do spotřeby domácností a tím i do růstu HDP.

Ministr práce Aleš Juchelka připomíná, že hlavním důvodem pro navýšení je pokles reálných platů zaměstnanců státu. Reálná hodnota jejich výdělků se podle něj loni propadla na přibližně 93 % úrovně roku 2021. V nominálním vyjádření má dubnové navýšení znamenat u nejnižších tarifů přidání kolem 840 korun, u pracovníků v sociálních službách a zdravotnictví pak průměrně zhruba 1685 korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) upozorňuje, že navýšení je výsledkem hledání rovnováhy mezi požadavky odborů a možnostmi veřejných rozpočtů. „Museli jsme se vejít do rámce úhradové vyhlášky a respektovat limity zdravotního pojištění,“ uvedla v souvislosti se zdravotnickým sektorem. Zvláštní důraz podle ní vláda kladla na to, aby se posílily tarify, tedy nároková část platů, a nikoli pouze odměny, které zaměstnanci nemají garantované.

Hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš hodnotí dohodu jako krok, který odpovídá „současné ekonomické realitě“. Podle něj není možné mechanicky kopírovat inflaci, ale je nutné sledovat i vývoj mezd v soukromém sektoru. Očekává, že v privátních firmách porostou mzdy letos o něco rychleji, nicméně navýšení ve veřejné sféře považuje za přiměřené.

Finance

Penta zvyšuje zisk a sází na expanzi: lékárny, sázky, zdravotnictví i reality

Investiční skupina Penta vstupuje do roku 2026 v rekordní formě. Zisk, tržby i investice prudce rostou a skupina sází na agresivní expanzi v lékárenství, sázkách, zdravotnictví i realitách.

Kolik lidí ve veřejném sektoru pracuje a jaké mají platy

Ve veřejných a státních službách pracovalo podle posledních dostupných dat zhruba 679 tisíc lidí. Struktura zaměstnanosti je přibližně následující:

• Vzdělávání: 224 100 zaměstnanců, z toho významná část pedagogů, kteří však dubnové navýšení nedostanou, protože jim bylo přidáno už od ledna.
• Veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení: 268 800 zaměstnanců, kam spadají mimo jiné úředníci, pracovníci úřadů práce či sociální pracovníci.
• Zdravotní a sociální péče: 143 400 zaměstnanců, tedy lékaři, sestry, pečovatelé, sanitáři a další personál.
• Kultura a rekreační činnosti: 24 300 zaměstnanců, včetně pracovníků muzeí, galerií, knihoven, kulturních domů a dalších institucí.
• Ostatní obory: zbytek připadá na jiné veřejné služby a podpůrné činnosti.

Průměrný plat ve veřejném sektoru činil v prvním pololetí loňského roku 49 721 korun, medián byl 45 728 korun. To znamená, že polovina zaměstnanců pobírala méně než uvedený medián. Přibližně třetinu celkové mzdy tvoří odměny, příplatky a náhrady, tedy složky, které nejsou plně nárokové a mohou se v čase výrazněji měnit.

Odkud se vezmou peníze a jaké jsou limity

Financování dubnového navýšení platů bude kombinací prostředků ze státního rozpočtu a úspor či přesunů v rámci jednotlivých kapitol. Zhruba pět procent navýšení má být pokryto přímo z rozpočtu, zbytek si budou muset jednotlivé resorty najít ve svých stávajících výdajových rámcích.

V oblasti zdravotnictví a sociálních služeb mají být dodatečné prostředky financovány zčásti nebo zcela ze systému veřejného zdravotního pojištění. Ministryně financí zároveň upozornila, že na valorizaci by se měly podílet také obce a města, zejména u příspěvkových organizací, které zřizují a které jsou na státních příspěvcích závislé.

Rozpočtová omezení byla jedním z důvodů, proč vláda nepřistoupila na plošné dvouciferné navýšení všech platů a proč se rozhodla pro diferencovaný přístup. Relativně nižší růst u lékařů má rovněž uvolnit prostor pro rychlejší posílení platů nízkopříjmových profesí, u nichž hrozí odchody do jiných oborů nebo do soukromého sektoru.

Co dubnové změny znamenají pro zaměstnance a veřejné finance

Dubnové navýšení platů ve veřejném sektoru představuje významný zásah do odměňování statisíců zaměstnanců a zároveň citelnou zátěž pro veřejné rozpočty. V krátkodobém horizontu by mělo přinést:

• Částečné dorovnání reálných platů, které v posledních letech kvůli inflaci klesaly.
• Zlepšení postavení nízkopříjmových profesí ve zdravotnictví, sociálních službách a kultuře, které dlouhodobě patří k hůře odměňovaným.
• Růst disponibilních příjmů domácností zaměstnanců veřejného sektoru, což se může odrazit v mírně vyšší spotřebě.

Na druhé straně však zůstává několik otázek:

• Zda je navýšení dostatečné k tomu, aby zastavilo odliv pracovníků z klíčových profesí, zejména ve zdravotnictví a sociálních službách.
• Jak výrazně se promítne do dlouhodobého tlaku na veřejné finance, zvlášť pokud by ekonomický růst zpomalil.
• Do jaké míry bude možné v budoucnu pokračovat v pravidelných valorizacích, aby se udržela konkurenceschopnost veřejného sektoru vůči soukromým firmám.

Vláda i odbory se shodují, že dubnová dohoda není konečným řešením všech problémů odměňování ve státní a veřejné sféře. Představuje však významný krok po období, kdy reálné platy klesaly a napětí mezi zaměstnanci a státem narůstalo. Další vývoj bude záviset na ekonomické situaci, vývoji inflace i na tom, zda se podaří udržet dialog mezi vládou, odbory a zaměstnavateli ve veřejném sektoru.