Noc hrůzy na Ukrajině: stovky dronů, zničené porodnice a milion lidí bez proudu

Ukrajina zažila další z nejtěžších nocí od začátku války. Ruské síly v noci z pátku na sobotu podnikly koordinovaný útok drony a raketami na řadu cílů včetně dvou největších měst – Kyjeva a Charkova. Útok si podle dosavadních informací vyžádal nejméně jednoho mrtvého a přes patnáct zraněných. Zároveň způsobil rozsáhlé výpadky elektřiny a tepla, které v mrazivém počasí ohrožují miliony civilistů. Ofenziva přišla v době, kdy se ve Spojených arabských emirátech odehrává první kolo třístranných jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy o možném mírovém plánu.

Masivní noční úder: stovky dronů a desítky raket

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podniklo Rusko během jediné noci více než 370 útoků pomocí bezpilotních letounů a 21 raket různých typů. Cílem byly zejména velké aglomerace a klíčová energetická infrastruktura, ale zasaženy byly i civilní objekty včetně zdravotnických zařízení a obytných domů.

Ukrajinské letectvo potvrdilo, že při útoku na Kyjev byly nasazeny jak drony, tak rakety. Jednotky protivzdušné obrany byly po celou noc v maximální pohotovosti a část přilétajících cílů se jim podařilo zneškodnit. I přes jejich úsilí však exploze a trosky způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích hlavního města i ve druhém největším městě země, Charkově.

Tento útok představuje jeden z nejintenzivnějších náporů na ukrajinskou protivzdušnou obranu za poslední měsíce. Podle Zelenského mají takové operace jasný cíl: systematicky ničit ukrajinskou energetickou soustavu a vynutit si kapitulaci země skrze tlak na civilní obyvatelstvo v zimním období.

Zahraniční

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.

Situace v Kyjevě: požáry na obou březích Dněpru a narušené zásobování

Kyjev čelil podle místních představitelů třetímu masivnímu nočnímu útoku od začátku roku 2026. Starosta metropole Vitalij Kličko popsal situaci jako „masivní útok nepřítele“ a informoval o rozsáhlých škodách napříč městem.

Údery zasáhly čtvrti na obou stranách řeky Dněpr, která Kyjev rozděluje. V několika lokalitách vypukly po zásazích požáry, jejichž likvidace trvala hodiny. Podle šéfa kyjevské vojenské správy Tymura Tkačenka byly evidovány útoky minimálně ve čtyřech různých čtvrtích.

• Oběti a zranění: V Kyjevě byl zabit jeden člověk a nejméně čtyři další utrpěli zranění, z nichž tři museli být hospitalizováni.
• Zničená infrastruktura: Mezi zasaženými objekty je i blíže neupřesněné zdravotnické zařízení a další civilní budovy.
• Výpadky tepla a vody: Na východním břehu Dněpru došlo k narušení dodávek tepla a vody, podle Klička se v důsledku útoků ocitlo bez tepla téměř 6000 budov.

Situaci komplikuje fakt, že město se stále vzpamatovává z předchozích náletů. Stovky obytných domů podle místních úřadů stále bojují s přerušovanými dodávkami elektřiny a topení. V noci na sobotu přitom teploty v Kyjevě klesaly k minus 13 stupňům Celsia, což činí výpadky tepla a proudu obzvlášť nebezpečnými pro obyvatele, zejména seniory, nemocné a rodiny s dětmi.

Útok na Charkov: zasažená porodnice i ubytovna pro vysídlené

Silné údery dopadly také na Charkov, druhé největší město Ukrajiny, které se nachází nedaleko hranic s Ruskem. Podle starosty Ihora Terechova zasáhlo město během přibližně dvou a půl hodiny 25 dronů. Útok byl zaměřen na několik čtvrtí a měl výrazně civilní dopady.

• Počet zraněných: V Charkově bylo podle místních úřadů zraněno nejméně 11 lidí.
• Zasažené objekty: Drony poškodily nejméně tři obytné budovy, včetně ubytovny pro lidi, kteří museli opustit své domovy v důsledku bojů, dále nemocnici a porodnici.
• Další škody: Zelenskyj uvedl, že útoky zasáhly také lékařskou fakultu a další obytné domy ve městě.

Obzvlášť symbolickým a znepokojivým momentem je zásah porodnice a zařízení pečujících o vysídlené osoby. Tyto instituce jsou určeny pro nejzranitelnější skupiny obyvatel – novorozence, matky a lidi, kteří už jednou přišli o domov. Útok na ně posiluje vnímání konfliktu jako války, která jen málo rozlišuje mezi vojenskými a civilními cíli.

Zahraniční

Apokalypsa ve Venezuele: dvě zemětřesení, 46 tisíc nezvěstných a děsivé odhady obětí

Venezuela čelí jedné z nejhorších katastrof své historie. Dvojice silných zemětřesení zanechala stovky mrtvých, tisíce zraněných a přes 46 tisíc nezvěstných. Odborníci se obávají, že počet obětí může vystoupat až ke statisícům.

Energetická infrastruktura pod tlakem a masové výpadky proudu

Jedním z hlavních cílů ruských útoků byla podle ukrajinského vedení energetická infrastruktura. Údery na rozvodny, elektrárny a další klíčové objekty vedly k rozsáhlým výpadkům dodávek elektřiny napříč zemí.

Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba uvedl, že po nočních útocích je bez elektřiny více než 1,2 milionu lidí. To se týká nejen frontových oblastí, ale i velkých měst ve vnitrozemí. V řadě regionů došlo ke kombinovaným výpadkům elektřiny, tepla a vody, což komplikuje fungování nemocnic, škol i základních služeb.

Zelenskyj v této souvislosti zdůraznil, že pokračující útoky na energetickou soustavu potvrzují naléhavou potřebu posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu. Podle něj nesmí docházet k prodlevám v dodávkách systémů PVO a munice od západních partnerů, protože každé zdržení se podle jeho slov „počítá v lidských životech a zničených městech“.

Politický rozměr útoku: úder během mírových rozhovorů

Noční eskalace má výrazný politický rozměr. K útoku došlo v době, kdy ve Spojených arabských emirátech probíhá první kolo třístranných rozhovorů mezi delegacemi Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Jednání jsou zaměřena na plán zprostředkovaný USA, který má nastínit možné kroky k ukončení války na Ukrajině.

Podle dostupných informací se jedná o dvoudenní setkání, přičemž noční útok následoval krátce poté, co skončilo první kolo rozhovorů. Jednání mají pokračovat ještě v sobotu, nicméně očekávání průlomu jsou zatím nízká, zejména pokud jde o vyřešení územních sporů a otázky budoucí podoby ukrajinských hranic.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil načasování ruského úderu za cynické a barbarské. Podle něj ruský prezident Vladimir Putin „nařídil brutální útok na Ukrajinu právě v době, kdy se v Abú Zabí koná setkání delegací s cílem pokročit v mírovém procesu“. Sybiha dodal, že takové kroky podle něj dokazují, že místo ruského prezidenta není „v radě míru, ale na lavici obžalovaných zvláštního tribunálu“.

Mezinárodní reakce a tlak na dodávky protivzdušné obrany

Zelenskyj ve svém vyjádření na sociálních sítích poděkoval vojákům protivzdušné obrany, záchranářům i všem, kdo se podílejí na ochraně civilistů a obnově základní infrastruktury. Zároveň apeloval na západní spojence, aby urychlili dodávky systémů protivzdušné obrany a munice.

Ukrajinský prezident argumentuje, že schopnost země bránit se masivním dronovým a raketovým útokům je přímo závislá na tempu a objemu zahraniční pomoci. Zdůrazňuje, že Rusko se snaží využít každé slabiny v ukrajinské obraně a zaměřuje se na kritické body, jako jsou elektrárny, rozvodny, zásobování vodou či zdravotnická zařízení.

Do širšího kontextu patří i vznik nové americké Rady míru, kterou v tomto roce inicioval prezident Donald Trump a do níž byl přizván i Vladimir Putin. Rada se má podle dosavadních informací primárně soustředit na hledání řešení konfliktů, včetně války na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Právě kontrast mezi deklarovanou snahou o mírové iniciativy a pokračujícími útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině budí v Kyjevě značnou skepsi ohledně upřímnosti ruských záměrů.

Co noční útok vypovídá o dalším vývoji války

Masivní ruský úder na Kyjev, Charkov a další části Ukrajiny znovu potvrdil několik trendů, které určují charakter konfliktu v roce 2026:

• Intenzivní využívání dronů a raket: Rusko nadále sází na kombinaci bezpilotních letounů a střel různého doletu, aby zahltilo ukrajinskou protivzdušnou obranu. Nasazení stovek dronů během jediné noci ukazuje, že tento arzenál je značný a bude pravděpodobně využíván i nadále.
• Systematické útoky na energetiku: Cílené ničení elektráren, rozvoden a teplárenských systémů má vyvolat dlouhodobý tlak na civilní obyvatelstvo a podkopat ekonomickou stabilitu země.
• Rizika pro civilní infrastrukturu: Zásahy porodnic, nemocnic, ubytoven pro vysídlené a dalších civilních objektů posilují obavy z možného porušování mezinárodního humanitárního práva a otevírají otázku budoucího vyšetřování válečných zločinů.
• Politické načasování: Útok v době mírových jednání může být vnímán jako signál, že Moskva se nechystá ke kompromisům a naopak hodlá vyjednávací pozici posilovat vojenským tlakem.

Pro Ukrajinu to znamená, že i přes probíhající diplomatické snahy musí nadále počítat s intenzivními útoky na své území a pokračující devastací infrastruktury. Země se tak ocitá v dvojím sevření: na jedné straně se snaží udržet obranu frontové linie, na druhé musí chránit velká města a energetickou síť před opakovanými údery ze vzduchu.

Výsledek probíhajících jednání ve Spojených arabských emirátech zůstává nejistý, stejně jako budoucnost mírových iniciativ v rámci nové Rady míru. Jisté je zatím jen to, že noc, během níž na Ukrajinu dopadly stovky dronů a desítky raket, znovu připomněla, jak křehká je bezpečnost civilního obyvatelstva a jak zásadní roli bude v dalších měsících hrát schopnost země bránit své nebe.