Raketové peklo v Kyjevě: Macinka přijel na Ukrajinu právě ve chvíli, kdy Rusko udeřilo

Český ministr zahraničních věcí Petr Macinka, lídr hnutí Motoristé, dorazil v pátek ráno do Kyjeva ve chvíli, kdy Rusko podniklo další rozsáhlý útok na celou Ukrajinu. Cestu komplikovaly raketové a dronové nálety, které zasáhly mimo jiné Kyjev a západoukrajinský Lvov. Útoky si podle ukrajinských úřadů vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a více než dvacet zraněných, přičemž bilance nemusí být konečná.

Macinku na Ukrajinu pozval jeho protějšek Andrij Sybiha. Návštěva přichází v době, kdy se česká zahraniční politika snaží uklidnit napětí ve vztazích s Kyjevem po kontroverzních výrocích předsedy Sněmovny Tomia Okamury a zároveň reagovat na novou vlnu ruské agrese, včetně nasazení nadzvukové střely Orešnik v blízkosti hranic Evropské unie a NATO.

Cesta do Kyjeva pod palbou: vlak, zpoždění a výbuchy v okolí

Macinka dorazil do Kyjeva vlakem z polské Přemyšle v ranních hodinách. Podle informací z delegace vlak na trase opakovaně zastavoval a nabral zpoždění, k němuž přispěl právě probíhající ruský útok. V době, kdy byly hlášeny údery na Lvov, se souprava nacházela zhruba méně než hodinu jízdy od tohoto města.

Ruské síly v noci zasáhly řadu cílů po celé Ukrajině. V Kyjevě šlo podle ukrajinských úřadů především o dronové útoky, které zabily nejméně čtyři civilisty a zranily přes dvacet dalších lidí. Západní část země se stala terčem raketových úderů, přičemž Moskva oznámila, že nasadila novou nadzvukovou střelu Orešnik. Úder v blízkosti hranic EU a NATO ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil za vážnou hrozbu pro evropskou bezpečnost a avizoval, že podrobnosti předá Spojeným státům a evropským partnerům prostřednictvím diplomatických kanálů.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí potvrdil, že noční ostřelování zkomplikovalo příjezd delegace. Přesto byla cesta dokončena podle plánu a český šéf diplomacie se ještě dopoledne objevil v ukrajinské metropoli.

Zahraniční

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.

Delegace Motoristů: Macinka, Turek a diplomaté v první linii

Součástí české delegace není pouze ministr zahraničí. Do Kyjeva s ním odcestoval také:

• Filip Turek – čestný prezident Motoristů, místopředseda sněmovního zahraničního výboru a kandidát hnutí na post ministra životního prostředí,
• Luboš Veselý – český velvyslanec na Ukrajině, který loni nahradil Radka Pecha,
• Radek Pech – nyní šéf evropské sekce ministerstva zahraničí, který se k delegaci připojil,
• Veronika Stromšíková – zvláštní zmocněnkyně pro obranu a bezpečnost.

Filip Turek, který se dlouhodobě snaží prosadit do vlády, využil cestu i k vlastní prezentaci. Na sociálních sítích, zejména na Instagramu, komentoval probíhající útoky. „Reálně pekelný stroj. To je přivítání...,“ napsal v narážce na ruské raketové údery. Přítomnost Turka v delegaci podtrhuje snahu Motoristů profilovat se nejen na domácí scéně, ale i v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky.

Macinkova slova v Kyjevě: odsouzení násilí i opatrnost v hodnocení útoku

Bezprostředně po příjezdu do Kyjeva se Macinka vyjádřil k nočnímu ostřelování. „Mělo by se přestat zabíjet, útočit, střílet a tak dále,“ prohlásil s tím, že jakékoli zabíjení lidí je nutné odsoudit. Hovořil o tom, že během probíhajících mírových jednání často dochází k dočasné eskalaci konfliktu, aby žádná ze stran „neztratila tvář“.

Ministr přitom zmiňoval informace, které se objevily v ruských médiích a na sociálních sítích – například spekulace, že útok může být prezentován jako odveta za údajný atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten se však podle dostupných informací nepotvrdil. Macinka zdůraznil, že přesné detaily útoku v době jeho vystoupení nezná a opírá se o kusé zprávy, které se k němu dostaly během cesty.

Zajímavé je, že ačkoliv útok slovně odsoudil, ve svém prvním veřejném vystoupení v Kyjevě se explicitně vyhnul přímému označení Ruska jako pachatele útoků, přestože ukrajinské i západní zdroje hovoří jednoznačně o ruské odpovědnosti. Naopak při jiné příležitosti kritizoval ruskou stranu za nedostatek vstřícnosti v mírových jednáních a ocenil ochotu Kyjeva přistoupit v posledních měsících na několik ústupků, které podle něj Moskva nereciprovala.

Zahraniční

Apokalypsa ve Venezuele: dvě zemětřesení, 46 tisíc nezvěstných a děsivé odhady obětí

Venezuela čelí jedné z nejhorších katastrof své historie. Dvojice silných zemětřesení zanechala stovky mrtvých, tisíce zraněných a přes 46 tisíc nezvěstných. Odborníci se obávají, že počet obětí může vystoupat až ke statisícům.

Mírová jednání a „eskalační hrátky“: jak český ministr čte válku

Macinka rámuje aktuální vývoj na Ukrajině především prizmatem probíhajících či připravovaných mírových rozhovorů, do nichž jsou podle něj zapojeny nejen Kyjev a Moskva, ale i Spojené státy a další západní země. Vnímá poslední vlnu útoků jako součást tlaku na vyjednávací pozice.

„Je to také o tom, že z minulosti víme, že při jiných různých válkách, když probíhají mírová jednání, se konflikt dočasně eskaluje,“ uvedl. Tyto kroky označil za „eskalační hrátky“, jejichž cílem je, aby v průběhu jednání „neztrácela tvář jedna či druhá strana“.

Zároveň vyzdvihl, že Ukrajina je podle jeho slov ochotná reagovat na mírové požadavky, které přicházejí jak ze strany Spojených států, tak Ruska. Konkrétní návrhy ani obsah těchto požadavků však blíže neupřesnil. Z jeho slov nicméně vyplývá, že vnímá Kyjev jako flexibilnějšího aktéra než Moskvu, kterou kritizoval za to, že na „několik ústupků“ ze strany Ukrajiny dosud adekvátně nereagovala.

Program návštěvy: jednání, pietní akt a diplomatické signály

Během návštěvy se má Petr Macinka setkat s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou a premiérkou Julijí Svyrydenkovovou. Očekává se, že tématy rozhovorů budou především:

• bezpečnostní situace na Ukrajině po nejnovější vlně ruských útoků,
• další podoba české a evropské podpory Ukrajině v roce 2026,
• možnosti mírových jednání a role mezinárodních garantů,
• bilaterální spolupráce v oblasti obnovy země a energetiky.

Součástí programu je také pietní akt – český ministr má v Kyjevě uctít památku padlých ukrajinských vojáků. Symbolický rozměr této části návštěvy je o to výraznější, že probíhá bezprostředně po dalším masivním útoku Ruska, který opět připomněl cenu, již Ukrajina za svou obranu platí.

Podle diplomatických zdrojů je cílem návštěvy vyslat do Kyjeva jasný signál, že se Česká republika i po změně vlády a nástupu Motoristů k moci hlásí k podpoře ukrajinské suverenity a územní integrity. Zároveň má jít o příležitost k nastavení osobních vztahů mezi novým českým ministrem a ukrajinským vedením.

Stín Okamurova projevu: snaha uklidnit napjaté vztahy

Návštěvě předcházela diplomatická roztržka mezi Prahou a Kyjevem, kterou vyvolal novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, třetího nejvyššího ústavního činitele v zemi. Okamura v projevu ostře vystoupil proti pokračující pomoci Ukrajině a hovořil o „Zelenského juntě“, přestože prezident Volodymyr Zelenskyj i ukrajinská vláda vzešli z demokratických voleb.

Jeho slova vyvolala v Kyjevě značnou nevoli a přiměla ukrajinskou diplomacii požadovat ujasnění oficiální pozice nové české vlády. Právě v tomto kontextu je Macinkova cesta do Kyjeva vnímána jako pokus o ujištění ukrajinského vedení, že navzdory kontroverzním výrokům některých českých politiků zůstává Praha spolehlivým partnerem.

Andrij Sybiha pozval Macinku do Kyjeva během telefonického rozhovoru v úterý, během něhož český ministr potvrdil ochotu přijet v nejbližším možném termínu. Skutečnost, že se návštěva uskutečnila už o dva dny později a navíc v době probíhajícího útoku, může být v Kyjevě vnímána jako gesto politické odvahy i solidarity.

V kontextu předchozích návštěv: jak se mění česká role na Ukrajině

Macinka není prvním českým představitelem, který od začátku ruské agrese v únoru 2022 Ukrajinu navštívil. V předchozím období se do Kyjeva opakovaně vydal tehdejší premiér Petr Fiala i prezident Petr Pavel. Z ministrů byl na Ukrajině naposledy v létě minulého roku tehdejší šéf diplomacie Jan Lipavský.

Na rozdíl od těchto cest, které probíhaly pod patronací předchozí vlády, představuje Macinkova návštěva první velkou zahraničněpolitickou misi nového kabinetu, v němž hrají Motoristé klíčovou roli. To s sebou nese dvojí rozměr:

• Kontinuita – Praha se nadále hlásí k podpoře Ukrajiny a jejích ambicí v euroatlantickém prostoru,
• Změna stylu – nový ministr se snaží zdůrazňovat téma mírových jednání a „vyvažování“ mezi různými požadavky, čímž se mírně odlišuje od jednoznačně konfrontační rétoriky vůči Rusku, kterou prosazovala předchozí vláda.

Právě to, jak bude Macinkova pozice vnímána v Kyjevě, Bruselu i Washingtonu, může do značné míry předurčit budoucí roli České republiky v debatě o ukrajinském míru a poválečné obnově.

Co aktuální návštěva znamená pro českou a evropskou politiku

Macinkova cesta do Kyjeva v době masivního ruského útoku má několik rovin. Bezpečnostně ukazuje, že Rusko je ochotno testovat hranice a nasazovat nové zbraňové systémy, jako je nadzvuková střela Orešnik, v těsné blízkosti území EU a NATO. To zvyšuje tlak na evropské vlády, aby zintenzivnily podporu ukrajinské protivzdušné a raketové obrany a zároveň se připravily na možné rozšíření hrozeb směrem k vlastní infrastruktuře.

Z hlediska české politiky představuje návštěva příležitost:

• potvrdit závazek k obraně Ukrajiny navzdory vnitropolitickým sporům,
• zmírnit negativní dopad výroků Tomia Okamury na česko-ukrajinské vztahy,
• ukotvit nového ministra zahraničí v roli aktéra, který je schopen jednat v krizových podmínkách.

V evropském kontextu pak cesta zapadá do širší snahy členských států EU ukázat, že Ukrajina nezůstala v roce 2026 na bojišti osamocena. Zároveň otevírá otázku, jakou podobu má mít „mírová agenda“, o níž Macinka hovoří, a zda se Česká republika pokusí profilovat jako jeden z prostředníků v budoucích jednáních mezi Kyjevem a Moskvou.

Na tyto otázky zatím návštěva nedává definitivní odpovědi. Jasné je však jedno: fakt, že český ministr zahraničí přijel do Kyjeva právě v den, kdy nad městem létaly drony a nad západní Ukrajinou nové ruské střely, posouvá českou angažovanost z roviny prohlášení do roviny konkrétního, byť riskantního, politického gesta.