Česko v žáru: 41,9 °C, pět dní nad čtyřicet a šok pro meteorology

Česko zažívá rok, který přepisuje dějiny měření teplot. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) si letos svůj nový absolutní teplotní rekord zapsalo 77 procent stanic, které měří alespoň 30 let. Tak masivní přepisování maxim nemá v moderní historii tuzemské meteorologie obdoby. V kombinaci s opakovanými dny, kdy teploty překročily hranici 40 °C, jde o mimořádnou situaci, která znovu otevírá debatu o dopadech klimatické změny na střední Evropu.

Rekordy nepadaly jen ojediněle. Horké vlny na konci června a na přelomu července a srpna zasáhly postupně západ, střed i východ země. V Doksanech byl naměřen nový absolutní rekord pro celé Česko, na Moravě a ve Slezsku se několikrát po sobě přepisovalo maximum ve Strážnici. Meteorologové upozorňují, že takto plošné a opakované překonávání extrémních hodnot je zcela výjimečné.

Kolik rekordů padlo a kde: 77 procent stanic s novým maximem

ČHMÚ uvádí, že nové absolutní maximum teploty vzduchu zaznamenalo 132 ze 171 stanic s alespoň třicetiletou řadou měření. To odpovídá zhruba 77 procentům všech dlouhodobě měřících stanic v Česku. Absolutním maximem se rozumí nejvyšší naměřená teplota v celé historii příslušné stanice, nikoli jen rekord pro konkrétní kalendářní den.

Rozložení nových rekordů v čase ukazuje, jak silné a geograficky rozsáhlé byly letošní vlny veder:

• 28. června – nové absolutní maximum zaznamenalo 41 stanic, převážně v Čechách a zejména v západní části republiky.
• 29. června – tři stanice přidaly další nová maxima, čímž se prodloužila série rekordních dní na konci měsíce.
• 4. srpna – nejvýraznější den z hlediska počtu přepsaných rekordů: 62 stanic hlásilo nové absolutní maximum, především v centrální části Česka a ve východní polovině Čech.
• 5. srpna – dalších 26 stanic, zejména na Moravě a ve Slezsku, posunulo svá historická maxima ještě výše.

Meteorologové upozorňují, že na řadě míst padl absolutní rekord opakovaně v krátkém časovém sledu. Typickým příkladem jsou dny 4. a 5. srpna, kdy některé stanice zaznamenaly nové maximum ve čtvrtek a hned následující den ho znovu překonaly. Taková dynamika je pro dlouhé řady měření nezvyklá – extrémní teplotní rekordy se zpravidla mění jen výjimečně a s delšími odstupy.

Počasí

Od lijáků k tropům a zpět: Česko čeká bouřlivý teplotní zvrat

Po vydatných lijácích míří do Česka tropická vedra, která rychle ukončí přechod studené fronty se silnými bouřkami. Teplotní zvrat ale sucho v některých regionech nevyřeší.

Dvě hlavní vlny veder: od historického června po srpnový žár

Rok 2026 je z hlediska teplot charakteristický dvěma výraznými vlnami veder, které zasáhly různé části území a v různých termínech:

Historická vlna veder na konci června

První zásadní vlna veder dorazila na přelomu června. Zhruba čtvrtina stanic, které měří alespoň 30 let, zaznamenala nový absolutní rekord právě během tohoto období. Nejvýraznějším dnem byl 28. červen, kdy byly nejvyšší teploty naměřeny především v Čechách, zejména v jejich západní části.

Právě tento den se zapsal do dějin české meteorologie: v Doksanech na Litoměřicku byla naměřena teplota 41,9 °C, což představuje nový absolutní rekord pro celé území Česka. Tato hodnota překonala předchozí celorepublikové maximum 40,4 °C z 20. srpna 2012, které držely Dobřichovice u Prahy.

Srpnová vlna veder: střed a východ země pod tlakem

Druhá, ještě plošnější vlna veder zasáhla Česko na přelomu července a srpna. Více než polovina stanic překonala svá dosavadní maxima právě během tohoto období. Největší nápor horka připadl na 4. a 5. srpna, kdy se rekordy přepisovaly ve střední části Čech a následně na Moravě a ve Slezsku.

Geografické rozložení rekordních hodnot je výrazně rozdílné:

• 28. červen – rekordy soustředěny hlavně v západní části ČR.
• 4. srpen – maxima dominují v centrální části Česka a ve východní polovině Čech.
• 5. srpen – nejvyšší teploty se přesouvají na východ území, tedy na Moravu a do Slezska.

Právě v této druhé vlně padl také nový absolutní rekord pro Moravu a Slezsko. Ve Strážnici na Hodonínsku meteorologové naměřili 41,0 °C, což je historicky nejvyšší hodnota pro tuto část republiky. Zajímavé je, že strážnický rekord nebyl jednorázovou událostí – byl překonán opakovaně během několika po sobě jdoucích dní, přičemž aktuálně platná hodnota pochází ze středy 5. srpna.

Pět dní nad 40 °C: extrém, který se v minulosti téměř nevyskytoval

Jedním z nejvýraznějších ukazatelů mimořádnosti letošního roku je četnost dní s teplotou 40 °C a vyšší. Podle ČHMÚ byly od začátku systematických měření v roce 1961 na našem území spolehlivě zaznamenány jen tři takové dny – 27. července 1983, 20. srpna 2012 a 8. srpna 2015.

V roce 2026 je situace zcela odlišná: teploty 40 °C a více byly naměřeny už v pěti různých dnech. Dvakrát během červnové vlny veder, jednou na konci července a dvakrát v poslední srpnové epizodě horka. Meteorologové to označují za zcela mimořádnou situaci bez historické obdoby v rámci dosavadních měření.

Tento posun je významný nejen statisticky, ale i z hlediska dopadů na společnost, infrastrukturu a ekosystémy. Dny s teplotami přes 40 °C představují extrémní zátěž pro lidské zdraví, energetiku, zemědělství i vodní hospodářství. Pokud by se podobné situace měly v budoucnu opakovat častěji, bude nutné přizpůsobit řadu oblastí života novým podmínkám.

Počasí

Peklo nad Evropou: Morava na hraně 40 °C, padá rekord za rekordem

Střední Evropu svírá extrémní vlna veder, Morava atakuje hranici 40 °C a padají historické rekordy. Co stojí za „peklem“ nad Evropou a jaké dopady má na naše zdraví i krajinu?

Strážnice a další horká ohniska: kde bylo nejtepleji

Kromě celostátního rekordu v Doksanech se do statistik výrazně zapsala zejména Strážnice na Hodonínsku. Ta se stala symbolem extrémního horka na Moravě a ve Slezsku:

• Absolutní rekord Moravy a Slezska: 41,0 °C naměřených 5. srpna představuje historické maximum pro tuto část republiky.
• Opakované přepisování: strážnický rekord byl během srpnové vlny veder překonán několikrát po sobě, což ilustruje intenzitu a setrvalost horka.
• Rekord pro konkrétní den: 6. srpna dosáhla Strážnice denního maxima 38,5 °C, čímž překonala dosavadní rekord pro tento den (36,2 °C z roku 2015) o více než dva stupně.

Nová denní maxima se 6. srpna objevila i na dalších místech východní části republiky. Druhou nejvyšší hodnotu hlásila Štítná nad Vláří na Zlínsku, kde teploměr ukázal 35,7 °C. Podle meteoroložky Marie Odstrčilové z ČHMÚ se rekordy pro 6. srpen soustředily především na východní Moravu a východ Slezska.

ČHMÚ zároveň uvádí, že v aktuální vlně veder byly rekordní teploty pro jednotlivé dny zaznamenány poprvé minulý týden ve čtvrtek a poté v každém dalším dni s výjimkou neděle. To ukazuje, že extrémní hodnoty nebyly jednorázovým výkyvem, ale trvaly několik dní v řadě.

Co ukazují letošní rekordy o vývoji klimatu v Česku

Tak rozsáhlé přepisování teplotních rekordů vyvolává otázku, jaký je širší kontext a co lze očekávat do budoucna. Přestože samotné statistiky za jeden rok nemohou samy o sobě potvrdit dlouhodobý trend, zapadají do obrazu oteplujícího se klimatu, který meteorologové a klimatologové sledují už řadu let.

Letošní vývoj ukazuje několik klíčových tendencí:

• Růst extrémů, nejen průměrů: Nejde jen o mírné zvyšování průměrných teplot, ale především o častější a intenzivnější výskyt extrémních veder.
• Plošnost jevu: Skutečnost, že 77 procent dlouhodobě měřících stanic hlásí nový absolutní rekord, svědčí o tom, že nejde o lokální zvláštnost, ale o jev zasahující velkou část území.
• Opakované překonávání rekordů: Situace, kdy se absolutní maxima přepisují v krátkém sledu několika dní, byla dříve výjimečná. Nyní se stává častější.
• Častější překročení 40 °C: Pět dní s teplotou 40 °C a více během jediného roku je dramatickým posunem oproti minulým dekádám.

Tyto skutečnosti mají praktické dopady. Města budou muset více řešit tepelný ostrov a adaptaci veřejného prostoru – od výsadby zeleně přes úpravy staveb až po krizové plány pro vlny veder. Zemědělství se bude potýkat s větším rizikem sucha a poškození plodin, energetika s vyšší spotřebou elektřiny na klimatizaci a chlazení, zdravotnictví s nárůstem případů kolapsů z horka a dalších komplikací.

Klíčové body a výzvy do dalších let

Letošní extrémně teplý rok v Česku přinesl několik zásadních zjištění, která by neměla zapadnout s příchodem chladnějších měsíců:

• Rekordní rozsah přepisování maxim: Nová absolutní maxima má 132 z 171 dlouhodobě měřících stanic, tedy 77 procent. Tak vysoký podíl je v historii systematických měření výjimečný.
• Dvě výrazné vlny veder: Historická vedra na konci června a srpnový žár zasáhly postupně západ, střed i východ země a vedly k opakovanému přepisování rekordů.
• Nový celostátní rekord: Doksany s hodnotou 41,9 °C posunuly hranici toho, co je na našem území možné, o další stupeň výše.
• Rekord pro Moravu a Slezsko: Strážnice s 41,0 °C ukazuje, že extrémní horka se nevyhýbají ani východní části republiky.
• Pět dní nad 40 °C: V porovnání s pouhými třemi takovými dny za více než půl století předtím jde o signál, který meteorologové označují za bezprecedentní.
• Nutnost adaptace: Infrastruktura, zdravotnictví, zemědělství i městské plánování budou muset počítat s tím, že podobné epizody se mohou v budoucnu opakovat a případně ještě zesílit.

Letošní rok tak není jen souborem zajímavých čísel pro statistiky. Je varováním a zároveň testem připravenosti společnosti na extrémní projevy počasí. Meteorologové budou v následujících měsících data detailně analyzovat, ale už nyní je zřejmé, že rok 2026 se do historie českého klimatu zapíše jako jeden z přelomových – a to nejen kvůli rekordním hodnotám, ale i kvůli otázkám, které vyvolává ohledně budoucího vývoje.