Nebeská show nad Českem: výjimečně silná polární záře a co je za ní

Na noční obloze nad Českem se v noci z pondělí na úterý odehrála mimořádná podívaná. Polární záře, běžně spojovaná se severskými oblastmi, byla tentokrát jasně viditelná i ve střední Evropě a podle meteorologů šlo o silný a velmi dynamický úkaz. Nešlo přitom o náhodu – za světelným divadlem stojí výrazná erupce na Slunci a následný výron plazmatu, který zasáhl Zemi.

Silná erupce na Slunci: začátek celého příběhu

Celý řetězec událostí odstartovala velmi silná sluneční erupce třídy X1,95, zaznamenaná odborníky v neděli. Erupce této kategorie patří mezi nejenergetičtější projevy sluneční aktivity, schopné ovlivnit okolní meziplanetární prostor i Zemi.

K erupci došlo v aktivní oblasti označené AR4341, která se v době události právě natáčela směrem k Zemi. Díky příznivé geometrii se podařilo družicím detailně zachytit nejen samotnou erupci, ale i následný výron plazmatu z koróny, tzv. koronální výron hmoty (CME – Coronal Mass Ejection).

Snímky z družic ukázaly, že se z místa erupce šíří do okolního prostoru rozsáhlý oblak plazmatu s částečně kruhovým, tzv. halo tvarem. Právě tento typ struktury je pro astronomy klíčový – obvykle znamená, že výron směřuje z velké části přímo k Zemi, a může tak vyvolat výraznou geomagnetickou odezvu.

Počasí

Teplý a suchý týden nad ČR: slunce, inverze a saharský prach

Česko čeká neobvykle teplý a suchý týden pod vlivem mohutné tlakové výše. Přinese slunce, inverzi, velké rozdíly teplot podle nadmořské výšky i saharský prach na obloze.

Cesta oblaku plazmatu k Zemi a odhady odborníků

Na rozdíl od světla, které k Zemi dorazí ze Slunce za zhruba osm minut, se nabité částice plazmatu pohybují mnohem pomaleji. Odborníci proto už krátce po erupci upozorňovali, že zásah Země může přijít v rozmezí jednoho až tří dnů po události.

Numerické modely amerických agentur NASA a NOAA se shodly, že nejpravděpodobnější čas příletu částic k Zemi připadne na noc z pondělí 19. na úterý 20. ledna 2026, a to spíše na její druhou polovinu, tedy po 1:00 středoevropského času. Shoda obou nezávislých modelů je přitom podle odborníků poměrně neobvyklá a zvyšuje spolehlivost předpovědi.

Zda však geomagnetická bouře skutečně dosáhne takové intenzity, aby vyvolala polární záře viditelné i ve středních zeměpisných šířkách, nebylo předem jisté. Klíčovou roli hraje polarita magnetického pole v oblaku plazmatu. Pokud má oblak vhodně orientované, tzv. záporné magnetické pole, může se účinněji „napojit“ na magnetosféru Země a vyvolat silnější bouři. V opačném případě může být efekt výrazně slabší, i když je samotný výron hmoty energeticky velmi silný.

Meteorologové potvrzují: polární záře nad Českem je silná

V noci z pondělí na úterý se předpovědi naplnily. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) krátce po 22. hodině informoval na síti X, že polární záře je nad územím Česka skutečně pozorovatelná. Podle meteorologů šlo o silnou a velmi dynamickou záři, která byla přechodně viditelná i z větších měst – tedy míst s výrazným světelným znečištěním, kde bývá podobný jev obvykle sotva patrný.

ČHMÚ zveřejnil také snímek pořízený z Pece pod Sněžkou na Trutnovsku, který dokumentuje výrazné barevné struktury na severním obzoru. Meteorologové současně vyzývali veřejnost, aby v případě jasné oblohy namířila zrak – nebo i fotoaparát v mobilním telefonu – směrem k severu a pokusila se úkaz zachytit.

Na sociálních sítích se záhy začaly objevovat desítky fotografií od amatérských pozorovatelů z různých částí republiky. Záběry ukazovaly typické barevné závoje a oblouky polární záře, které se v čase rychle měnily, což potvrzuje popis meteorologů o vysoké dynamice jevu.

Počasí

Od lijáků k tropům a zpět: Česko čeká bouřlivý teplotní zvrat

Po vydatných lijácích míří do Česka tropická vedra, která rychle ukončí přechod studené fronty se silnými bouřkami. Teplotní zvrat ale sucho v některých regionech nevyřeší.

Proč je polární záře v Česku výjimečná

Polární záře – aurora borealis na severní polokouli – patří mezi nejpůsobivější atmosférické jevy. V polárních oblastech, například v severním Norsku, Kanadě či na Aljašce, jde o relativně běžnou podívanou, která se při vysoké sluneční aktivitě může objevovat prakticky každou jasnou noc a často vyplňuje značnou část oblohy.

Ve středních zeměpisných šířkách, kam spadá i Česká republika, je situace jiná. Záře se zde sice objevuje také, ale obvykle je velmi slabá, nízko nad severním obzorem a často v podobě nenápadného zjasnění, které si nezkušený pozorovatel snadno splete se světelným smogem z měst nebo s pozdními červánky. Výraznější polární záře, které jsou v Česku jasně viditelné pouhým okem a vykazují zřetelné struktury a barvy, patří spíše k výjimkám.

Jedna z posledních takto silných epizod, kdy se záře ukázala v plné síle i nad Českem, byla zaznamenána v roce 2026 také v listopadu. Aktuální událost tak potvrzuje, že období zvýšené sluneční aktivity přináší i ve středních šířkách více příležitostí k pozorování tohoto jinak severského fenoménu.

Jak polární záře vzniká: od slunečního větru k barevným závojům

Zdrojem polární záře je aktivita Slunce, především silné erupce a koronální výrony hmoty. Při těchto událostech jsou do okolního prostoru urychlovány nabité částice – elektrony a protony – které tvoří tzv. sluneční vítr. Pokud je výron směrován k Zemi, dorazí částice po průchodu meziplanetárním prostorem k naší planetě a narazí na její magnetické pole.

Zemské magnetické pole funguje jako ochranný štít, který většinu částic odklání. Zároveň je ale „navádí“ k oblastem kolem geomagnetických pólů, kde magnetické siločáry pronikají blíže k atmosféře. Právě v těchto regionech se nabité částice dostávají do horních vrstev atmosféry a začínají interagovat s jejími složkami.

V okamžiku, kdy elektrony a další částice narážejí na molekuly a atomy plynů v atmosféře – především kyslíku a dusíku – dochází k jejich excitaci. Po krátké době se tyto částice vracejí do původního energetického stavu a přebytečnou energii vyzáří ve formě světla. Miliony těchto mikroskopických procesů dohromady vytvářejí rozsáhlé světelné struktury, které ze Země vnímáme jako polární záři.

Proč má polární záře různé barvy

Barva polární záře závisí na tom, v jaké výšce a s jakým plynem v atmosféře nabité částice interagují. Rozhodující je především kyslík a dusík, které při excitaci a následném vyzařování světla produkují charakteristické odstíny.

• Ve výškách kolem 200 kilometrů a výše dominuje červená barva, která pochází z ionizovaného atomárního kyslíku. Jde o poměrně vzácný jev, protože vyžaduje specifické podmínky a slabší hustotu částic, aby mohlo dojít k dlouhodobějšímu vyzařování na této vlnové délce.
• Mezi zhruba 100 a 200 kilometry převažuje typická zelená barva polární záře. I ta je spojena s kyslíkem, ale jde o jiné energetické přechody, a tedy jinou vlnovou délku světla. Zelená aurora je pro pozorovatele nejběžnější a nejvýraznější.
• V nižších výškách, pod hranicí zhruba 100 kilometrů, začínají dominovat emise dusíku. Ty mohou mít modravý až fialový nádech a často se objevují při velmi silných bouřích, kdy částice pronikají hlouběji do atmosféry.

Výsledná podoba polární záře na obloze je pak kombinací těchto procesů. Pozorovatelé mohou vidět zelené oblouky s červenými „čepicemi“, jemné fialové okraje či modravé nádechy v dolních částech závoje. Díky tomu patří aurora k nejbarevnějším přírodním úkazům na noční obloze.

Jak a kde polární záři pozorovat v Česku

Vzhledem k tomu, že silnější polární záře se v Česku objevují jen příležitostně, je dobré být na podobné situace připraven. Základem je sledovat informace od odborných institucí a využívat okamžiku, kdy se podmínky sejdou.

Praktické rady pro pozorovatele

• Sledujte aktuální varování – Český hydrometeorologický ústav a astronomické společnosti často informují o zvýšené geomagnetické aktivitě na sociálních sítích či webech.
• Vyberte tmavé místo – ideální je lokalita mimo velká města, s minimálním světelným znečištěním. I silná záře může být v centru města sotva viditelná.
• Dívejte se k severnímu obzoru – v našich zeměpisných šířkách se aurora nejčastěji objevuje nízko nad severním horizontem, jen při opravdu mimořádných bouřích může vystoupat výše na oblohu.
• Využijte fotoaparát v mobilu – moderní telefony s nočním režimem často zachytí struktury a barvy záře lépe než lidské oko, které se hůře přizpůsobuje slabému světlu.
• Mějte trpělivost – polární záře je proměnlivá. Může na několik minut zesílit, poté zeslábnout a znovu se rozjasnit. Vyplatí se na místě setrvat delší dobu.

Co nám současná polární záře připomíná o Slunci

Aktuální událost znovu ukazuje, že Slunce je dynamická hvězda, která dokáže Zemi nejen ozářit a ohřát, ale také překvapit výraznými projevy své aktivity. Silné erupce a koronální výrony hmoty mohou vést nejen k nádherným polárním zářím, ale také k narušení radiové komunikace, chodu družic či energetických sítí.

Výjimečně jasná polární záře viditelná z Česka je tak nejen atraktivní podívanou pro veřejnost, ale i důležitým připomenutím významu monitoringu vesmírného počasí. Odborné instituce, od astronomických společností po meteorologické služby, hrají klíčovou roli v tom, aby dokázaly podobné události včas předpovědět, vyhodnotit jejich potenciální dopady a zároveň upozornit veřejnost na jedinečnou příležitost k pozorování.

Pro obyvatele střední Evropy znamenají takové noci šanci spatřit fenomén, který je jinak doménou dalekého severu. A i když je polární záře především důsledkem bouřlivých procesů na Slunci, pro pozorovatele na Zemi zůstává jednou z nejpoetičtějších připomínek toho, jak úzce jsme se svou hvězdou propojeni.