Hrůza v německých nemocnicích: pečovatel mohl zabít víc než sto pacientů

Německé orgány činné v trestním řízení rozplétají jeden z nejotřesnějších případů mnohonásobných vražd v tamním zdravotnictví za poslední roky. Bývalý pečovatel Ulrich S., který byl v roce 2026 pravomocně odsouzen na doživotí za zabití deseti pacientů a pokus o vraždu v dalších desítkách případů, je nyní podezírán, že mohl mít na svědomí více než sto dalších úmrtí. Vyšetřovatelé mluví o „výrazně více než stovce“ podezřelých případů, přičemž probíhají desítky exhumací a podrobné prověrky úmrtí z předchozích let.

Odsouzení za deset vražd a desítky pokusů

Soud v Cáchách poslal tehdy 44letého Ulricha S. v listopadu 2026 na doživotí do vězení. Porota ho uznala vinným z deseti vražd a 27 pokusů o vraždu pacientů, o které se staral na oddělení paliativní péče kliniky Rhein-Maas ve Würselenu na západě Německa. Podle obžaloby podával svým svěřencům smrtící či extrémně vysoké dávky léků na uklidnění a proti bolesti.

Případy, které byly předmětem tohoto hlavního líčení, se odehrály v období od prosince 2023 do května 2024. Šlo o pacienty v terminálním stadiu onemocnění, kteří byli na oddělení paliativní péče s cílem zmírnění bolesti a zlepšení kvality posledních dnů či týdnů života. Místo profesionální podpory se však podle soudu stali oběťmi zdravotníka, který se cítil „pánem nad jejich životem a smrtí“.

Soud označil vinu Ulricha S. za „zvlášť těžkou“, což v německém právním řádu prakticky vylučuje možnost podmínečného propuštění po obvyklých 15 letech výkonu trestu. Reálně tak jde o doživotní trest v plném slova smyslu.

Krimi

Mladí umírají po „legální bylině“. Co policie odhalila o kratomu?

Kratom je v Česku legální „bylina s nízkým rizikem“, policie ho však spojuje už se 17 úmrtími, včetně mladé studentky z Olomoucka. Co o látce odhalila a jak stát řeší její regulaci?

Motiv: usnadnit si práci a pocit nadřazenosti

Podle státního zastupitelství i výpovědí svědků nebylo hlavním motivem činu soucítění s trpícími, ale naopak cynické pohodlí a patologický pocit moci. Ulrich S. podle obžaloby opakovaně aplikoval nadměrné dávky sedativ a analgetik proto, aby si „ušetřil práci“ a zbavil se pacientů, kteří ho „rušili“ nebo vyžadovali více péče.

Za roky působení v paliativní péči se u něj podle vyšetřovatelů vyvinul silný pocit nadřazenosti. Ten se neprojevoval pouze ve vztahu k pacientům, ale i vůči kolegům a lékařům. Pečovatel se údajně choval dominantně, zpochybňoval rozhodnutí lékařů a vystupoval jako ten, kdo má poslední slovo v otázkách péče a léčby. Tento postoj se stal jedním z klíčových prvků, které soud zohlednil při hodnocení jeho viny jako mimořádně závažné.

Stovka dalších podezřelých úmrtí

Již v době hlavního líčení existovalo podezření, že případ nemusí končit u deseti prokázaných vražd a 27 pokusů. státní zastupitelství v Cáchách vedlo souběžně širší vyšetřování dalších úmrtí, která se mohla odehrát za podobných okolností a v souvislosti s působením Ulricha S. na různých pracovištích.

Vrchní státní zástupkyně Katja Schlenkermann-Pittsová nyní potvrdila, že počet podezřelých případů „výrazně překračuje 100“. Jde o úmrtí, k nimž mělo dojít před prosincem 2023, tedy před obdobím, jež bylo předmětem již skončeného soudního procesu. Zároveň upozornila, že se stále jedná o počáteční fázi vyšetřování a ne u všech případů se musí podezření na úmyslné usmrcení nutně potvrdit.

Vyšetřovatelé pracují s několika časovými úseky, v nichž se Ulrich S. pohyboval v nemocničním prostředí. Podle dostupných informací jde zejména o období od dubna 2010 do ledna 2011 a dále od února 2014 do září 2020, kdy působil v různých zdravotnických zařízeních včetně klinik v Kolíně nad Rýnem. Právě tam nyní probíhá rozsáhlé prověřování podezřelých úmrtí pacientů, kteří byli v té době v jeho péči.

Krimi

Požár v pardubickém areálu LPP: úmyslný útok, stamilionové škody a otázky bezpečnosti

Úmyslně založený požár v pardubickém areálu LPP zničil nově zrekonstruovanou halu i sousední budovu Archer LPP. Škody za stovky milionů a podezření na teroristický útok otevírají vážné otázky bezpečnosti zbrojních podniků.

Exhumace, analýza dokumentace a forenzní důkazy

Rozsah nově prověřovaných případů je mimořádný. Státní zastupitelství nařídilo desítky exhumací těl pacientů, kteří zemřeli v době, kdy Ulrich S. pracoval v dotčených nemocnicích. Cílem je zjistit, zda v jejich tělech nezůstaly stopy po neobvykle vysokých dávkách sedativ, analgetik či jiných přípravků, které by mohly svědčit o úmyslném předávkování.

Současně probíhá detailní analýza zdravotnické dokumentace. Vyšetřovatelé zabavili záznamy z klinik, v nichž pečovatel působil – včetně medikačních listů, ošetřovatelské dokumentace a interní komunikace. Zkoumají se například neobvyklé shluky úmrtí v určitých směnách, nesrovnalosti v dávkování léků či případy, kdy došlo k náhlému zhoršení stavu pacienta bez jasného medicínského vysvětlení.

Forenzní experti zároveň porovnávají známé modus operandi, tedy způsob provedení činu, z již prokázaných vražd s nově prověřovanými případy. Pokud se ukáže podobný vzorec – například typ podaných léků, čas jejich aplikace či charakter zdravotního stavu obětí – může to posílit podezření, že i v těchto případech šlo o úmyslné jednání.

Působení v Kolíně nad Rýnem i na klinice ve Würselenu

Kauza Ulricha S. se neomezuje jen na kliniku Rhein-Maas ve Würselenu, kde došlo k deseti již prokázaným vraždám. Podle státního zastupitelství působil pečovatel před rokem 2020 v Kolíně nad Rýnem, kde se nyní rovněž analyzují podezřelá úmrtí. Zdravotnická zařízení v tomto regionu spolupracují s vyšetřovateli na identifikaci případů, které by mohly souviset s jeho působením.

Vyšetřovatelé se vracejí i k časovým úsekům od roku 2010, kdy Ulrich S. pracoval v jiných zdravotnických zařízeních. Přestože ne všechna úmrtí v paliativní péči lze zpětně jednoznačně vyhodnotit, vyšetřovací tým se snaží vytipovat případy, které se vymykají běžnému průběhu terminálních onemocnění – ať už náhlou změnou stavu, neobvyklým medikačním postupem, nebo opakující se přítomností stejné osoby u lůžka v okamžiku zhoršení.

Paralela s případem Nielse Högela

Německá veřejnost má dosud v živé paměti případ nemocničního ošetřovatele Nielse Högela, který byl v roce 2019 odsouzen k doživotí za vraždu nejméně 85 pacientů. Högel působil na klinikách v Oldenburgu a Delmenhorstu na severu země a své oběti zabíjel v letech 2000 až 2005. Podával jim léky ovlivňující činnost srdce tak, aby je přivedl do kritického stavu vyžadujícího resuscitaci, při níž mohl demonstrovat své „schopnosti“. Mnohé pacienty se mu však zachránit nepodařilo.

Případ Ulricha S. se v některých ohledech liší – podle dosavadních informací nešlo o inscenované záchranné akce, ale spíše o tiché, postupné předávkovávání léky na uklidnění a bolest, často u již nevyléčitelně nemocných. Společným jmenovatelem je však podle odborníků zneužití důvěry pacientů i systému a patologický pocit moci nad životem a smrtí.

Oba případy zároveň otevírají otázku, zda jsou kontrolní mechanismy v nemocnicích dostatečné. V případě Högela soud konstatoval, že varovné signály byly v několika zařízeních přehlíženy nebo bagatelizovány. V kauze Ulricha S. nyní vyšetřovatelé i odborná veřejnost sledují, zda se neobjeví podobné systémové selhání – například opakovaná nadúmrtí na konkrétním oddělení, na něž nikdo včas nereagoval.

Dopady na důvěru v paliativní péči a zdravotní systém

Paliativní péče je postavena na důvěře. Pacient i jeho rodina spoléhají na to, že zdravotníci udělají maximum pro zmírnění utrpení a zachování důstojnosti v závěru života. Informace o tom, že právě v takovém prostředí mohl pečovatel úmyslně usmrcovat pacienty, proto působí obzvlášť otřesně.

Odborné společnosti i vedení nemocnic v Německu v reakci na podobné kauzy dlouhodobě prosazují posílení interních kontrol. Patří sem například:

• Detailnější sledování preskripce a podávání rizikových léků – zejména sedativ, analgetik a přípravků ovlivňujících srdeční činnost.
• Elektronické systémy záznamu medikace, které umožňují zpětně dohledat, kdo a kdy podal konkrétní lék a v jaké dávce.
• Včasné vyhodnocování statistických odchylek, například neobvyklého počtu úmrtí v určité směně nebo na konkrétním oddělení.
• Podpora whistleblowerů, tedy pracovníků, kteří upozorní na podezřelé chování kolegů bez obavy z postihu.
• Psychologická podpora zdravotníků v náročných oborech, jako je paliativní péče, aby se předešlo vyhoření a patologickým reakcím.

Případ Ulricha S. může v nadcházejících letech vést k dalším úpravám vnitřních předpisů nemocnic i legislativy, zejména pokud se potvrdí, že počet obětí skutečně výrazně přesahuje stovku.

Co může následovat: další procesy a systémové změny

Pokud vyšetřování potvrdí, že Ulrich S. stojí za dalšími úmyslnými usmrceními, lze očekávat nové trestní procesy, byť samotný rozsudek doživotního vězení již padl. Německé soudy v podobných případech kladou důraz nejen na výši trestu, ale i na symbolickou rovinu – uznání viny v jednotlivých případech a pojmenování konkrétních obětí.

Pro rodiny zemřelých pacientů mohou být nové procesy příležitostí získat alespoň částečnou odpověď na otázku, co se jejich blízkým skutečně stalo. Zároveň se otevírá prostor pro případné nároky na odškodnění vůči nemocnicím, pokud se prokáže, že selhaly v kontrolních mechanismech nebo ignorovaly varovné signály.

Na úrovni celého zdravotního systému lze očekávat:

• Revizi standardů paliativní péče se zaměřením na bezpečnost pacientů a transparentnost medikace.
• Posílení personálního auditu – důkladnější prověřování profesní minulosti zdravotníků při nástupu do zaměstnání.
• Vzdělávání v etice a komunikaci, aby zdravotníci lépe zvládali psychickou zátěž práce s umírajícími.
• Spolupráci mezi regionálními institucemi, aby se podezřelé vzorce chování jednotlivce neomezily na jednu nemocnici, ale byly sdíleny v širším systému.

Klíčové otázky pro budoucnost péče o pacienty

Případ Ulricha S. znovu otevírá zásadní otázku: jak zajistit, aby zdravotnická zařízení zůstala bezpečným místem i pro ty nejzranitelnější pacienty, kteří jsou zcela odkázáni na péči druhých. Vyšetřování, jež nyní probíhá v Cáchách, Kolíně nad Rýnem a dalších městech, může přinést nepříjemné odpovědi – a zároveň podnítit změny, které mají podobným tragédiím v budoucnu zabránit.

Jisté už nyní je, že případ bude v Německu i v zahraničí dlouhodobě sledován. Nejen kvůli možnému konečnému počtu obětí, který by mohl řadit Ulricha S. mezi nejhorší mnohonásobné vrahy v poválečné historii země, ale také kvůli širšímu dopadu na důvěru v lékaře, sestry a pečovatele. Zdravotnický systém stojí a padá s důvěrou pacientů – a právě tu bude po odhalení všech okolností nutné znovu a trpělivě budovat.