„Jsme na horší úrovni.“ Macinka po návratu z Kyjeva: Ukrajina nám může zachránit bezpečnost

Česká diplomacie zvažuje těsnější spolupráci s Ukrajinou v oblasti obrany proti bezpilotním prostředkům. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) po své lednové návštěvě Kyjeva otevřeně přiznal, že Česká republika v této oblasti zaostává a může se od Ukrajiny mnoho naučit. Zkušenosti země, která se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské agresi, označil za technologicky i prakticky mimořádně cenné a potenciálně využitelné i pro posílení české bezpečnosti.

V rozhovoru pro ukrajinskou agenturu Ukrinform Macinka ocenil především rychlý rozvoj ukrajinského obranného průmyslu pod tlakem války a naznačil, že právě protidronové systémy by se mohly stát jednou z klíčových oblastí budoucí česko‑ukrajinské spolupráce. Zároveň zdůraznil, že jeho postoj k Ukrajině je dlouhodobě konzistentní a návštěva Kyjeva ho pouze utvrdila v nutnosti udržovat intenzivní politické i bezpečnostní kontakty.

Ukrajinský technologický náskok v obraně proti dronům

Podle ministra Macinky prošel ukrajinský obranný sektor od začátku ruské invaze dramatickou proměnou. Válka podle něj funguje jako tvrdý katalyzátor inovací – zejména v oblastech, které přímo souvisejí s každodenním vedením bojových operací.

Klíčovou roli v tomto vývoji hrají právě systémy proti dronům. Ukrajina byla v posledních letech nucena reagovat na masivní nasazení ruských bezpilotních prostředků různých typů – od průzkumných strojů až po útočné drony a tzv. kamikadze systémy. To vyvolalo akutní potřebu rychle vyvíjet:

• radarové a optické systémy pro včasnou detekci dronů,
• elektronické prostředky pro rušení jejich navigace a komunikace,
• softwarová řešení pro vyhodnocování hrozeb v reálném čase,
• mobilní i stacionární prostředky fyzické likvidace bezpilotních prostředků.

Macinka v rozhovoru popsal, že během návštěvy Kyjeva zavítal do specializovaného výrobního závodu zaměřeného právě na tyto protidronové technologie. Zdejší výsledky označil za „významné technologické inovace“, které vznikly přímo pod tlakem bojových zkušeností. Podle jeho slov nejde jen o teoretické projekty, ale o prakticky ověřená řešení vyvinutá v prostředí probíhající války.

Právě tento prvek – propojení vývoje s každodenní frontovou realitou – považuje český ministr za klíčový rozdíl oproti situaci v mnoha zemích střední Evropy, včetně Česka. Ukrajina podle něj dokázala v mimořádně krátkém čase přeměnit naléhavou potřebu na konkrétní technologické produkty.

Politika

„Politická mafie“ a boj o křeslo: proč poslanci zablokovali Rakušana

Vít Rakušan podruhé neuspěl v tajné volbě na místopředsedu Sněmovny, přesto se kandidatury nevzdává. Co stojí za blokádou dohody a kdo tahá za nitky v „politické mafii“?

„Jsme na mnohem horší úrovni.“ Česká slabina jako argument pro spolupráci

Macinka v rozhovoru s ukrajinskými novináři otevřeně přiznal, že Česká republika v oblasti obrany proti dronům výrazně zaostává. Bez diplomatických příkras popsal rozdíl mezi oběma zeměmi jako zásadní a jednoznačně v neprospěch Česka.

Podle ministra:

• Česko nemá s rozsáhlými dronovými útoky přímou zkušenost,
• obranný průmysl se dosud soustředil spíše na tradiční segmenty výzbroje,
• chybí tlak srovnatelný s podmínkami, v jakých se ocitla Ukrajina,
• vývoj protidronových systémů se v ČR nachází v ranější fázi.

Ministr proto míní, že právě zde je prostor, kde by se Česká republika měla „učit od Ukrajiny“ a neobávat se přiznat, že partner na východ od nás má v této oblasti náskok. Podle Macinky by ukrajinské know‑how mohlo „velmi výrazně pomoci“ se zvýšením bezpečnosti českého území i strategicky důležitých objektů.

Možná spolupráce se podle jeho náznaků může odehrávat na několika úrovních:

• přenos zkušeností z reálného nasazení protidronových systémů,
• společný vývoj nebo licenční výroba vybraných technologií v Česku,
• zapojení českých firem do dodavatelských řetězců ukrajinského obranného průmyslu,
• výcvik českých specialistů na základě ukrajinských zkušeností.

Macinka zároveň zdůrazňuje, že nejde jen o jednostrannou pomoc Ukrajiny, ale o vzájemně výhodné partnerství. Česká republika má podle něj co nabídnout například v oblasti průmyslového zázemí, logistiky, dlouhodobých vazeb v rámci NATO a Evropské unie či v koordinaci mezinárodních iniciativ.

První oficiální cesta do Kyjeva jako politický signál

Macinkova lednová cesta do Kyjeva byla jeho první oficiální návštěvou Ukrajiny ve funkci ministra zahraničí. Uskutečnila se 9. ledna 2026 a podle jeho slov nesla i silný symbolický rozměr. Označil ji za jasný signál české vlády, že považuje dialog s Kyjevem za prioritu a chce co nejrychleji navázat intenzivní pracovní kontakty.

Delegace se během pobytu v ukrajinské metropoli pohybovala v situaci, kdy země stále čelí ruským raketovým i dronovým útokům. Macinka připustil, že se v určité fázi cesty nacházel nedaleko oblasti zasažené ruským úderem a reálné riziko náletů bezpilotních prostředků musela brát v potaz i česká strana. Přesto podle něj nikoho nenapadlo cestu rušit.

Ministr tvrdí, že byl na bezpečnostní situaci připraven a nic z toho, co v Kyjevě zažil, ho nepřekvapilo. „Můj postoj byl po celou dobu konzistentní,“ uvedl s tím, že dlouhodobě sleduje vývoj války a návštěva mu především umožnila ověřit si známá fakta přímo na místě.

Tento důraz na kontinuitu postoje je důležitý i z hlediska domácí politické debaty. Macinka se snaží dát najevo, že jeho kroky nejsou náhlým obratem, ale součástí širší koncepce české zahraniční politiky vůči Ukrajině a Rusku v roce 2026.

Politika

Poslanci řeší úpravy podpory bydlení i zpřísnění pravidel proti obstrukcím

Poslanci řeší zpřesnění podpory bydlení pro lidi v bytové nouzi i zpřísnění jednacího řádu proti obstrukcím. Jaké změny mohou ovlivnit politiku i každodenní život?

Muniční iniciativa pokračuje, Česko chce být koordinátorem

Vedle tématu protidronových technologií se během návštěvy Kyjeva znovu otevřela otázka tzv. české muniční iniciativy. Ta vznikla jako mezinárodní projekt, jehož cílem je koordinovat nákupy dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo rámec unijních mechanismů a urychlit tak dodávky na frontu.

V Česku se v posledních měsících vedla debata o budoucnosti této iniciativy a o míře finanční účasti českého státu. Premiér Andrej Babiš po jednání s koaličními partnery před týdnem oznámil, že:

• iniciativa nebude zrušena,
• Česko si ponechá roli koordinátora a organizátora,
• na projekt však nemají jít peníze českých daňových poplatníků.

Macinka v Kyjevě tento kompromis označil za pozitivní. Podle něj umožní pokračování podpory Ukrajiny v oblasti munice, aniž by se česká vláda dostala do konfliktu s domácími politickými a rozpočtovými limity. Zároveň to podle něj posiluje obraz Česka jako země, která dokáže sehrát aktivní roli v mezinárodních bezpečnostních iniciativách, i když sama nepatří mezi velmoci.

Propojení muniční iniciativy a možného partnerství v oblasti protidronových systémů naznačuje širší trend: Praha se snaží profilovat jako spolehlivý partner Kyjeva nejen v politické rovině, ale i v konkrétních bezpečnostních projektech, které mají přímý dopad na situaci na bojišti.

Jaké jsou další kroky a co to znamená pro českou bezpečnost

Macinkova slova o „výrazně horší úrovni“ českých schopností v obraně proti dronům otevírají otázku, jak rychle a v jakém rozsahu může Česko tuto mezeru začít dohánět. Z rozhovoru pro Ukrinform vyplývá, že ministr vidí řešení právě v kombinaci domácího rozvoje a využití ukrajinských zkušeností.

Možné směry dalšího vývoje lze shrnout do několika oblastí:

• Bezpečnostní politika: Zařazení obrany proti dronům mezi priority české bezpečnostní strategie, včetně ochrany kritické infrastruktury, energetických zdrojů, průmyslových zón či velkých měst.
• Průmyslová spolupráce: Navázání přímých kontaktů mezi českými a ukrajinskými firmami, sdílení technologií a případné společné projekty zaměřené na evropské trhy.
• Výzkum a vývoj: Zapojení českých univerzit, výzkumných ústavů a startupů do programů, které by využívaly ukrajinské bojové zkušenosti pro testování a ladění nových systémů.
• Výcvik a doktrína: Přenos ukrajinských zkušeností ohledně taktiky nasazení protidronových prostředků, jejich integrace do velení a řízení a reakce na kombinované útoky dronů a raket.

Pro českou veřejnost, která zatím nezažila přímé dopady masových dronových útoků, může být Macinkův důraz na tuto problematiku varováním, že se jedná o hrozbu, jež v moderních konfliktech rychle nabývá na významu. Zkušenost Ukrajiny ukazuje, že bezpilotní prostředky se staly nedílnou součástí vedení války – od průzkumu až po cílené údery na civilní infrastrukturu.

Pokud se Česko rozhodne využít ukrajinského náskoku k posílení vlastní obrany, může to v delším horizontu přispět nejen k ochraně českého území, ale i k rozvoji domácího technologického sektoru a k posílení pozice země v rámci NATO a EU.

Klíčové body a možný dopad na česko‑ukrajinské vztahy

Výroky ministra zahraničí po návratu z Kyjeva ukazují, že rok 2026 může být pro česko‑ukrajinské vztahy v oblasti bezpečnosti a obranných technologií zlomový. Z rozhovorů a oficiálních vyjádření vyplývá několik zásadních závěrů:

• Ukrajina se stala lídrem v oblasti protidronových technologií díky tvrdé zkušenosti z probíhající války a intenzivnímu tlaku na rychlé inovace.
• Česká republika v této oblasti zaostává a ministr Macinka to otevřeně přiznává, což vytváří prostor pro pragmatickou spolupráci bez zbytečných iluzí o vlastních schopnostech.
• Možné partnerství je vnímáno jako oboustranně výhodné – Ukrajina může nabídnout know‑how a bojově ověřené technologie, Česko zase průmyslové zázemí, politickou podporu a roli prostředníka v mezinárodních iniciativách.
• Pokračování české muniční iniciativy ukazuje, že Praha chce zůstat aktivním hráčem v podpoře Ukrajiny, byť za současného respektování domácích rozpočtových omezení.
• Symbolika první oficiální návštěvy Kyjeva pod vedením Macinky potvrzuje, že česká vláda považuje vztahy s Ukrajinou za strategické a není ochotna je oslabit ani v podmínkách trvající ruské agrese.

Pokud se deklarované záměry podaří převést do konkrétních projektů, mohou se protidronové technologie stát jedním z pilířů nové etapy česko‑ukrajinské spolupráce. Ta by už nebyla založena pouze na politické podpoře a humanitární či vojenské pomoci, ale i na dlouhodobém partnerství v oblasti špičkových technologií, které mají přímý dopad na bezpečnost obou zemí.