Drama v ODS: Fiala odchází, dva rivalové bojují o převzetí pravice

Občanská demokratická strana vstoupila do roku 2026 jedním z nejdůležitějších momentů své novodobé historie. V pražském hotelu Clarion začal dvoudenní kongres, na němž po dvanácti letech končí ve funkci předsedy Petr Fiala a delegáti vybírají jeho nástupce. O vedení nejsilnější opoziční strany usilují dva kandidáti – dosavadní místopředseda a bývalý ministr dopravy Martin Kupka a místostarosta ostravského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Kongres, zahájený českou hymnou, tak není jen formální výměnou předsedy, ale testem, jakou podobu bude mít pravicová politika ODS v dalších letech.

Fialův odchod po 12 letech a důraz na kontinuitu

Odcházející předseda Petr Fiala přicházel na kongres s jasným vzkazem: ODS má podle něj za sebou úspěšné období a nyní potřebuje zajistit kontinuitu a schopnost znovu se ucházet o řízení země. Před zahájením jednání otevřeně podpořil Martina Kupku jako svého nástupce.

Fiala zdůraznil, že mu nevadí, že se o předsednický post ucházejí pouze dva kandidáti. Podle něj to není projev nedostatku vnitrostranické demokracie, ale výsledek dlouhé vnitřní debaty a přirozeného výběru. ODS se podle něj zásadně liší od subjektů typu hnutí ANO Andreje Babiše, Motoristů Filipa Turka či SPD Tomia Okamury – tedy stran, které Fiala označil za autoritářské či podnikatelské projekty řízené shora.

ODS má být podle Fialy i nadále stranou s hlubokými demokratickými pravidly, kde se rozhodování rodí z diskuse a vnitřního pluralismu. Jeho osobním přáním je, aby si občanští demokraté udrželi dosavadní úspěšnost a dokázali znovu najít cestu k vládní odpovědnosti. Kongres proto vnímá jako příležitost nastavit strategii, která by ODS vrátila do čela exekutivy.

Politika

„Politická mafie“ a boj o křeslo: proč poslanci zablokovali Rakušana

Vít Rakušan podruhé neuspěl v tajné volbě na místopředsedu Sněmovny, přesto se kandidatury nevzdává. Co stojí za blokádou dohody a kdo tahá za nitky v „politické mafii“?

Martin Kupka: pravicová kontinuita a důraz na reformy

Favoritem volby je podle většiny odhadů Martin Kupka, který dosud působil jako místopředseda strany a byl jednou z klíčových tváří vládní i opoziční politiky ODS. Do kongresu vstupuje s ambicí navázat na Fialovo vedení, ale zároveň akcentovat reformní energii a výraznější programovou nabídku.

Kupka před delegáty i novináři opakovaně zdůrazňuje, že chce voličům předložit „kompetentní pravicovou nabídku“. Pod tímto pojmem si představuje soubor konkrétních reforem ve klíčových oblastech, které dlouhodobě trápí českou společnost:

• Bydlení – posílení výstavby bytů a odstranění bariér, které brzdí dostupnost vlastního i nájemního bydlení.
• Zdravotnictví – udržitelné financování a lepší dostupnost péče, včetně rozumné reformy systému.
• Vzdělávání – důraz na kvalitu školství a jeho propojení s potřebami moderní ekonomiky.
• Infrastruktura a energetika – funkční dopravní síť a spolehlivá energetická soustava jako předpoklad růstu.

Kupka se přitom nevymezuje proti svému předchůdci. Naopak mluví o tom, že chce nabídnout „další období ODS“, v němž strana znovu spojí svou značku s klíčovými reformami. V opozici podle něj nesmí ODS zůstat jen u kritiky vládních kroků, ale musí systematicky předkládat vlastní řešení běžných problémů lidí.

Strategicky se Kupka hlásí k tomu, že ODS bude i nadále stát pevně na pravici, ale zároveň se pokusí oslovit voliče ve středu politického spektra. Chce budovat a posilovat značku ODS tak, aby působila jako přirozený lídr demokratické pravice a hlavní alternativy k současné vládě.

Radim Ivan: ostrá pravicová vize a „země kapitalismu“

Protikandidátem Martina Kupky je Radim Ivan, místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih. Do předsednického klání vstupuje s výrazně vyhraněnou pravicovou vizí a snahou prezentovat ODS jako stranu aktivních, podnikavých lidí, kteří odmítají přebujelý stát a rozsáhlé regulace.

Ivan chce z České republiky učinit „zemi kapitalismu“ a z ODS motor tohoto obratu. Jeho programové teze míří k výraznému posílení svobody podnikání a omezení role státu v ekonomice. V jeho představách by se Česko mělo stát „byznysovým rájem Evropy“, kde regulace hrají minimální roli a podnikání je maximálně usnadněno.

Mezi konkrétní návrhy, které Ivan prosazuje, patří například:

• Snížení zdanění práce na 25 procent – radikální krok, který má podle něj zvýšit motivaci pracovat a podpořit zaměstnanost.
• Zrušení odvodů za práci studentů a seniorů – snaha uvolnit pracovní trh a umožnit flexibilnější zapojení těchto skupin.
• Odmítnutí „nárokového hospodářství“ – kritika systému, v němž jsou různé dávky a podpory vnímány jako automatický nárok, bez ohledu na aktivitu jednotlivce.

Ve vnitrostranické rovině chce Ivan posílit roli frakcí uvnitř ODS, které by podle něj měly fungovat jako inkubátory myšlenek i nových osobností. Zároveň volá po zjednodušení vstupu nových členů a sympatizantů, aby se strana otevřela širší veřejnosti a přilákala aktivní lidi z podnikatelského i občanského prostředí.

Politika

Poslanci řeší úpravy podpory bydlení i zpřísnění pravidel proti obstrukcím

Poslanci řeší zpřesnění podpory bydlení pro lidi v bytové nouzi i zpřísnění jednacího řádu proti obstrukcím. Jaké změny mohou ovlivnit politiku i každodenní život?

Volba prvního místopředsedy: další klíčová bitva

Kongres neřeší pouze nástupce Petra Fialy, ale také obsazení pozice prvního místopředsedy. Dosavadní první místopředseda a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura se po volební porážce rozhodl funkci opustit, čímž otevřel prostor pro nové tváře ve vrcholném vedení strany.

Podle dosavadních nominací se o tento post ucházejí dva kandidáti:

• Martin Červíček – senátor a bývalý policejní prezident, který v politice reprezentuje důraz na bezpečnost, pořádek a stabilitu.
• Tomáš Portlík – starosta Prahy 9, spojený s komunální politikou a praktickým řízením městské části.

Výběr prvního místopředsedy bude důležitý i z hlediska vnitřní rovnováhy v ODS. Nové vedení bude muset skloubit zkušenost celostátní politiky, regionální ukotvení a schopnost oslovit jak tradiční voliče, tak nové skupiny, které se mohou po roce 2026 začít znovu rozhodovat mezi pravicí a jinými politickými alternativami.

„Grilování“ kandidátů: nová forma vnitrostranické debaty

Jednou z výrazných novinek letošního kongresu je zavedení takzvaného „grilování“ kandidátů na funkce v předsednictvu. Delegáti dostanou prostor klást uchazečům otázky v předem vymezeném čase, což má zvýšit transparentnost volby a umožnit otevřenější diskusi o směru strany.

Organizátoři počítají s tím, že:

• v sobotu budou mít delegáti hodinu na dotazy k uchazečům o vrcholné posty v předsednictvu,
• v neděli, kdy se bude rozhodovat o místopředsedech, bude „grilování“ trvat hodinu a půl.

Do volby řadových místopředsedů se hlásí celkem osm kandidátů. Formát „grilování“ má ukázat, jak jsou jednotliví uchazeči připraveni na konkrétní otázky týkající se nejen ideového směřování, ale i praktického fungování strany, komunikace s veřejností a práce v opozici.

Celkem se kongresu v pražském hotelu Clarion účastní zhruba 550 delegátů z celé republiky. Právě oni rozhodnou, zda ODS vsadí na kontinuitu a postupnou evoluci, nebo na ostřejší programový obrat směrem k radikálnějšímu liberalismu a ekonomickému minimalismu státu.

Hlas minulých předsedů: podpora tradice a varování zvenčí

Na kongres dorazil jako host také bývalý premiér a někdejší předseda ODS Petr Nečas. Ve svém vystoupení i následných komentářích zdůraznil, že ODS podle něj zůstane i v budoucnu pravicovou, názorově pluralitní stranou, která je přitažlivá pro své tradiční voličské vrstvy, ale zároveň se hlásí k odpovědnosti za budoucnost země.

Nečas připomněl, že péče o dlouhodobé směřování České republiky je „v genotypu“ ODS – strana byla podle něj takto založena a v tomto duchu by měla fungovat i nadále. Jeho slova tak nepřímo podporují Fialův důraz na kontinuitu a demokratickou vnitrostranickou kulturu.

Další z bývalých předsedů, Mirek Topolánek, se kongresu naopak neúčastní. Už dříve uvedl, že nepřijde, protože by podle svých slov musel na delegáty a členy křičet. Jeho absence a ostrá formulace mohou být vnímány jako kritický komentář ke stavu strany, zároveň však ukazují, že ODS se v roce 2026 snaží hledět spíše dopředu než zpět.

Co kongres ODS znamená pro budoucnost české pravice

Pražský kongres ODS v roce 2026 je víc než jen personální výměnou na postu předsedy. V situaci, kdy je ODS nejsilnější opoziční stranou, jde o strategické rozhodnutí pro celou českou pravici. Delegáti stojí před volbou mezi dvěma rozdílnými akcenty:

• Kupkova varianta – důraz na kontinuitu s Fialovým obdobím, umírněnou, kompetentní pravicovou politiku, schopnost oslovit i střed a budovat značku ODS jako stabilního, předvídatelného aktéra.
• Ivanova varianta – ostře vyhraněná pravicová agenda, silný akcent na deregulaci, nízké daně a minimalizaci státu, snaha udělat z Česka „laboratoř kapitalismu“ v evropském měřítku.

Výsledek volby předsedy a prvního místopředsedy určí, jakou strategii ODS zvolí v opozici vůči současné vládě a jak se připraví na příští parlamentní volby. Pokud se prosadí kontinuitní linie, může ODS vsadit na postupné posilování důvěry a budování image odpovědné síly. V případě razantnějšího obratu může strana usilovat o rychlejší mobilizaci nespokojených voličů, ale zároveň riskovat, že část středu politického spektra odradí příliš ostrými kroky.

Jisté je, že nové vedení ODS bude muset reagovat na několik zásadních výzev:

• Jak zkombinovat pravicový program s reálnými možnostmi státního rozpočtu a sociální soudržnosti.
• Jak v opozici nejen kritizovat, ale předkládat věrohodné a srozumitelné alternativy vládních návrhů.
• Jak oslovit mladší generaci voličů, pro které je důležitá nejen ekonomická svoboda, ale i témata jako dostupnost bydlení, kvalita vzdělávání a moderní infrastruktura.
• Jak udržet vnitřní soudržnost strany, která je názorově pluralitní a zahrnuje jak umírněné, tak radikálnější pravicové proudy.

Kongres v hotelu Clarion tak představuje klíčový moment, v němž se rozhoduje, zda ODS dokáže navázat na svou vládní minulost a přetavit ji v budoucí volební úspěch. Výsledek dvoudenního jednání, „grilování“ kandidátů i samotných voleb ve vedení strany ukáže, jakou tvář bude mít česká pravice v éře po Petru Fialovi – a zda ODS dokáže naplnit ambici znovu řídit zemi.