Trump trhá vazby se světem: šokující odchod USA z klimatických dohod i agentur OSN (Foto: Freepik)
Trump trhá vazby se světem: šokující odchod USA z klimatických dohod i agentur OSN
Donald Trump ohlašuje dramatický rozchod USA s mezinárodním řádem: odchod z desítek organizací OSN i klíčové klimatické úmluvy může zásadně změnit globální rovnováhu sil.
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil rozsáhlý krok, který může zásadně proměnit roli Spojených států na mezinárodní scéně. Na základě nového prezidentského memoranda mají USA opustit celkem 66 mezinárodních organizací a institucí, včetně klíčových struktur OSN a hlavní rámcové klimatické úmluvy. Administrativa tento krok zdůvodňuje ochranou národních zájmů, suverenity a ekonomické prosperity, kritici však varují před oslabením globálního vlivu Washingtonu a zpochybněním jeho závazků v oblasti klimatu a lidských práv.
Rozsah rozhodnutí: 66 organizací na seznamu
Podle oznámení Bílého domu mají Spojené státy ukončit členství a financování v celkem 66 mezinárodních subjektech. Jde o 35 organizací mimo systém OSN a 31 agentur a fondů spadajících pod OSN. Administrativa tvrdí, že tyto instituce jednají v rozporu s americkými národními zájmy, případně nepřinášejí daňovým poplatníkům odpovídající přidanou hodnotu.
V memorandu, které Bílý dům zveřejnil na sociální síti X, se uvádí, že USA mají přestat financovat organizace, jež podle Washingtonu:
- podkopávají národní bezpečnost či suverenitu Spojených států,
- jsou „zbytečné, špatně řízené a nehospodárné“,
- prosazují agendu, která je v rozporu s prioritami americké vlády,
- opakovaně kritizují politiku USA, aniž by přinášely „skutečné výsledky“.
Trumpův tým argumentuje, že američtí daňoví poplatníci v minulosti „utratili miliardy dolarů“ za organizace, které podle něj slouží zájmům jiných států či zájmových skupin. Nová strategie má podle Bílého domu umožnit přesměrování peněz a pozornosti na domácí priority – zejména na infrastrukturu, vojenskou připravenost a ochranu hranic.

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska
Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu jako symbolický cíl
Nejvýraznějším bodem celého balíku je plánované odstoupení USA od Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Tato úmluva, přijatá na summitu Země v Riu de Janeiru v roce 2026 a následně ratifikovaná americkým Senátem, představuje základní právní rámec pro veškerá významná globální klimatická vyjednávání a dohody.
UNFCCC je mateřskou smlouvou, z níž vzešla i pařížská klimatická dohoda. Spojené státy od ní za Trumpových administrativ již dvakrát odstoupily – nejprve během jeho prvního funkčního období a znovu po jeho návratu do Bílého domu. V mezidobí se k pařížské dohodě znovu připojila vláda Joea Bidena. Nynější krok však míří ještě výš: odchod od samotné rámcové úmluvy by mohl budoucí znovupřistoupení k pařížské dohodě právně i politicky výrazně zkomplikovat.
Trump dlouhodobě zpochybňuje vědecký konsensus, podle něhož lidská činnost přispívá k oteplování planety. Klimatickou agendu opakovaně označoval za „podvod“ a jeho politika systematicky podporuje využívání fosilních paliv. Odstoupení od UNFCCC tak zapadá do širšího rámce snahy omezit závazky USA v oblasti snižování emisí a přizpůsobení se změně klimatu.
Útok na klimatické a „uvědomělé“ agendy
Podle agentury AP se nové nařízení týká především úřadů, komisí a poradních panelů, které se zabývají klimatem, životním prostředím či širšími společenskými tématy, jako je diverzita a inkluze. V očích Trumpovy administrativy tyto instituce reprezentují „uvědomělé“ iniciativy, jež podle ní odrážejí progresivní ideologii, nikoli americké národní zájmy.
Ministerstvo zahraničí ve svém vyjádření uvedlo, že mnohé z těchto subjektů jsou ovládány skupinami, které prosazují vlastní agendu v rozporu s tou americkou. Washington tvrdí, že některé programy přímo ohrožují národní suverenitu, svobodu a dlouhodobou prosperitu Spojených států, například tím, že vytvářejí nové závazky v oblasti regulace emisí či lidskoprávních standardů.

Apokalypsa ve Venezuele: dvě zemětřesení, 46 tisíc nezvěstných a děsivé odhady obětí
Venezuela čelí jedné z nejhorších katastrof své historie. Dvojice silných zemětřesení zanechala stovky mrtvých, tisíce zraněných a přes 46 tisíc nezvěstných. Odborníci se obávají, že počet obětí může vystoupat až ke statisícům.
Další cíle: IPCC, UNFPA a dříve opuštěné agentury
Součástí balíku je i odchod USA z Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Tento vědecký orgán OSN shromažďuje a vyhodnocuje nejnovější poznatky o změně klimatu a jejích dopadech a poskytuje podklady pro politická rozhodnutí na globální úrovni. Americká administrativa však panel obviňuje z jednostrannosti a z toho, že podporuje politiku, která by podle Washingtonu poškodila americkou ekonomiku.
Další výraznou institucí na seznamu je Populační fond OSN (UNFPA), zaměřený na sexuální a reprodukční zdraví a plánování rodiny. Tato agentura byla dlouhodobě v hledáčku amerických konzervativců. Trumpovi spojenci ji obviňují mimo jiné z podpory „vynucených potratů v Číně“, což UNFPA opakovaně odmítá. Odchod USA z fondu tak představuje pokračování kulturně-politického konfliktu, který se vede o roli mezinárodních institucí v otázkách reprodukčních práv a demografie.
Současné rozhodnutí navazuje i na předchozí kroky Trumpovy administrativy. Spojené státy už dříve ukončily či výrazně omezily podporu:
- Světové zdravotnické organizaci (WHO),
- Radě OSN pro lidská práva (UNHRC),
- Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA),
- Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).
Podle agentury AP si Washington stále více „vybírá“, které projekty a agentury považuje za kompatibilní s Trumpovým programem. Tam, kde vidí ideologický střet či ohrožení suverenity, je ochoten přistoupit k radikálnímu omezení spolupráce.
Domácí politické reakce a kritika
Rozhodnutí okamžitě vyvolalo ostré reakce na domácí politické scéně. Kritici upozorňují, že Spojené státy se dobrovolně vzdávají svého vlivu v organizacích, které formují pravidla globálního řádu – od klimatu přes zdraví až po lidská práva.
Kalifornský guvernér Gavin Newsom, považovaný za jednoho z pravděpodobných demokratických kandidátů v prezidentských volbách v roce 2028, označil krok Bílého domu za strategickou chybu. Podle něj se „bezhlavý prezident vzdává vedoucí role Ameriky na světové scéně a oslabuje naši schopnost konkurovat v ekonomice budoucnosti“. Newsom varoval, že vzniklé vakuum vyplní jiné mocnosti, především Čína, která může posílit svůj vliv v mezinárodních institucích a nastavit pravidla podle svých představ.
Opozice rovněž upozorňuje, že odchod z klimatických struktur může poškodit americké firmy v nastupující éře zelených technologií. Bez aktivní účasti u jednacího stolu hrozí, že USA nebudou spoluurčovat standardy a pravidla pro dekarbonizaci průmyslu, energetiky či dopravy, což může znevýhodnit americké exportéry na klíčových trzích.
Právní nejistota a ústavní otázky
Významnou neznámou zůstává, nakolik je prezident oprávněn sám vypovídat mezinárodní smlouvy, které byly dříve schváleny Senátem. To se týká především Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, kterou horní komora Kongresu ratifikovala v roce 2026 během administrativy George Bushe.
Odborníci upozorňují, že americká ústava v této oblasti neposkytuje jednoznačný návod. Zatímco prezident má široké pravomoci při uzavírání mezinárodních dohod a řízení zahraniční politiky, otázka jednostranného vypovězení ratifikovaných smluv je předmětem sporů. Podle agentury AFP tak může Trumpův krok vyvolat právní bitvu, která skončí až před federálními soudy či Nejvyšším soudem.
Právní nejistota se navíc může projevit i v budoucnu: pokud by některá z příštích administrativ chtěla Spojené státy znovu přivést k UNFCCC a navazujícím klimatickým dohodám, může narazit na složitější procedury a politický odpor, než tomu bylo v případě opětovného přistoupení k pařížské dohodě za vlády Joea Bidena.
Strategické důsledky pro globální pořádek
Rozhodnutí vystoupit z desítek mezinárodních organizací zapadá do širší Trumpovy vize zahraniční politiky, která zdůrazňuje princip „America First“ a nedůvěru k mnohostranným institucím. Bílý dům tvrdí, že se tím USA zbavují neefektivních struktur a posilují vlastní svrchovanost. Zároveň chce podle svých slov soustředit zdroje na bilaterální vztahy a konkrétní dohody, které prý lépe odrážejí americké zájmy.
Kritici však argumentují, že Spojené státy tím podkopávají systém, jehož byly po desetiletí hlavním architektem a garantem. Odstoupení od klimatických a lidskoprávních struktur podle nich oslabuje schopnost Západu vystupovat jednotně vůči autoritářským režimům a řešit globální problémy, které žádný stát nedokáže zvládnout sám – od pandemických hrozeb po klimatickou krizi.
V oblasti klimatu může americký odchod z UNFCCC a IPCC znamenat dvojí dopad. Krátkodobě může oslabit ambice mezinárodního společenství při nastavování přísnějších cílů snižování emisí. Dlouhodobě pak může urychlit přesun těžiště klimatické diplomacie směrem k jiným mocnostem a regionálním blokům, které budou usilovat o vyplnění vzniklého vakua.
Zlomový moment americké mezinárodní politiky
Trumpovo rozhodnutí opustit 66 mezinárodních organizací představuje jeden z nejradikálnějších kroků v poválečné historii americké zahraniční politiky. Zasahuje jak klíčové klimatické struktury, tak agentury OSN zaměřené na zdraví, lidská práva či demografii. Bílý dům jej prezentuje jako obranu národních zájmů a odmítnutí „zbytečných“ a „ideologicky motivovaných“ institucí. Opozice a část expertů naopak varují, že Spojené státy se dobrovolně vzdávají vlivu na tvorbu globálních pravidel a riskují oslabení své pozice v nastupující ekonomice založené na zelených technologiích.
Vývoj v příštích měsících ukáže, zda se proti kroku prezidenta zvedne významnější odpor uvnitř Kongresu či soudní moci, a zda se některé z rozhodnutí podaří právní cestou zvrátit nebo alespoň oddálit. Jisté už nyní je, že odchod od Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a dalších agentur OSN zanechá v mezinárodní architektuře hlubokou stopu a zkomplikuje případné budoucí snahy vrátit Spojené státy k roli, kterou v poválečném světě po desetiletí zastávaly – roli hlavního garanta a tvůrce multilaterálního řádu.
💬 Komentáře (5)