Fico podepsal klíčovou jadernou dohodu s USA: obří reaktor bez tendru mění hru

Slovensko a Spojené státy uzavřely mezivládní dohodu, která má zásadně ovlivnit budoucnost slovenské energetiky i širší energetickou bezpečnost v Evropě. Podle dokumentu podepsaného ve Washingtonu vznikne v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice nový blok o výkonu 1200 megawattů postavený podle amerického návrhu. Dohoda, kterou stvrdili slovenský premiér Robert Fico a americký ministr energetiky Chris Wright, zároveň otevírá cestu k hlubší technologické spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky.

Podpis přichází v době, kdy je Slovensko díky jaderným elektrárnám v zásadě soběstačné ve výrobě elektřiny a připravuje se na další rozšiřování svých kapacit. Zároveň však vyvolává ostrou domácí politickou debatu – zejména kvůli tomu, že vláda plánuje svěřit výstavbu nového bloku společnosti Westinghouse bez otevřeného tendru, na rozdíl od českého modelu v Dukovanech.

Jaká dohoda vznikla ve Washingtonu

Slavnostní podpis mezivládní dohody proběhl v sídle amerického ministerstva energetiky ve Washingtonu. Akt následoval po pracovní schůzce premiéra Roberta Fica s šéfem resortu energetiky USA Chrisem Wrightem. Dokument rámuje dlouhodobou spolupráci obou zemí v civilním jaderném sektoru a konkrétně počítá s výstavbou nového jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích.

Nový blok má mít výkon 1200 megawattů a bude realizován podle amerického technologického návrhu. I když samotná komerční smlouva se stavební firmou zatím podepsána není, vláda v Bratislavě dává jasně najevo, že sází na amerického partnera. V centru pozornosti je společnost Westinghouse, která má podle Ficových vyjádření projekt zastřešit.

Americký ministr energetiky Chris Wright při podpisu zdůraznil především geopolitický a bezpečnostní rozměr dohody. Podle něj jde o krok, který má „posílit evropskou energetickou bezpečnost a suverenitu na další desetiletí“. V kontextu snahy Evropské unie o omezení závislosti na ruských energetických zdrojích tak dohoda zapadá do širšího trendu diverzifikace dodavatelů i technologií.

Premiér Robert Fico označil dohodu za signál, že Bratislavu a Washington spojuje podobný pohled na budoucnost energetiky – především z hlediska bezpečnosti dodávek, udržitelnosti provozu a technologické vyspělosti. Jaderná energie má podle něj zůstat páteří slovenské elektroenergetiky i v příštích desetiletích.

Zahraniční

Silné zemětřesení a hrozba cunami na severovýchodě Japonska

Severovýchod Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které vyvolalo varování před až třímetrovou vlnou cunami. Úřady nařídily evakuaci a otřesy rozhoupaly i mrakodrapy v Tokiu.

Role Westinghouse a časový horizont projektu

Součástí Ficovy návštěvy Spojených států je i samostatné jednání s vedením společnosti Westinghouse. Právě tento americký koncern by měl být hlavním technologickým a dodavatelským partnerem pro výstavbu nového bloku v Jaslovských Bohunicích.

Podle dosavadních vyjádření slovenského premiéra se očekává, že konkrétní komerční smlouva s Westinghousem by mohla být podepsána v roce 2026. Do té doby by měly proběhnout detailní technické, finanční i regulatorní přípravy projektu. Teprve následně bude možné přesněji určit harmonogram výstavby a uvedení nového reaktoru do provozu.

Výkon 1200 megawattů řadí plánovaný blok mezi velké jaderné zdroje schopné významně ovlivnit bilanci výroby elektřiny v zemi. Pokud se projekt naplní, Slovensko si nejen upevní současnou míru soběstačnosti, ale potenciálně vytvoří prostor pro vyšší export elektřiny do okolních států střední Evropy.

Politický spor: výběr bez soutěže

Ambiciózní jaderný plán však na domácí scéně vyvolává ostrou kritiku opozice. Hlavním sporným bodem je způsob výběru partnera pro výstavbu. Ficův kabinet totiž nepočítá s vypsáním otevřeného mezinárodního tendru a směřuje k přímému jednání s Westinghousem.

Opoziční strany upozorňují, že takový postup může omezit konkurenci, zvýšit výslednou cenu projektu a zúžit technologické možnosti Slovenska. Argumentují také tím, že Česká republika při výběru dodavatele nových bloků v Dukovanech zvolila cestu standardního tendru. Ten nakonec vyhrála korejská společnost KHNP, která má postavit dva nové reaktory.

Kritici proto požadují, aby Bratislava postupovala obdobně a umožnila účast více uchazečů, včetně evropských a asijských výrobců jaderných technologií. Podle nich by to zvýšilo transparentnost, posílilo vyjednávací pozici státu a mohlo přinést ekonomicky výhodnější nabídky.

Vláda naopak tvrdí, že přímé vyjednávání s jedním strategickým partnerem je rychlejší a lépe odpovídá současným bezpečnostním a geopolitickým prioritám. Zásadní roli v jejím argumentačním rámci hraje i snaha o dlouhodobé zakotvení Slovenska v západních technologických řetězcích v oblasti jaderné energetiky.

Zahraniční

Apokalypsa ve Venezuele: dvě zemětřesení, 46 tisíc nezvěstných a děsivé odhady obětí

Venezuela čelí jedné z nejhorších katastrof své historie. Dvojice silných zemětřesení zanechala stovky mrtvých, tisíce zraněných a přes 46 tisíc nezvěstných. Odborníci se obávají, že počet obětí může vystoupat až ke statisícům.

Současný stav slovenské jaderné energetiky

Slovensko patří mezi několik málo evropských zemí, kde jaderné elektrárny tvoří dominantní část výroby elektřiny. Rozhodující roli v tom hrají dvě lokality – Jaslovské Bohunice a Mochovce. Obě provozuje společnost Slovenské elektrárne (SE), největší výrobce elektřiny v zemi.

V roce 2026 je Slovensko díky kombinaci jaderných zdrojů a poklesu domácí spotřeby elektřiny v zásadě soběstačné. Klíčovým milníkem bylo spuštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce v roce 2023, které výrazně navýšilo dostupný výkon. V témže areálu se navíc očekává zprovoznění čtvrtého bloku, čímž se jaderná kapacita země ještě dále posílí.

Jaslovské Bohunice, kde má vyrůst nový americký blok, jsou dlouhodobě jedním z pilířů slovenské energetiky. Původní starší reaktory byly postupně odstaveny, ale lokalita zůstala strategickou jadernou základnou země s odpovídající infrastrukturou, přenosovým napojením i odborným zázemím.

Vlastnická struktura Slovenských elektráren je rovněž významným faktorem při plánování nových investic. Kontrolní podíl 66 procent drží skupina Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského. Zbývající akcie vlastní slovenský stát. Tato kombinace soukromého a veřejného kapitálu znamená, že u velkých projektů, jako je nový blok v Jaslovských Bohunicích, bude nutná úzká koordinace mezi vládou a majoritním akcionářem.

Dopady na energetickou bezpečnost a evropský kontext

Podpis mezivládní dohody mezi Bratislavou a Washingtonem přesahuje rámec čistě bilaterálního projektu. V době, kdy Evropa hledá cestu k energetické nezávislosti a stabilitě po sérii krizí na trhu s plynem a elektřinou, se jaderná energetika znovu dostává do popředí strategických úvah.

Slovensko se dlouhodobě profiluje jako země, která jadernou energii považuje za klíčový nástroj pro zajištění stabilních dodávek elektřiny i pro dosažení klimatických cílů. Nový blok v Jaslovských Bohunicích by měl tento kurz potvrdit a zároveň přispět k posílení regionální energetické bezpečnosti ve střední Evropě.

Pro Spojené státy představuje projekt příležitost rozšířit svůj vliv v evropském jaderném sektoru, nabídnout vlastní technologie a posílit vazby s členskými státy EU a NATO právě v oblasti kritické energetické infrastruktury. Dohoda se tak stává i součástí širšího geopolitického soupeření o to, jaké technologie a které státy budou v evropské jaderné energetice dominovat v příštích dekádách.

Co může nový blok znamenat pro slovenskou ekonomiku

Výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů je investicí v řádu miliard eur a projektem, který zaměstná řadu domácích i zahraničních firem. Očekává se, že kromě přímých pracovních míst v energetice přinese zakázky pro strojírenský, stavební a službový sektor.

Z ekonomického hlediska může nový blok posílit exportní pozici Slovenska na trhu s elektřinou. Pokud bude domácí spotřeba nadále stabilní nebo poroste jen pozvolna, nadbytečné kapacity umožní vyšší vývoz do okolních zemí, včetně České republiky, Maďarska či Rakouska.

Zároveň však platí, že jaderné projekty jsou dlouhodobé, kapitálově náročné a citlivé na zpoždění či růst nákladů. Způsob financování, rozdělení rizik mezi stát a soukromého vlastníka Slovenských elektráren i konkrétní podmínky smlouvy s Westinghousem tak budou klíčové pro to, jak se investice promítne do cen elektřiny pro koncové odběratele.

Klíčové body a možný další vývoj

• Mezivládní dohoda Slovensko–USA otevírá cestu k hlubší spolupráci v civilní jaderné energetice a rámuje výstavbu nového bloku v Jaslovských Bohunicích.
• Nový reaktor o výkonu 1200 MW má být postaven podle amerického návrhu, přičemž hlavním technologickým partnerem má být společnost Westinghouse.
• Podpis komerční smlouvy s Westinghousem se očekává v roce 2026, po dokončení technických a finančních příprav projektu.
• Slovenská opozice kritizuje plánovaný postup bez otevřeného tendru a poukazuje na český příklad Dukovan, kde zvítězila korejská KHNP.
• Jaderná energetika již nyní dominuje slovenské výrobě elektřiny, posílena spuštěním třetího bloku Mochovců v roce 2023 a očekávaným zprovozněním čtvrtého bloku.
• Slovenské elektrárne jako hlavní provozovatel jaderných zdrojů jsou ovládány skupinou EPH (66 %), zatímco stát drží menšinový, ale strategický podíl.
• Geopolitický rozměr dohody spočívá v posilování energetické bezpečnosti EU, snižování závislosti na Rusku a v upevňování technologických vazeb mezi Slovenskem a USA.

V následujících letech bude klíčové, jak se politické proklamace promění v konkrétní smlouvy, jakou podobu získá financování projektu a zda se vládě podaří přesvědčit veřejnost i opozici o výhodnosti zvoleného postupu. Jisté je, že pokud se plánovaný blok v Jaslovských Bohunicích skutečně postaví, potvrdí tím Slovensko svou roli jednoho z jaderných lídrů střední Evropy a posune se o další krok k dlouhodobé stabilitě své energetické soustavy.