Mladí umírají po „legální bylině“. Co policie odhalila o kratomu?

Policie v České republice loni zaznamenala 17 úmrtí, která spojuje s užíváním kratomu – látky, jež je stále legálně dostupná jako psychomodulační prostředek s nízkým rizikem. Tragické případy, včetně úmrtí mladé vysokoškolačky z Olomoucka, znovu otevírají debatu o tom, jak má stát k této látce přistupovat, jak ji regulovat a jak chránit zejména mladé lidi.

Podle Národní protidrogové centrály (NPC) šlo u těchto 17 úmrtí buď o případy, kdy byl kratom jedinou zjištěnou látkou ve velmi vysokých koncentracích, nebo o kombinaci s alkoholem, léky či THC. Kratom přitom v Česku zůstává legální a je zařazen mezi psychomodulační látky s nízkým rizikem, které lze prodávat za stanovených podmínek.

Současně ale statistiky závislostí ukazují, že ve srovnání s alkoholem, tabákem či nelegálními drogami představuje kratom jen zlomek celkových úmrtí spojených s návykovými látkami. Přesto se z něj stává téma, které začíná výrazněji vstupovat do veřejné i politické debaty.

Co je kratom a jak je v Česku regulován

Kratom je rostlinný produkt pocházející z jihovýchodní Asie. Obsahuje alkaloidy, z nichž nejvýznamnější je mitragynin. Ten působí na receptory v mozku podobně jako některé opioidy, ale jeho účinky se liší podle dávky. V menším množství bývá popisován jako povzbuzující, ve vyšších dávkách může mít tlumivé, sedativní účinky.

V České republice je kratom v roce 2026 zařazen na seznam psychomodulačních látek s nízkým rizikem. To znamená, že jeho prodej je legální, ale podléhá určitým omezením:

• Prodej pouze dospělým: Kratom mohou kupovat jen lidé starší 18 let.
• Speciální prodejny: Látku lze nabízet jen ve specializovaných kamenných obchodech; děti do nich nesmějí.
• E-shopy jen pro kamenné prodejce: Internetový prodej je povolen pouze subjektům, které zároveň provozují fyzickou prodejnu.
• Zákaz automatů: Prodej kratomu v automatech je výslovně zakázán.

Stát se tak snaží najít střední cestu mezi úplným zákazem a volným trhem – umožnit regulovaný prodej, ale zároveň omezit dostupnost pro nezletilé a ztížit impulzivní nákupy například přes automaty.

Krimi

Požár haly v Pardubicích: vyšetřovatelé pracují s verzí teroristického útoku

Požár skladovací haly v pardubické průmyslové zóně už není jen běžnou mimořádnou událostí. Do hry vstoupila BIS, protiteroristická centrála i verze teroristického útoku s možným mezinárodním přesahem.

Smrtelná dávka mitragyninu: tři případy z Olomouckého kraje

Olomoucký kraj loni patřil k regionům, kde policie zaznamenala několik tragických případů spojených s kratomem. Podle mluvčí krajské policie Ivany Skoupilové zde zemřeli tři lidé, u nichž toxikologické rozbory prokázaly smrtelnou dávku mitragyninu v těle.

Mezi oběťmi byla:

• 22letá studentka vysoké školy z Uničovska – podle policie zdravá, sportovně založená mladá žena, která „pouze“ užívala v té době legální kratom. Zemřela na začátku října. Soudní pitva a následný toxikologický rozbor potvrdily, že příčinou byla právě smrtelná koncentrace mitragyninu.
• 19letý mladík – zemřel v únoru. I v jeho případě pitva a laboratorní testy prokázaly smrtelnou dávku látky obsažené v kratomu.
• 48letá žena ze Šumperska – zemřela koncem prosince, přičemž i zde toxikologové potvrdili stejný mechanismus úmrtí.

Podle policie šlo v těchto případech o situace, kdy kratom nebyl jen doprovodnou látkou, ale hlavním faktorem vedoucím k úmrtí. Tragédie zároveň ukazují, že rizika se netýkají pouze dlouhodobě závislých osob nebo lidí se závažnými zdravotními problémy, ale i mladých, jinak zdravých uživatelů.

Celostátní statistika: 17 úmrtí, ale bez meziročního srovnání

Za celý rok 2025 eviduje policie 17 úmrtí v souvislosti s užíváním kratomu na území České republiky. Ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych uvedl, že příčinou byla buď vysoká hladina kratomu jako jediné látky, nebo kombinace s dalšími návykovými látkami, zejména alkoholem, léky a THC.

Policie ovšem neuvedla meziroční srovnání, takže není jasné, zda počet úmrtí roste, nebo zůstává stabilní. I bez tohoto kontextu však číslo 17 vyvolává pozornost, protože se týká látky, která je oficiálně vedena jako „nízkoriziková“ a zůstává legálně dostupná.

Pro srovnání – podle souhrnné zprávy o závislostech v ČR za rok 2026:

• kouření stojí ročně za 16 000 až 18 000 úmrtími,
• alkohol má na svědomí 6 000 až 7 000 úmrtí, z toho až 500 přímo na akutní otravu,
• nelegální drogy vedou k zhruba 70 smrtelným předávkováním ročně.

V tomto kontextu představují úmrtí spojená s kratomem relativně malou část celkového problému návykových látek v Česku. Zároveň ale upozorňují na to, že ani látky zařazené v kategorii s nízkým rizikem nejsou bez nebezpečí, zejména při nesprávném dávkování nebo kombinaci s jinými substancemi.

Krimi

Požár v pardubickém areálu LPP: úmyslný útok, stamilionové škody a otázky bezpečnosti

Úmyslně založený požár v pardubickém areálu LPP zničil nově zrekonstruovanou halu i sousední budovu Archer LPP. Škody za stovky milionů a podezření na teroristický útok otevírají vážné otázky bezpečnosti zbrojních podniků.

Ekonomické a společenské dopady závislostí

Souhrnná zpráva o závislostech připomíná, že návykové látky nejsou problémem pouze z hlediska individuálního zdraví, ale také z hlediska ekonomiky a fungování společnosti.

Podle odborníků dosahují společenské náklady spojené se závislostmi – tedy náklady na léčbu, sociální služby, ztrátu produktivity práce, předčasnou úmrtnost či kriminalitu – desítek miliard korun ročně. Největší podíl na těchto nákladech mají tradičně alkohol a tabák, nikoli novější či méně rozšířené látky, jako je kratom.

Statistiky dále uvádějí, že:

• až 16 000 lidí je ročně hospitalizováno po úrazech, ke kterým došlo pod vlivem návykových látek,
• 4 000 až 5 000 dopravních nehod ročně způsobí řidiči pod vlivem alkoholu či jiných drog.

V tomto širokém kontextu se debata o kratomu řadí mezi dílčí, ale viditelné části celkové politiky v oblasti návykových látek. Otázkou zůstává, jak nastavit regulaci tak, aby odpovídala reálným rizikům a zároveň nevedla k nechtěným vedlejším efektům, například k přesunu uživatelů k nelegálním látkám.

Politická debata: mezi zákazem a regulací

Kratom se v posledních letech stal i politickým tématem. O jeho úplném zákazu se opakovaně mluvilo na vládní úrovni. Premiér Andrej Babiš (ANO) veřejně zmínil možnost zákazu prodeje kratomu několikrát, a to v souvislosti s širší diskusí o nových psychoaktivních látkách.

Vláda původně zvažovala, že kratomové rostliny zařadí na seznam návykových látek, což by fakticky znamenalo jejich zákaz. Po jednání kabinetu 16. března 2026 však byl tento návrh z připravovaného nařízení vyřazen.

Proti plošnému zákazu se postavil například vládní odbor protidrogové politiky i Hospodářská komora. Argumentovali mimo jiné tím, že je vhodnější cestou regulace a kontrola než úplná prohibice, která by mohla vést k přesunu obchodu do šedé či zcela nelegální zóny.

Premiér následně uvedl, že vláda chce nejprve vyhodnotit výsledky licencovaného prodeje kratomu v Česku, a teprve poté rozhodovat o případných zpřísněních. Zvažuje se také návrh národního protidrogového koordinátora Pavla Béma, podle něhož by se minimální věková hranice pro nákup kratomu mohla zvýšit z 18 na 21 let.

Rizika pro mladé uživatele a role informovanosti

Tragické případy z Olomouckého kraje ukazují, že kratom může být nebezpečný i pro mladé, jinak zdravé lidi. Policie i odborníci proto zdůrazňují, že legálnost látky neznamená její bezpečnost.

Rizika se zvyšují zejména v těchto situacích:

• Vysoké dávky – uživatelé bez zkušeností mohou snadno podcenit sílu látky a užít množství, které je pro organismus toxické.
• Kombinace s alkoholem, léky či THC – souběžné užívání více návykových látek může nepředvídatelně zesílit účinky a zatížit srdce, játra i centrální nervový systém.
• Nedostatek informací – část uživatelů vnímá kratom jako „přírodní doplněk“ nebo „legální alternativu“, a podceňuje tak možná rizika, včetně vzniku závislosti.

Policie v souvislosti s případy úmrtí opakovaně upozorňuje, že užívání kratomu může být zvlášť nebezpečné pro mladé lidi, kteří nemají zkušenost s návykovými látkami a často se spoléhají na to, že co je legální, je automaticky bezpečné.

Co mohou ukázat další roky a jaká opatření se nabízejí

Současná situace kolem kratomu v Česku je do značné míry testem nastaveného modelu regulace psychomodulačních látek. Stát se pokouší o řízený, licencovaný prodej, ale zároveň čelí tlaku na zpřísnění pravidel v reakci na konkrétní tragické případy.

Mezi možnými kroky, o nichž se v odborných i politických kruzích diskutuje, jsou:

• Zvýšení věkové hranice pro nákup na 21 let, jak navrhuje národní protidrogový koordinátor.
• Přísnější kontrola prodejců – důslednější dozor nad tím, zda dodržují zákaz prodeje mladistvým a další pravidla (např. označování produktů, varování před riziky).
• Lepší informovanost veřejnosti – kampaně zaměřené na mladé lidi, které vysvětlí, jaká rizika kratom přináší, zejména v kombinaci s jinými látkami.
• Sledování dat v čase – systematičtější sběr a vyhodnocování údajů o užívání kratomu, zdravotních komplikacích a úmrtích, aby rozhodování nevycházelo jen z jednotlivých mediálně viditelných případů.

Vývoj v příštích letech ukáže, zda současný režim regulace dokáže rizika spojená s kratomem udržet na přijatelné úrovni, nebo zda bude nutné přikročit k zásadnějším změnám – ať už směrem k přísnějšímu dohledu, nebo naopak k jemnějšímu, daty podloženému přístupu.

Klíčové otázky pro budoucnost regulace kratomu

Případy sedmnácti úmrtí v souvislosti s kratomem v roce 2025 staví před českou společnost i politiky několik zásadních otázek:

• Jak sladit legální status látky s prokazatelnými riziky? Kratom je veden jako psychomodulační látka s nízkým rizikem, ale toxikologické rozbory ukazují, že ve vysokých dávkách může být smrtelný.
• Jak chránit mladé lidi? Případy úmrtí mladých uživatelů naznačují, že samotná hranice 18 let nemusí být dostatečná, zejména pokud chybí kvalitní prevence a informovanost.
• Jak nastavit rovnováhu mezi zákazem a regulací? Zkušenosti s jinými návykovými látkami ukazují, že úplný zákaz může mít nežádoucí dopady. Na druhé straně příliš liberální přístup může vést k nárůstu zdravotních komplikací.
• Jak se vyhnout zjednodušování debaty? V porovnání s alkoholem a tabákem je podíl kratomu na celkovém počtu úmrtí malý. Debata o něm by proto neměla zastínit zásadní problémy, ale ani bagatelizovat konkrétní tragédie.

Jisté je zatím jediné: kratom už není jen okrajovou tématikou pro úzký okruh uživatelů. Stává se předmětem širšího společenského rozhovoru o tom, jak má moderní stát přistupovat k novým psychoaktivním látkám – a jak chránit své občany, aniž by rezignoval na racionální, daty podloženou politiku.