Rekordní výnosy, přesto obří ztráta: Co se děje v bilanci ČNB?

Česká národní banka po dvou letech výrazných zisků vykázala za rok 2026 ztrátu 72,9 miliardy korun. Paradoxně se tak stalo v roce, kdy dosáhla historicky nejvyššího výnosu z devizových rezerv, který přesáhl čtvrt bilionu korun. Klíčovým faktorem, který hospodaření centrální banky stáhl do červených čísel, bylo výrazné posílení koruny vůči hlavním světovým měnám, zejména americkému dolaru. Předběžná bilance zároveň ukazuje, že ČNB pokračuje ve strategii postupného navyšování podílu akcií a zlata v rezervách, což se na výnosech pozitivně projevilo.

Výsledek za rok 2026 tak znovu otevírá debatu o tom, jak číst hospodaření centrální banky, jakou roli hrají kurzové pohyby a proč zisk či ztráta nejsou hlavním měřítkem úspěšnosti její činnosti.

Od rekordního zisku k výrazné ztrátě

Ještě v roce 2024 vykázala Česká národní banka rekordní zisk přes 151 miliard korun. O rok dříve byla také v plusu, se ziskem v desítkách miliard. Rok 2026 ale znamená obrat: předběžný hospodářský výsledek ukazuje ztrátu 72,9 miliardy korun.

Centrální banka upozorňuje, že jde o předběžná čísla, která nezahrnují všechny dodatkové operace za celý rok. Konečný, auditovaný výsledek by měl být zveřejněn na jaře 2026. Přesto už nyní bilance ukazuje hlavní trendy, které hospodaření ovlivnily.

Hlavní změna oproti předchozím letům nespočívá ve výkonnosti rezerv, ale v kurzu české měny. Právě ten převážil nad rekordním zhodnocením aktiv, která ČNB drží.

Finance

Medián mzdy v roce 2026: Vyděláváte více, nebo méně než většina Čechů

Průměrná mzda v Česku v prvním čtvrtletí roku 2026 překročila 50 tisíc korun, většina zaměstnanců na ni však stále nedosáhne. Přesnější obrázek o skutečných výdělcích nabízí medián mzdy, který podle posledních dostupných údajů činil 45 523 Kč hrubého. Podívejte se, zda vyděláváte více, nebo méně než většina Čechů a proč při porovnávání záleží také na profesi, regionu, vzdělání a pracovních zkušenostech.

Silná koruna jako hlavní zdroj ztráty

Podle údajů ČNB a vyjádření jejích zástupců byl klíčovým faktorem ztráty prudký růst kurzu koruny vůči americkému dolaru, ale také vůči euru. Koruna v roce 2026 posílila k dolaru téměř o 15 procent a k euru zhruba o čtyři procenta.

Toto posílení má přímý dopad na přepočet hodnoty devizových rezerv do korun. Posílení koruny vůči dolaru o 14,8 procenta vedlo ke snížení korunové hodnoty aktiv ČNB o 223,6 miliardy korun. Jde o účetní efekt – rezervy jsou vedeny v cizích měnách, ale hospodářský výsledek se vykazuje v korunách. Když koruna zpevní, hodnota těchto aktiv v korunovém vyjádření klesá, i když jejich nominální objem v cizí měně zůstává stejný nebo se dokonce zhodnocuje.

ČNB zároveň uvedla, že pokud by kurz koruny zůstal po celý rok 2026 stabilní, hospodářský výsledek by byl zcela odlišný: centrální banka by podle svých propočtů dosáhla zisku kolem 150 miliard korun a výnosy z rezerv by pokryly jak náklady na měnovou politiku, tak provozní výdaje.

Rekordní výnos z devizových rezerv

Navzdory výsledné ztrátě dosáhla ČNB v roce 2026 mimořádného úspěchu v oblasti správy devizových rezerv. Výnos z rezerv činil 252,8 miliardy korun, což je historické maximum. V rezervních měnách se aktiva zhodnotila o 10,3 procenta, přičemž klíčovou roli sehrála akciová portfolia a zlato.

• Akciová část portfolia vzrostla o 21 procent.
• Zlato se zhodnotilo o 67 procent.
• Celkový výnos z rezerv meziročně vzrostl o 91,9 miliardy korun.

Centrální banka v posledních letech postupně mění strukturu svých rezerv. Zvyšuje podíl akcií a současně průběžně dokupuje zlato. V roce 2026 nakoupila 20,4 tuny zlata, čímž zvýšila jeho zásobu v rezervách na rekordních 71,6 tuny ke konci roku.

Podle ČNB se právě tato strategie – větší diverzifikace portfolia a vyšší podíl výnosnějších, i když volatilnějších aktiv – pozitivně promítla do výkonnosti rezerv. Bez kurzových vlivů by tak rok 2026 patřil z hlediska výnosů k nejúspěšnějším v historii centrální banky.

Finance

Česko zasáhlo proti predikčním trhům. Ministerstvo financí zařadilo Polymarket na Seznam nepovolených internetových her

Česko se přidává k zemím, které tvrdě zakročily proti predikčním trhům. Ministerstvo financí zařadilo Polymarket na seznam nepovolených her a nařídilo jeho blokaci.

Náklady měnové politiky a úrokové sazby

Dalším faktorem, který se odrazil v hospodaření ČNB, jsou náklady na provádění měnové politiky, zejména úrokové náklady spojené s vysokou hladinou základních sazeb v předchozím období. Tyto náklady v roce 2026 dosáhly 100,3 miliardy korun.

Ve srovnání s předchozím rokem ale došlo k jejich poklesu o 44,7 miliardy korun, což souvisí se snižováním základní úrokové sazby. Jak ČNB sazby postupně redukuje, klesají i úroky, které musí vyplácet bankovnímu sektoru za uložené přebytečné likvidity.

I přes tento pokles však náklady měnové politiky zůstávají významnou položkou, která společně s kurzovými vlivy přispěla k výsledné ztrátě.

Rozsáhlá bilance jako dědictví kurzového závazku

Kolísání hospodářského výsledku ČNB v posledních letech úzce souvisí s velikostí její bilance. Ta patří v poměru k hrubému domácímu produktu mezi největší na světě. Důvodem je především období kurzového závazku z let 2013 až 2017, kdy ČNB masivně intervenovala na devizovém trhu.

Tehdy centrální banka prodávala koruny a nakupovala eura, aby udržela kurz české měny nad úrovní 27 korun za euro. Výsledkem bylo výrazné navýšení devizových rezerv. Tato rozsáhlá pozice nyní způsobuje, že každá větší změna kurzu koruny má velmi výrazný dopad na účetní hodnotu aktiv a tedy i na hospodářský výsledek.

Čím větší bilanci centrální banka má, tím citlivější je její zisk či ztráta na kurzové pohyby. To je přesně případ ČNB: posílení koruny, které je z hlediska kupní síly domácností a dovozních cen obecně vnímáno pozitivně, se v účetnictví banky promítá jako ztráta.

Kumulovaná ztráta dál roste

Výsledek roku 2026 zároveň prohloubí již existující kumulovanou ztrátu ČNB z minulých let. Ta před koncem roku 2026 dosahovala 277,2 miliardy korun. Nová ztráta ve výši 72,9 miliardy tuto bilanci dále navýší.

Centrální banka dlouhodobě vysvětluje, že kumulovaná ztráta není překážkou pro výkon jejích funkcí ani neohrožuje finanční stabilitu. Na rozdíl od komerčních firem není cílem centrální banky generovat zisk pro akcionáře. Jejím hlavním úkolem je péče o cenovou stabilitu a stabilitu finančního systému.

ČNB má navíc specifické účetní a institucionální postavení: může fungovat i se záporným vlastním kapitálem a její důvěryhodnost se odvíjí především od schopnosti plnit mandát v oblasti měnové politiky, nikoli od krátkodobého hospodářského výsledku.

Mandát ČNB: zisk není hlavní cíl

Centrální banka opakovaně zdůrazňuje, že vytváření zisku není jejím primárním posláním. Klíčovou rolí ČNB je:

• určovat měnovou politiku a usilovat o cenovou stabilitu,
• pečovat o finanční stabilitu v zemi,
• vydávat bankovky a mince a řídit peněžní oběh,
• zajišťovat fungování platebního styku a zúčtování mezi bankami,
• vykonávat dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnami, penzijními fondy, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz,
• provádět devizový dohled.

Hospodaření ČNB je tak spíše „vedlejším produktem“ plnění těchto funkcí. Ztráta může být v některých obdobích logickým důsledkem kroků, které jsou z hlediska měnové politiky nebo finanční stability žádoucí – například období vysokých úrokových sazeb, nebo naopak kurzových intervencí.

Výsledkem je, že hodnotit úspěšnost ČNB pouze podle zisku či ztráty může být zavádějící. Důležitější je, zda se jí daří držet inflaci pod kontrolou, předcházet finančním krizím a udržovat důvěru v českou měnu.

Jaký signál dává rok 2026 do budoucna

Rok 2026 ukazuje dvě tváře hospodaření centrální banky. Na jedné straně stojí rekordní výnos z devizových rezerv, podpořený aktivnější investiční strategií a růstem cen akcií i zlata. Na straně druhé silná koruna a stále vysoké, byť klesající náklady měnové politiky, které výsledek převážily do ztráty.

Analytici očekávají, že koruna by mohla v následujícím období vůči hlavním světovým měnám dále mírně posilovat, byť pravděpodobně méně razantním tempem než v roce 2026. To by znamenalo, že kurzové vlivy mohou hospodaření ČNB ovlivňovat i nadále, přestože samotná výkonnost rezerv zůstává silná.

Pro veřejnost i politickou reprezentaci z toho plyne několik klíčových závěrů:

• Ztráta centrální banky automaticky neznamená, že by byla ohrožena její stabilita nebo schopnost plnit mandát.
• Silnější koruna, která může být pro ekonomiku v řadě ohledů pozitivní, se v účetnictví ČNB přirozeně projeví jako tlak na ztrátu.
• Dlouhodobá strategie diverzifikace rezerv směrem k akciím a zlatu se zatím z hlediska výnosů jeví jako úspěšná.
• Kumulovaná ztráta je spíše účetní veličinou, která sama o sobě nebrání ČNB v efektivním výkonu jejích funkcí.

Rok 2026 tak nebude v historii ČNB zapsán jako rok ziskový, ale ukazuje, že centrální banka dokáže v prostředí výrazných kurzových pohybů a měnících se sazeb generovat velmi vysoké výnosy z rezerv. To, jak se tyto výnosy promítnou do konečného výsledku, bude i nadále do značné míry záviset na vývoji kurzu české měny – faktoru, který ČNB ovlivňuje jen nepřímo, ale který její účetní bilanci výrazně formuje.