Chřipka ustupuje, ale zabila už přes sto Čechů. Proč zůstává tak nebezpečná?

Počet akutních respiračních onemocnění v Česku dál klesá a hlavní chřipková sezona se podle hygieniků pomalu blíží ke konci. Statistiky však zároveň ukazují, že chřipka zůstává podceňovaným zabijákem – od podzimu skončily v nemocnicích stovky těžce nemocných pacientů a více než stovka lidí infekci podlehla.

Aktuální data Státního zdravotního ústavu (SZÚ) potvrzují, že epidemická vlna má sestupnou tendenci. V porovnání s předchozím týdnem ubylo hlášených případů akutních respiračních infekcí o pět procent. Přestože se situace zlepšuje, odborníci varují před podceňováním základních preventivních opatření a připomínají, že oficiální statistiky zachytí jen část skutečného dopadu chřipky na zdraví populace.

Aktuální čísla: méně nemocných, ale stále vysoká zátěž

Podle nejnovějších údajů hygieniků připadá v Česku aktuálně 1423 nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest na 100 000 obyvatel. Jde o pětiprocentní pokles oproti předchozímu týdnu, což potvrzuje, že vrchol sezony je za námi a vlna respiračních onemocnění slábne.

Hlavním původcem respiračních nemocí zůstává virus chřipky, jeho aktivita však podle odborníků postupně klesá. I přesto má letošní sezona výrazný dopad na nemocnice:

• 358 pacientů s těžkým průběhem chřipky musely nemocnice od loňského podzimu hospitalizovat,
• 125 z nich zemřelo v souvislosti s infekcí,
• za celou sezonu 2026/2027 (podle aktuální metodiky sledování) evidují lékaři na jednotkách ARO a JIP 470 hospitalizovaných pacientů s chřipkou,
• 128 těchto těžce nemocných pacientů zemřelo.

Rozdíl mezi dvěma sadami čísel souvisí s tím, že se jedná o různé výřezy dat v průběhu sezony. Společným jmenovatelem však je, že letošní chřipková sezona přinesla více závažných případů než předchozí rok.

Zdraví

Tichý infarkt u žen - varovné příznaky které lidé často podcení

Tichý infarkt u žen často vypadá jako únava, stres nebo viróza – a právě proto zabíjí. Poznejte nenápadné příznaky, které se nevyplatí ignorovat.

Nejohroženější skupiny: malé děti a chronicky nemocní

Pokles nemocnosti se projevil napříč většinou věkových skupin. Výjimku tvoří děti mladší pěti let, u nichž zůstává výskyt respiračních infekcí zvýšený. Hygienici uvádějí, že v této skupině je nemocnost zhruba 4,5 procenta, což odpovídá úrovni z období před vánočními svátky.

Vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl upozorňuje, že u nejmenších dětí nejde jen o samotnou chřipku: podle něj se v této věkové kategorii objevuje „skutečný mix respiračních infekcí“. Patří sem vedle chřipky například RSV (respirační syncyciální virus), různé koronaviry, rhinoviry či další běžné respirační patogeny.

Přesto epidemiolog očekává, že i v této skupině začne v následujících týdnech počet nemocných klesat. U starších dětí a školáků se už pokles projevil – částečně díky tomu, že probíhají jarní prázdniny, které přirozeně snižují kontakt ve školních kolektivech a tím i přenos infekcí.

Nejvíce ohrožené však nejsou jen malé děti. Závažný průběh chřipky se typicky týká:

• seniorů,
• lidí s chronickými onemocněními (srdce, plíce, cukrovka, oslabená imunita),
• těhotných žen,
• pacientů po náročných operacích či s onkologickým onemocněním.

Právě v těchto skupinách je riziko hospitalizace a úmrtí v souvislosti s chřipkou nejvyšší, což se odráží i ve statistikách z jednotek intenzivní péče.

Regionální rozdíly: kde je nemocných nejvíce

Přestože celorepubliková data ukazují na ústup epidemické vlny, situace není všude stejná. Lékaři nejvyšší nemocnost hlásí v:

• Plzeňském kraji,
• Moravskoslezském kraji.

V těchto regionech zůstává zátěž na ambulantní péči i nemocnice relativně vyšší než ve zbytku země. Důvody mohou být kombinací lokálního šíření virů, demografické struktury obyvatelstva i rozdílů v míře očkování či dodržování preventivních opatření. Detailní analýzy však zatím hygienici nezveřejnili.

Zdraví

Smrtící hantavirus na výletní lodi WHO pátrá po cestujících letu

Smrtící hantavirus z výletní lodi si vyžádal tři životy a desítky lidí uvrhl do karantény. WHO nyní horečně pátrá po cestujících z rizikového letu z ostrova Svatá Helena do Johannesburgu.

Chřipka jako podceňovaný zabiják

Oficiální statistiky hospitalizací a úmrtí na chřipku zachycují pouze část skutečného dopadu tohoto onemocnění. Do čísel se totiž dostávají jen pacienti, kteří zemřou v nemocnici a mají laboratorně potvrzenou chřipku. Mnoho úmrtí, kde chřipka zhorší již existující zdravotní stav (například u kardiaků nebo chronicky nemocných plicních pacientů), se v evidenci neobjeví.

Odborníci proto odhadují, že v Česku každý rok podlehne chřipce zhruba 1500 lidí. Ne vždy jde o přímou příčinu, často chřipka spustí řetězec komplikací – zápal plic, selhání srdce nebo dekompenzaci chronického onemocnění – které nakonec vedou k úmrtí.

Veřejnost přitom často vnímá chřipku jako běžné „nachlazení“, které stačí přechodit. Epidemiologové před tím důrazně varují. Chřipka je akutní virové onemocnění s potenciálem velmi rychlého zhoršení stavu, zejména u rizikových skupin. Rozhodující může být i to, zda pacient včas vyhledá lékařskou pomoc a zda je celkově v dobré fyzické kondici.

Prevence: jednoduchá opatření, která stále dávají smysl

Hlavní hygienička a ředitelka SZÚ Barbora Macková připomíná, že i když se hlavní sezona akutních respiračních infekcí pozvolna chýlí ke konci, není důvod polevit v základní prevenci. Viry podle ní „nehledí na počasí“ – šíří se celoročně, jen v zimních měsících mají více příležitostí kvůli častějšímu pobytu lidí v uzavřených prostorách.

Mezi klíčová doporučení patří:

• časté a důkladné mytí rukou teplou vodou a mýdlem, minimálně 20–30 sekund,
• používání dezinfekce na ruce v situacích, kdy není k dispozici voda a mýdlo,
• jednorázové kapesníky k zakrytí úst a nosu při kašli a kýchání,
• ohleduplnost – zůstat doma při akutním onemocnění a nechodit mezi lidi,
• větrání vnitřních prostor a vyhýbání se dlouhodobému pobytu v přeplněných, špatně větraných místnostech.

Očkování proti chřipce, které je podle odborníků nejúčinnějším specifickým preventivním opatřením, v citovaných datech výslovně zmíněno není, dlouhodobě však patří k doporučovaným nástrojům zejména pro rizikové skupiny. Zkušenosti z minulých sezon naznačují, že tam, kde je proočkovanost vyšší, bývá i menší počet těžkých průběhů a úmrtí.

Jak se vyvíjí chřipková sezona a co čekat dál

Současný vývoj odpovídá typickému průběhu chřipkové sezony v Česku. Po zimním vrcholu přichází pozvolný ústup případů, který může být regionálně nerovnoměrný a může být přerušován menšími lokálními vlnami, například v uzavřených kolektivech.

Zkušenosti z předchozích let ukazují, že:

• většina populace se s virem během sezony setká,
• u většiny lidí má onemocnění lehčí průběh,
• pro menší část pacientů – zejména z rizikových skupin – může mít infekce fatální následky.

Hygienici předpokládají, že v nejbližších týdnech by měl počet nemocných dále klesat i u nejmenších dětí, kde je nyní nemocnost nejvyšší. U školáků už byla situace zčásti zlepšena probíhajícími jarními prázdninami, které narušily intenzivní kontakty v třídních kolektivech.

Přesto zůstává důležité sledovat případné změny v chování viru, výskyt nových variant a také to, zda se neobjevují neobvykle těžké průběhy u mladších a dosud zdravých osob. SZÚ a krajské hygienické stanice nadále monitorují situaci prostřednictvím hlášení praktických lékařů a nemocnic.

Co si z letošní sezony odnést: klíčová ponaučení

Aktuální chřipková sezona v Česku přináší několik důležitých poznatků:

• Chřipka zůstává vážným onemocněním. I když počet běžných respiračních infekcí klesá, statistiky z jednotek intenzivní péče a z nemocnic ukazují, že těžké a smrtelné případy nejsou výjimkou.
• Oficiální čísla podhodnocují skutečný dopad. Do statistik se dostanou jen pacienti zemřelí v nemocnici s potvrzenou chřipkou, odborné odhady však mluví o zhruba 1500 úmrtích ročně v souvislosti s tímto onemocněním.
• Nejzranitelnější jsou rizikové skupiny. Malé děti, senioři a chronicky nemocní pacienti jsou nejvíce ohroženi komplikacemi a těžkým průběhem.
• Jednoduchá prevence funguje. Mytí rukou, používání kapesníků, ohleduplnost při nemoci a omezení kontaktu v uzavřených kolektivech mají stále zásadní význam.
• Sezona končí, viry nikoli. I po odeznění hlavní vlny zůstávají respirační viry v populaci přítomné a mohou způsobovat lokální výskyty onemocnění.

Pro veřejnost z toho plyne jasné sdělení: nepodceňovat respirační infekce, v případě zhoršujícího se stavu včas vyhledat lékařskou pomoc a dlouhodobě dbát na základní hygienické návyky. Z pohledu zdravotního systému pak letošní sezona znovu potvrzuje význam kvalitního epidemiologického dohledu, kapacit intenzivní péče a cílené ochrany zranitelných skupin obyvatel.