Trump chce Grónsko „za každou cenu“. Dánsko varuje: nejtěžší chvíle teprve přijdou

Americký prezident Donald Trump znovu rozvířil debatu o budoucnosti Grónska. V posledních dnech stupňuje tlak na to, aby Spojené státy získaly kontrolu nad největším ostrovem světa – a to buď koupí, nebo dokonce použitím síly vůči spojenecké zemi v rámci NATO. Dánská vláda i grónské vedení tak čelí bezprecedentnímu politickému a bezpečnostnímu dilematu, které zasahuje do vztahů uvnitř Severoatlantické aliance i do širšího soupeření velmocí v Arktidě.

Na domácí scéně ve Washingtonu se mezitím rozhořel souboj o to, zda Trumpovy plány na „získání“ Grónska podpořit, či jim naopak legislativně zabránit. Zatímco část republikánů připravuje návrh zákona, který by prezidenta výslovně zmocnil k podniknutí kroků k převzetí ostrova, demokraté přicházejí s opačným návrhem – chtějí federální peníze pro jakoukoli formu anexe či nákupu Grónska zablokovat.

Trumpův tlak: od „dvou psích spřežení“ k hrozbě použití síly

Donald Trump prezentuje Grónsko jako strategickou oblast, kde Spojené státy podle něj musí převzít iniciativu. Na palubě prezidentského speciálu Air Force One v rozhovorech s novináři prohlásil, že Spojené státy musí Grónsko „získat, ne si ho pronajmout“. Argumentuje především bezpečností – podle něj ostrov postrádá obranu a bez amerického zásahu hrozí, že v regionu posílí svůj vliv Rusko a Čína.

Trump přitom nešetřil znevažujícími výroky na adresu současné obrany ostrova. Prohlásil, že Grónsko „brání dvě psí spřežení“ a že to má představovat v zásadě jedinou obrannou kapacitu na obrovském území. „V podstatě jejich obranu představují dvě psí spřežení. Věděli jste to?“ citovala prezidenta americká média. Podle něj se přitom v okolních vodách pohybují ruské a čínské torpédoborce a ponorky, což má dokreslovat naléhavost situace.

Trump zároveň vyslal jasný signál, že Spojené státy nehodlají připustit, aby Rusko nebo Čína získaly v Grónsku vliv. V souvislosti s NATO pak dodal, že pokud jeho kroky budou mít dopad na alianci, „pak to ovlivní NATO“, přičemž zdůraznil, že „oni nás potřebují víc, než my je“. Touto rétorikou staví spojence před hotovou věc – bezpečnostní argument používá jako hlavní ospravedlnění snahy dostat Grónsko pod americkou kontrolu.

Zahraniční

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.

Grónsko odpovídá: nechceme být Američany ani Dány, chceme být Gróňané

Trumpovy výroky vyvolaly v Grónsku i Dánsku silnou odezvu. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen opakovaně zdůraznil, že ostrov není na prodej a že jeho obyvatelé si přejí rozhodovat o své budoucnosti sami. „Grónsko nechce být vlastněno a kontrolováno Spojenými státy a nechceme být jejich součástí,“ prohlásil na společné tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou.

Ještě ostřeji se vůči americké rétorice vymezili grónští političtí lídři v kolektivním prohlášení. „Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňané,“ uvedli s tím, že o budoucím statusu ostrova musí rozhodnout grónský lid. Zároveň vyzvali Spojené státy, aby přestaly „pohrdat naší zemí“ – naráželi tím mimo jiné právě na Trumpovy poznámky o „dvou psích spřeženích“ coby obranné síle ostrova.

Grónský premiér dal zároveň jasně najevo, že v současné situaci zůstává ostrov součástí Dánského království a že v případě nutnosti volby mezi Kodaní a Washingtonem stojí na straně Dánska. „Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko,“ prohlásil Nielsen.

Dánsko mezi loajalitou k NATO a obranou vlastní suverenity

Dánská premiérka Mette Frederiksenová čelí mimořádně složitému úkolu: udržet pevné vztahy s klíčovým spojencem v NATO a zároveň hájit suverenitu království, jehož součástí Grónsko je. Sama přiznává, že „není snadné čelit tak nepřijatelnému tlaku ze strany nejbližšího spojence“ a že situace, v níž se Dánsko nachází, „není vůbec jednoduchá“.

Frederiksenová zároveň varovala, že Trumpovy komentáře o možné anexi Grónska mohou ohrozit samotné NATO. V době, kdy aliance čelí rostoucímu napětí v Arktidě i v dalších regionech, působí hrozby použití síly vůči spojenecké zemi jako nebezpečný precedens. Premiérka přitom upozorňuje, že „existuje mnoho náznaků, že ta nejnáročnější část je teprve před námi“ – naznačuje tím, že diplomatické i politické tlaky mohou ještě eskalovat.

Přesto Dánsko deklaruje, že chce v Arktidě posílit bezpečnostní spolupráci se spojenci, včetně Spojených států. Kodaň se tak snaží kombinovat pevný postoj vůči jakékoli formě prodeje či násilného převzetí Grónska s ochotou koordinovat obranu regionu v rámci NATO a bilaterálních vztahů s USA.

Zahraniční

Apokalypsa ve Venezuele: dvě zemětřesení, 46 tisíc nezvěstných a děsivé odhady obětí

Venezuela čelí jedné z nejhorších katastrof své historie. Dvojice silných zemětřesení zanechala stovky mrtvých, tisíce zraněných a přes 46 tisíc nezvěstných. Odborníci se obávají, že počet obětí může vystoupat až ke statisícům.

Domácí bitva v USA: dva protichůdné zákony o Grónsku

Trumpovy ambice ohledně Grónska se rychle promítly i do americké vnitropolitické scény. V Kongresu se objevily dva návrhy zákonů, které jdou zcela opačným směrem.

• Republikánský návrh: Kongresman Randy Fine představil legislativu, která by prezidenta zmocnila podniknout „nezbytné kroky“ ke získání Grónska. Podle Finea je „v zájmu světa, aby Spojené státy uplatnily suverenitu nad Grónskem“. Zákon by podle něj mohl urychlit případnou cestu ostrova k získání statusu nového amerického státu, pokud by se pro to Kongres později rozhodl.
• Demokratický návrh: Poslanec Jimmy Gomez naopak předložil třístránkový „Zákon na ochranu suverenity Grónska“. Ten by zakázal využití federálních prostředků na jakoukoli formu získání ostrova – ať už invazí, anexí, nákupem, nebo jiným způsobem. Návrh rovněž blokuje financování nasazení amerických vojáků na ostrově a kampaní zaměřených na ovlivňování veřejného mínění Gróňanů ve prospěch převzetí ostrova USA.

Přestože obě komory Kongresu v roce 2026 ovládají republikáni, šance na přijetí kteréhokoli z návrhů je podle serveru Axios nízká. Ani uvnitř republikánské strany nepanuje shoda na tom, zda je Trumpova představa vojenského obsazení Grónska přijatelná. Část zákonodárců varuje před porušením mezinárodního práva i před poškozením vztahů s Dánskem a dalšími spojenci v NATO.

Strategický význam Grónska: Arktida, suroviny a velmocenské soupeření

Za rostoucím zájmem Washingtonu, ale i Moskvy a Pekingu o Grónsko stojí kombinace geografické polohy a přírodních zdrojů. Ostrov leží v srdci Arktidy, regionu, který v důsledku klimatických změn nabývá na strategickém významu. Otevírají se nové námořní trasy, zkracující cesty mezi Evropou, Asií a Severní Amerikou, a zároveň se zpřístupňují ložiska nerostných surovin.

Američtí představitelé, včetně Trumpa a jeho spojenců v Kongresu, opakovaně poukazují na bohaté zásoby nerostů v Grónsku – od vzácných zemin po další strategické suroviny. Podle republikána Finea by americká správa byla pro Gróňany „lepším řešením“, protože by údajně přinesla větší investice a bezpečnostní záruky.

Zároveň je Grónsko klíčovým bodem pro obranu Severní Ameriky. USA na ostrově již dnes provozují vojenské zařízení, včetně významné letecké základny. Trump však tvrdí, že současná úroveň obrany je nedostatečná a že bez širší americké kontroly hrozí, že Rusko a Čína posílí svou přítomnost v regionu natolik, že to ohrozí bezpečnost USA i NATO.

Realita „dvou psích spřežení“: elitní jednotka Sirius Patrol

Trumpovy posměšné poznámky o „dvou psích spřeženích“ narážejí na specifickou realitu arktické obrany. Zlehčovanou složkou je v tomto případě dánská jednotka Sirius Patrol (Siriuspatruljen), která spadá pod královské námořnictvo a vznikla už v roce 1933. Jejím úkolem je zajišťovat stálou vojenskou přítomnost v odlehlých oblastech Grónska, což byla podmínka převzetí správy nad ostrovem Dánskem.

Sirius Patrol má na starosti monitorování zhruba 160 tisíc kilometrů čtverečních, tedy území přibližně dvojnásobné rozlohy České republiky. Jde o extrémně náročné prostředí severovýchodního Grónska, tvořené ledem, horami a fjordy, bez silnic, měst a trvalých základen. V těchto podmínkách moderní technika často selhává, zatímco psí spřežení zůstávají nejspolehlivějším dopravním prostředkem.

Členové jednotky každoročně urazí na lyžích, saních a se psy až 20 tisíc kilometrů. Teploty klesají pod minus 50 stupňů Celsia, logistika je extrémně náročná a nasazení vyžaduje mimořádnou fyzickou i psychickou odolnost. V tomto kontextu působí prezidentovo zlehčování jako nepochopení specifik arktické obrany – i když je pravda, že v porovnání s velmocenskými flotilami a letectvem jde o relativně malou sílu.

Grónsko mezi minulostí kolonie a možností budoucí nezávislosti

Debata o budoucnosti Grónska se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Ostrov byl do 50. let minulého století dánskou kolonií a až v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl grónský parlament. Kodaň si však dosud ponechává kontrolu nad klíčovými oblastmi, jako jsou zahraniční politika, obrana či měnová politika.

Významný milník přišel v roce 2009, kdy Grónsko získalo možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda. Právě tento rámec dnes grónští politici připomínají, když odmítají myšlenku prodeje či anexe ostrova. Zdůrazňují, že o dalším statusu rozhodne grónský lid, nikoli dohody mezi velmocemi.

Současná krize tak paradoxně může posílit vnitřní debatu v Grónsku o tom, zda a kdy usilovat o plnou nezávislost na Dánsku. Zároveň však vyvolává otázky, jak by se v takovém případě vyvíjela bezpečnostní a ekonomická závislost ostrova – a zda by se tím nezvýšilo riziko tlaku ze strany velmocí, včetně USA.

Další kroky: diplomatická jednání a nejistá budoucnost Arktidy

Napětí kolem Grónska se nyní přesouvá i do formálních diplomatických kanálů. V Bílém domě je naplánováno jednání dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena a grónské ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtové s americkým šéfem diplomacie Marcem Rubiem. U rozhovorů má být přítomen i viceprezident J. D. Vance, což podtrhuje význam, který Washington celé otázce přikládá.

Výsledek těchto jednání může naznačit, zda se podaří nalézt kompromisní cestu – například v podobě posílené bezpečnostní spolupráce v Arktidě bez změny suverenity nad Grónskem – nebo zda bude tlak na formální „získání“ ostrova pokračovat. Dánsko i Grónsko se snaží balancovat mezi zachováním dobrých vztahů s USA a obranou vlastní suverenity a práva Gróňanů rozhodovat o své budoucnosti.

Celá situace zároveň odhaluje hlubší trend: Arktida se stává jedním z klíčových bojišť velmocenského soupeření 21. století. Grónsko je v tomto zápase jen jedním, byť velmi viditelným, symbolem. Jak připomíná dánská premiérka, to nejtěžší může být teprve před námi – nejen pro Dánsko a Grónsko, ale i pro NATO a celý mezinárodní řád, který je konfrontován s představou, že spojenec zvažuje použití síly vůči jiné spojenecké zemi kvůli strategickému území v Arktidě.