Solární krach v Česku: tisíce instalací mizí, začíná bateriová revoluce?

Český solární trh po několika letech prudkého růstu výrazně zpomalil. Zatímco ještě nedávno se fotovoltaika stala symbolem domácí energetické nezávislosti, v roce 2026 už statistiky ukazují citelný ústup nových instalací. Největší propad je vidět u rodinných domů, kde se růst prakticky zastavil, a naopak sílí role firemních projektů a akumulace energie v bateriích. Solární asociace i zástupci sektoru varují před důsledky rychlých výkyvů – od krachů instalačních firem až po blokování kapacity sítě spekulativními projekty. Zároveň ale upozorňují, že Česko stojí na prahu zásadní proměny energetiky, ve které budou hrát klíčovou roli právě bateriová úložiště.

Solární boom se láme: méně nových elektráren, menší výkon

Počet nově připojených fotovoltaických elektráren v Česku v roce 2026 citelně klesl. Podle údajů Solární asociace bylo připojeno 27 298 nových solárních elektráren, což je meziročně o zhruba 17 300 instalací méně. Tempo útlumu se tak oproti předchozímu období ještě zrychlilo.

Pokles se neprojevil jen v počtu nových systémů, ale také v jejich celkovém výkonu. Nově instalovaný výkon solárních zdrojů se snížil téměř o třetinu na 696 megawattů (MW). Zatímco v minulých letech táhl statistiky vzhůru zejména masový zájem domácností, nyní se trh postupně přeskupuje a větší roli začínají hrát rozsáhlejší projekty mimo rezidenční sektor.

Výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář připomíná, že i přes aktuální útlum se v předchozích letech podařilo vybudovat solidní základ: fotovoltaiku už podle něj využívá zhruba 200 tisíc českých domácností, které jsou díky tomu lépe chráněny před případnými dalšími cenovými šoky na trhu s energiemi. Přesto ale varuje, že náhlé výkyvy v poptávce po instalacích narušují stabilitu celého odvětví.

Energie

Japonsko restartuje největší jadernou elektrárnu a míří k energetickému obratu

Japonsko po letech opatrnosti znovu sází na jádro. Restart největší jaderné elektrárny je klíčovým krokem energetického obratu a snahy o dosažení klimatických cílů i větší soběstačnosti.

Domácnosti brzdí, firemní sektor posiluje

Největší brzdou růstu solární energetiky v Česku je v současnosti útlum poptávky ze strany domácností. Rodinné domy, které v době energetické krize tvořily hlavní motor boomu, nyní instalují nové systémy výrazně méně než dříve. V segmentu rodinných domů ubylo meziročně přes 17 300 instalací a nově připojený výkon zde dosáhl pouze 251 MW.

Za tímto vývojem podle Solární asociace stojí kombinace několika faktorů:

• Nasycení trhu – část domácností, které o fotovoltaice uvažovaly, ji již v předchozích letech pořídila.
• Opakované přerušování dotačních programů – zejména programu Nová zelená úsporám, který byl pro mnoho rodin klíčovým impulzem k investici.
• Nejistota ohledně budoucích podmínek – změny pravidel a zpoždění v dotacích odrazují část zájemců, kteří vyčkávají na stabilnější prostředí.

Naopak firemní sektor vykazuje podle dostupných dat relativně stabilní kondici. Nově zprovozněné firemní fotovoltaické elektrárny už svým výkonem výrazně překonávají rezidenční segment. Průměrná velikost podnikového systému se vyšplhala na zhruba 122 kW, což potvrzuje trend přechodu k větším, profesionálně spravovaným instalacím.

Podíl firemních zákazníků tak roste, i když celkový objem nových výkonů na trhu klesá. Pro podniky je fotovoltaika stále atraktivním nástrojem, jak snížit náklady na elektřinu, zlepšit svou energetickou soběstačnost a zároveň plnit vlastní klimatické závazky.

Dopady na sektor: krachy firem a hledání nové rovnováhy

Rychlý obrat v poptávce se výrazně promítl do stavu firem, které se na instalacích fotovoltaiky specializují. V době masivní výstavby řada z nich investovala do rozšíření kapacit, nákupu techniky a náboru nových zaměstnanců. Následný propad objednávek však mnoho z nich nezvládlo.

Jan Krčmář upozorňuje, že pokles poptávky v roce 2026 vedl ke krachu celé řady společností, včetně zavedených značek. Do úpadku se dostaly například firmy Woltair, Solek, S-Power Energies či nanosun. Tyto případy podle něj ilustrují, jak citlivé je odvětví na náhlé změny dotačních podmínek a regulatorního prostředí.

Další firmy se mezitím snaží novým podmínkám přizpůsobit – omezují náklady, více se orientují na firemní zákazníky, rozšiřují nabídku o bateriová úložiště nebo servisní služby. Přesto nad oborem visí otazník, jak stabilní budou podmínky v následujících letech a zda stát nastaví předvídatelný rámec podpory.

Solární asociace proto apeluje na vládu, aby programy typu Nová zelená úsporám obnovila v konzistentní podobě a zajistila, že nebudou opakovaně přerušovány. Podle zástupců odvětví jsou právě tyto výkyvy jedním z hlavních důvodů současných problémů na trhu.

Energie

ČEZ snižuje zisk, ale překonává očekávání. Uhlí míří jen na zimu, jádro láme rekordy

ČEZ vstupuje do roku 2026 s nižším ziskem, ale nad očekáváním trhu. Uhlí omezuje hlavně na zimu, zatímco jaderné elektrárny lámou výrobní rekordy a mění energetický mix.

Česko v evropském kontextu: ochlazení ano, ale prudší než jinde

Pokles tempa růstu fotovoltaiky není čistě českým fenoménem. Podle ročenky organizace SolarPower Europe dochází k určitému ochlazení trhu napříč celou Evropskou unií. Po letech rekordního růstu se v řadě zemí projevuje nasycení části poptávky, úpravy podpůrných programů nebo technické limity sítí.

Solární asociace však upozorňuje, že v českém případě je propad výraznější než ve většině ostatních států. Zatímco jinde se trh spíše pozvolna stabilizuje, v Česku jde o skokový pokles, který tvrdě dopadá na instalační firmy i dodavatelský řetězec. Důvodem je právě kombinace rychlého boomu, následného nasycení rezidenčního segmentu a opakovaných zásahů do dotačních schémat.

Přesto celkové číslo instalací ukazuje, že se fotovoltaika v Česku již stala významnou součástí energetického mixu. V zemi je nyní připojeno více než 239 000 solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem kolem 5,16 gigawattu (GW). Převážnou většinu těchto zdrojů tvoří zařízení na střechách rodinných domů, i když jejich relativní podíl do budoucna pravděpodobně oslabí ve prospěch větších projektů.

Baterie na vzestupu: začátek „bateriové revoluce“

Zatímco počet nových fotovoltaik klesá, oblast akumulace energie naopak zažívá růst. V uplynulém roce bylo v Česku připojeno 546 MWh kapacity v bateriových úložištích, což představuje meziroční nárůst zhruba o osm procent. Jde jak o baterie instalované společně s fotovoltaikou u domácností a firem, tak o samostatné systémy.

Podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT lze v roce 2026 očekávat ještě rychlejší rozvoj tohoto segmentu. Klíčovým impulzem se stala novela energetické legislativy známá jako Lex OZE III, která od loňského října umožnila připojování samostatných bateriových systémů do sítě. To otevírá prostor nejen pro větší podnikové nebo komunitní projekty, ale i pro nové obchodní modely v oblasti flexibility a poskytování podpůrných služeb.

Ředitel asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek hovoří o tom, že Česko stojí „na prahu bateriové revoluce“. Zároveň však varuje investory před přílišným optimismem. Aktuální objem žádostí o připojení bateriových projektů podle něj výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení celé české elektrizační soustavy. Je tedy zřejmé, že realizována bude jen menší část z těchto záměrů.

Kobercové žádosti a riziko blokace kapacity sítě

Jedním z problémů, které rozvoj bateriových úložišť provázejí, jsou takzvané kobercové žádosti o připojení. Podle AKU-BAT tvoří zhruba 65 procent všech podaných žádostí a jejich dopad na systém je značný. Často pocházejí od nově vzniklých firem, které si snaží „zarezervovat“ kapacitu v síti s cílem později ji zpeněžit, aniž by měly jasný plán výstavby konkrétního projektu.

Tento postup vede k blokování připojovací kapacity pro serióznější investory, kteří mají připravené reálné projekty. Distribuční společnosti pak čelí přetlaku žádostí, z nichž velká část pravděpodobně nikdy nepřejde do fáze realizace. Podle Fouska je proto nutné, aby regulátor a provozovatelé sítí hledali nástroje, jak spekulativní záměry omezit a uvolnit prostor pro projekty, které skutečně přispějí ke stabilizaci soustavy a integraci obnovitelných zdrojů.

Na druhé straně je zřejmé, že bez masivnějšího rozvoje akumulace se česká energetika v dalších letech neobejde. Baterie mohou pomoci vyrovnávat výkyvy ve výrobě z obnovitelných zdrojů, poskytovat záložní kapacitu i podílet se na řízení přenosové soustavy. Výzvou bude nastavit podmínky tak, aby se podpořil zdravý růst trhu bez toho, aby byl zahlcen spekulativními projekty.

Co současný vývoj znamená pro budoucnost české energetiky

Současné ochlazení solárního trhu neznamená konec fotovoltaiky v Česku, ale spíše přechod do nové fáze. Éra rychlého rezidenčního boomu, poháněného vysokými cenami energií a štědrými dotacemi, se zjevně chýlí ke konci. Trh se bude pravděpodobně více orientovat na větší, profesionálně řízené projekty – ať už ve firemním sektoru, nebo v podobě samostatných bateriových úložišť a hybridních systémů.

Pro stát a regulátory z toho plyne několik zásadních úkolů:

• Stabilizovat dotační prostředí – vyhnout se opakovanému přerušování programů a zajistit předvídatelné podmínky pro domácnosti i firmy.
• Nastavit pravidla pro připojování baterií – omezit kobercové, spekulativní žádosti a upřednostnit projekty s reálnou šancí na realizaci.
• Podpořit rozvoj sítí – investovat do modernizace distribuční soustavy, aby zvládla větší podíl decentralizovaných zdrojů a úložišť.
• Podpořit inovace a služby – vytvořit podmínky pro rozvoj flexibility, agregaci a chytrého řízení spotřeby i výroby.

Pro domácnosti zůstává fotovoltaika s akumulací i nadále jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak se chránit před výkyvy cen energií. Rozhodování o investici však bude více než dříve záviset na individuálních podmínkách, očekávané spotřebě a vývoji regulace. Firmy budou solární projekty stále častěji vnímat nejen jako způsob úspory nákladů, ale také jako součást své klimatické a ESG strategie.

Česko tak stojí na rozcestí: buď se podaří využít dosavadní solární boom jako odrazový můstek k promyšlené transformaci energetiky, nebo hrozí, že rychlé výkyvy v podpoře a regulaci odradí investory a zpomalí přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Vývoj v nejbližších letech ukáže, zda se podaří najít rovnováhu mezi dynamikou trhu, ochranou spotřebitelů a stabilitou energetického systému.