HIV v Česku láme rekordy: experti varují před tichým návratem epidemie

Česko v roce 2026 čelí nejvyššímu počtu nově zaznamenaných případů HIV od začátku sledování infekce v polovině 80. let. Podle údajů Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS při Státním zdravotním ústavu bylo loni nově evidováno 293 případů. Nejde přitom jen o statistický výkyv – experti upozorňují na trvalý nárůst skutečně nově diagnostikovaných infekcí od roku 2020, ale také na měnící se strukturu pacientů a způsob přenosu viru.

Do vývoje situace se promítly dva zásadní faktory posledních let: pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině. Zatímco moderní léčba umožňuje lidem s HIV vést plnohodnotný život a výrazně omezuje riziko přenosu, počet nových diagnóz v Česku ukazuje, že prevence a včasné testování stále naráží na limity. Stále častěji se navíc infekce objevuje i v heterosexuální populaci, která se dosud často cítila mimo hlavní riziko.

Rekordní čísla: kdo tvoří nové případy HIV v Česku

V roce 2025 lékaři v Česku zaznamenali 293 nových případů HIV infekce. Jde o nejvyšší roční počet od roku 1985, kdy se začala nákaza systematicky sledovat. Oproti roku 2022 přibylo sice jen symbolicky – o jeden případ – ale trend posledních let je zřetelně rostoucí, zejména pokud se oddělí lidé, kteří byli diagnostikováni již v zahraničí a v Česku jen pokračují v léčbě.

Struktura nově evidovaných případů ukazuje, že HIV už dávno není problémem výhradně českých občanů. Z celkového počtu 293 osob tvořili téměř polovinu cizinci dlouhodobě žijící v Česku – tzv. rezidenti:

• 153 osob bylo české národnosti,
• 140 osob byli cizinci s trvalým nebo dlouhodobým pobytem v ČR, kteří se nepočítají mezi válečné uprchlíky z Ukrajiny.

Právě u cizinců je patrný další významný trend: téměř polovina z nich už o své HIV pozitivitě věděla z dřívějška. Konkrétně 66 rezidentů bylo diagnostikováno již v zahraničí a v Česku pouze navázali na dosavadní léčbu. To potvrzuje, že český systém stále více přebírá péči o pacienty, kteří přicházejí ze zemí s vyšším výskytem HIV nebo z oblastí zasažených válkou.

Mezi nově evidovanými případy dominují muži:

• 234 mužů,
• 59 žen.

Rozložení podle národnosti mezi cizinci ukazuje výrazný podíl osob z Ukrajiny, ale také z dalších zemí:

• 71 osob z Ukrajiny,
• 9 osob ze Slovenska,
• 6 osob z Brazílie,
• 5 osob z Ruska,
• 5 osob z Moldavska.

Počet diagnostikovaných mezi rezidenty byl v roce 2025 vyšší než v předchozích dvou letech, což potvrzuje, že HIV se v Česku stále šíří napříč různými skupinami obyvatel a není omezen jen na úzkou komunitu.

Zdraví

Na co je dobré kolostrum a proč jste o něm možná ještě neslyšeli?

Kolostrum neboli mlezivo je jeden z nejmocnějších přírodních „boostrů“ imunity a regenerace, o kterém většina lidí v Česku stále nic neví. Zjistěte, jak funguje, komu může pomoci a proč má potenciál stát se hitem zdravého životního stylu v roce 2026.

Sexuální přenos dominuje, roste podíl heterosexuálů

Naprostá většina nových případů HIV v Česku je nadále spojena se sexuálním přenosem. U více než 86 procent nově evidovaných osob lékaři potvrdili, že k nákaze došlo právě touto cestou. Z dat Národní referenční laboratoře vyplývá, že mezi nakaženými nadále převažují muži mající sex s muži, ale dynamika se mění.

V roce 2025 tvořili:

• 51,5 procenta všech případů (151 osob) muži mající sex s muži,
• zbytek připadá na heterosexuální přenos a další méně časté způsoby nákazy.

Odborníci však upozorňují na trend, který může mít zásadní dopady na veřejné zdraví: počet případů s heterosexuálním přenosem setrvale roste, a to od roku 2020 rychleji než dříve. To znamená, že se HIV stále více šíří i mezi lidmi, kteří se neidentifikují jako součást tradičně „rizikových“ skupin a často podceňují potřebu testování či ochrany při pohlavním styku.

Rostoucí podíl heterosexuálních přenosů naznačuje, že preventivní kampaně zaměřené primárně na komunitu mužů majících sex s muži již nestačí. Odborníci proto dlouhodobě volají po širším oslovování veřejnosti, lepší dostupnosti anonymního testování a destigmatizaci HIV, která mnohé od testu odrazuje.

Vliv covidu a války na Ukrajině: méně testů, více pozdních diagnóz

Vývoj epidemie HIV v Česku v posledních letech ovlivnily dva zásadní faktory – pandemie covidu-19 a válka na Ukrajině. Během pandemie došlo v řadě zemí k poklesu počtu preventivních vyšetření, včetně testování na HIV. Lidé odkládali návštěvy lékaře, zdravotnický systém byl přetížen a část prevence se jednoduše „ztratila“.

Odborníci z Národní referenční laboratoře upozorňují, že od roku 2020 pozorují mezi nově evidovanými případy výrazně vyšší počty osob, které už o své HIV pozitivitě věděly. To znamená, že do české statistiky přibývají lidé, kteří byli diagnostikováni jinde, nebo ti, u nichž se zpožděně zahajuje léčba. I když se zaměříme pouze na skutečně nově diagnostikované případy, data ukazují jednoznačně setrvale vzestupný trend.

Dalším významným faktorem je válka na Ukrajině. Od jejího vypuknutí přicházejí do Česka také lidé s již dříve diagnostikovanou HIV infekcí. Tito uprchlíci jsou v systému evidováni odděleně od běžných rezidentů, přesto výrazně ovlivňují celkové počty osob s HIV, které české zdravotnictví sleduje a léčí.

Počet HIV pozitivních uprchlíků z Ukrajiny postupně klesá, zůstává však vysoký:

• v roce 2022 to bylo 879 osob,
• v roce 2023 402 osob,
• v roce 2024 398 osob,
• v roce 2025 379 osob.

Tato čísla odrážejí jednak první vlnu uprchlíků po vypuknutí konfliktu, jednak postupnou stabilizaci situace a integraci lidí do zdravotních systémů hostitelských zemí. Pro Česko to znamená dlouhodobý závazek zajistit těmto pacientům dostupnou a kontinuální léčbu.

Zdraví

Tichý infarkt u žen - varovné příznaky které lidé často podcení

Tichý infarkt u žen často vypadá jako únava, stres nebo viróza – a právě proto zabíjí. Poznejte nenápadné příznaky, které se nevyplatí ignorovat.

Dlouhodobý vývoj: kolik lidí v Česku HIV má a jaké jsou následky

Česká republika systematicky sleduje případy HIV a onemocnění AIDS od roku 1985. Za tuto dobu byl virus HIV diagnostikován u 5181 lidí. U 976 z nich se infekce rozvinula do plně rozvinutého onemocnění AIDS a 428 osob v důsledku této nemoci zemřelo.

Pouze za rok 2025 lékaři zaznamenali 49 nových případů, kdy se HIV infekce posunula do stadia AIDS. To je varovný signál, že část pacientů je stále diagnostikována pozdě – v okamžiku, kdy je imunitní systém již vážně poškozen a léčba musí dohánět dlouhodobě probíhající infekci.

Průběh neléčené HIV infekce je přitom dobře známý. Virus napadá specifický typ bílých krvinek – lymfocyty, které jsou klíčové pro obranyschopnost organismu. Po nákaze jejich počet prudce klesne, následně se stav na čas stabilizuje a nakažený člověk může být i několik let bez výraznějších příznaků. Bez léčby však dochází k postupnému vyčerpání imunitního systému, obvykle během přibližně osmi let. Poté se rozvine AIDS, tedy syndrom získané imunitní nedostatečnosti, a bez účinné terapie pacienti během několika let umírají na oportunní infekce či nádory.

Moderní léčba mění prognózu, ne však potřebu prevence

Současná medicína dokáže průběh HIV infekce zásadně ovlivnit. Moderní antiretrovirové léky mohou prakticky zastavit množení viru v těle, stabilizovat počet lymfocytů a umožnit pacientům vést život srovnatelný se zdravou populací. Při správně nastavené léčbě a dobré spolupráci pacienta lze dosáhnout tak nízké virové nálože, že je virus v krvi standardními testy neprokazatelný.

Tento stav má zásadní epidemiologický význam: člověk s neprokazatelnou virovou náloží nepřenáší HIV na sexuálního partnera. Mezinárodně je tento princip shrnován heslem „U=U“ (undetectable = untransmittable, tedy „neprokazatelný = nepřenositelný“). Pro nakažené to znamená možnost vést běžný partnerský a sexuální život bez obavy, že ohrozí svého partnera.

To ale neznamená, že by HIV přestal být vážným problémem veřejného zdraví. Úspěch léčby stojí na několika podmínkách:

• včasná diagnóza – čím dříve je infekce odhalena, tím menší poškození imunitního systému a lepší dlouhodobá prognóza,
• dodržování léčby – pravidelné užívání léků a kontrolní vyšetření,
• dostupnost péče – včetně specializovaných center a podpůrných služeb,
• odstranění stigmatizace – lidé se musí cítit bezpečně, aby se nechali otestovat a léčbu přijali.

Rostoucí počet nových diagnóz – a zejména nárůst heterosexuálních přenosů – ukazuje, že prevence v Česku má stále rezervy. Odborníci dlouhodobě upozorňují na význam používání kondomu, dostupnost preexpoziční profylaxe (PrEP) pro vysoce rizikové skupiny a nutnost pravidelného testování u lidí s častějším střídáním partnerů.

Co čísla o HIV znamenají pro českou společnost

Rekordní počet nově evidovaných případů HIV v roce 2025 neznamená, že se Česko ocitlo na prahu nekontrolovatelné epidemie. Ukazuje ale, že virus v populaci nadále cirkuluje a že bez aktivní prevence a včasné diagnostiky se situace může v budoucnu zhoršovat.

Data z Národní referenční laboratoře přinášejí několik jasných poselství:

• HIV se týká celé společnosti – roste podíl heterosexuálních přenosů, infekce se neomezuje jen na úzké komunity.
• Mezinárodní mobilita a migrace jsou trvalou součástí obrazu HIV – téměř polovina nově evidovaných jsou cizinci s dlouhodobým pobytem, významnou skupinu tvoří lidé s již dříve diagnostikovanou infekcí ze zahraničí.
• Včasné testování je klíčové – každý pozdě odhalený případ znamená větší zdravotní riziko pro pacienta a vyšší pravděpodobnost, že mezitím nakazil další osoby.
• Moderní léčba funguje – umožňuje nakaženým žít plnohodnotný život a výrazně snižuje riziko přenosu, ale musí být dostupná a dlouhodobě udržitelná.

Výzvou pro příští roky bude propojit medicínský pokrok s efektivní komunikací směrem k veřejnosti. Zabránit dalšímu růstu počtu nových případů HIV znamená nejen pokračovat v kvalitní léčbě, ale také otevřeně mluvit o rizicích, podporovat bezpečnější sexuální chování a odstraňovat bariéry, které lidem brání v testování. Čísla z roku 2025 jsou varováním i příležitostí – ukazují, kde český systém prevence funguje, a kde je naopak potřeba přidat.