Gigantický obchod století: Tchaj-wan nalije do USA stovky miliard dolarů (Foto: Freepik)
Gigantický obchod století: Tchaj-wan nalije do USA stovky miliard dolarů
Tchaj-wan a USA uzavřely průlomovou obchodní dohodu za stovky miliard dolarů. Snižují cla, posilují výrobu čipů v Americe a přenastavují globální dodavatelské řetězce.
Spojené státy a Tchaj-wan uzavřely finální obchodní dohodu, která zásadně přenastavuje podmínky vzájemného obchodu a investic. Washington potvrdil 15procentní clo na většinu tchajwanského zboží, zatímco Tchaj-pej se zavázal k postupnému rušení či snižování cel na téměř všechny americké produkty. Součástí balíčku jsou i masivní tchajwanské investice do výroby polovodičů a technologií v USA a závazek Tchaj-wanu výrazně zvýšit nákupy amerických energetických surovin a průmyslového vybavení do roku 2029.
Nová smlouva tak navazuje na rámcovou dohodu z ledna 2026 a rozpracovává ji do konkrétních čísel a technických detailů. Podle obou stran má posílit nejen obchodní výměnu, ale i odolnost strategických dodavatelských řetězců v době, kdy se globální ekonomika potýká s geopolitickým napětím a tlakem na zajištění klíčových technologií.
Jaké jsou hlavní parametry nové obchodní dohody
Finální dokument, který zveřejnil úřad hlavního amerického zmocněnce pro obchod, potvrzuje, že dovozní clo na většinu zboží z Tchaj-wanu do Spojených států bude činit 15 procent. Jde o výsledek lednové rámcové dohody, která snížila původně prezidentem Donaldem Trumpem stanovenou 20procentní sazbu. Tchajwanské firmy tak získávají stejné celní podmínky, jaké už delší dobu využívají jejich hlavní regionální konkurenti – Jižní Korea a Japonsko.
Současně se Tchaj-pej zavazuje, že do roku 2029 postupně zruší nebo sníží dovozní cla na téměř veškeré americké zboží. To se týká jak průmyslových výrobků, tak energetických komodit či zemědělské produkce. Pro americké exportéry to znamená významné rozšíření přístupu na tchajwanský trh v době, kdy Washington usiluje o diverzifikaci odbytišť v Asii.
Dohoda není pouze o clech. Klíčovou součástí je také přesně vymezený plán nákupů amerického zboží a technologií ze strany Tchaj-wanu, který má posílit bilanci vzájemného obchodu a částečně zmírnit rostoucí deficit USA.

Slovensko omezuje prodej nafty a zavádí dvojí ceny, krok kritizuje i Česko
Slovensko kvůli ropné nouzi omezuje prodej nafty, zavádí limity na tankování a chystá dvojí ceny pro domácí a zahraniční řidiče. Krok budí kritiku i v Česku a může narazit na pravidla EU.
Masivní závazky Tchaj-wanu k nákupu amerického zboží
Tchaj-wan se v dokumentu zavazuje výrazně zvýšit objem nákupů vybraných amerických produktů do roku 2029. Jde především o tři hlavní oblasti:
- Energie: Zkapalněný zemní plyn (LNG) a ropa v celkové hodnotě 44,4 miliardy dolarů. Tchaj-wan, který je silně závislý na dovozu energií, tímto krokem prohlubuje energetické partnerství se Spojenými státy a zároveň přispívá k diverzifikaci svých dodávek.
- Letecký průmysl: Nákup civilních letadel a motorů za 15,2 miliardy dolarů. To může zahrnovat jak rozšíření letecké flotily tchajwanských dopravců, tak modernizaci technického zázemí a servisních kapacit.
- Průmyslová a infrastrukturní zařízení: Zařízení pro rozvodné sítě, generátory, námořní vybavení a produkty pro ocelářství v hodnotě 25,2 miliardy dolarů. Tyto investice mají posílit energetickou infrastrukturu a průmyslovou základnu Tchaj-wanu.
Celkově jde o závazky v řádu desítek miliard dolarů, které mají přímý dopad na americký export a zaměstnanost. Podle hlavního amerického zmocněnce pro obchod Jamiesona Greera dohoda rozšíří příležitosti pro americké zemědělce, chovatele, rybáře, průmyslové dělníky i zpracovatelský sektor. Washington ji zároveň prezentuje jako nástroj ke zpevnění dlouhodobých hospodářských vazeb s Tchaj-wanem.
Investice tchajwanských firem v USA: polovodiče, energie a umělá inteligence
Ještě výraznější než závazky k nákupu zboží jsou plánované tchajwanské investice na americkém území. Lednová rámcová dohoda stanovila, že tchajwanské společnosti vloží ve Spojených státech 250 miliard dolarů do rozšíření výroby polovodičů, posílení energetické infrastruktury a vývoje technologií umělé inteligence.
Významnou část této sumy tvoří již oznámený plán společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), která přislíbila investice ve výši 100 miliard dolarů. TSMC, jakožto největší světový výrobce špičkových čipů, má pro americkou ekonomiku strategický význam – zejména v souvislosti s rostoucí poptávkou po čipech pro umělou inteligenci, datová centra a moderní průmyslové aplikace.
Tchajwanská vláda navíc deklarovala, že poskytne úvěrové záruky až do výše dalších 250 miliard dolarů, aby motivovala i menší a střední podniky k investicím v USA. Tento krok má vytvořit širší ekosystém dodavatelů kolem velkých polovodičových závodů a usnadnit přenos know-how mezi oběma ekonomikami.
Výsledkem by mělo být nejen prohloubení technologické spolupráce, ale i posílení odolnosti dodavatelských řetězců v odvětvích, která jsou dnes pro národní bezpečnost a hospodářskou stabilitu klíčová – od mikroelektroniky přes energetiku až po aplikace umělé inteligence.

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska
Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.
Strategický význam pro tchajwanskou ekonomiku
Tchajwanský prezident Laj Čching-te označil dohodu za zásadní moment pro další vývoj ostrovní ekonomiky. Podle něj jde o příležitost, jak se průmysl může přizpůsobit globálním změnám a projít „významnou transformací“. Snížení amerických cel na tchajwanské zboží, zejména v oblasti polovodičů, posiluje konkurenceschopnost Tchaj-wanu na jednom z jeho nejdůležitějších exportních trhů.
Dohoda podle Laje optimalizuje ekonomický a obchodní rámec mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy a pomáhá budovat „důvěryhodné průmyslové dodavatelské řetězce“. V praxi to znamená snahu o hlubší integraci tchajwanského technologického sektoru s americkými výrobci a odběrateli, a to nejen v oblasti čipů, ale i v navazujících odvětvích – od energetiky po digitální infrastrukturu.
Pro Tchaj-wan, který čelí rostoucímu tlaku ze strany Číny, má silné hospodářské partnerství s USA i zřetelný bezpečnostní rozměr. Ekonomická provázanost s Washingtonem posiluje politickou podporu a zároveň vytváří oboustrannou závislost, která může fungovat jako pojistka proti náhlým otřesům ve vztazích.
Americký pohled: exportní příležitosti a dodavatelské řetězce
Z amerického hlediska přichází dohoda v době, kdy se Washington snaží omezit zranitelnost svých dodavatelských řetězců a snížit závislost na jednotlivých regionech, zejména v oblasti vyspělých technologií. Jamieson Greer zdůraznil, že nová úprava vztahů s Tchaj-wanem „výrazně posílí odolnost“ těchto řetězců, a to právě díky investicím do výroby čipů a související infrastruktury na území USA.
Současně má dohoda přímý dopad na americké exportéry. Snížení či odstranění tchajwanských cel na většinu amerických produktů otevírá dveře širšímu uplatnění americké zemědělské produkce, rybářských výrobků, masného průmyslu či zpracovatelského sektoru. V kombinaci s konkrétními nákupními závazky Tchaj-wanu v energetice, letectví a průmyslovém vybavení jde o významný impuls pro řadu odvětví napříč Spojenými státy.
Rostoucí obchodní schodek a role čipů pro umělou inteligenci
Přes posilující vazby a masivní investiční plány čelí USA s Tchaj-wanem rostoucímu obchodnímu schodku. Podle údajů amerického statistického úřadu dosáhl deficit za prvních 11 měsíců roku 2026 až 126,9 miliardy dolarů, zatímco za celý rok 2024 činil 73,7 miliardy dolarů.
Hlavním faktorem tohoto nárůstu je prudké zvýšení dovozu špičkových čipů pro umělou inteligenci do Spojených států. Tyto komponenty, vyráběné především tchajwanskými firmami v čele s TSMC, jsou nezbytné pro provoz a rozvoj moderních datových center, trénink velkých jazykových modelů a další aplikace AI v průmyslu i službách.
Nová obchodní dohoda má potenciál část tohoto deficitu kompenzovat – a to jak prostřednictvím zvýšeného exportu amerického zboží na Tchaj-wan, tak přesunem části výroby čipů a navazujících technologií přímo na americké území. Zůstává však otázkou, do jaké míry se podaří obchodní bilanci skutečně vyrovnat vzhledem k obrovské a stále rostoucí poptávce po polovodičích pro umělou inteligenci.
Co dohoda znamená pro budoucnost vztahů USA a Tchaj-wanu
Komplexní balík celních úprav, investičních závazků a nákupních plánů představuje nový rámec, v němž se budou v následujících letech vyvíjet hospodářské vztahy mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem. Pro Tchaj-wan jde o potvrzení jeho role jako klíčového technologického partnera USA a zároveň o příležitost modernizovat vlastní průmysl a energetickou infrastrukturu.
Pro Washington představuje dohoda nástroj k posílení domácí výroby v kritických odvětvích, diverzifikaci dodavatelů a rozšíření exportních trhů. V kontextu globálního soupeření o kontrolu nad dodávkami vyspělých čipů a dalších strategických technologií jde o krok, který může mít dlouhodobé důsledky pro rozložení sil v celém indo-pacifickém regionu.
Zda se ambiciózní plány promění v konkrétní projekty a stabilní obchodní toky, bude záviset na řadě faktorů – od vývoje světové ekonomiky přes domácí politiku v obou zemích až po další vývoj geopolitického napětí v Asii. Už nyní je však zřejmé, že dohoda z roku 2026 představuje jeden z nejvýznamnějších milníků v moderní historii ekonomických vztahů mezi USA a Tchaj-wanem.
💬 Komentáře (1)