Řeky mizí, horko drtí Evropu: léto 2026 ukázalo děsivou budoucnost

Evropa má za sebou léto 2026, které se zapíše do klimatických statistik i do paměti obyvatel. Kontinent zažil kombinaci extrémního horka, dlouhotrvajícího sucha a bezprecedentně nízkých průtoků řek, což zasáhlo prakticky všechna odvětví – od energetiky přes dopravu a zemědělství až po zásobování pitnou vodou. Podle údajů služby Copernicus, evropského systému pro sledování klimatu, šlo o třetí nejteplejší léto v historii měření v Evropě jako celku a vůbec nejteplejší léto v západní části kontinentu. Současně byly zaznamenány nejnižší letní průtoky velkých evropských řek od roku 1992, kdy se tyto záznamy začaly systematicky vést.

Výsledkem je nejen akutní hydrologické sucho, ale také rostoucí tlak na energetickou bezpečnost, stabilitu dodavatelských řetězců i zdraví obyvatel. Letošní sezona ukázala, jak úzce jsou klimatické extrémy provázány s geopolitickými a ekonomickými výzvami, jimž Evropa čelí.

Rekordně horké léto: třetí nejteplejší v Evropě, rekord v západní části

Podle dat Copernicu byla průměrná teplota v Evropě během léta 2026 třetí nejvyšší od začátku moderních měření. Západní Evropa přitom zažila zcela bezprecedentní sezonu – jednalo se o nejteplejší léto v historii sledování. Průměrná teplota v této části kontinentu dosáhla 21,7 °C, což je o 2,5 °C více než průměr za referenční období 1991–2020. Tím byl překonán dosavadní rekord z roku 2003, který byl dlouho vnímán jako symbol extrémního evropského horka.

Výjimečná nebyla jen samotná teplota, ale i načasování a délka horkého období. Letní podmínky dorazily do některých regionů nezvykle brzy – první výrazná vlna veder zasáhla velkou část západní Evropy už koncem května. Mimořádně teplé počasí pak přetrvávalo prakticky po celé léto, často bez výraznějších přestávek.

Copernicus upozorňuje také na pozoruhodnou vytrvalost a rozsah horka: západní Evropa zažila 17 dní, kdy alespoň 60 procent jejího území zaznamenalo teploty nad 30 °C. Pro srovnání – v předchozím roce šlo o sedm takových dnů. To ukazuje, že extrémy se nejen zvyšují, ale stávají se častější součástí letního počasí.

Počasí

Peklo nad Evropou: Morava na hraně 40 °C, padá rekord za rekordem

Střední Evropu svírá extrémní vlna veder, Morava atakuje hranici 40 °C a padají historické rekordy. Co stojí za „peklem“ nad Evropou a jaké dopady má na naše zdraví i krajinu?

Tepelná zátěž: více než polovina kontinentu v zóně zdravotního rizika

Ještě alarmujícíjší než samotné teploty je rozsah tzv. tepelné zátěže, tedy kombinace teploty, vlhkosti, větru a dalších faktorů, které ovlivňují, jak podmínky působí na lidský organismus. Podle Copernicu čelilo do konce letošní letní sezony 52 procent evropského území alespoň „velmi silné“ tepelné zátěži.

Tato kategorie odpovídá pocitové teplotě kolem 38 °C a více, kdy už jsou výrazně zvýšená zdravotní rizika, zejména pro seniory, chronicky nemocné, děti a lidi pracující venku. Dlouhodobý pobyt v takových podmínkách může vést k úpalům, dehydrataci, zhoršení kardiovaskulárních onemocnění či zvyšování úmrtnosti během vln veder.

Rozšířenost tepelné zátěže dokládá, že nejde o izolované epizody, ale o plošný jev zasahující většinu kontinentu. Mnohá města byla nucena zavádět nouzová opatření – otevírat klimatizovaná centra pro zranitelné skupiny, prodlužovat provoz veřejných koupališť či vydávat doporučení k omezení fyzické aktivity během nejteplejších částí dne.

Nejhorší letní průtoky řek od roku 1992

Extrémní horko bylo úzce spojeno s nedostatkem srážek. Většina Evropy zažila v létě 2026 dlouhé období sucha, které vedlo k mimořádně intenzivnímu hydrologickému suchu. Copernicus označuje situaci za „nejzávažnější nízké letní průtoky řek“ od roku 1992, kdy se začaly vést soustavné záznamy.

V červenci a srpnu klesly průtoky na řadě klíčových evropských toků na rekordní či téměř rekordní minima. Mezi nejpostiženější řeky patřily:

• Rýn – jedna z hlavních dopravních tepen Evropy, zásadní pro nákladní dopravu a průmysl;
• Dunaj – druhá nejdelší řeka kontinentu, klíčová pro střední a jihovýchodní Evropu;
• Visla – nejdelší řeka Polska, důležitá pro vodní režim i ekosystémy;
• Pád – životně důležitá vodní osa severní Itálie, spojená s intenzivním zemědělstvím a průmyslem;
• Loira, Rhôna a Seina – strategické francouzské toky, významné pro dopravu, průmysl i energetiku.

V mnoha úsecích byly odhaleny písčiny a mělčiny, které se obvykle objevují jen při mimořádně suchých letech. Nízké průtoky přispěly také ke zhoršení kvality vody a zvýšené koncentraci znečišťujících látek, protože ředicí schopnost řek byla výrazně omezená.

Počasí

Česko v žáru: 41,9 °C, pět dní nad čtyřicet a šok pro meteorology

Česko zažívá bezprecedentní vlnu veder: padl národní rekord 41,9 °C a pět dní po sobě teploty překročily čtyřicítku. Jaké stanice přepsaly historii a co to říká o klimatické změně ve střední Evropě?

Dopady na dopravu, zemědělství a zásobování vodou

Hydrologické sucho se rychle promítlo do fungování evropské ekonomiky. Nízké hladiny řek vážně narušily nákladní vodní dopravu, která je pro mnoho regionů klíčová. Lodě musely plout s menším ponorem, často tedy s výrazně omezeným nákladem, nebo byly některé úseky zcela nesplavné. To narušilo dodavatelské řetězce, zvýšilo náklady na přepravu a přeneslo tlak na silniční a železniční dopravu.

Výrazně zasažené bylo zemědělství. Nedostatek vody pro závlahy vedl v řadě oblastí k nižším výnosům a k ohrožení některých plodin, zejména v jižní a západní Evropě. Farmáři čelili rozhodnutí, které porosty zachránit a které obětovat, a museli improvizovat s omezenými zásobami vody. V některých regionech byla zavedena omezení odběru vody z povrchových toků pro zavlažování.

V neposlední řadě se situace dotkla zásobování pitnou vodou. V některých oblastech byly zaznamenány problémy s dostupností kvalitní vody pro obyvatelstvo, což vedlo k dočasným omezením, výzvám k šetření či k aktivaci náhradních zdrojů. Obce a města musely přehodnocovat své vodohospodářské strategie a uvažovat o posílení retenčních kapacit.

Energetika pod tlakem: jaderné a vodní elektrárny v problémech

Jedním z nejvýraznějších důsledků letošního sucha byl dopad na energetický sektor. Řeky slouží nejen jako zdroj vody pro chlazení elektráren, ale také jako pohonná síla pro vodní elektrárny. Když hladiny klesnou příliš nízko, ohrožuje to oba typy výroby.

V několika evropských zemích, včetně Francie, Maďarska a Rumunska, musely být některé jaderné elektrárny dočasně odstaveny nebo omezit výkon, protože k dispozici nebylo dostatek vody pro bezpečné chlazení reaktorů. V jiných případech narážely elektrárny na limity teploty vody, kterou mohou vypouštět zpět do řek, aby nepoškodily vodní ekosystémy.

Současně poklesla i výroba elektřiny z vodních elektráren, protože nízké průtoky znamenaly menší množství energie, kterou bylo možné z vody získat. To vše se odehrávalo v době, kdy poptávka po elektřině rostla kvůli masivnímu využívání klimatizací a chlazení v domácnostech, kancelářích i průmyslových provozech.

Copernicus v této souvislosti upozorňuje, že letošní léto zřetelně ukázalo propojení klimatické krize s energetickou bezpečností. Státy jsou nuceny hledat cesty, jak zajistit stabilní dodávky energie v podmínkách častějších a intenzivnějších klimatických extrémů, a zároveň snižovat emise, které k těmto extrémům přispívají.

Sucho v Česku: historická minima průtoků i nízké hladiny nádrží

Výjimečně suché léto nezasáhlo jen velké evropské toky. Česko se potýkalo s obdobnými problémy, byť v menším měřítku. Během léta 2026 dosáhlo několik českých řek historicky nejnižších průtoků, nebo se těmto minimům velmi přiblížilo. Hydrologické sucho se navíc neomezilo pouze na letní měsíce – protáhlo se i do začátku podzimu.

Nedostatek vody byl patrný také na vodních nádržích, jejichž hladiny klesly na neobvykle nízké hodnoty. To vyvolalo debatu o dostatečnosti současných vodohospodářských opatření, o potřebě budování nových retenčních kapacit a lepší ochraně krajiny před odtokem srážkové vody.

České úřady a odborníci dlouhodobě upozorňují, že střední Evropa patří mezi regiony, kde se kombinace klimatické změny, změny využití krajiny a vysoké koncentrace obyvatelstva může projevit zvlášť citlivě. Letošní léto poskytlo další důkaz, že nejde o hypotetickou hrozbu, ale o realitu, na kterou je třeba reagovat systémově.

Lesní požáry a mimořádně teplá evropská moře

Přetrvávající sucho a opakované vlny veder se promítly také do lesních požárů. Podle Evropského systému informací o lesních požárech (EFIS) byla do 2. září 2026 spálená plocha v celé Evropské unii téměř dvojnásobná oproti průměru pro toto období v letech 2006–2025. Obzvláště těžce byly postiženy Španělsko a Francie, kde rozsáhlé požáry ničily lesy, zemědělskou půdu i obydlené oblasti a vyžádaly si rozsáhlé evakuace.

Copernicus zároveň upozornil, že evropská moře byla po celé léto mimořádně teplá. Vyšší teplota mořské vody má dopady na mořské ekosystémy, rybolov i na vývoj počasí – například na tvorbu bouří či intenzitu srážek v přímořských regionech. Teplá moře jsou dalším signálem, že klimatický systém se nachází v období rychlých změn.

Co letošní léto říká o budoucnosti Evropy

Sezona 2026 ukázala, jak se v Evropě „sbíhají“ různé klimatické extrémy: rekordní tepelná zátěž, rozsáhlé sucho, extrémně nízké průtoky řek, problémy v energetice i rostoucí riziko lesních požárů. Tyto jevy se navzájem posilují a vytvářejí komplexní krizi, která přesahuje rámec meteorologie a dotýká se ekonomiky, bezpečnosti i veřejného zdraví.

Pro budoucnost to znamená několik klíčových výzev:

• Adaptace na častější extrémy – města, obce i státy budou muset investovat do infrastruktury odolné vůči horku a suchu, včetně zelených ploch, retenčních nádrží, modernizace vodovodních sítí a posílení varovných systémů.
• Reforma vodního hospodářství – bude nutné efektivněji hospodařit s vodou v krajině, podporovat přirozenou retenci, obnovu mokřadů a zadržování vody v půdě, ale také revidovat pravidla pro odběry vody v dobách sucha.
• Bezpečná a odolná energetika – energetický mix musí počítat s tím, že vodní a jaderné zdroje mohou být v obdobích sucha omezené. Význam získají flexibilní zdroje, akumulace energie a úsporná opatření na straně spotřeby.
• Ochrana zdraví obyvatel – zdravotnické systémy musejí být připraveny na vlny veder, včetně preventivních kampaní, sledování rizikových skupin a úprav pracovních režimů v nejteplejších obdobích.
• Mezinárodní spolupráce – velké řeky i energetické a dopravní sítě překračují hranice států. Řešení dopadů klimatické změny proto vyžaduje koordinaci na úrovni celé Evropské unie.

Léto 2026 tak není jen další položkou v klimatických statistikách. Je varovným signálem, že Evropa vstoupila do éry, kdy se extrémní počasí stává novým normálem. Zda se kontinentu podaří přizpůsobit a zároveň omezit další oteplování, bude jednou z klíčových otázek příštích let.