Evropa se zbláznila: minus patnáct v Praze, orkán na severu a letní noc na Krétě!

Evropa prožívá v roce 2026 mimořádně kontrastní počasí. Zatímco velká část kontinentu se potýká s arktickým mrazem, sněhovými bouřemi a rozsáhlými výpadky elektřiny, na jihu Řecka padnou teplotní rekordy připomínající spíše červenec než leden. V České republice pak mráz prověřuje nejen techniku, ale i pracovní podmínky lidí, kteří musí být venku za každého počasí – od městských strážníků přes popeláře až po lesníky.

Současná situace názorně ukazuje, jak rozmanité a zároveň extrémní projevy může mít zimní počasí v rámci jednoho kontinentu. Zatímco část Evropy bojuje s následky bouří a sněhu, jiná řeší, co znamená lednová noc s teplotou přes 25 °C. A uprostřed toho všeho stojí miliony lidí, jejichž každodenní život, doprava i práce se musejí těmto výkyvům přizpůsobit.

Teplá noc na Krétě: letní teploty uprostřed ledna

V době, kdy většinu Evropy svírají mrazy, přichází z Řecka zpráva, která působí téměř neuvěřitelně. Na severu Kréty, ve městě Neapoli, byla v noci na čtvrtek naměřena teplota 25,3 °C. A to nikoli odpoledne na slunci, ale krátce po páté hodině ráno.

Běžný lednový denní teplotní průměr pro tuto oblast se přitom pohybuje kolem 15 °C. Aktuální hodnota tak výrazně překračuje dlouhodobé normály a odpovídá spíše letnímu dni. Zajímavostí je, že noční maximum dokonce převýšilo denní teplotu na stejné stanici.

Fénový efekt: když vítr zvedá teplotu o desítky stupňů

Za takto vysokou teplotou nestojí pouze teplá vzduchová hmota nad Středomořím, ale i specifický meteorologický jev – fén. Jde o teplý, suchý, sestupný vítr, který se objevuje na závětrné straně horských pásem. Vzduch, který je nucen vystoupat na návětrné straně hor, se ochlazuje, může se nasycovat vlhkostí a často dochází i k vypadávání srážek. Jakmile však překoná hřeben a začne sestupovat, začíná se na závětrné straně rychle ohřívat.

Výsledkem může být rozdíl teplot mezi návětrnou a závětrnou stranou i v řádu desítek stupňů Celsia. Čím vlhčí byl původní vzduch, tím výraznější oteplení na závětrné straně nastane. V případě Kréty silný vítr nad ránem způsobil, že teplota vyskočila do hodnot, které meteorologové běžně spojují s letní sezónou.

Fén není omezen jen na vysoká pohoří typu Alp. Objevuje se i na nižších hřebenech a známý je i z území České republiky – například v závětří Šumavy, Beskyd nebo Jeseníků. V řeckém případě se k tomuto efektu přidala i nadprůměrně teplá vzduchová hmota, která do oblasti pronikla. Meteorologové však upozorňují, že i do Středomoří má v nejbližších dnech dorazit chladnější vzduch a rekordně vysoké hodnoty by měly být jen krátkodobou epizodou.

Počasí

Od lijáků k tropům a zpět: Česko čeká bouřlivý teplotní zvrat

Po vydatných lijácích míří do Česka tropická vedra, která rychle ukončí přechod studené fronty se silnými bouřkami. Teplotní zvrat ale sucho v některých regionech nevyřeší.

Evropa pod sněhem a bez proudu: bouře a mrazy na západě i severu

Zatímco Řecko zažívá neobvyklé oteplení, většina Evropy je pod vlivem studeného arktického vzduchu. Teploty se na mnoha místech střední a západní Evropy drží i přes den pod bodem mrazu, v noci klesají hluboko do záporných hodnot a rozsáhlé oblasti jsou pokryty sněhem. Podle meteorologických údajů leží pod sněhovou pokrývkou zhruba 70 % Evropy, což je nejvíce za poslední roky.

Silný vítr a sníh se v posledních dnech podepsaly na situaci ve Francii, Německu i Velké Británii. Kombinace nárazového větru a těžkého mokrého sněhu lámala stromy a poškozovala vedení vysokého napětí, což vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny.

Francie: stovky tisíc domácností bez elektřiny po bouři Goretti

Francii zasáhla bouře označovaná jménem Goretti, která v noci na pátek přinesla nárazy větru přes 200 km/h. V důsledku toho se bez elektřiny ocitlo celkem kolem 380 tisíc domácností. Energetikům se sice podařilo většinu poruch postupně odstranit, nicméně ještě během pátečního dopoledne zůstávalo bez proudu přibližně 92 tisíc odběratelů v Normandii a další zhruba 2600 v Bretani.

Silný vítr vyvracel stromy, poškozoval střechy a komplikoval dopravu. Opravy vedení probíhaly v náročných podmínkách a často i v těžko přístupném terénu. Francie tak opět řeší otázku odolnosti energetické infrastruktury vůči extrémnímu počasí, které se v posledních letech objevuje stále častěji.

Velká Británie: smrtelná nehoda a desetitisíce bez proudu

Výrazné problémy zaznamenala také Velká Británie. Silný vítr zde způsobil pád řady stromů, jeden z nich dopadl na karavan muže, který následkům zranění podlehl. V sobotu dopoledne bylo podle místních údajů bez elektřiny přibližně 28 tisíc domácností. I zde probíhaly intenzivní opravy vedení, nicméně návrat k normálu komplikovalo pokračující nepříznivé počasí.

Německo: sněhová bouře Elli a ochromená železniční doprava

V Německu se pozornost soustředila především na sněhovou bouři Elli, která výrazně zasáhla sever země. Silné sněžení a vítr narušily provoz na železnici do té míry, že Deutsche Bahn dočasně přerušily řadu dálkových spojů. Postupný návrat k normálnímu provozu začal až v sobotu kolem poledne, ale dopravce zároveň varoval, že cestující musí počítat se zpožděními a doporučil zvážit odložení cesty.

Nadále zůstaly omezené i některé mezinárodní spoje, například mezi severoněmeckými městy a Kodaní či Amsterodamem. Regionální vlaky se na část tratí vracely jen postupně. Zatímco sever země se vzpamatovával z prvního náporu, meteorologové už varovali před novým sněžením na jihu – ve Schwarzwaldu mohlo do nedělního rána napadnout až 50 centimetrů sněhu.

Česko v hlubokém mrazu: jak se chrání lidé pracující venku

Studený arktický vzduch zasáhl i Českou republiku. V Praze trvá mrazivé počasí již zhruba týden a po krátkém mírném oteplení meteorologové očekávají, že noční teploty v neděli a pondělí klesnou až k –15 °C. Takové podmínky nejsou jen otázkou komfortu, ale především bezpečnosti lidí, kteří tráví pracovní dobu venku.

Městská policie, komunální služby i městské lesy proto upravují režim práce tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni mrazu déle, než dovolují předpisy a rozumné zdravotní limity.

Městští strážníci: více přestávek a teplé nápoje

Pražští strážníci musí vykonávat službu bez ohledu na počasí. Podle mluvčí městské policie jsou vybaveni kvalitním zimním služebním oblečením a v době mrazů mají možnost čerpat častější pracovní přestávky, během nichž se mohou ohřát na služebnách či v zázemí.

Při mimořádných bezpečnostních opatřeních, jakým byla například silvestrovská noc, zajišťuje zaměstnavatel strážníkům v terénu také teplé nápoje, nejčastěji čaj. Cílem je, aby dlouhodobý pobyt v nízkých teplotách nevedl k podchlazení nebo jiným zdravotním komplikacím.

Popeláři a metaři: vytopené autobusy i posun začátku směny

Podobně reagují i Pražské služby, které zajišťují svoz odpadu a úklid ulic. Zaměstnanci pracující venku mají k dispozici zimní pracovní oděvy a ochranné pomůcky. Popeláři jsou podle firmy po většinu směny v pohybu, což pomáhá udržet tepelný komfort lépe než statická práce.

U pracovníků provádějících ruční úklid ulic je však situace odlišná, protože část směny tráví na jednom místě nebo v pomalejším tempu. Proto mohou v mrazivých dnech nastupovat v pozdější denní době, kdy teplota alespoň mírně stoupne. Pro zaměstnance v terénu jsou navíc přistaveny vytopené autobusy a vozidla, kde se mohou v průběhu směny ohřát. Teplé nápoje jsou k dispozici po celou pracovní dobu v termoskách.

Lesníci: bezpečnostní přestávky a ohřívárny podle předpisů

Ochranu před mrazem řeší i Lesy hlavního města Prahy. Zaměstnancům je práce organizována tak, aby v extrémně nízkých teplotách trávili co nejméně času. Organizace se řídí platným nařízením vlády, které stanovuje minimální teploty na pracovišti a maximální dobu pobytu v mrazu.

Lesníci dostávají adekvátní pracovní oděvy, mají k dispozici ohřívárny, kde mohou trávit bezpečnostní přestávky, a zaměstnavatel poskytuje teplé ochranné nápoje. Nařízení vlády mimo jiné uvádí, že v teplotách od +4 do –10 °C mohou zaměstnanci strávit