Malí podnikatelé si mají vybrat mezi EET a paušální daní, vláda chystá kompromis

Koaliční rada se shodla na zásadní změně, která v následujících letech ovlivní statisíce drobných podnikatelů a živnostníků. Kabinet se připravuje na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET), zároveň však slibuje, že nejmenší podnikatelé dostanou možnost volby – buď budou své tržby evidovat, nebo vstoupí do alternativního režimu paušálního zdanění. Podoba kompromisu ale nebude kopírovat současný, pro mnohé velmi výhodný systém paušální daně.

Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) nyní dokončuje návrh zákona, který má EET znovu zavést jako plošné opatření s jen omezeným počtem výjimek. Podle dosavadních vyjádření má mít nová úprava ambici narovnat konkurenční prostředí, omezit šedou ekonomiku a posílit příjmy státního rozpočtu. Zároveň však vyvolává otázky, jak konkrétně se promění podmínky pro nejmenší OSVČ a zda nepřinese další administrativní zátěž.

Možnost volby: EET, nebo zvláštní paušální režim

Podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD), který o výsledku jednání koaliční rady informoval, se vláda shodla na tom, že drobní podnikatelé nebudou nuceni automaticky vstupovat do EET. Místo toho si budou moci vybrat mezi dvěma režimy:

• evidování tržeb v systému EET, nebo
• zvláštním paušálním režimem, který bude alternativou k evidenci.

Okamura zdůraznil, že cílem je nezvyšovat byrokracii pro nejmenší podnikatele a živnostníky. Klíčová má být hranice ročního obratu, do které bude možné mezi režimy volit. Podle jeho slov se má limit nastavit tak, aby nešlo jen o příležitostné přivýdělky, ale aby se do něj vešli i ti, pro které je podnikání hlavním zdrojem obživy.

Konkrétní hranice zatím zveřejněna nebyla, ministerstvo financí ale upozornilo, že alternativní režim nebude identický se současnou podobou paušální daně. Ta podle resortu zůstane „výsadou pro evidující poplatníky“, tedy pro ty, kteří se rozhodnou své tržby v EET evidovat.

Podnikání

Nemáte kancelář? Tohle řešení využívají tisíce podnikatelů

Nemáte vlastní kancelář, ale chcete působit profesionálně a mít oficiální sídlo firmy bez zbytečných nákladů? Objevte virtuální kancelář a další chytrá řešení, která v roce 2026 využívají tisíce podnikatelů.

Současný systém paušální daně a jeho omezení

Režim paušální daně dnes mohou využívat fyzické osoby – živnostníci, kteří:

• nejsou plátci daně z přidané hodnoty (DPH), a
• jejich roční příjmy z podnikání nepřesahují 2 miliony korun.

Tito podnikatelé platí měsíčně jednotnou částku, která zahrnuje daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. Systém je rozdělen do tří pásem, zejména podle výše příjmů a charakteru činnosti. V lednu 2026 bylo do tohoto režimu přihlášeno přibližně 125 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Právě jednoduchost a předvídatelnost paušální daně z ní udělaly oblíbený nástroj pro menší podnikatele – odpadá jim většina administrativy spojené s podáváním daňových přiznání a odvodů. Ministerstvo financí však nyní jasně říká, že nový alternativní režim, který má sloužit jako protipól k povinné EET, nebude tak výhodný jako stávající paušální daň. Ta má i nadále zůstat bonusem pro ty, kdo budou tržby evidovat.

EET jako plošné opatření s minimem výjimek

V tiskovém prohlášení ministerstvo financí uvedlo, že znovuzavedení EET má mít plošný charakter. Výjimky by se měly týkat jen omezeného okruhu subjektů, přičemž nejmenší OSVČ získají možnost vstoupit do alternativního režimu, který je má ulevit od povinnosti evidovat každou tržbu.

Resort financí popisuje dohodu v koalici jako kompromis: na jedné straně snaha co nejvíce omezit šedou ekonomiku a lépe kontrolovat výběr daní, na straně druhé úsilí nezahltit drobné podnikatele další byrokracií a náklady na zavedení a provoz EET. Podrobnosti má ministryně Schillerová představit na tiskové konferenci 18. února, kde by měla přiblížit konkrétní parametry alternativního režimu i pravidla pro ty, kdo se rozhodnou pro evidenci tržeb.

Podnikání

Podnikatelský boom v Česku: nejvíc nových firem za 20 let a velký vítěz je jasný

V Česku padl rekord v počtu nově založených firem – rok 2025 přinesl největší podnikatelský boom za posledních 20 let. Kdo je vítězem a co stojí za tímto růstem?

Legislativní harmonogram a plánované spuštění

Ministerstvo financí plánuje dokončit návrh zákona o EET do poloviny února 2026. Následovat bude standardní legislativní proces:

• vnitřní připomínkové řízení v rámci státní správy,
• vnější připomínkové řízení s účastí odborné i podnikatelské veřejnosti,
• projednání a schválení vládou, které se očekává v první polovině roku 2026,
• první čtení ve Sněmovně nejpozději do léta 2026.

Podle dosavadních vyjádření má obnovená povinnost evidovat tržby začít platit od ledna 2027. Týkat se má širokého spektra podnikatelů: obchodníků, restauratérů, poskytovatelů služeb i řemeslníků. Způsob, jakým budou definovány jednotlivé vlny či kategorie, zatím resort nezveřejnil, avšak záměrem je, aby EET pokrývala drtivou většinu hotovostních a obdobných tržeb.

Argumenty vlády: férovější podmínky a vyšší výběr daní

Ministryně financí Alena Schillerová opakovaně zdůrazňuje, že znovuzavedení EET má především narovnat konkurenční prostředí mezi podnikateli, kteří své příjmy poctivě přiznávají, a těmi, kteří část tržeb zatajují. Podle ní evidence tržeb:

• omezuje šedou ekonomiku, protože ztěžuje zatajování hotovostních plateb,
• posiluje příjmy státního rozpočtu díky vyššímu výběru daní,
• zvyšuje transparentnost podnikatelského prostředí.

Záměr vlády obnovit EET ocenila i letošní mise Mezinárodního měnového fondu (MMF), která projekt vnímá jako nástroj ke snížení daňových úniků. Podpora ze strany mezinárodních institucí dává vládě argument, že nejde o izolovaný experiment, ale o krok v souladu s obecně doporučovanými opatřeními v oblasti daňové správy.

Historie EET: od zavedení přes pandemickou pauzu ke zrušení

Elektronická evidence tržeb byla v Česku zavedena v roce 2016 za vlády ČSSD a hnutí ANO. Systém tehdy postupně začal platit pro jednotlivé skupiny podnikatelů, především v oblasti gastronomie, ubytování, obchodu a služeb. Jeho cílem bylo právě zamezit zatajování tržeb a přinést větší kontrolu nad výběrem daní.

V roce 2020 však situaci zásadně změnila pandemie covidu-19. Vláda v reakci na ekonomické dopady krize pozastavila povinnost evidovat tržby, a to od jara 2020 až do konce roku 2022. V praxi se tak EET stala dobrovolnou – podnikatelé ji mohli nadále používat, ale nebyli k tomu nuceni zákonem.

Po parlamentních volbách došlo k dalšímu obratu. Vláda Petra Fialy (ODS), která nastoupila s kritickým postojem k EET, systém od ledna 2023 zrušila. Argumentovala především snahou snížit administrativní zátěž podnikatelů a zpochybňovala efektivitu projektu ve vztahu k nákladům na jeho provoz.

Nynější kabinet se však k evidenci tržeb vrací s tím, že ji považuje za důležitý nástroj moderní daňové správy. Zároveň se ale snaží reagovat na dlouhodobé výtky malých podnikatelů a hledá kompromis v podobě alternativního režimu pro nejmenší OSVČ.

Co čeká drobné podnikatele: nejistota i šance na jednoduchý režim

Pro malé živnostníky a podnikatele představují plánované změny směs příležitostí i rizik. Na jedné straně vláda slibuje, že nikdo nebude nucen vstupovat do EET, pokud splní podmínky pro alternativní režim. Na straně druhé ale zatím není jasné, jak přesně bude tento režim nastaven a jaké daňové či odvodové povinnosti s sebou ponese.

Podnikatelé budou muset zvažovat několik klíčových faktorů:

• Administrativa: EET znamená nutnost technického vybavení, připojení k internetu a pravidelného odesílání dat. Alternativní paušální režim by měl být jednodušší, ale jeho konkrétní nároky zatím nejsou známy.
• Daňová výhodnost: Současná paušální daň je pro řadu OSVČ finančně atraktivní. Pokud má její „výhodná“ podoba zůstat jen pro evidující poplatníky, může to část podnikatelů motivovat k dobrovolnému vstupu do EET, aby si zachovali nižší daňovou zátěž.
• Limity obratu: Rozhodující bude, kde vláda nastaví hranici pro možnost volby mezi EET a alternativním režimem. Příliš nízký limit by z možnosti volby vyloučil mnoho živnostníků, pro které je podnikání hlavní činností.
• Stabilita pravidel: Časté změny v daňovém systému zvyšují nejistotu. Podnikatelé budou zvažovat, zda se jim vyplatí investovat do EET, pokud by hrozilo další politické přehodnocení systému v budoucnu.

Jisté zatím je, že vláda chce znovu propojit výhodnější daňový režim s ochotou podnikatele podílet se na elektronické evidenci. Ten, kdo se rozhodne pro EET, by měl mít přístup k současné podobě paušální daně. Ten, kdo zvolí alternativu, musí počítat s méně výhodnými podmínkami, byť s menší administrativní zátěží.

Klíčové body a možné dopady do budoucna

Plánované znovuzavedení EET a zavedení alternativního paušálního režimu pro nejmenší podnikatele představují jednu z nejvýznamnějších daňových změn posledních let. Z dosud známých informací vyplývá několik zásadních bodů:

• Od ledna 2027 má znovu platit povinná elektronická evidence tržeb pro široké spektrum podnikatelů.
• EET má být plošné opatření s minimem výjimek, zaměřené na omezení šedé ekonomiky a zvýšení daňových příjmů.
• Nejmenší OSVČ získají možnost alternativního režimu, aby se vyhnuly přímé účasti v EET, tento režim ale nebude shodný se současnou výhodnou paušální daní.
• Stávající paušální daň (s limitem příjmů 2 miliony korun ročně a třemi pásmy) má zůstat dostupná především pro ty, kdo budou své tržby evidovat.
• Legislativní proces má proběhnout v roce 2026, s cílem schválit zákon tak, aby mohl nabýt účinnosti od roku 2027.

Definitivní posouzení dopadů bude možné až ve chvíli, kdy ministerstvo financí představí konkrétní parametry obou režimů – jak EET, tak alternativního paušálního systému. Jisté však je, že drobní podnikatelé budou v následujících měsících pečlivě sledovat, jaké podmínky pro jejich podnikání vláda nastaví a jakou cenu si vyžádá výměna mezi administrativní zátěží a daňovou výhodností.