Miliony, VIP lístky a politika: uvnitř obří korupční kauzy liberecké dopravy

Po bezmála šesti letech od prvních policejních zásahů se jedna z nejrozsáhlejších korupčních kauz v české dopravě dostává před soud. Krajské státní zastupitelství podalo k soudu v Liberci obžalobu na devět fyzických osob a dvanáct firem, které podle vyšetřovatelů tvořily propracovaný systém ovlivňování veřejných zakázek v dopravě. Případ se točí především kolem Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ) a podnikatele Jiřího Vařila, spojeného se skupinou BusLine.

Podle kriminalistů nešlo o jednotlivé excesy, ale o dlouhodobě budovanou síť, jejímž cílem bylo získávat stamilionové kontrakty na veřejnou dopravu a další zakázky. Do hry vstupovali komunální i krajští politici, manažeři dopravního podniku, advokáti i auditoři. Vyšetřovatelé zdokumentovali úplatky přesahující 18,5 milionu korun, a to v hotovosti, formou financování osobních aut i prostřednictvím VIP vstupenek na sportovní akce.

Obžaloba po letech vyšetřování: kdo a z čeho je viněn

Krajská státní zástupkyně prostřednictvím své náměstkyně Kateřiny Doušové oznámila, že k libereckému soudu byla podána obžaloba na devět fyzických osob a dvanáct právnických osob. Zároveň státní zastupitelství navrhlo soudu schválit dohody o vině a trestu uzavřené s dalšími třemi obviněnými – jedním člověkem a dvěma firmami.

Obžalovaným klade žaloba za vinu několik závažných trestných činů:

• podplácení,
• zjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,
• poškození finančních zájmů Evropské unie,
• přijetí úplatku.

Za tyto delikty hrozí některým obžalovaným až dvanáct let vězení. Podle policejních závěrů tvořily jednotlivé osoby i firmy provázaný celek, který měl systematicky ovlivňovat výsledky veřejných zakázek v dopravě, a to jak v Libereckém kraji, tak v dalších regionech, kde působily společnosti ze skupiny BusLine.

Krimi

Mladí umírají po „legální bylině“. Co policie odhalila o kratomu?

Kratom je v Česku legální „bylina s nízkým rizikem“, policie ho však spojuje už se 17 úmrtími, včetně mladé studentky z Olomoucka. Co o látce odhalila a jak stát řeší její regulaci?

Role Jiřího Vařila a skupiny BusLine

Jako ústřední postavu celého případu označují vyšetřovatelé podnikatele Jiřího Vařila, dlouhodobě působícího v oblasti autobusové dopravy. Jeho firma BusLine a další společnosti, které podle policie fakticky ovládal, měly získávat stamilionové zakázky na zajištění dopravní obslužnosti mimo jiné díky tomu, že si Vařil „zavazoval“ klíčové aktéry na komunální a krajské úrovni.

Detektivové popsali, že okruh ovlivňovaných osob byl široký. Nešlo jen o politiky z hnutí ANO, Starostové či z řad komunistů, ale také o:

• zaměstnance libereckého dopravního podniku,
• advokáty, kteří se podíleli na přípravě smluv,
• auditory, dohlížející na hospodaření a projekty.

Podle policejního spisu šlo o „zcela propracovaný korupční systém“, který se vyznačoval opakovaným a promyšleným získáváním vlivných osob. Nešlo tedy o izolované případy, ale o dlouhodobý model fungování, jehož výsledkem byly výhodné smlouvy a zakázky pro společnosti ze skupiny BusLine.

Jiří Vařil se k samotné obžalobě zatím nechce detailněji vyjadřovat. Uvedl, že ho státní zástupkyně požádala, aby do doručení obžaloby věc veřejně nekomentoval. Zdůraznil však, že s orgány činnými v trestním řízení spolupracuje, v přípravném řízení podrobně vypovídal a „případné odpovědnosti se nijak vyhýbat nebude“.

Liberecký dopravní podnik v centru dění

Samotná kauza se začala psát v dubnu 2018, kdy policie provedla razii v Dopravním podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou. Tehdy zadržela a obvinila devět lidí z několika trestných činů včetně přijetí úplatku a poškození finančních zájmů EU. Zásahy ale neprobíhaly jen v sídle dopravního podniku – policisté se objevili také ve firmě BusLine, na Krajském úřadu v Liberci, v ČSAD Liberec a v poradenské společnosti Nexia.

Předmětem zájmu byly zejména:

• zakázky na zajištění dopravní obslužnosti v regionu,
• veřejná zakázka na rekonstrukci tramvajové trati v Liberci,
• nákup autobusů na zemní plyn, spolufinancovaný z evropských fondů.

Dopravní podnik se v průběhu vyšetřování ocitl i v ekonomicky citlivé situaci. Národní centrála proti organizovanému zločinu mu v roce 2019 zajistila devět autobusů a v souvislosti s kauzou mu bylo pozastaveno proplacení téměř 86 milionů korun z evropských dotací. DPMLJ je přitom největší firmou města Liberce, v níž má minoritní podíl také Jablonec nad Nisou.

Současné vedení DPMLJ zdůrazňuje, že podnik vystupuje v řízení jako poškozený. Podle mluvčí dopravního podniku se firma od roku 2018 aktivně snaží hájit veřejný zájem a vymáhat vzniklou škodu po pachatelích trestné činnosti. V reakci na odhalené praktiky město Liberec v roce 2018 změnilo stanovy společnosti i model jejího řízení, aby posílilo kontrolní mechanismy a omezilo prostor pro podobné ovlivňování zakázek.

Krimi

Požár v pardubickém areálu LPP: úmyslný útok, stamilionové škody a otázky bezpečnosti

Úmyslně založený požár v pardubickém areálu LPP zničil nově zrekonstruovanou halu i sousední budovu Archer LPP. Škody za stovky milionů a podezření na teroristický útok otevírají vážné otázky bezpečnosti zbrojních podniků.

Jak fungoval korupční systém: od hotovosti po VIP vstupenky

Z vyšetřovacích spisů vyplývá, že metody získávání vlivu byly pestré a často kombinovaly finanční i nefinanční benefity. Někteří aktéři podle detektivů dostávali:

• pravidelné platby v řádu desítek tisíc korun měsíčně od firem ze skupiny BusLine,
• peníze na nákup osobních automobilů,
• VIP vstupenky na domácí zápasy hokejového klubu Bílí Tygři Liberec,
• zaplacené zahraniční cesty na utkání fotbalového klubu z Jablonce nad Nisou.

Když detektivové sečetli případy, které se jim podařilo zadokumentovat, dospěli k částce přesahující 18,5 milionu korun. Pro srovnání: v hlavní větvi známé kauzy Dozimetr, rovněž spojené s ovlivňováním zakázek v dopravě, je zatím zdokumentovaná korupce ve výši zhruba 10 milionů korun. Liberecký případ tak patří k největším doloženým korupčním kauzám v oblasti veřejné dopravy v Česku.

Podle policie nebyl proces „získávání“ osob náhodný. Šlo o dlouhodobý a mnohostranný postup, v němž se kombinovaly finanční pobídky, osobní výhody a budování neformálních vazeb. Právě tato mnohost a opakovanost podle detektivů dokládá, že šlo o systematicky budovaný korupční systém, nikoli o jednotlivé úplatky vytržené z kontextu.

Dohody o vině a trestu: už dříve odsouzení aktéři

Seznam obžalovaných, který nyní putuje k soudu, je už zúžený oproti původně podezřelému okruhu osob. Část aktérů se rozhodla pro dohodu o vině a trestu, kterou schválil soud už dříve. Podle informací ze státního zastupitelství bylo takto uzavřeno a soudem potvrzeno celkem sedm dohod.

Jedním z nejznámějších případů je bývalý liberecký zastupitel za hnutí ANO Pavel Šulc, který působil také v představenstvu DPMLJ. Vyšetřovatelé mu kladli za vinu, že přijal úplatky přesahující dva miliony korun. V roce 2026 soud schválil dohodu, podle níž Šulc dostal tříletý podmíněný trest se zkušební dobou tři roky a peněžitý trest ve výši 2,21 milionu korun.

Postih se dotkl také jeho firmy Smartkonstrukt, která figurovala mezi obviněnými právnickými osobami. Soud jí uložil peněžitý trest 100 tisíc korun, rovněž na základě dohody o vině a trestu. Podle vyšetřovatelů je právě kauza Pavla Šulce ukázkovým příkladem toho, jak se politická funkce a pozice v orgánech městských firem stávaly nástrojem pro ovlivňování veřejných zakázek.

Nyní podané tři nové návrhy na schválení dohod o vině a trestu – týkající se jedné fyzické osoby a dvou firem – bude muset posoudit liberecký soud. Pokud je schválí, zúží se okruh osob, které budou čelit plnohodnotnému hlavnímu líčení.

Dopady na město, kraj a evropské peníze

Kauza má přesah daleko za hranice samotného dopravního podniku. Jedním z klíčových bodů obžaloby je podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie. To souvisí zejména s projekty financovanými z evropských fondů – typicky s nákupem autobusů na zemní plyn či s modernizací tramvajové trati, kde měla být část nákladů hrazena z unijních dotací.

Pozastavení proplácení bezmála 86 milionů korun z evropských zdrojů představovalo pro dopravní podnik i město Liberec výraznou zátěž. Vedle finančního rizika šlo i o reputační problém, který dopadal na vnímání města a kraje ze strany evropských institucí i domácí veřejnosti.

Případ zároveň otevřel širší debatu o tom, jak jsou v Česku nastavena pravidla pro zadávání zakázek v dopravě a jak účinné jsou kontrolní mechanismy na úrovni měst, krajů i státu. Zásahy v krajském úřadu v Liberci a ve firmách, které pro veřejný sektor zajišťovaly poradenské a auditorské služby, naznačují, že korupční schémata mohou zasahovat hluboko do systému, který má naopak transparentnost a hospodárnost hlídat.

Co může následovat: význam procesu pro budoucnost veřejných zakázek

Hlavní líčení v liberecké kauze bude jedním z nejpozorněji sledovaných procesů v oblasti hospodářské kriminality v posledních letech. Rozhodnutí soudu může mít několik zásadních dopadů:

• Judikatura k veřejným zakázkám: Rozsudek může upřesnit, kde leží hranice mezi legálním lobbingem a trestným ovlivňováním zakázek, a jak soudy nahlížejí na systémové, dlouhodobé korupční praktiky.
• Odpovědnost firem: Vzhledem k počtu obžalovaných právnických osob půjde o důležitý test aplikace trestní odpovědnosti firem v praxi, včetně výše a typu ukládaných sankcí.
• Evropské dotace: Výsledek řízení může ovlivnit, jak budou české projekty v dopravě hodnoceny z hlediska rizika korupce a jak přísné budou kontroly čerpání evropských fondů.
• Politická kultura: Odhalení vazeb mezi podnikateli a politiky na komunální a krajské úrovni může posílit tlak na větší transparentnost, zveřejňování smluv a nezávislé kontrolní mechanismy v samosprávách.

Pro Liberec a Jablonec nad Nisou má případ i velmi konkrétní rovinu: jde o důvěru obyvatel v to, že městské firmy hospodaří s veřejnými prostředky v jejich prospěch, nikoli ve prospěch úzké skupiny vyvolených. To, jak soud zhodnotí roli jednotlivých aktérů – od podnikatelů přes politiky až po manažery dopravního podniku – se tak stane důležitým signálem pro celé prostředí veřejné dopravy v Česku.

Bez ohledu na konečný verdikt už samotné odhalení rozsahu a sofistikovanosti korupčního systému kolem libereckého dopravního podniku ukázalo, jak zranitelné mohou být veřejné zakázky, pokud selžou vnitřní kontrolní mechanismy a pokud se propojí politická moc s podnikatelskými zájmy. Nadcházející soudní proces tak nebude jen vyrovnáním se s minulostí, ale i testem, zda se česká justice dokáže s podobně rozsáhlými kauzami vypořádat rychle a přesvědčivě.