Nová ruská superzbraň nad Ukrajinou: útok u hranic EU děsí Evropu

Ukrajina se na přelomu týdne ocitla pod tlakem další vlny ruských útoků, které podle Kyjeva i západních partnerů nabývají na intenzitě i technické vyspělosti. Prezident Volodymyr Zelenskyj varoval obyvatele před možným masivním úderem v noci, zatímco Spojené státy upozornily své občany na hrozbu rozsáhlého leteckého útoku. Moskva zároveň oznámila, že při jednom z nočních náletů použila novou nadzvukovou střelu středního doletu Orešnik, jejíž nasazení v blízkosti hranic Evropské unie a NATO označil Kyjev za vážnou bezpečnostní výzvu pro celý kontinent.

Varování z Kyjeva: očekávání masivního úderu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu upozornil, že zpravodajské informace nasvědčují možnému rozsáhlému ruskému útoku v nadcházejících hodinách. Odkazoval se přitom na zprávy bezpečnostních složek, podle nichž může Rusko využít aktuálních povětrnostních podmínek k zesílení vzdušných operací proti ukrajinským městům a infrastruktuře.

Zelenskyj vyzval obyvatele, aby nepodceňovali varovné sirény a v případě vyhlášení leteckého poplachu okamžitě vyhledali úkryt. Zároveň uvedl, že pověřil vládu, aby ve spolupráci s místními samosprávami posílila připravenost na případné útoky, zejména v oblasti energetiky, záchranných složek a krizového řízení.

Podle prezidenta se ruská taktika dlouhodobě nemění: Moskva se snaží kombinovat vojenský tlak na frontě s útoky na civilní cíle a kritickou infrastrukturu v týlu. Cílem je oslabit ukrajinskou obranu, vyčerpat obyvatelstvo a narušit fungování energetické sítě, průmyslu i zásobování.

Zahraniční

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.

Americké velvyslanectví varuje své občany

Obavy z rozsáhlého ruského úderu potvrdilo také velvyslanectví Spojených států v Kyjevě. Na svých oficiálních stránkách informovalo, že disponuje poznatky o potenciálně závažném leteckém útoku, který může nastat v nejbližších hodinách či dnech. Ambasáda proto vyzvala americké občany na Ukrajině, aby byli maximálně ostražití, sledovali bezpečnostní upozornění a v případě sirén bezodkladně vyhledali nejbližší kryt.

Podobná varování nejsou v podmínkách probíhající války výjimečná, nicméně tentokrát je doprovází i informace o použití nové ruské zbraně – nadzvukové střely Orešnik. Ta podle Moskvy představuje významný kvalitativní posun v ruském raketovém arzenálu, což zvyšuje znepokojení nejen v Kyjevě, ale i v evropských metropolích.

Nasazení střely Orešnik: nová dimenze hrozby

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že při jednom z nočních útoků na ukrajinské území byla nasazena nadzvuková střela středního doletu Orešnik, v ruštině označovaná jako „Líska“. Raketa byla podle Moskvy odpálena z testovacího prostoru Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska, kde byla v minulosti opakovaně zkoušena.

Ukrajinské letectvo na západě země zaznamenalo balistickou střelu mířící před půlnocí na objekt energetické infrastruktury ve Lvově. Podle jeho údajů se projektil pohyboval rychlostí kolem 13 000 kilometrů za hodinu, což odpovídá nadzvukovým parametrům. Ukrajinská strana přitom bezprostředně po útoku neuvedla typ rakety s tím, že bude specifikován až po analýze nalezených trosek.

Podle dostupných informací použila ruská armáda Orešnik v bojových podmínkách v nejaderné verzi poprvé v listopadu 2026 při útoku na město Dnipro. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy prohlásil, že střela je prakticky nezachytitelná a její ničivá síla se má blížit jaderným zbraním, ačkoli bez použití jaderné hlavice. Západní experti tato tvrzení zpochybňují a upozorňují, že dostupná data neumožňují ověřit ani deklarovanou nezranitelnost, ani uváděnou ničivost rakety.

Putin zároveň v minulosti oznámil, že Rusko zrychluje sériovou výrobu střel Orešnik. Jejich opakované nasazení proti ukrajinským cílům by tak mohlo znamenat posun v ruské strategii – od testování nové technologie k jejímu systematickému využívání v bojových operacích.

Zahraniční

Apokalypsa ve Venezuele: dvě zemětřesení, 46 tisíc nezvěstných a děsivé odhady obětí

Venezuela čelí jedné z nejhorších katastrof své historie. Dvojice silných zemětřesení zanechala stovky mrtvých, tisíce zraněných a přes 46 tisíc nezvěstných. Odborníci se obávají, že počet obětí může vystoupat až ke statisícům.

Kyjev: hrozba pro evropskou bezpečnost a reakce na mezinárodní scéně

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil útok střelou Orešnik v blízkosti hranic Evropské unie a NATO za vážnou hrozbu pro bezpečnost celého kontinentu. Podle něj se nejedná pouze o další epizodu v rusko-ukrajinském konfliktu, ale o signál, že Moskva je připravena používat nové vysoce ničivé systémy v bezprostřední blízkosti území členských států EU a aliance.

Sybiha uvedl, že Kyjev bude o okolnostech útoku detailně informovat Spojené státy a evropské partnery prostřednictvím diplomatických kanálů. Ukrajina zároveň zahajuje mezinárodní kroky v reakci na použití střely: požaduje svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN a také zasedání Rady Ukrajina–NATO, kde hodlá otevřít otázku další podpory protivzdušné obrany a zpřísnění sankcí vůči Rusku.

Podle Sybihy Moskva tvrzením, že útok byl reakcí na údajný ukrajinský dronový nálet na rezidenci Vladimira Putina na konci loňského roku, pouze hledá záminku pro eskalaci. Označil ruské vysvětlení za „absurdní“ a připomněl, že o údajném masivním útoku 91 bezpilotními letouny na Putinovu rezidenci v Novgorodské oblasti neexistuje nezávislé potvrzení. Kyjev tato ruská tvrzení odmítá jako propagandu a zpochybňují je i západní představitelé.

Terčem energetika, průmysl i civilní objekty

Podle ruského ministerstva obrany byla cílem nočních útoků ukrajinská energetická infrastruktura, průmyslové objekty podporující armádu a zařízení na výrobu bezpilotních prostředků. Moskva tvrdí, že šlo o „odvetu“ za údajný útok na Putinovu rezidenci, zatímco Kyjev vnímá nálety jako součást dlouhodobé kampaně zaměřené na ochromení energetického systému a obranného průmyslu země.

Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že Rusko v rámci jedné z posledních vln útoků použilo celkem 36 střel a 242 dronů. Takto vysoký počet bezpilotních prostředků potvrzuje trend, kdy Moskva kombinuje řízené střely s masivním nasazením dronů, jejichž cílem je zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany a zvýšení pravděpodobnosti průniku části útočících prostředků k zamýšleným cílům.

Ve Lvově způsobila raketa, mířící na energetickou infrastrukturu, mimo jiné rázovou vlnu, která vedla k automatickému bezpečnostnímu odpojení části plynárenské sítě. Podle portálu Ukrajinska pravda zůstalo bez dodávek plynu téměř 400 odběratelů v několika ulicích. Na místo vyrazily technické týmy, aby prověřily stav zařízení; teprve po kontrole bylo možné obnovit dodávky.

Smrtící dronové útoky na Kyjev

Výraznou část ruské ofenzivy tvořily dronové útoky na ukrajinskou metropoli. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko a starosta města Vitalij Kličko informovali, že při náletech bezpilotních prostředků zahynuli nejméně čtyři lidé a dalších nejméně 19 utrpělo zranění. Čtrnáct zraněných muselo být hospitalizováno.

Mezi oběťmi je podle Klička také záchranář, který zasahoval u obytného domu na předměstí Kyjeva. Objekt se totiž stal terčem dvou po sobě jdoucích útoků dronů – druhý zasáhl oblast v době, kdy na místě pracovaly záchranné složky. Při stejném incidentu byli zraněni další čtyři členové záchranného týmu, což opět otevírá otázku ruské taktiky tzv. dvojitých úderů, kdy druhý nálet míří na již zasažené místo.

Na východním břehu Dněpru byly podle městských úřadů zasaženy dva bytové domy. Vchod jedné z budov byl zcela zničen, výrazně poškozena byla rovněž nedaleká výšková budova. Kličko uvedl, že útoky způsobily škody také na kritické infrastruktuře, což v některých částech města narušilo dodávky vody a vyžádalo si nasazení opravárenských čet.

Tkačenko doplnil, že jeden z dronů způsobil požár v obchodním centru, zatímco další dopadl v blízkosti zdravotnického zařízení. Požáry vypukly v několika městských čtvrtích a bylo nutné nasadit desítky hasičských jednotek. V Kyjevě trval letecký poplach přibližně pět hodin, což je pro obyvatele města další psychická zátěž v dlouhodobě trvající válce.

Dopady na civilisty a odolnost ukrajinské společnosti

Opakované útoky na města, energetickou infrastrukturu a obytné domy dále prohlubují humanitární dopady války. Přerušení dodávek plynu a vody, poškození elektrických sítí a hrozba náletů v nočních hodinách komplikují každodenní život milionů obyvatel. Záchranné složky, technici a pracovníci energetických společností jsou nuceni pracovat v podmínkách přetrvávajícího nebezpečí, často pod tlakem časových omezení a nedostatku náhradních dílů.

Zároveň se však ukazuje značná odolnost ukrajinské společnosti. Místní samosprávy ve spolupráci s centrální vládou posilují síť krytů, zajišťují náhradní zdroje energie a organizují pomoc pro obyvatele postižených čtvrtí. Dobrovolnické skupiny se podílejí na evakuaci, distribuci humanitární pomoci i psychologické podpoře. Vláda se snaží rychle opravovat poškozené objekty, aby minimalizovala dlouhodobé výpadky základních služeb.

Co útoky znamenají pro další vývoj války a Evropu

Nasazení nadzvukové střely Orešnik a varování před novými masivními údery ukazují, že Rusko je i nadále připraveno stupňovat tlak na Ukrajinu kombinací moderních zbraní a masivních dronových náletů. Pro Kyjev to znamená pokračující nutnost posilovat protivzdušnou a protiraketovou obranu, modernizovat radarové systémy a zvyšovat odolnost energetické infrastruktury.

Z evropského pohledu představuje použití nové ruské střely v blízkosti hranic EU a NATO varovný signál. Podle ukrajinské diplomacie je zřejmé, že konflikt již dávno nepředstavuje pouze regionální problém, ale má přímé dopady na bezpečnostní architekturu celého kontinentu. Očekává se, že Kyjev využije mimořádná jednání v Radě bezpečnosti OSN i v rámci Rady Ukrajina–NATO k tlaku na další vojenskou podporu, včetně moderních systémů protivzdušné obrany a posílení sankcí proti ruskému zbrojnímu sektoru.

Pro obyvatele Ukrajiny znamenají aktuální události další období nejistoty a zvýšeného rizika. Varování prezidenta Zelenského i amerického velvyslanectví ukazují, že hrozba nových masivních útoků je reálná a může se kdykoli zhmotnit. Výsledek bude záviset nejen na schopnosti Ukrajiny a jejích partnerů čelit ruským zbraním, ale také na politické vůli evropských a transatlantických lídrů dál podporovat Kyjev v dlouhodobém vyčerpávajícím konfliktu.