Mráz jako zbraň: Rusko drtí ukrajinskou energetiku, lidé hledají teplo ve vlacích a krytech

Ukrajina vstupuje do nejtvrdší zimy od začátku ruské invaze a bojuje už nejen na frontě, ale i o základní podmínky pro život. Systematické ruské útoky na energetickou infrastrukturu, mrazy hluboko pod bodem mrazu a rozsáhlé výpadky elektřiny a tepla mění každodennost milionů lidí v boj o přežití.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje před dalším masivním úderem Ruska, které podle ukrajinské rozvědky plánuje využít silných mrazů jako „multiplikátoru“ účinku svých útoků. Zároveň vyhlašuje stav nouze v energetickém sektoru a snaží se navýšit dovoz elektřiny ze zahraničí. V ulicích ukrajinských měst však mezitím lidé improvizují – ohřívají cihly v troubách, přesouvají se do „neporazitelných vlaků“ s generátory a tráví hodiny v provizorních centrech pomoci.

Následující text shrnuje, jak se ruská strategie „energetického teroru“ promítá do státních rozhodnutí, fungování kritické infrastruktury i osobních příběhů obyvatel, kteří v zimě roku 2026 čelí kombinaci války a extrémního počasí.

Ruská strategie: proměnit zimu ve zbraň

Podle ukrajinského prezidenta a informací rozvědky se Rusko připravuje na další velký úder zaměřený především na energetickou infrastrukturu. Cílem je vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu a zároveň maximálně využít současnou vlnu mrazů.

Zelenskyj ve svém večerním projevu upozornil, že Moskva plánuje nový masivní útok pomocí bezpilotních letounů a raket, který by měl přijít v nejbližších dnech. Předchozí velká vlna útoků ze začátku ledna ukázala, jak tato taktika vypadá v praxi: ruské síly podle ukrajinského letectva použily 242 dronů různých typů a 36 raket, včetně balistické střely typu Orešnik. Údery byly cíleny mimo jiné na kotelny v několika čtvrtích Kyjeva.

Ukrajinská média tento postup označují jako „energetický teror“. Rusko podle nich neusiluje jen o vojenské oslabení protivníka, ale také o psychologický tlak na civilní obyvatelstvo – snahu zlomit morálku lidí tím, že je připraví o teplo, světlo a vodu v době nejtvrdších mrazů.

Zahraniční

Slovensko omezuje prodej nafty a zavádí dvojí ceny, krok kritizuje i Česko

Slovensko kvůli ropné nouzi omezuje prodej nafty, zavádí limity na tankování a chystá dvojí ceny pro domácí a zahraniční řidiče. Krok budí kritiku i v Česku a může narazit na pravidla EU.

Stav nouze v energetice a boj o stabilitu sítě

V reakci na rozsah škod a pokračující útoky vyhlásil prezident Zelenskyj stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že země pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny a na co nejrychlejší obnově poškozené infrastruktury.

Hlavní prvky současné situace v energetice:

• Masivní ztráta kapacit: Ukrajina přišla v důsledku téměř čtyřleté války zhruba o polovinu svých kapacit pro výrobu elektřiny. To znamená, že i bez útoků by byla síť napjatá; v kombinaci s cíleným ničením elektráren a rozvoden je systém extrémně zranitelný.
• Každodenní útoky: Rusko podle agentury Reuters téměř denně útočí na zařízení pro výrobu a přenos elektřiny i na infrastrukturu pro těžbu a dopravu plynu. To vede k častým a rozsáhlým výpadkům proudu v mnoha regionech.
• Plánované i neplánované odstávky: Dodávky elektřiny jsou pro domácnosti i podniky výrazně omezeny. V některých oblastech jsou lidé bez proudu až polovinu dne, přičemž plánované odstávky se často mění v neplánované black-outy po dalším útoku.
• Koordinace státu a firem: Zelenskyj vyzval státní instituce, energetické podniky i místní samosprávy k maximální koordinaci. Energetické společnosti podle něj pracují nepřetržitě na obnově dodávek elektřiny a tepla, přesto se nedaří pokrýt všechny potřeby obyvatel.

Šéf státní plynárenské společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj ujišťuje, že navzdory poškození plynárenské infrastruktury a omezení těžby nebude Ukrajina omezovat dodávky plynu domácnostem ani podnikům. Plyn však sám o sobě situaci neřeší – pokud nefunguje elektřina, nepracují ani čerpadla, regulace a část topných systémů.

Kyjev v mrazu: tisíce bytů bez tepla

Hlavní město Kyjev patří k nejpostiženějším oblastem. Po lednovém masivním útoku zůstalo podle místních úřadů bez tepla až 6000 domů. Ačkoli se energetikům podařilo většinu z nich znovu připojit, přibližně 800 bytových domů zůstává bez vytápění i nadále.

Teploty v Kyjevě se přes den pohybují kolem minus 13 stupňů Celsia. Podle svědectví, která přinášejí zahraniční média, obyvatelé často žertem říkají, že v ledničkách mají tepleji než v bytech. Starosta města Vitalij Kličko už dříve vyzval ty, kteří mají možnost, aby Kyjev dočasně opustili a našli útočiště v méně zasažených regionech nebo v zahraničí.

Specifickým terčem ruských útoků se staly právě kotelny a teplárny. Jejich vyřazení z provozu znamená, že i tam, kde se daří alespoň částečně obnovit dodávky elektřiny, zůstávají domácnosti bez centrálního vytápění. V panelových domech a výškových budovách se byty během několika hodin proměňují v ledové komory.

Zahraniční

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.

„Neporazitelný vlak“: náhradní domov na kolejích

V této realitě vznikají po celé zemi improvizovaná útočiště – od školních tělocvičen a krytů po zvláštní projekty, jako jsou takzvané „neporazitelné vlaky“. Jeden z nich stojí na předměstské stanici v Kyjevě. Modrobílá souprava s několika vagony sice nikam nejezdí, ale její motor běží nepřetržitě a poskytuje teplo, světlo a zásuvky pro nabíjení elektroniky.

Pro mnoho obyvatel se z něj stává druhý domov. V jednom z kupé tráví čas Alina se svým malým synem Tarasem. Doma žije v sedmnáctém patře novostavby, kde nefunguje výtah, elektřina ani voda. Vagon s topením, světlem a možností ohřát se tak pro ni představuje dočasný únik od reality a místo, kde může dítě alespoň na chvíli zapomenout na válku.

Alina zároveň nese osobní ztrátu – její otec zemřel na frontě před dvěma lety, když se spolu s dalšími vojáky snažil zastavit ruskou ofenzivu u Bachmutu. Její příběh ilustruje, jak se osobní tragédie, vojenské ztráty a každodenní boj s mrazem prolínají do jedné dlouhé, vyčerpávající krize.

V tomtéž vlaku hledá útočiště i jedenáctiletý Stanislav. Přišel si sem nejen popovídat s kamarádem, ale také nabít telefon a zahřát se po 36 hodinách, které jeho rodina strávila doma bez tepla. O dronových útocích mluví s dětskou přímostí: když slyší něco letět, nikdy neví, zda to hned exploduje, nebo proletí dál. Přiznává, že si už téměř nepamatuje dobu před válkou, ale přesto se snaží udržet si úsměv.

Improvizované vytápění: cihly v troubě a vrstvy oblečení

Ne všichni mají přístup k „neporazitelným vlakům“ nebo center s generátory. Mnoho rodin se snaží přežít v provizorních podmínkách svých bytů, často poškozených ostřelováním. Typickým příkladem je příběh Julie Mykhailiuk a Ihora Honcharuka.

Jejich původní byt byl zasažen při jednom z ruských útoků, a proto se s ročním synem přestěhovali do staršího domu z dob Sovětského svazu. Tam však čelí jinému problému – elektřina funguje jen pár minut denně, pokud vůbec. „Dnes jsme měli proud asi čtyři minuty,“ popisuje Ihor. Všechny powerbanky a přenosné baterie, které si rodina pořídila, jsou vyčerpané.

Při teplotách mezi minus 12 a minus 16 stupni Celsia se byt bez topení rychle ochladí. Julie proto ohřívá stavební cihly v plynové troubě a používá je jako improvizované akumulační prvky. Synovi obléká několik vrstev oblečení a doufá, že teplo z cihel alespoň na chvíli zmírní chlad. Přenosné baterie, které měly být klíčovým prvkem přežití, se ukazují jako nedostatečné – pro vytápění jsou prakticky k ničemu, protože se rychle vybíjejí.

Podobných scén se po celé Ukrajině odehrávají tisíce. Lidé si pořizují kamínka na dřevo, improvizují s plynovými vařiči, utěsňují okna dekami a polystyrenem. Zároveň však vědí, že jakákoli forma otevřeného ohně či netradičního vytápění s sebou nese riziko požáru nebo otravy zplodinami.

Psychologický tlak a vytrvalost obyvatel

Ruská strategie zaměřená na energetickou infrastrukturu nemá jen technické a ekonomické dopady. Zima bez tepla a světla, hodiny strávené v krytech při náletech a neustálý strach z dalšího útoku mají hluboký psychologický efekt.

Děti jako jedenáctiletý Stanislav vyrůstají ve světě, kde je zvuk dronu nebo rakety každodenní realitou. Vzpomínky na dobu před válkou se jim rozplývají a normálním se pro ně stává to, co by v mírových podmínkách bylo nepředstavitelné – spánek v bundě, domácí úkoly při světle baterky, společné večery v metru nebo ve vlaku, který nikam nejede.

Zároveň je patrná mimořádná míra adaptace a solidarity. Lidé sdílejí generátory, nabíjejí si navzájem telefony, otevírají dveře sousedům, kteří jsou na tom ještě hůře. Městské samosprávy a dobrovolnické organizace zřizují centra pomoci, kde je možné se ohřát, najíst a získat základní informace. Přesto zůstává otázka, jak dlouho lze takový stav udržet, pokud budou útoky pokračovat.

Co současná „energetická válka“ znamená pro další vývoj

Válka na Ukrajině se v zimě roku 2026 stále výrazněji proměňuje v boj o infrastrukturu. Ruské útoky na elektrárny, rozvodny, plynovody a kotelny mají za cíl nejen oslabit vojenské schopnosti Kyjeva, ale i zlomit odpor civilního obyvatelstva. Ukrajinská odpověď spočívá v kombinaci vojenské obrany, technické improvizace a mezinárodní podpory při zajišťování náhradních dodávek energie.

Vyhlášení stavu nouze v energetice je signálem, že země vstupuje do období, kdy bude muset přijímat nepopulární rozhodnutí – od přísného dávkování elektřiny až po masivní investice do ochrany a decentralizace energetických zdrojů. Zároveň je to výzva pro mezinárodní partnery, aby kromě zbraní a finanční pomoci posílili také podporu v oblasti energetiky – dodávkami zařízení, náhradních dílů, generátorů či technické expertizy.

Osudy lidí z kyjevských vlaků, mrazivých bytů a zničených domů ukazují, že válka se neodehrává jen na frontové linii, ale v tisících domácností, kde se každý den rozhoduje o tom, zda bude možné udržet základní podmínky pro život. Zda se Rusku podaří „přeměnit zimu ve zbraň“, nebo zda Ukrajina a její spojenci dokážou tuto strategii zlomit, bude jedním z klíčových faktorů, které určí další průběh konfliktu – i podobu života v zemi po skončení bojů.